|
Ďáblík číslo 12 (březen 2003)
Milí přátelé je tu jaro,
příroda se probouzí ze zimního spánku, který byl letos díky mrazivému počasí
obzvláště dlouhý. Těšme se z nového života, který jaro přináší. Ať už jsou to
první kvítka, rašící stromy a keře, bublající potůčky, svatební zpěv ptačích
ženichů a první mláďata na dvorku. Nenechme si tu radost jenom pro sebe a
nestůjme nečinně opodál. Pomozme přírodě a ona se nám bohatě odmění dalšími
zážitky. Co třeba "zvednout" své
ratolesti od počítače a vydat se na sobotní výlet. Při něm
budete možná mile nebo také nemile překvapeni znalostmi, které dnešní "managementové" děti
mají. Není tak trochu i naší vinou, že synek má v malíku všechny počítačové hry
a operace windows, ale nic mu neříká bledule jarní. Čejky nad loukou počastuje
přízviskem "řvoucí
ptáci" a při
alergickém kýchnutí nad jehnědami u lískového keře, doprovozeném neslušným
výrazem, se štítivě ožene po včelkách hledající zde první pastvu. O co
radostnější bude společná pěší vycházka bez moderního cyklotrialového vybavení,
při které ponesete společně zhotovenou ptačí budku. A pokud ji vyvěsíte právě
prvního dubna na Den ptactva, bude Vaše společná radost ještě větší. Nezapomeňte
vyčistit lesní studánku, do které napadalo suché listí a ti šikovnější ji mohou
zdokonalit pěknou stříškou. Na kraji lesa si můžete vyhlédnout mladé javory a
jeřáby a příští sobotu je dojít přesadit podél cesty ke koupališti, kde není ani
jeden stromek. No a na zpáteční cestě se můžete zastavit u souseda na zahrádce.
Nejen, že vám nabídne první ředkvičky ze skleníku, ale poradí, jak nejlépe
přesadit stromky. Samozřejmě, že také on se pochlubí svými ptačími budkami,
kterých má na zahrádce několik, neboť si dobře uvědomuje, jaké pomocníky má
v několika párech sýkor.Vyvrcholením celého výletu může být i přehlídka mláďat,
kterých se na sousedově zahradě najde více než dost. Jarní kuřata, kachňata,
první vrhy králíčků a skotačící kůzlata. To vše vydá za celovečerní akční film,
na který dnes večer ani nepřijde řeč. Vždyť si toho ještě musíme tolik říct a o
všem informovat maminku, kterou příští sobotu vezmeme na sázení stromků s sebou.
A možná i sousedovic Vašek by šel s námi. A vůbec, proč jsme byli v lese takhle
poprvé??????? Vždyť je tam tak krásně!
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Ekologický právní servis , CALLA - Sdružení pro záchranu prostředí
T I S K O V Á Z P R Á VA ze dne 17. 2. 2003
Ombudsman ukončil své šetření okolností výstavby golfového hřiště v Hluboké
nad Vltavou. Ve svém stanovisku konstatuje, že se příslušné orgány, zejména
stavební úřad v Hluboké nad Vltavou, bývalý Okresní úřad v Českých Budějovicích
a Krajský úřad Jihočeského kraje dopustily hrubého porušení zákona.
V těchto dnech obdržel Ekologický právní servis závěrečnou zprávu ochránce
veřejných práv, shrnující výsledky šetření ke stížnosti občanských sdružení na
postup při projednávání záměru na zřízení golfového hřiště na Podskalské a
Poříčské louce u Hluboké nad Vltavou. Po téměř čtyřech letech snah společnosti
Hluboká Invest a.s. získat všechny potřebné souhlasy je zřejmé, že došlo
k porušení zákonů a jejich účelovému obcházení:
- devítijamkové hřiště bylo po celou dobu provozováno bez potřebných výjimek
Ministerstva životního prostředí a souhlasu k zásahu do krajinného rázu.
Investor hřiště účelově obešel, za nečinného přihlížení státních orgánů, zákon,
když budování hřiště kamufloval za zemědělské úpravy.
- osmnáctijamkové hřiště bylo postaveno, aniž by k tomu bylo vydáno povolení.
Stejně jako v případě devítijamkového hřiště došlo k obcházení zákonů.
- nejméně v jednom případě se prokázal nezákonný zásah do ochranného pásma
památného stromu, který může ohrozit jeho existenci. Okresní úřad tento fakt
přitom neustále popíral a nevyvodil z porušení zákona důsledky.
Stanovisko ombudsmana tak potvrdilo takřka všechny výtky, které občanská
sdružení uplatňovala vůči záměru výstavby golfového hřiště!
Hlavním viníkem neustálého odkládání konečného rozhodnutí ve věci je podle
veřejného ochránce práv Referát životního prostředí Okresního úřadu České
Budějovice, který nebyl po tři roky schopen ukončit řízení o souhlasu se zásahem
do krajinného rázu. V této souvislosti je příznačné, že těsně před ukončením své
činnosti vydal 30.12.2002 referát životního prostředí Okresního úřadu České
Budějovice v pořadí již čtvrté rozhodnutí - souhlas, s umístěním 18-ti jamkového
golfového hřiště, aniž by vyčkal závěrečného stanoviska ochránce veřejných práv
a výsledků jednání rozkladové komise ministra životního prostředí!
Stavební úřad v Hluboké nad Vltavou soustavně podle ombudsmana porušuje
zákon, když utajil správní řízení vedoucí k povolení hřiště, neumožnil
ekologickým organizacím účastnit se těchto řízení a v této nezákonné praxi
pokračuje.
Krajský úřad pak podle veřejného ochránce práv zcela selhal ve své roli
nadřízeného orgánu dohlížejícího na činnost OkÚ a MěÚ Hluboká, když se odmítl
zabývat stížnostmi ekologických organizací na jejich činnost.
Ochránce veřejných práv požaduje nápravu
Ombudsman uložil hlubockému úřadu, krajskému úřadu a České inspekci životního
prostředí opatření k nápravě, které mají provést do 30 dnů. Hlavního viníka,
bývalý Okresní úřad v Českých Budějovicích, to již ale nepostihne, neboť
reformou veřejné správy došlo k 1.1.2003 k ukončení jeho činnosti.
Ze stanoviska ombudsmana jednoznačně vyplývá, že státní správa je dlouhodobě
neschopná v dané kauze jednat v souladu se zákonem. Ekologické organizace
spatřují příčinu tohoto selhání zejména v úzkých vazbách investora hřiště na
regionální politické struktury, které ovlivňují nepřijatelným způsobem výkon
státní správy. Za tohoto stavu je nepřípustné umístnit hřiště v této citlivé
lokalitě, neboť neexistují záruky, že státní orgány budou schopné efektivně
kontrolovat dodržování právních předpisů při případném provozu hřiště.
Vážení čtenáři, tiskovou zprávu si dovolujeme otisknout v plném znění a
grafické úpravě, neboť se domnívám, že v pětileté kauze představuje významný
zlom. Když ne po stránce správního řízení, tak alespoň morálně a eticky.
Rozhodně se nevzdáváme. Zvláště potom, co se prokázalo, že v mnohém máme pravdu.
Plné znění stanoviska veřejného ochránce práv získáte na naší webové stránce
nebo v tištěné podobě v kanceláři .
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
 |
Takové či obdobné výkřiky úžasu jste mohli zaslechnout během ledna ve
výstavní síni Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích. A což potom při
zahájení výstavy, kdy přesto, že vinou náhod nepřijel ohlášený Václav Chaloupek
a knížky O Vydrýskovi musel podepisovat Jaroslav Samson Lenk. Ten se také díky
písničkám z večerníčků zasloužil o výraz vděku za uspořádání výstavy zejména od
malých návštěvníků. A mezi tím, co se dospělí seznamovali s významem mokřadů a
problémy s ochranou vydry říční, děti sledovaly příběhy Vydrýska na televizní
obrazovce. Osobně si myslím, že uspořádání výstavy přispělo nejen ke
zviditelnění problematiky ochrany přírody, ale Calla spolu s Nadačním fondem pro
vydru vešla do podvědomí českobudějovických občanů jako ekologické organizace.
Využití Světového dne mokřadů bylo jenom vhodným dokreslení problematiky spojené
s Ramsarskou konvencí. Méně úspěšné bylo použití loga 30 dnů pro neziskový
sektor, neboť kampaň propagující neziskové organizace má opravdu proměnlivá
období. Od dob, kdy mohutné bilbordy s postavami rádoby dobrovolníků děsí
veřejnost na potkání a novináři se předhánějí ve zprávách o zaručeně nejlepších
akcích, letos kromě internetové stránky, kde jsme výstavu rovněž prezentovali,
ticho po pěšině. A to, že jsme svým způsobem "zneužili Vydrýska" má rovněž
své důvody. Jak jsem řekl při vernisáži výstavy. U veřejnosti potřebujeme
překonat mýtus škodlivosti vydry a naopak ji představovat jako symbol mokřadů a
mokřady, to je zdravá krajina. A pokud děti vidí dnes ve Vydrýskovi kamaráda,
pak lze předpokládat, že v dospělosti se i k ostatním vydrám budou chovat jako
ke kamarádovi a ne k nepříteli. Poděkování za možnost uspořádání výstavy patří
Nadačního fondu pro vydru a osobně ing. Janu Novýmu, který jako zaměstnanec
fondu i člen Cally pomohl významnou měrou akci realizovat. Jihočeská vědecká
knihovna poskytla vhodné a osvědčené prostory a na svých internetových stránkách
tuto akci prezentovala. Věřím, že to nebyla poslední výstava, neboť i toto je
forma jak se přiblížit veřejnosti.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Výstava o vydře je za námi. Mnohem snadněji a rychleji jsme ji s ing. Jendou
Novým "odinstalovali" (nemám rád výraz rozbourali), nežli nainstalovali. Myslím, že
to nebyla zbytečná akce a snad nebude ani tolik
prodělečná. Vzhledem k tomu, že návštěvníci se nepodepisovali, nýbrž pouze
někteří (91) nám vzkázali své dojmy a zážitky, rád bych se o ty nejpříjemnější
podělil se čtenáři Ďáblíka. Návštěvnost zaznamenali pouze pracovníci knihovny,
zvláště paní na vrátnici a jejich vyjádření byla stejně jako většina zápisů,
pochvalná.
Ing. Martina Růžičková, odbor ŽP Magistrátu města České Budějovice
- Na instalaci výstavy v Č. Budějovicích jsme spolupracovali se sdružením
Calla, které je znalé místních poměrů a výstavu jsme společně pojali skutečně
velkoryse (intenzivní propagace, vernisáž s autory večerníčku, instalace
vitrín). Osobně považuji tuto instalaci za jednu z nejzdařilejších.
Slovo autora, Ing. Jan Nový, asistent pro osvětu a propagaci Českého
nadačního fondu pro vydru
- Výstava je skvělá. Velmi zajímavá výstava. Nádherná, uchvacující výstav a
překrásný večerníček. Výstava je pěkná a poučná. Vkusné, pěkné - jen tak dále!
Výstava je velmi zdařilá. Velice krásná výstava, těm co ji připravili lze říci
jenom "výborná práce, děkujeme"..
Šandová, Slámová...
- Zdravíme Vydrýska: Moc se nám líbíš a doufáme, že Tvých vydřích
kamarádů bude přibývat a ne lidskou činností ubývat.
Anča a spol.
- Výstava se vám velice vydařila, díky za ní a za osvětu pro naši přírodu.
Ivona Matějková
- Děkuji za tuto výstavu. Přibližuje život vydry a její postavení v přírodě.
Myslím si, že by chtělo více podtrhnout význam ochrany druhu a co tato ochrana
přinese nám lidem.
Petr Bednář
- Hey, to je halácký. Vydra je suprovitý zvířátko, ale chtělo by to víc
rozšířit!
Časík Gang girl,Dituše
- Bylo to tu super, vrátíme se.
Verča a Katka
- Vystavujte více o těchto chráněných druzích. Je to pěkné, poučné a člověk se
zamyslí nad přírodou.
Beránek
Výstava byla velice zdařilá, texty psané na modrých deskách byly velice
výstižné, bylo velice dobré, že nebyly psané odborně, ale zdařilým podáním,
jemuž rozumí i lidé, kteří se nezabývají zoologií.
Z návštěvní knihy vybral Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Ptákem roku 2003 byl vyhlášen vrabec obecný. Zatímco v osmdesátých letech
žilo u nás kolem čtyř milionů párů "vrabčáků", dnes
je jich o tři miliony méně. Vrabec býval u nás jedním
z nejrozšířenějších ptáků a jeho specializace na pole s obilovinami, sýpky,
dvory a zemědělské areály mu vynesla pověst škůdce. Dnes tomuto drobnému
opeřenci hrozí vyhynutí nejen u nás, ale v celé západní Evropě stejně jako
například vlaštovce, chocholoušovi nebo sýčkovi. Za posledních dvacet let ubylo
vrabců kolem 60 procent.
O příčinách tak náhlého poklesu existují dosud pouze dohady. Jako jedna
z nejpravděpodobnějších příčin se jeví nedostatek hnízdišť a potravy. A stejně
jako u všech živočišných druhů se na tomto stavu podepisuje zhoršující kvalita
životního prostředí. Ubylo hnízdních možností pro vrabce. Dříve si stavěli
hnízda pod střešními krovy a skulinách, které díky zateplování budov zmizely. Ve
městech došlo k úbytku vhodné zeleně a ke změně druhové skladby. Keře a staré
stromy s bohatými korunami a dutinami nejsou v oblibě. Podle britských vědců
přispívá paradoxně k vymírání vrabců i ekologický bezolovnatý benzín. Při jeho
spalování se totiž uvolňuje toxická sloučenina, která hubí drobný hmyz, na
kterém jsou závislá především ptačí mláďata. A pro vrabce, kteří získávají
potravu v těsné blízkosti člověka, to může být mnohem významnější faktor než pro
jiné druhy ptáků. Takže pokud jste v zimě spatřili na krmítku vrabce, můžete
mluvit téměř o štěstí a až budete čistit na jaře budky, nechte nějakou "zaneřáděnou"
od vrabců z loňska, rádi se do ní vrátí.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Tak nějak by se dala charakterizovat atmosféra "zelených čtvrtků",
diskusních pořadů Sdružení Calla a Rosy. Přesto, že jsme
vystřídali již tři místa, kde se snažíme stálým i náhodným návštěvníkům
nabídnout zajímavé i ožehavé téma, okruh příznivců narůstá. Samozřejmě, svou
roli zde sehrává výběr tématu či osobnosti, o čemž svědčí například zájem o
vystoupení profesora Bedřicha Moldána. Ale návštěvníky přilákal i zájem o dlouho
navrhovanou CHKO Novohradské hory a při posledním zeleném čtvrtku v kavárně
Měsíc ve dne se sešli odpůrci spaloven a příznivci recyklace rovněž v hojném
počtu. Program zelených čtvrtků máme naplánovaný téměř do konce roku a bude
záležet jenom na zájmu veřejnosti, abychom se
"zelenali dále". Prostředků
na pořádání těchto pořadů není příliš a v propagaci nelze dělat nemožné. Takže
přátelé a milí čtenáři, přijďte někdy mezi nás nebo přispějte vhodným nápadem
jak nápad vylepšit a obohatit.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
Tímto sloganem si dovoluji upoutat pozornost na propagační razítko, které
bylo díky návrhu arch. Vojtěcha Storma z CHKO Blanský les zhotoveno a v současné
době jím opatřují své dopisy všechna občanská sdružení podporující petici proti
výstavbě stožáru Rádia Faktor. Poštovní zásilky budou ještě vylepšeny poté, co
začátkem dubna vydá Česká pošta poštovní známku v hodnotě 6,40 Kč s tématem
nejstarší rozhledny - Kleť. Razítko rádi půjčíme i soukromým zájemcům. Začátkem
ledna jsme ukončili sběr podpisů pod petici a předali petiční archy příslušným
úřadům, které o výstavbě stožáru budou rozhodovat. Myslím, že téměř tři tisíce
podpisů pod petici je dostatečným vzorkem zájmu veřejnosti a to pominu "odplavené petičních
archy" v Českém
Krumlově. Mezi posledními, kdo petici podpořili byl i známý zpěvák Jaroslav Hutka. Po konzultaci s petičním výborem jsme odmítli požadavek JUDr. Ladislava
Faktora o poskytnutí kopii petičních archů a odkázali jej na využití zákona o
poskytování informací, za což nám poděkoval. Samozřejmě, že petiční archy nejsou
tajné, ale co kdyby se tam zase někde vyskytl Brouk Pytlík nebo Děda Mráz. Navíc
je tento přístup i neetický vůči těm, kteří petici podepsali. Chce snad pan
Faktor a jeho přátelé na úřadech lustrovat občany vyjadřující nesouhlas se
zásahem do přírody? Doufám, že jste si nenechali ujít skvělý pořad NEDEJ SE o
Kleti. Pokud ano, můžete si videokazetu zapůjčit na Calle. Pan redaktor Slunečko
věci opravdu pomohl výběrem osobností, zejména poslancem, bývalým pracovníkem
Správy CHKO, dr. Pelcem, pracovníkem hvězdárny panem Tichým a některými
technickými poznatky a důkazy svědčící ve prospěch navrhovaného využití
stávajících stožárů pro vysílač Rádia Faktor. Spor ale zdaleka nekončí. Verdikt
musí vynést ministr na základě jednání své rozkladové komise k udělené výjimce
z ochranných podmínek chráněných druhů živočichů a Správa CHKO Blanský les
následně vydá rozhodnutí k záměru výstavby. Takže se "máme ještě na co těšit"
a pevně věřím, že třetí výstup na Kleť bude se šampaňským.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
Pod tímhle kouzelným názvem se od 10. do 31. března uskuteční výstava
fotografií Petra Hasala, na kterou Vás srdečně zveme. Koná se v přístavbě
radnice v Borovanech s vernisáží 10. března od 18 hodin. Tedy v Den na podporu
Tibetu, který již třetím rokem podpoří borovanská radnice vyvěšením tibetské
vlajky. Obě aktivity má na svědomí Společnost Rosa spolu se Sdružením Calla,
tedy hlavně borovanští členové obou organizací.
E. Sequens
Zpět na
obsah
Už téměř deset let existuji dvě Šumavy. Šumava mediální a Šumava reálná. V té
prvé se už deset let vede odborný i laický spor, jak a zda hubit kůrovce, jak a
zda v národním parku kácet či nekácet a podle úspěšnosti lítého boje s mediálním
broukem se pak hodnotí úspěšnost či neúspěšnost managementu největšího NP v
republice. Jediným smyslem a tématem národního parku je podle tohoto obrazu boj
s broukem. V té druhé, reálné Šumavě, spor nespor nepřetržitě sviští motorové
pily a traktory z míst, kam nesmí pěší turista a náklaďáky s nejvzácnějším
dřívím v republice dnes už v mnohamiliardové hodnotě uhánějí ku hranicím,
zatímco tuzemské pily zanikají jedna po druhé.
A odborný spor? Ten už v realitě dávno za vědce i laiky vyřešila příroda: v
Bavorsku vyrostla pod uschlým lesem nová generace lesa, u nás vyrostly v
nejvyšších horských polohách tisícihektarové holiny. Zatímco na mediální Šumavě
se vedou vysoce odborné spory, v reálné Šumavě se krade dříví z nejpřísněji
chráněných míst, a to i pomocí vrtulníku. O těchto a dalších mediálních obrazech
Šumavy (a manipulacích kolem ní) bude řeč jak v samotné přednášce, tak i ve
videoukázkách ze dvou protichůdných snímků o jednom problému.
O tom všem pořádáme přednášku a besedu s videoukázkami "Šumava - mediální obraz a skutečnost"
s Vladimírem Justem, publicistou, kritikem a pedagogem,
členem Občanského sdružení Obrana životního prostředí, který je pověřený
monitorováním Šumavy. Přijďte tedy do galerie Měsíc ve dne, v úterý 25. března
2003 od 18:30. Jistě Vás neodradí vstupné 30,- Kč, které poslouží k úhradě
nutných nákladů.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
Hnutí DUHA s nadšením přivítalo rozhodnutí ministra životního prostředí
zastavit kácení stromů v prvních zónách národního parku na Šumavě a spojit
roztříštěné ostrůvky těchto nejpřísněji chráněných ploch v kompaktní území, o
kterém referují dnešní (12.2.) Hospodářské noviny.
DUHA prosazovala skutečnou ochranu vzácné přírody na Šumavě více než osm let
a kácení v prvních zónách oponovala od jeho zahájení v roce 1999. Ambrozkovo
rozhodnutí je klíčovým zlomem v historii národního parku. Kácením kůrovcem
napadených stromů v nejpřísněji chráněných prvních zónách správci Šumavy
porušují mezinárodní standardy národních parků. Podle nich pralesovitá území
mají být ponechána přirozenému vývoji. Toto pravidlo se běžně respektuje v
sousedním Německu, Rakousku i Polsku. Správa národního parku nedávno zahájila
řízení, ve kterém rozhoduje, zda podobně jako v posledních letech sama sobě
udělí povolení ke kácení v prvních zónách na tento rok. Populace kůrovce v
posledních letech poklesla na české straně hranice i v jádrové zóně sousedního
bavorského národního parku, kde se zásadně nekácí. Na české Šumavě ale kácení
vedlo ke vzniku širokých holin, které otevírají cestu větru, dále se rozšiřují
masivními polomy a vzniklé plochy se obtížně zalesňují. Kalamita se tak namísto
řešení situaci ještě zhoršuje. Naopak v Německu na postižených místech pod
ochranou uschlých stromů úspěšně vzniká nový zdravý les.
Dle tiskové zprávy Hnutí DUHA upravil Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Už třetím rokem společně s Veronicou Brno a organizacemi arsenal research a
Arbeitsgemeinschaft ERNEUERBARE ENERGIE pracujeme na společném projektu SOLAR-NET/Sluneční
síť, který má za cíl přenést dobré rakouské zkušenosti se solárním ohřevem do
České republiky a podpořit větší rozvoj tohoto oboru i zde. Podařilo se již
realizovat mimo jiné fasádní kolektorový systém na SPŠ v Břeclavi a svépomocný
systém s kolektorem se selektivní vrstvou v Hostětíně, uspořádat česko-rakouskou
solární konferenci SLUNCE 2002, expertní workshop s exkursí ve Vídni nebo třeba
pomoci rozhýbat zkolabovaný dotační systém SFŽP.
Jedním z posledních výstupů je sborník 45 fólií spolu s lektorskými texty ke
každé z nich, které pojednávají o globálním oteplování, obnovitelných zdrojích
energie a především o možnostech využití sluneční energie se zaměřením na
solární ohřev. Tato pomůcka lektorů, jejíž celé odpřednášení by zabralo dvě
hodiny, nese příznačný název "Slunce -
energie budoucnosti". Již jsme ji zkušebně prezentovali na
semináři "Jak a co přednášet
o sluneční energii" v Brně
na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity a naostro i výhercům pražské části
soutěže o úsporách energie pořádané sdružením Tereza. Teď dokončujeme poslední
vychytávky a pak sborníky rozešleme na ekovýchovná centra, účastníkům naší
středoškolské soutěže Slunce před tabulí a dalším lektorům, kteří je budou při
své osvětě využívat ve prospěch nás všech. K dispozici bude i verze na CD.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
A jste manuálně zruční? Pak neváhejte a poptejte se v Calle po dalších
informacích. V rámci projektu Solární síť připravujeme první svépomocnou
kolektorovou instalaci s kvalitním absorbérem se selektivní vrstvou na jihu
Čech. Nepůjde o úplně první svépomocný kolektor na jihu, pokusy s nimi proběhly
již na počátku devadesátých let (výsledek jednoho z nich naleznete před Základní
školou v Nedabyli u Českých Budějovic). Ale za tehdejších podmínek se takové
systémy neuchytily. Později však pod vedením organizace Veronica vzniklo několik
desítek jiných, ale též svépomocných systémů v oblasti Bílých Karpat. Nu a jak
šel čas a pokrok v technologiích, objevila se možnost montovat i vysoce kvalitní
a účinné kolektory s TINOXovou selektivní vrstvou. První z nich je vidět na
střeše moštárny v Hostětíně. A právě tento typ bychom rádi přenesli k nám.
V čem spočívá ona svépomoc? Prostě v tom, že na rozdíl od obvyklé praxe si
nenecháte systém přivézt, namontovat a spustit firmou na klíč za patřičný peníz,
ale sami za pomoci skupiny podobných nadšenců si zde z dovezených a obstaraných
komponentů sestavíte a na střechu usadíte kolektor. Co se týká zbytku systému
(zásobník, armatury, čerpadlo), záleží na Vaší šikovnosti a vybavení, nakolik si
jej necháte udělat od instalatérské firmy nebo se též přičiníte. Takto ušetříte něco tisíc jen za samotný kolektor a získáte
skutečně hřejivý pocit dobře vykonané práce. A samo sebou poté budete spořit za
elektřinu, plyn či uhlí, jež byste potřebovali na ohřev vody, kterou bude
zadarmo ohřívat sluníčko.
Calla nabízí odborné informace a pomoc, zajištění potřebného materiálu,
zapůjčení některých kousků ne úplně běžného nářadí a doufejme i vyškoleného
instalatéra. Ale nespěchejte na nás, první pracovní instalace v Českých
Budějovicích proběhne teprve 13. až 15. června. Účastnit by se jí měla skupina
zájemců, kteří by si svůj systém za naší pomoci dělali až během podzimu (nebo
bez naší pomoci i dříve). Máte-li takový předběžný zájem, ozvěte se nám a kolega
Karel Polanecký, jež má nyní vše na starosti, by Vám podal bližší informace. Tak
ať nás sluníčko hřeje.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
|
Soutěž pro studenty "Slunce před
tabulí", která byla zahájena v polovině
prosince rozesláním brožurek se soutěžními úkoly přihlášeným školám, je teď
v plném proudu. Snahou soutěže byla osvěta o možnostech využití sluneční energie
v podmínkách ČR, která byla zacílena na studenty ve věku 14-18 let. Do soutěže
se postupně přihlásilo 31 skupin studentů z různých středních škol, gymnázií,
středních odborných učilišť a učilišť. Některé školy přihlásili jednu skupinu
nebo více skupin a počet účastníků je rozdílný od 4-člených skupin až po třídu o
30 studentech. V současné době by měli
"soutěžící"
zpracovávat MEZIÚLOHU, která obsahuje soutěžní úkol:
"vyhledat solární systémy v okolí školy
a snažit se k nim zjistit co nejvíce informací". Tuto úlohu by měli
studenti odevzdat do konce února a nám bude sloužit jako podklad k tomu, kolik
skupin se do soutěže nakonec opravdu zapojilo. Stěžejní úkol hlavní části
soutěže je potom na základě předchozích poznatků zjišťování informací o
obnovitelných zdrojích energie a prezentace zjištěných údajů na veřejnosti.
Někteří zástupci z přihlášených škol se přijeli podívat a podiskutovat o
průběhu soutěže na zahajovací seminář, který Sdružení Calla spolu s ekologickým
institutem Veronica a rakouskou organizací Abeitsgemeinschaft ERNEUERBARE
ENERGIE pořádala dne 11. 1. 2003 v prostorách Pedagogické fakulty Masarykovy
univerzity v Brně. Na tomto semináři byl prostor pro dotazy učitelů a studentů,
kteří chtěli znát hlavně další podrobnosti k soutěži a podmínky vyhodnocování
nejlepších skupin. Největší množství přihlášených skupin je jako odezva na
rozesílku nabídky této soutěže na SŠ, gymnázia a učiliště, které již v minulosti
projevily zájem o instalaci solárního panelu jako demonstračního modelu pro
studenty na ukázku využití solárního systému na ohřev teplé vody na škole.
Všechny podrobnosti k soutěži a přihlašovací formulář jsme zveřejnili na
internetových stránkách Sdružení Calla http://calla.ecn.cz/soutez. Další
přihlášené skupiny očekáváme během února, kdy bude uveřejněn článek o soutěži
v časopisech "Skaut-Junák", "Skauting" a jako příloha časopisu
"Archa".
Milada Podpěrová
Zpět na
obsah
Ministerstvo průmyslu začíná připravovat novou energetickou politiku. Zdá se
však, že ministr Rusnok jde v Grégrových šlépějích a že na jejím vytváření se
podílí zejména lidé z velké energetiky. Sám ministr mluví o nutnosti orientace
na tradiční zdroje: uhlí a jádro a mluví též o stavbě dalších jaderných
elektráren. Spolu s Jihočeskými matkami a Občanskou iniciativou pro životní
prostředí jsme mu napsali otevřený dopis, kde s takovým postojem nesouhlasíme a
žádáme vypracování energetické koncepce ve variantách, mezi nimiž ta nejaderná
zaměřená na úspory a obnovitelné zdroje nesmí chybět. Přípravy energetické
koncepce sledujeme i přes ministerstvo životního prostředí, ale to v této věci
nyní tahá za kratší konec provazu.
Cesta ke kýženému obratu k decentralizované a tím pádem bezpečnější
energetice založené na místně dostupných zdrojích, tedy obnovitelných, cesta
k menší spotřebě paliv a energií, zdá se v tomhle státě ještě hodně vzdálená.
Žel na úkor nejen našich potomků. Ministr průmyslu mluví o potřebě nových
velkých zdrojů a zatím ČEZ exportuje elektřinu, až se z drátů kouří. Kouří se
ale i z komínů jeho hnědouhelných elektráren, přičemž vyrabovaná ložiska
severočeského uhlí, kvalitního vápence z Českého krasu, haldy popílku,
znečišťujících látek a hlavně skleníkových plynů zůstávají u nás doma. Páří se i
z chladících věží Dukovan a Temelína, pokud zrovna nemá poruchu. Krom výpustí
radioaktivních látek do atmosféry a vody nám tu zůstává též vysoce nebezpečné
radioaktivní vyhořelé palivo bez znalostí, co s ním uděláme. Jsme stále
největším evropským vývozcem elektřiny v přepočtu na obyvatele, přičemž peníze
jdou ČEZu. O poškozené životní prostředí se tento velkoryse dělí s námi.
O tom, že komunistické vize o jaderné elektrárně v každém kraji jsou díky
zažranému myšlení "více a více vyrábět,
spotřebovávat, přepravovat a měnit krajinu k našemu užitku",
jsou stále živoucí, svědčí aktuálně projednávaný koncept
územního plánu Pardubicka. Z hlubin minulosti se opět noří územní rezerva pro
velký (nejspíše jaderný) energetický zdroj 2 x 1000 MW Tetov, poblíže Kolína.
Taková elektrárna ale potřebuje i přečerpávací vodní elektrárny pro vyrovnávání
špiček, takže územní rezervy pro nová vodní díla též najdeme na mapě Pardubicka.
Mimochodem nachází se tam i rezerva pro kanál Dunaj-Odra-Labe, který by
zničil přírodně velmi cenné partie na Odře i Labi a který vlastně potřebují jen
betonářské firmy pro svůj výdělek. Jak spočítalo moravské občanské sdružení
Sagittarius z Olomouce, tak i při využití velbloudů, kteří by mohli být ustájeni
v nevyužívaných zemědělských podnicích podél trasy, se dají plánované náklady
dopravovat stejně rychle, stejně lacino, ale se zaměstnáním více lidí jako
pomocí lodí.
A tak skončemež mé dnešní neveselé povídání přepisem telefonátu
posluchače Petra Frýda ze Šumavy, který na Radiožurnálu 9. ledna prohlásil:
"Já bych se jenom připojil ke svému předřečníkovi, který mluvil ve prospěch
jaderných elektráren. A snad bych jenom dodal, měli bychom ty takzvané
ekologické aktivisty, kteří jsou placeni, čert ví odkud, prohlásit za podle
starého práva zemské škůdce a prostě na místě je pobíjet, aby nám dali konečně
pokoj a umožnili energetiku postavit na rozumné základy."
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
|
Kde se vzal, tu se vzal, nečekaně se
zjevil nápad zbudování aquaparku v centru Borovan poblíž Českých Budějovic.
Nedosti na tom, že krytý bazén v objektu školy má problémy s dostatečnou
návštěvností a tedy s ekonomickým pokrytím provozu, navzdory tomu, že město
investovalo nemálo peněz do údržby nedalekého "koupacího"
rybníku Pražan, tento má mít denní kapacitu v sezóně
600 návštěvníků (při využití 90 dnů v roce tedy 54 000 návštěvníků). Jak už to u
takových nápadů slibujících podporu ekonomického rozvoje obcí bývá, chytl se
záměr u všech zastupitelů bez rozdílu věku, stran i pohlaví, v mžiku byl doplněn
do územního plánu, rychle byla zpracována potřebná dokumentace pro zjišťovací
řízení EIA a bleskově proběhlo i územní řízení. Tak rychle, že nám, Calle, ani
nebylo oznámeno i přes žádost, kterou na stavebním úřadě máme podánu. Veškerá
rychlost byla podřízena jedinému - podat žádost o podporu z prostředků
evropského předvstupního fondu pro podporu zemědělství a venkova (!) SAPARD.
Snad pro zvýšení šancí celý záměr dostal i podivně podlézavé jméno SAPARDID,
čili Sportovně rekreační Areál Pro Aktivní Rekreaci Dětí I Dospělých. Nyní už
víme, že neuspěl, ale takový projekt nekončívá v koši, nýbrž v šuplíku, odkud je
při nejrůznějších příležitostech vytahován, dokud se neprosadí nebo nerozpadne
zubem času.
Nesmutněte a začtěte se spolu s námi do útržků dokumentace EIA pro zjišťovací
řízení, kterou zpracoval MVDr. Bohuslav Vostoupal. Uvidíte, že se při tom dá i
zasmát se.
"V tomto smyslu je očekáván
významný přínos v posílení fundamentu zdraví obyvatel nejenom samotného města,
ale i širokého navazujícího okolí. A to jak ve smyslu obnovování a posílení muskulatorní tělní stavby a všeobecné funkční svalové disponovanosti,
tak i ve smyslu rehabilitace některých dnes již běžně neužívaných volních
pohybových aktivit a zlepšení jejich koordinační kvality."
"Projektovaná standardní varianta (betonová verze bazénů)
je řešením, odpovídajícím soudobému pojetí obdobných sportovně rekreačních
sezónních areálů, vybavených dostatkem atraktantů (pozn., Akademický slovní
cizích slov: atraktant - látka rostlinného nebo živočišného původu podmiňující
orientovaný pohyb živočicha ke zdroji, např. květní vůně, pohlavní feromony) a
splňujících jak nároky na estetické ztvárnění, tak i na funkcionální dokonalost
za únosných relací současných realizačních podmínek. Navrhovaná technická, ale i
architektonická úroveň nabízí nikoliv pouze materiální komfort, ale i senzorické
induktory pohody a tedy podmínky pro dostatečně účinnou relaxaci."
V ekologické variantě je verbálně
navrženo a zavrženo využití větrných elektráren, protože dělají vítr:
"Otáčení propellerů pod nápory větru zdaleka není bezhlučné a bez negativních
vlivů na plochu dopadajícího proudu vzduchu od otáčejících se listů rotorů."
"Město uvažuje v budoucnu včlenit do odvodné trasy z ČOV ještě střední retenční rybník, který kromě další sanativní
fáze bude plnit hlavně funkci evaporačního bonifikátora lokálního klimatu
v místě jeho vybudování (pozn., Akademický slovní cizích slov: evaporace -
vypařování, bonifikátor - směs vonných a chuťových látek užívaných k úpravě
lihových nápojů). "
"Na základě odhadu a analýzy možných
forem působení posuzovaného areálu na korespondující prostředí a zasídlená
společenstva, především pak na obyvatelstvo města Borovany nebyly shledány prvky
možných nepříznivých interakcí směrem k naznačeným veličinám."
Vybrali jsme jen ty lepší perly. Běžný
člověk nemá šanci dokumentu porozumět. K tomu je zapotřebí slovník cizích slov,
který jaksi navíc odhalí, že autor cizí slova používá nadmíru a rád, aniž sám
rozumí co znamenají.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
|
- Ve věci Větrného parku Pavlov stále zataženo. Máme sice již i stavební
povolení, připravujeme s pověřenou firmou zahájení výběrového řízení, leč záruky
za půjčku pro Státní fond životního prostředí se nám nedaří zajistit. Ještě
nehážeme flintu do žita, několik variant je stále v jednání, ale zužuje se to,
zužuje.
- V energetické radě ministra životního prostředí jsme se věnovali zásadám
připravovaného zákona o podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů. Chceme,
aby zákon reflektoval dobré evropské zkušenosti a podpořil opravdu rychlý nárůst
těchto čistých zdrojů, neboť v tomto oboru povážlivě zaostáváme za vyspělou
Evropou.
- Podpořili jsme výzvu ekologických organizací k situaci kolem dálnice D8.
Podle ní by měly kompetentní orgány a instituce začít urychleně hledat novou
trasu v CHKO České středohoří. Většina území CHKO by měla být ochráněna tunelem,
vyhnout se všem obcím, nenarušit celistvost jádrové oblasti Evropské ekologické
sítě EECONET, neměla by negativně ovlivňovat krajinný ráz a musí méně zasáhnout
do biotopů zvláště chráněných rostlin a živočichů. Zatím tuto výzvu podepsalo 50
nevládních ekologických organizací.
- Napsali jsme požadavek prezidentu Evropské investiční banky P. Maystadtovi,
aby banka nepodpořila stavbu dálnice D8 přes východní Krušné hory. Více viz
samostatný článek.
Zpět na
obsah
|
Zimní období je tradičně ve znamení žádostí rybářských společností na
povolení odstřelu kormoránů, úředně řečeno, udělení výjimky z ochranných
podmínek chráněných druhů živočichů. Kompetenci vydávat tato rozhodnutí převzal
Krajský úřad Jihočeského kraje a měli jsme možnost se vyjádřit k několika
žádostem. Souhlasil jsem s redukcí populace kormoránů na rybnících mimo
maloplošná chráněná území a hnízdní kolonie. Odmítl jsem ale požadavek Českého
rybářského svazu na odstřel kormoránů na tekoucí vodě na Lipně, stejně jako před
několika lety na Vltavě u Hněvkovic. Ochrana vysazovaných druhů ryb odstřelem
kormoránů, tedy hubením rovněž chráněného druhu živočicha, se mi zdá trochu
přitažené za vlasy. Navíc se v tomto případě nejedná o prokazatelně způsobené
škody, jako v případě chovných nebo plůdkových rybníků. Stejné stanovisko
zastávají i další ekologické organizace a k tomuto názoru se přiklání částečně i
AOPAK. Domnívám se, že v tomto případě jiný veřejný zájem nepřevažuje nad zájmy
ochrany přírody dané zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
- Rozšířením rozsahu působnosti na sedmnáct nových správních orgánů, tzv.
obcí třetího stupně, jsme sice pokryli většinu jihočeského regionu a zahájili
tak projekt "Ochrana jihočeské
přírody - věc občanů", ale dosud nemáme
projekt definitivně
"přiklepnutý" MŽP.
- Po ukončení činnosti Okresního úřadu v Českých
Budějovicích jsme prostřednictvím Magistrátu města České Budějovice podali spolu
s Památkovým ústavem odvolání proti rozhodnutí Referátu životního prostředí OkÚ
České Budějovice, kterým nebyl udělen souhlas s výstavbou oplocení zámeckého
parku na Hluboké nad Vltavou.
- Spolu s Jihočeskými matkami a několika občany Trhových Svinů jsme se
odvolali proti územnímu rozhodnutí stavebního úřadu Trhové Sviny umožňující
Krajskému úřadu Jihočeského kraje realizovat několik let se táhnoucí záměr
přeložky komunikace městem s novým vedením nivou Trhosvinenského potoka. Naše
odvolání vychází mimo jiné i z dopravní studie Ing. Otepky.
- Společnost Radiomobil se odvolala proti rozhodnutí bývalého Okresního úřadu
v Českých Budějovicích, který na základě stanovisek občanských sdružení a
posudku AOPAK nesouhlasil s výstavbou základnové stanice pro mobilní telefony
v obci Bedřichov v navrhované CHKO Novohradské hory.
- Podáním stanoviska k dokumentaci jsme se zapojili do procesu EIA tj.
posuzování vlivu stavby Lázeňského komplexu LAVANA v Třeboni na životní
prostředí.
- Řízení o "Hygienizaci Stromovky",
jinak též významného krajinného prvku, v sobě představuje
úpravu vodotečí, kácení dřevin odvodnění některých ploch a rekonstrukci
rybníčka. S ohledem na ochranu významného krajinného prvku a zachování jeho
ekologicko stabilizační funkce i jako prvku územního systému ekologické
stability, jsme podpořili stanovisko AOPAK a nesouhlasili s některými tzv. "popovodňovými
opatřeními".
- Vyjádřili jsme se nesouhlasně k žádosti města Lišov o
kácení pěti stoletých lip na hřbitově ve Slověncích.
- Stavební úřad v Nových Hradech zastavil řízení o umístění stavby RD MUDr.
J. Frýby z Prahy v lokalitě Hojná Voda pro nedoložení některých dokladů.
S umístěním stavby jsme nesouhlasili pro rozpor s regulativy výstavby v
navrhované CHKO Novohradské hory.
- Souhlasili jsme s výstavbou základnové stanice sítě mobilního operátora
Český mobil v lokalitě Hůry a to na základě posudku AOPAK, souhlasu s návrhem na
spolusdílení a z důvodu, že území je hustě "zadrátované" vedením VN 400 kW a jedná se
tedy z hlediska krajinného rázu o devastovanou krajinu. Stejně
tak jsme souhlasili s umístěním vysílače v zemědělském areálu v obci Radošovice.
- Žadatele o zalesnění pozemků v Sedlci u Sv. Jana nad Malší a jeho
projektanta se podařilo přesvědčit o tom, že pro přírodu je prospěšnější druhově
pestřejší les, než-li smrková monokultura.
- Spor o žárové zinkovny Signum a Wiegel pokračuje soudními spory. Signum
hodlá rekonstruovat panelárnu ve Vrátě a Wiegel získal pozemky od města České
Budějovice v areálu bývalé Škodovky. Bohužel, oba záměry ukončil Krajský úřad
Jihočeského kraje zjišťovacím řízení v procesu EIA, takže pochybnosti se
vynořují na hladinu rámci územních a stavebních řízeních. Provozovnu Wiegla
v Žebráku jsem navštívil s Jarkou Brožovou z Jihočeských matek.
- V rámci kampaně Šetrné papírování jsme oslovili s žádostí o zavedení
recyklovaného papíru Krajský úřad Jihočeského kraje a magistrát města České
Budějovice. Na magistrátu se o věc zajímá vedoucí odboru životního prostředí
ing. Mika a věřím, že se společně podaří radu přesvědčit, aby město nastoupilo
po vzoru MŽP a ČIŽP cestu úspor a ekologických opatření.
- V rámci dvoudenního semináře NATURA 2000 pořádaného Veronikou v Brně jsme
se stali členy koalice nevládních ekologických organizací NATURA 2000.
- Jeden den jsem se zúčastnil Jarní školy občanských sdružení, kterou na téma
správní řízení a nový zákon na posuzování vlivů staveb na životní prostředí
pořádal Ekologický právní servis v Táboře.
- Proti rozšíření kamenolomu v Ševětíně se postavili někteří místní občané a
založili občanské sdružení. Bohužel proces EIA byl ukončen zjišťovacím řízením
bez zájmu veřejnosti a územní rozhodnutí bylo vydáno s akceptováním podmínek na
ochranu přírody a krajiny, které jsme požadovali. O negativních vlivech
stávajícího provozu na hluk, čistotu ovzduší jsme nebyli včas informováni a tak
se snažíme alespoň pomoci novému občanskému sdružení k prosazení požadavků na
zlepšení stavu životního prostředí.
- Krajský úřad Jihočeského kraje se dosud nevyrovnal s naším podnětem o
zahájení řízení na odpis zásob vltavínů v přírodní památce Besednické vltavíny.
Domníváme se, že jedině touto cestou lze ochránit část území, které dosud není
povoleno těžit a tento postup by byl i v souladu s proklamací obce Besednice a
těžařů.
Zpět na
obsah
"Bývalý prezident uhodil hřebíček na hlavičku, když upozornil, že srpnové
povodně znamenají varování před způsobem, jakým se u nás pečuje o krajinu,
hospodaří v lesích a nakládá s řekami. Obrovské lány, umělé smrkové monokultury
v lesích, vybetonovaná a narovnaná koryta řek, holosečné kácení na svazích i
nerozumná výstavba v říčních nivách zvyšují ničivou sílu záplav. Jak prezident
podotkl, musíme se k naší krajině chovat s větší úctou i pokorou - a začít
pracovat na jejím ozdravění."
Víte že,...
- Starý smíšený les zachytí do osmdesáti milimetrů
srážek - umělá smrková monokultura třikrát až desetkrát méně.
- V lesích by mělo vždy několik procent stromů zůstávat nevytěženo: tlející
dřevo nebo lišejníky mohou nasáknout tolik vody, kolik samy váží; lišejník na
třísetleté jedli zadrží až 200 kilogramů vody.
- Vinou holosečného kácení se mění struktura půdy, které klesá schopnost
vsakovat vodu.
- Orná půda u nás tvoří 72 % zemědělských pozemků, zatímco průměr zemí EU
činí 60 %. Zmizely drobné bariéry - remízky, meze, louky, mokřady, sady,
rybníčky, pastviny.
- Během dvacátého století se vinou regulací a betonování celková délka
českých řek a potoků zkrátila o třetinu.
- Poslední tři velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě v roce 1997
zadržely více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady.
- Zachovaná říční niva na pouhých 11 kilometrů dlouhém přirozeném úseku
Lužnice v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko zachytí tolik vody jako středně
velká přehrada.
Dle tiskové zprávy Hnutí Duha upravil Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Projekt OZON
Dnes Vám hodláme poreferovati o našem měření přízemního ozonu. Tento projekt
jako obvykle koordinuje ekologické sdružení TEREZA.
Ozon (O3) je také někdy nazýván plynem dvou tváří. Stratosferický ozon, jenž
se vyskytuje ve vyšších vrstvách atmosféry a tvoří tzv. ozonosféru, chrání naši
planetu před škodlivým UV zářením. Naproti tomu ozon troposférický vyskytující
se při zemském povrchu způsobuje zdravotní problémy (např. bolesti hlavy a
poškození sliznic), poškozuje rostlinné buňky a také urychluje rozpad
historických památek. Tento přízemní ozon vzniká přeměnou výfukových zplodin
zejména za slunných a horkých dnů.
Koncentraci přízemního ozonu jsme začali nejdříve měřit pomocí námi
vypěstovaných rostlin tabáku virginského (Nicotiana tabacum), které slouží jako
bioindikátory citlivé na výskyt přízemního ozonu. Sledovali jsme reakce dvou
odrůd tabáku, které jsou různě citlivé na působení ozonu. Citlivá odrůda má
označení Bel-W3, méně citlivá odrůda Bel-B se používá pro kontrolu. Na listech
rostlin vystavených vlivu ozonu se objevují žluté skvrny, takzvané chlorózy.
Posléze listy mohou zcela odumřít (tzv. nekrózy).
Již v březnu loňského roku jsme zaseli tabáková semínka a vypiplali první
rostlinky. Koncem května jsme rostlinky vysadili na školní zahradu a začalo
čtyřtýdenní sledování. Objeví se skvrny na listech? A hle, opravdu jsme
zaznamenali výskyt žlutých skvrn na listech této pozoruhodné rostlinky! Čím byly
listy déle vystaveny účinkům ozonu, tím byly skvrny četnější, mnoho listů
odumřelo. Neviditelný ozon tedy opravdu škodí! Bohužel rostlinky kvůli
povětrnostním vlivům (častý déšť a vítr) posléze uhynuly L a nepodařilo se nám
vypěstovat rostlinu vysokou 4 m tak, jako jednomu studentu z Liberce!
Výsledky, ke kterým jsme došli, jsme odeslali do Terezy, kde odborníci
všechna data z celé republiky vyhodnotili a použili k sestavení map znečištění
ozonem. Z těchto výsledků vyplývá, že znečištění ozonem v Jihočeském kraji je ve
srovnání se zbytkem ČR průměrné. Nejvíce poškozeny byly tabáčky na Liberecku a
Olomoucku. Některé školy pozorovaly i poškození tabáků méně citlivé odrůdy
Bel-B, příčinou jsou velmi vysoké koncentrace ozonu. Během letošního měření
některé profesionální stanice naměřily koncentrace až přes 180 mikrogramů na m3!
(Při hodinové koncentraci 180 mikrogramů na m3 je vydáváno upozornění o
překročení, k opatřením je přikročeno až při koncentraci 360 mikrogramů na m3.
Hodnoty zvláštních imisních limitů jsou uvedeny v Opatření FVŽP ze dne 1.
října 1991 k zákonu č. 309/1991 Sb., v plném znění č. 211/1944 Sb. o ochraně
ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší).)
Sledování skvrn na rostlinkách tabáku bylo velmi zajímavé, ale pro některé
z nás je ještě zajímavější zjišťovat přesné koncentrace pomocí přístroje. Tento
přístroj nazývaný scanner (ale my mu říkáme hezky česky ozonometr) jsme dostali
od vědecké pracovnice ústavu pro kosmický výzkum NASA Irene Ladd. Naším úkolem
je kromě samotného zjišťování hodinových koncentrací ozonu zkusit, jestli tento
kapesní přístroj může měřit srovnatelně přesně jako velké drahé ozonometry.
Irene se dostavila osobně, aby nám mohla odborně vysvětlit funkce a způsob
použití tohoto nově vyvinutého přístroje. Nutno dodat, že tento přístroj zatím
vlastní pouze pár institucí na světě.
V praxi naše každodenní měření vypadá zhruba takto: Speciální absorbční
papírek napuštěný citlivou chemikálií vyjmeme ze vzduchotěsného pouzdra a
použijeme pro kalibraci ozonometru, jenž oskenuje povrch papírku a nastaví se na
koncentraci nula. Poté na 60 minut (mezi 12. a 13. hodinou středoevropského -
zimního - času) exponujeme papírek vždy na stejném vzdušném stíněném místě. Po
hodině papírek znovu vsuneme do skeneru, který automaticky odečte hodnotu v ppb
(parts per billion - počet částic O3 na miliardu částic vzduchu), která se
objeví na displeji. Tuto cifru pak odesíláme pomocí internetu do Washingtonu na
adresu www.globe.gov, kde si můžete veškerá data prohlédnout.
Jaképak máme výsledky? Zjišťujeme, že hodnoty ozonu se rapidně mění
v závislosti na počasí a roční době. Naměřené hodnoty v létě se nejčastěji
pohybují mezi 30 a 50 ppb, nejvyšší námi dosud naměřená hodnota byla 68 ppb a to
10.6. 2002, což je 136 mikrogramů na metr krychlový! Příčinou bylo extrémně
horké počasí v červnu. Přes zimu se hodnoty blíží nule, jelikož po většinu dnů
je vysoká oblačnost a nízká teplota.
Doufáme, že nám nasazené tempo vydrží i do dalších let, abychom mohli Tereze
dělat radost svými těžce vydobytými výsledky. Zároveň doufáme, že projekt
nadchne i další školy, protože bychom rádi navázali spolupráci zejména
s jihočeskými školami, a určitě by bylo zajímavé porovnávat výsledky.
Studenti ekologického semináře Česko-anglického gymnázia v Českých
Budějovicích
pod vedením Lucie Zimmlové
Zpět na
obsah
|
Několik let trvá teror podnikatele Rejska z Lišova vůči sousedům a životnímu
prostředí. Z perspektivního podnikatele, kterému dala zelenou i radnice a pro
parkování povolila pokácet několik kulových javorů, se během několika let
vyklubal živnostník, který přes dovoz ojetin, provozování restauračního zařízení
a obchodu s obuví a textilem završil podnikatelskou dráhu zpracováním odpadu,
představující demontáž akumulátorů, trafostanic a kabelů. To vše uprostřed
městské zástavby bez ohledu na znečišťování ovzduší, povrchových i spodních vod
a ohrožování zdraví a bezpečnosti sousedů. Vypouštění olejů do kanalizace,
pálení kabelů a provozování dalších technologií vyvolalo odpor celé ulice. Po
několika jednáních na radnici, kterých se zúčastnila i Calla, jsme se nenechali
ukolébat přesvědčením, že "vše si musí
sousedé vyřídit sami"
a požadovali na městském úřadu razantní zakročení. Mimo
jiné se jednalo o provozování živnosti v objektu, který byl upraven mimo
stavební řízení. V těchto dnech jsme obdrželi zprávu z městského úřadu Lišov, že
bylo ze strany města podáno oznámení pro podezření z trestného činu ohrožení
životního prostředí. Dále byl podán návrh na zrušení živnostenského oprávnění .
Přestupkovou komisí bylo vydáno rozhodnutí o uložení pokuty ve výši 5 tis. Kč a
podezření z dalšího přestupku bude opětovně projednáváno přestupkovou komisí.
Zároveň město Lišov opětovně urgovalo Českou inspekci životního prostředí ve
věci podnětu, který byl podán 1.7.2002 a dosud nebyl ze strany ČIŽP vyřízen.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Do minulého článku se nevešlo pár drobností o českobudějovických povodních
moderní doby. Tady jsou. Projdeme-li dobový tisk, zjistíme, že i navzdory
regulačním zásahům, jež byly provedeny během 20. století zejména v řečišti
Vltavy, naše loňská velká voda zasáhla stejné lokality jako její předchůdkyně -
hladina ovšem nyní nedostoupila takové výše. A pokud ještě chceme porovnat třeba
dramatický styl tehdejších novinářů s technicistní střízlivostí zpravodajů
dneška, můžeme se začíst třeba i do řádek o pohromě z r. 1890. Byla výsledkem
přívalových dešťů na počátku září: dny 1. a 2. 9. 1890 patří oba do první
desítky nejsrážkovějších dnů v Českých Budějovicích od r. 1876; každý z nich
přinesl více než 70 mm srážek, tedy téměř tolik, kolik napršelo 12. 8. 2002.
Českobudějovické noviny Budivoj referovaly 11. září 1890 takto:
Spousty letošní povodní způsobené teprve nyní okazují se v celém svém
rozsahu. Není již pochybnosti o tom, že povodeň letošní mnohem krutěji řádila na
pozemcích v celém širém okolí, nežli povodeň r. 1888.
Na všech zaplavených pozemcích zničena jest sklizeň otavy; zelí, řepy,
zelenina, pícní rostliny, vše jest podkaleno, ano po většině i s prstí
odplaveno.
Ve stodolách všude jest sklizené obilí promočeno. Ve městě samém v domech,
kam voda pronikla, jsou zdi promočeny, byty kalem zaneseny, mnohde i zdivo
poškozeno!
Děsně zpustošeny jsou pozemky podél Vltavy od vodárny
až ku Kněžským Dvorům. Nejvíce poškozeni jsou majitelé dvorů p. Martin Hollanský
a Ant. Voříšek. Panu Hollanskému proměněny jsou pozemky nad Dlouhým mostem za
Čtyřmi Dvory, a ještě více pozemky na pravém břehu Vltavy u koňské porážky
v řadu vodních tůní a kamením zasypaných planin. Všecka prsť byla odplavena, na
mnoho sáhů vyryta jest půda až do hloubky několika stop; jámy takto způsobené
jsou posud naplněny vodou. Podobně zpustošeny jsou v těch místech pozemky p.
Tragra.
Pan Ant. Voříšek utrpěl na pozemcích pohromy ještě větší, než před 2 roky;
voda posud plným proudem se valí protrženými hrázemi na pozemky, kteréž
proměněny jsou ve skutečnou poušť. (Jedná se o totéž místo, kde se v srpnu 2002
protrhly hráze z pytlů s pískem; pozn. T. M.)
Téměř zničen jest Schnarchrův ostrov, v němž rozbouřené proudy vyryly si
zvláštní řečiště. Upravení řeky u vtoku Malše s Vltavou bude žádati nesmírného
nákladu!
Pro informaci: Voříškův dvůr je známá lokalita u sídliště kolem Plzeňské
ulice, Tragerův dvůr najdete u čističky odpadních vod na pravém vltavském břehu
naproti Českému Vrbnému, koňská porážka, to jsou dnešní jatka na Pražské třídě
vedle nakumulovaných hypermarketů, a Schnarchrův ostrov se dnes jmenuje
Sokolský. K němu ještě poznámku: ono zvláštní řečiště, o němž psal Budivoj, je
bezpochyby spontánně obnoveným starým korytem, které bylo v místě ostrova
kartograficky zachyceno ještě na počátku 19. století
Podíváme-li se pro srovnání do Prahy, zjistíme, že před sto třinácti lety
bylo sice navíc zasaženo Staré Město (nyní uchráněné mj. mobilními stěnami), ale
naproti tomu jako pozoruhodně aktuální zazní tehdejší konstatování, že
"v Karlíně sahala voda
až do královské třídy k domu p. dra Ferd. Zátky, tvoříc odtud jediné jezero až
k Libni".
V r. 1890 začala voda v Budějovicích opadat až za tři
dny (zatímco předchozí povodeň r. 1888 ustoupila již po několika hodinách).
Příště se na Českobudějovicku živly rozkatily po deseti letech: prudká bouře
28. července 1900 vynesla tento den (se zhruba 70 mm srážek) na samý chvost
první desítky nejsrážkovějších dnů evidované historie. Izolovaná událost
uprostřed letních veder se však do výrazného vzestupu hladin nepromítla. Přesto
si lze vychutnat líčení očitého svědka:
Větrná smršť v Českých Budějovicích. Kritickým dnem prvého řádu byla pro naše
město a okolí minulá sobota. Ani nejstarší pamětníci, jichž jsme se dotazovali,
nezažili tak strašlivého divadla, jež i v otrlém srdci muselo svou velebnou
hrůzou vzbuditi respekt. Po několika dnech v pravdě tropického vedra začala se
v sobotu k 5. hod. odp. zachmuřovati obloha. V kratičké chvíli mraky, jež hrály
různými barvami, proměnily se v šedavé kuželovité kotouče, které se valily od
strany západní na město tak nízko, že se zdálo, jakoby hřebenů domů se dotýkaly.
Pojednou se obrátily, srazily se s mračny, jež za nimi se kupily a již nastal
soudný den. V temno, které zahalilo celý kraj, bily proudy vod, jež nedopadaly
k zemi, nýbrž tvoříce nekonečný vodní sloup, větrnou smrští zmítaný, porážely
vše, co jim stálo v cestě (Budivoj, 31. 7. 1900).
Mohutná povodeň se v regionu opakovala až r. 1925. Vyvolaly ji přívalové
srážky 25. srpna: s více než 120 mm srážek za den jde o absolutní rekord za
posledních téměř 130 let. Pršet sice začalo až odpoledne, ale večer se strhla
tříhodinová prudká bouře, po ní následoval liják přes celou noc a s krátkou
přestávkou pršelo - byť již méně vydatně - ještě celý další den.
Malé jindy potůčky, proměnily se v dravé řeky, které odnášely zbylou ještě
úrodu s polí, ploty, chlévy, kolny, různé nářadí i domácí zvířata, zaplavily
celé obce, rozryly cesty, zanesly kalem a štěrkem pole, louky, zahrady,
strhovaly mosty.
Vltava v Č. Budějovicích stoupla o 260 cm nad normální svou výši, Malše o
280, Lužnice přes 3 metry. Veliká rovina českobudějovická podobala se jedinému
obrovskému jezeru, z něhož vyčnívaly zatopené vesnice a osamělé statky.
V Č. Budějovicích bylo zatopeno zejména Jiráskovo nábřeží (U Dlouhého mostu),
Mlýnská ulice, Havlíčkova kolonie, oblast kolem nádraží, Rybní ulice (na dnešním
Senovážném náměstí), Pekárenská ulice, Pražská silnice. Byly poškozeny
železniční trati na Prahu a do Horního Dvořiště.
Voda vnikla do přízemních
bytů, do krámů a dílen. Sklepy byly zatopeny téměř v celém městě. Spojení
s okolními obcemi, zejména se Čtyřmi Dvory a Litvínovicemi bylo přerušeno.
V blízkém Suchém Vrbném strženy dva můstky, vedoucí přes Dobrovodský potok,
v Dobré Vodě proudila voda přes silnici ve výši přes metr. Na několika místech
v Č. Budějovicích museli pionéři a hasiči zakročiti k záchraně majetku občanstva
a udržovati spojení mezi jednotlivými ulicemi pomocí pramic.
Těžce postižen byl S o k o l s k ý o s t r o v s e s t
a d i o n e m. Stadion zatopen byl do výše půldruhého metru a vůbec celý ostrov
byl pod vodou, která se přes něj divoce valila a velmi zle poškodila plovárnu a
pavilony na ostrově, z nichž některé byly docela odplaveny. Celý ostrov zanesen
spoustou písku a bahna. Sokol utrpěl tím velikou škodu. (Jihočeské listy, 29. 8.
1925).
Povodeň pětadvacátého roku naklonila veřejné mínění ve městě vstříc dalším
pracím na říční regulaci, ovšem navzdory tomu, jak dramaticky situace vyhlížela
bezprostředně po katastrofě, se již o deset dnů později, 5. - 6. září, konaly
plánované budějovické podzimní sokolské slavnosti.
Tomáš Malina
Zpět na
obsah
Tak se zdá, že zima už si bude muset pomalu zabalit tu svou bílou duchnu,
sněhová mračna a posypový materiál a udělat prostor pro svěží jarní vánek, vůni
nakypřené půdy a milostné hrátky našich zvířecích kamarádů. Jaro už na nás
vykukuje ze všech koutů a slibuje pěkný rachot. Jakoby tohle všechno cítila i
callí kočička Madlenka, kterou jsme vám nabízeli už před vánoci, coby báječný
dárek pod stromeček. Madlenka zatím stále bydlí v kanceláři a stala se z ní
velmi pohledná mladá dáma. Všechna úskalí zimy přežila v poklidu teplé kanceláře
se stálým přísunem granulí a kočičích konzerv. Vánoce přečkala díky péči mnohých
členů Cally, kteří (spíše které) byli tak hodní a přišli za ní i na Štědrý den,
kdy máme každý trochu jiný program, než chodit do práce krmit kočky. Tímto všem
pečovatelkám a pečovatelům ještě jednou děkuji!
Jak asi mnozí cítíte, kočka, která je od přírody lovec a zároveň střešní
povaleč, si v sevření několika zdí kanceláře těžko může připadat šťastná.
Madlenka potřebuje trochu poznat svět, seznámit se s ostatními kočkami, s
trávou, s lezením po stromech, s problematikou automobilismu (s tou jen z dálky)
a vůbec. Proto se na vás znovu obracím s otázkou:
"Kdo z vás si odnese Madlenku domů???"
Tuším, že některým z vás ta myšlenka přece jen vrtá
v hlavě a říkáte si, že by to nebylo špatné mít takovou šikovnou kočičku, ale...
Těm z vás chci tedy trochu pomoci v rozhodování, neboť
naším domem už prošlo pár koček a kocourů a tahle tajemná stvoření mám už tak
trochu přečtená.
Především si uvědomte, o co všechno přijdete, když nebudete mít doma kočku:
- Nikdy nepocítíte to rozechvění a pýchu, až vám Majda přinese svoji první
vlastnonožně ulovenou myš, která ovšem bude živá, takže ji pak budete muset
honit po kuchyni se smetákem.
- Nikdy nepoznáte, jak se změní vaše Majda, až bude očekávat narození svých
koťátek. Nebudete s ní moci být u toho zázraku zrození, kdy pochopíte jak silný
je instinkt kočičí mámy, která najednou přesně "ví", co má dělat.
- Kupodivu také nebudete vědět, co dělá s kočkou vůně bylinky kozlíku
lékařského (to budete koukat!).
- Ani se nedozvíte, jak vaše Majda reaguje na zvuk zobcové flétny (budete
znovu koukat!).
- Nebudete vědět, jaké to je, když vaše kočka nepřijde poprvé v noci domů.
- Nepoznáte soucit s tvorem, který, ač má kožich jako lední medvěd, se chvěje
zimnicí a potřebuje vaši pomoc.
- Pak ani nebudete vědět, jaké to je, když vám kočičku uzdraví cukrové
kuličky od homeopata Jiřičky!
Ale hlavně, nikdy nepoznáte ten pocit, když k vám přijde vaše krásná měkoučká
léčitelka a opře si své vševědoucí čelo o to vaše a tiše vám začne vyprávět své
tajuplné příběhy.
Zdá se vám to málo? Pokud ne, ihned volejte na Callu!!
Jana Sequensová
Zpět na
obsah
|
V duchu perspektivního rozvoje a zaměření činnosti sdružení i v souladu
s přijatým projektem na MŽP
"Ochrana jihočeské přírody - věc občanů",
zahajuje v březnu oficiálně svou činnost Středisko na
podporu občanů (zatím pracovní název). Co touto aktivitou sledujeme? Po pěti
letech činnosti programu ochrany přírody, zabývající se zejména praktickou
účastí ve správních řízeních, poradenstvím pro občany a metodickou pomocí
stávajícím i nově vznikajícím občanským aktivitám zjišťujeme, že je nutno
kvalitativně tuto činnost postavit právě na poradenství. Účasti v rozhodovacích
procesech se tím ale nezbavíme. Naopak. Svůj okruh působnosti jsme s novým
územně správním zřízením rozšířili z dvou okresů na celý kraj, tj. sedmnáct
nových úřadů. Nebudeme, a nedělali jsme to ani v minulosti, zde rozhodně
suplovat výkon státní správy a nahrazovat placené úředníky. Soustředíme se na
správní řízení mající svým významem regionální charakter a do ostatních budeme
vstupovat na základě iniciativy veřejnosti na podporu lokálních občanských
aktivit.
V podstatě chceme zviditelnit a propagovat tu činnost, kterou děláme
v ochraně přírody i energetice denně. Poradenství by mělo dostat pevnější řád,
nové možnosti a profesionalitu. Občanům, kteří nás navštíví osobně, nebo
zkontaktují pomocí telefonického spojení, e-mailové či běžné pošty, chceme podat
jasné, přesné a rychlé informace. K tomu nám bude sloužit dokumentační systém,
odborná knihovna, archív a zkušenosti lidí, kteří do střediska budou zapojeni.
Rozhodně nehodláme dublovat stávající a osvědčené ekologické poradenství ROSY,
energetické konzultační a informační služby EKIS, EKOWAT či Energy Centre. Naše
služby by měly doplnit zejména oblast ochrany životního prostředí a to zejména
ve vztahu k ochraně přírody a krajiny. Ekologický právní servis, jehož služeb ve
významných kauzách rovněž využíváme, nemůže postihnout běžné "občanské trable",
a proto nabízíme v omezeném rozsahu i právní konzultace. Stejně
jako dosud, bude poskytované poradenství bezplatné. Naším snem je
"zelený dům",
se "zeleným telefonem", kde budeme spolu s ostatními nevládními organizacemi
poskytovat kompletní poradenský servis a ještě něco navíc.
Podrobnější informace budou zveřejněny v nejbližší době vhodnou formou
tiskoviny.
Jak , kdy a kde lze těchto služeb využít?
Ochrana přírody - metodická i právní pomoc občanům, obcím a občanským
aktivitám při rozhodování o stavbách a činnostech ovlivňující životní prostředí,
zapojení veřejnosti do procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí,
využívání zákonů o poskytování informací č.106/1999 Sb. a 123/1998 Sb.,
zakládání občanských sdružení a organizování občanských aktivit.
- Vladimír Molek, zaměstnanec Sdružení Calla, tel. 387 311 381 - většinou
denně od 7.00 - 14.30 hod., v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky
387 310 166, která slouží zároveň jako záznamník a fax. Internetové spojení
http://calla.ecn.cz, e-mailová pošta: calla@ecn.cz. Předem domluvené konzultace
každou středu od 13 do 17 hod. v kanceláři sdružení, tj. Fráni Šrámka 35 České
Budějovice. Písemné spojení: Sdružení Calla, P.O.BOX 223, 370 04 České
Budějovice.
- Bc. Pavel Molek, externí spolupracovník, student 5 ročníku PF - osobní
konzultace, nejlépe předem domluvené pomocí výše uvedených spojení, kam lze
adresovat rovněž veškeré dotazy - každý poslední pátek v měsíci v kanceláři
Sdružení Calla od 13 do 17 hod.
Trvale udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským
iniciativám v oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech,
dostupnosti, podporách pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům
elektřiny při jejich problémech s distributory. Právní a všestranná informační
pomoc obcím, u nichž by mohlo být vybudováno konečné úložiště
vysoceradioaktivních odpadů, archiv informací k jaderné energetice.
- Ing. Edvard Sequens, zaměstnanec Sdružení Calla - obnovitelné zdroje
energie, jaderná energetika. Tel., záznamník i fax: 387 310 166, e-mail:
edvard.sequens@ecn.cz,
internetová poradna http://calla.ecn.cz, osobní návštěvy po předběžné domluvě
v kanceláři sdružení, tj. Fráni Šrámka 35 České Budějovice. Písemné spojení:
Sdružení Calla , P.O.BOX 223, 370 04 České Budějovice.
- Milada Podpěrová, spolupracovnice Sdružení Calla - poradna spotřebitelům
elektřiny. Tel., záznamník i fax: 222 781 471, e-mail:
milada.podperova@ecn.cz,
internetová poradna http://calla.ecn.cz, osobní návštěvy každé úterý od 15 do 18
hodin a dále po předběžné domluvě v kanceláři Sdružení Calla, Chlumova 17, Praha
3. Písemné spojení: Sdružení Calla, Chlumova 17, 130 00 Praha 3.
Vladimír Molek
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
"Já mám obrovskou lásku ke zvířatům. Nejen pes, ale
veškerá zvířata jsou přítelem člověka",
řekla u příležitosti své předvánoční, pro média připravené
návštěvy pražského útulku pro psy ministryně zdravotnictví Marie Součková,
přičemž se nechala fotografovat v dlouhém, nejspíše pravém kožichu. Který její
přítel to odnese příště?
"Temelín je větrný mlýn. A proti tomu se těžko fouká,"
řekl starosta Vodňan Václav Heřman pro MF DNES 23. 12.
2002 v reakci na vysoké ceny elektřiny v Jihočeském kraji.
"Nemohu soudit, protože nemám představu, jak se mají
správně chovat a uskladnit," odpověděl
policejní vyšetřovatel Dušan Březina na námitky sokolníka L. Nagyho, že dvě jemu
na půl roku odebrané sovice sněžné jsou při vracení ve špatném stavu (viz MF
DNES 25. 1. 2003).
Zpět na
obsah
Sdružení spotřebitelů elektřiny (SSE) má v místě svého působiště na Praze 3
od července 2002 otevřenou poradnu pro spotřebitele v rámci poradenské sítě
Koalice občanských spotřebitelských aktivit KOSA, jejíž je členem. Součástí této
sítě je v současné době dalších 10 spotřebitelských a ekologických organizací,
jejichž cílem je ochrana spotřebitele se zaměřením na různé zájmové skupiny.
Tyto organizace tvoří síť poraden v různých městech ČR.
Sdružení spotřebitelů elektřiny se ve své poradenské činnosti zaměřuje na
problematiku energetiky, využití obnovitelných zdrojů energie a úspor energie.
Nejvíce se na SSE obracejí lidé z okolí Prahy 3 se spotřebitelskými problémy, se
kterými se potkávají při nákupech v obchodě nebo při uzavírání smluv.
Nejčastější problémy, které je do poradny přivádí, jsou s opravou, která nebyla
provedena dle přání zákazníka a nejčastějším zbožím, které je "problémové", jsou boty a mobilní telefon.
Vedle těchto čistě "spotřebitelských"
témat jsme řešili hlavně problémy zaměřené na specializaci
SSE, jako jsou úspory energie, dotazy na distribuční energetické společnosti,
ceny elektřiny nebo kontakty na výrobce zdrojů využívající obnovitelnou energii.
Vzhledem k tomu, že je Sdružení spotřebitelů elektřiny jako spotřebitelská
poradna stále málo známé, vyřešili jsme od léta loňského roku k poslednímu lednu
2003 pouze 20 dotazů.
První dva čtvrtky v březnu 6. a 13. 3. připravuje SSE ve spolupráci se
Sdružením ARNIKA diskusní besedy na téma nejčastější spotřebitelské dotazy a
legislativa na ochranu spotřebitele. Na prvním z nich bude přítomen i Mgr.
František Lobovský, předseda největšího sdružení na ochranu spotřebitelů -
Sdružení obrany spotřebitelů ČR.
Milada Podpěrová
Zpět na
obsah
V předvánočním čase, konkrétně 20. prosince jsme, zaměstnanci Cally, vyrazili
vláčkem pod Kleť. V torničce jsme vezli 10 tisíc českých korun vydělaných
vlastní činností Cally jako povodňový dar. S pomocí členů výboru jsme za vhodné
příjemce vytipovali manžele Jakubcovi, kteří žijí v nivě Vltavy u zničeného
mostu ve Zlaté Koruně. Za nimi nás doprovodil starosta obce. Stavení samé zvenčí
upomínalo povodeň pouze čerstvou ryskou na fasádě někde ve výši pasu. Nicméně
uvnitř optimismu hned ubylo - vlhko, zničené podlahy, omítky, rámy, nábytek a
vybavení a hlavně praskající stěny, které znamenaly pohybující se podzákladí.
Oprava nad finanční možnosti starších obyvatel domku, takže věříme, že jsme
alespoň tou troškou přispěli potřebným.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
Sdružení Energy Centre České Budějovice (ECČB) za
finanční podpory Státního fondu životního prostředí a pod záštitou hejtmana
Jihočeského kraje vydalo mapu "Obnovitelných zdrojů v Jihočeském kraji".
Tato publikace volně vychází z
"Atlasu energetických zařízení
využívajících obnovitelné zdroje v regionu jižní Čechy"
vydaného již ve druhém vydání v lednu roku 2000 v dvoutisícovém nákladu ve
spolupráci ECČB a Sdružení Calla, který byl rychle
rozebrán. Hlavním dodavatelem informací včetně fotografií je Sdružení Calla, jež
další informace o celkem 739 obnovitelných zdrojích nabízí ve své internetové
databázi www.zdrojeenergie.cz.
Mezi hlavní cíle, jež si mapa klade, patří zejména šíření osvěty v oblasti
využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE), zvýšení informovanosti mezi
širokou veřejností, zvýšení zájmu o využívání OZE, informování o rozmístění
vybraných OZE v Jihočeském kraji a v neposlední řadě rozšíření turistických cílů
návštěvníků kraje.
Z uvedeného vyplývá, že publikace je určena pro zájemce z řad odborné i
široké veřejnosti. V mapě jsou zanesena vybraná zařízení (celkem 52) využívající
OZE, jež se v tomto kraji nacházejí, a to: instalace solárních kolektorů, malé
vodní elektrárny, větrné elektrárny, zdroje na vytápění biomasou, bioplynové
zdroje a fotovoltaické zdroje. Mapa je vydána v měřítku 1 : 300 000, ve formátu
A1, oboustranně plnobarevného provedení s vyznačením silniční i železniční sítě
včetně schématického zobrazení turistických cílů (hrady, zámky, atp.). Vedle
vlastní mapy na přední straně se nachází příslušná legenda k mapě (včetně
měřítka atd.), stručné obecné informace o Jihočeském kraji a úvodní slovo
napsané hejtmanem Jihočeského kraje. Druhá strana obsahuje informace o
jednotlivých, v mapě označených, OZE, které se skládají z vybraných technických
parametrů, kontaktních údajů a informací o možnosti přístupu veřejnosti, malé
barevné fotografie objektu či zařízení, schématického zakreslení umístění na
mapě a event. dalších doplňujících informací.
Součástí mapy je dvaceti stránková plnobarevná brožura formátu A5, která
obsahuje stručné představení obecných vlastností jednotlivých OZE.
Z jednotlivých kategorií OZE je vybrán nejzajímavější zdroj, který je podrobněji
popsán. Brožura ve svém středu obsahuje též zmenšeninu vlastní mapy. Mapa je
vložena do kapsy, která je součástí třetí strany obálky brožury a tvoří spolu
neprodejný celek, jež vychází v nákladu tří tisíců kusů.
Publikace je zdarma volně k dispozici v poradenské místnosti ECČB, u
vybraných partnerů (včetně kanceláře Cally) a dále je rozeslána do informačních
středisek a mapových center v Jihočeském kraji.
Ivana Hlinková, Energy Centre České Budějovice
Sekce Elektromagnetická pole Interdisciplinární společnosti pro ekologickou
medicínu IGUMED schválila na semináři dne 9. října 2002 Freiburskou výzvu. V ní
se obracejí podepsaní lékaři s výzvou na veřejnost. V posledních letech
zaznamenali dramatický nárůst onemocnění, jejichž příčiny lze připsat záření ze
základnových stanic operátorů mobilních sítí, z mobilních telefonů a
bezdrátových telefonů podle standardu DECT. V katalogu požadavků se proto žádá
snížení zákonných limitů, právo obyvatelstva spolurozhodovat o výběru lokalit
pro vysílače a splnění řady dalších požadavků. Freiburskou výzvu podepsalo již
více než 300 lékařů, více než 100 organizací a podpořily ji tisíce jednotlivců.
Sběr podpisů pokračuje. Seznam signatářů je uveden na níže uvedené webové
adrese.
(podle ElektrosmogReport, Nr. 12, nova-Institut, Hürth, Dezember 2002 a
http://www.e-smog-nrw.de)
FREIBURSKÁ VÝZVA
Z důvodu velké starosti o zdraví lidí se my, lékařky a lékaři všech odborných
zaměření, speciální ekologické medicíny, obracíme na lékaře, zodpovědné
pracovníky zdravotnictví a politiky jakož i na veřejnost.
V posledních letech pozorujeme u našich pacientů výrazný nárůst těžkých
a chronických onemocnění, především
- poruchy učení, koncentrace a chování u dětí (např. hyperaktivita)
- výkyvy krevního tlaku, které lze čím dál tím hůře medikamentózně ovlivňovat
- poruchy srdečního rytmu
- infarkty a záchvaty mrtvice čím dále tím mladších lidí
- degenerativní onemocnění mozku (např. Morbus Alzheimer) a epilepsie
- rakovinná onemocnění jako je leukémie a nádory na mozku.
Kromě toho pozorujeme čím dále tím početnější výskyt různých poruch, které
jsou pacienty často nesprávně chápané jako psychosomatické poruchy jako jsou
- bolesti hlavy a migréna
- chronická vyčerpanost
- vnitřní neklid
- nespavost a denní únava
- hučení v uších
- náchylnost k infekcím
- bolesti nervů a měkkých tkání, které se nedají vysvětlit obvyklými příčinami.
Uvedli jsme jen ty nejnápadnější symptomy.
Protože zpravidla známe prostředí bydliště a zvyky našich pacientů, vidíme,
speciálně po cíleném dotazovaní, stále častější jasnou časovou a místní
souvislost mezi výskytem těchto onemocnění a začátkem zatížení vysíláním např.ve
formě
- Instalace zařízení pro mobilní telefonní síť v bližším okolí pacientů
- Intenzivního používání mobilních telefonů
- Opatřením bezdrátového telefonu standardu DECT ve vlastním domě nebo
v sousedství.
Nemůžeme věřit v čistě náhodnou shodu okolností, protože :
- příliš často pozorujeme nápadné nahromadění určitých nemocí v příslušně
vysíláním zatížených oblastech nebo obytných jednotkách,
- příliš často se zlepší průběh nemoci nebo zmizí měsíce až roky přetrvávající
těžkosti v relativně krátké době po zredukování nebo eliminaci zatížení
vysíláním v okolí pacienta
- příliš často jsou naše pozorování potvrzena stavebně biologickými měřeními
mimořádné elektromagnetické intenzity na příslušném místě.
Na základě našich každodenních zkušeností pokládáme technologii mobilních
telefonů, zavedenou v roce 1992, která se mezitím stala celoplošnou, a
bezdrátové telefony podle standardu DECT, které lze koupit od roku 1995, za
jednu z nejdůležitějších příčin tohoto fatálního vývoje! Těmto pulzujícím
mikrovlnám se už nikdo nemůže zcela vyhnout. Zesilují riziko už existujících
chemických a fyzikálních účinků na životní prostředí, zatěžují navíc
obranyschopnost organismu a mohou způsobit selhání dosud ještě vyrovnávajících
regulačních mechanismů. Ohroženy jsou hlavně těhotné ženy, děti, mládež, staří
a nemocní lidé.
Naše terapeutické snahy o navrácení zdraví zůstávají stále častěji bez
úspěchu. Neboť trvalé záření volně pronikající do obytných a pracovních
prostorů, specielně do dětských pokojů a ložnic, které pokládáme za mimořádně
důležitá místa oddechu, regenerace a uzdravování, způsobuje ustavičný stres
a zabraňuje základnímu zotavení nemocného.
Vzhledem na tento znepokojující vývoj se cítíme být povinní oznámit naše
pozorování veřejnosti, hlavně poté, co jsme se doslechli, že německé soudy
pokládají ohrožení v důsledku mobilních telefonů za "čistě hypotetické" (viz
rozsudky Spolkového ústavního soudu Karlsruhe a Správního soudního dvora
Mannheim na jaře 2002).
To, co zažíváme v naší každodenní praxi, je všechno jiné než hypotetické!
Rostoucí počet chronicky nemocných lidí pokládáme též za důsledek nezodpovědné
politiky stanovování mezních hodnot, která namísto toho, aby si za měřítko
jednání vzala ochranu obyvatel před krátkodobými a obzvlášť dlouhodobými účinky
vyzařování mobilních telefonních zařízení, podřizuje se diktátu technologie, u
které se už dávno dostatečně zjistilo, že je nebezpečná. Pro nás je to začátek
vývoje, který je třeba brát velmi vážně, a který ohrožuje zdraví mnohých lidí.
Už se nenecháme déle odkazovat na další, nereálné výsledky výzkumu, které,
jak ze zkušenosti víme, jsou často ovlivňované průmyslem, zatímco výzkumy,
podávající důkazy, jsou ignorované. Pokládáme za naléhavě nutné, abychom jednali
teď!
Jako lékaři jsme především advokáty našich pacientů. V zájmu všech dotčených,
jejichž základním právem na život a zdraví se nyní hazarduje, apelujeme na
zodpovědnost politiky a zdravotnictví. Podpořte celým svým vlivem naše
požadavky:
- Nové komunikační technologie, zdravotně nezávadné, se zvážením rizik
nezávisle na zájmových skupinách speciálně před jejich zavedením a jako okamžitá
opatření a přechodné předpisy
- Výrazné snížení mezních hodnot, výkonů vysílačů a zatížení vysíláním na
biologicky přijatelnou míru, speciálně v prostorech pro spánek a regeneraci
- Žádné další rozšiřování technologie mobilních telefonních zařízení, aby se
zatížení v důsledku vyzařování ještě několikanásobně nezvýšilo
- Právo obyvatelstva a obcí na spolurozhodování při plánování umístění antén,
což by v demokracii mělo být samozřejmostí
- Poučení obyvatel a speciálně uživatelů mobilních telefonů o zdravotních
rizicích elektromagnetických polí a tím uvědomělejší zacházení s nimi, zákaz
mobilních telefonů pro děti a omezování jejich používání pro mládež
- Zákaz používání mobilních telefonů a bezdrátových telefonů standardu
DECT v mateřských školkách, školách, nemocnicích, domovech důchodců, na místech
konání akcí, ve veřejných budovách a dopravních prostředcích, podobně jako u
zákazu kouření
- Zóny bez mobilních telefonů a signálu mobilních telefonních sítí, podobně
jako zóny bez individuální automobilové dopravy
- Přepracování standardu DECT pro bezdrátové telefony s cílem snížení intenzity
záření a omezení na skutečnou dobu používání jakož i zabránění biologicky
kritickému pulzování
- Výzkum nezávislý na průmyslu, kde budou konečně zohledněné ve velkém množství
existující kritické výsledky výzkumu a našich lékařských pozorování.
Překlad Dalibor Stráský
Zpět na
obsah
|
Na výsledek populární ankety si budeme muset ještě pár týdnů počkat, ale
pevně doufáme, že stejně jako v loňském roce, kandidáti místních ekologických
nevládek zabodují. Připomeňme si, že loňským Ropákem se stal exprimátor města
České Budějovice a poslanec za ODS ing. Miroslav Beneš a to zejména díly
prosazování dálnice D3, navrhovanému zákonu o zrušení ochrany zemědělské půdy,
podpoře nevratných lahví při schvalování obalového zákona a iniciativě za
zmenšení NP Šumava. A kdo jsou našimi kandidáty letos? Za podporu cílevědomého
obcházení zákonů při výstavbě golfového hřiště na Hluboké nad Vltavou,
zpochybňování závěrů veřejného ochránce práv a znevažování státní správy a
samosprávy ve prospěch individuálních zájmů, navrhujeme starostu města Hluboká
nad Vltavou ing. Tomáše Jirsu (ODS). Za prosazení průmyslové těžby vltavínů
v chráněném území přírodní památky Besednické vltavíny, a to i přes odpor
odborné veřejnosti, ekologických organizací a 400 místních občanů, navrhujeme
starostu obce Besednice, krajského zastupitele za Jihočeský kraj, ing. Jaroslava
Kleina. Za bezohledné prosazování výstavby stožáru pro vysílač na vrcholu hory
Kleť v CHKO Blanský les navrhujeme JUDr. Ladislava Faktora, majitele soukromého
Rádia Faktor. Vybrat kandidáty na
"perlu roku" jsme do uzávěrky Ďáblíka nestihli.
Vladimír Molek
Děti Země vyhlásili 11. ročník ankety o antiekologický čin "Ropák roku" a zároveň
8. ročník ankety o antiekologický výrok "Zelená perla roku". Uzávěrka
na nominace za loňský rok byla 10. března 2003. Na základě zaslaných kandidátů
do obou anket 129ti členná Komise rozhodne o jejich pořadí. Výsledky budou
zveřejněny 25. dubna 2003 v brněnském divadle Husa na provázku na soirée s
kulturním programem (mimo jiné vystoupí Jan Vodňanský), kam jste zváni. Aktuální
informace byste měli nalézt na internetové adrese
www.detizeme.cz/ropak, lístky
objednávejte na dz.brno@ecn.cz.
Titul "Ropák roku 2001" získal
poslanec za ODS Miroslav Beneš, vítězem ankety "Zelená perla roku 2001" se stal poslanec za
ČSSD František Brožík se svým výrokem:
"Vztek si chodím vybíjet do lesa, kde střílím
bažanty, srnce a muflony. Naučili mě to kamarádi a je to pro mě ta nejlepší
relaxace - fantasticky si při tom vyčistím hlavu."
(František Brožík, Respekt 22. ledna 2001, článek Pobavit
se a zemřít).
Miroslav Patrik Děti Země - koordinátor obou anket
Máločemu věnoval Václav Klaus během posledního zhruba desetiletí tolik
pozornosti jako oboru ekologickému - srovnejme objem jeho publicistiky o tomto
tématu se školstvím, zdravotnictvím či třeba soudnictvím. Málokde své názory
formuluje tak razantně. A máloco osobnost nového prezidenta výstižně ilustruje.
Komentátoři totiž Klausovy ekologické názory prezentují jako zvláštní rys jeho
povahy a zhusta se mu za ně vysmívají. On je však pouze prostě konzistentní ve
svém způsobu uvažování - a toto téma si shodou okolností vybral za oblíbený
terč.
"Šlehačka na dortu" - tak před více než dvanácti lety (Občanský deník
7.12.1990) shrnul vzájemný vztah mezi ochranou zdraví a kvality života před
škodlivými exhalacemi, odpady či toxickým znečištěním na jedné straně a
ekonomikou na straně druhé. Právě šlehačkou na dortu začala pověstná ekologická
publicistika Václava Klause. Klaus v ní razantním tónem spojuje ostrou kritiku,
vágnost, ideologii a polemiku prakticky s kýmkoli - vědci, ekologickými
organizacemi, novináři i zdravým rozumem běžného člověka. Nemá však ex-předseda
ODS, i přes svůj neortodoxní přístup, nakonec pravdu? A promítnou se jeho názory
vedle přeci jen dost intelektuálních diskusí rovněž do každodenního života
každého z nás? Tedy, máme od Klausova prezidentství očekávat změny zákonů, jež
zajišťují čistý vzduch a potraviny, chrání lesy či pomáhají recyklaci odpadků?
Pokud chceme ověřit správnost Klausových prognóz, potřebujeme časový odstup a
proto se vyplatí zamířit na začátek devadesátých let. Tehdy v rozhovoru hodnotil
některá ekologická opatření. Roku 1985 bývalé Československo podepsalo
mezinárodní smlouvu, kde slíbilo během osmi let omezit znečištění oxidem
siřičitým o 30 %. "Klidně jsme dohody podepsali. Víme, že dneska je v žádném
případě nemůžeme dodržet. Zastavit elektrárny není cesta", komentoval to
federální ministr financí (časopis VTM, 29.8.1990). Ve skutečnosti exhalace bez
obtíží klesly o stanovený závazek a ještě skoro o čtvrtinu navíc. V roce 2000
byly nižší dokonce o 88 %. Na stejném místě Klaus varuje, že "se diskutuje o
ochraně ozónové vrstvy... Ekologické tlaky
vedly k tomu
že k montrealské smlouvě přistoupíme...
Za jistou dobu se dostaneme do situace, kdy budeme vědět, že
tento závazek nejsme schopni splnit". Realita? Země snadno splnila nejen
Montrealský protokol, ale i pozdější dodatky, jež požadovaly ještě daleko
přísnější omezení emisí freonů a dalších látek.
Není příliš překvapením, že se Klausova varování prostě nevyplňují: když
ráznost odsudku běžně kombinuje s rezignací na snahu zjistit si o tématu třeba
jen banality, těžko mohl skončit jinak. V dubnu 2001 tehdejší předseda
parlamentu publikoval článek, kde na několika desítkách řádků kritizuje Kjótský
protokol rétorikou prudkou dokonce i na klausovské poměry - a přitom prakticky
bez věcných argumentů (Hospodářské noviny 4.4.2001). Konkrétní obsah polemice
chybí s dokonalostí až absurdní: v textu se totiž vůbec nevyskytují termíny
klima, podnebí, oxid uhličitý, emise, exhalace, znečištění, fosilní paliva,
ropa, uhlí či protokol.
Zda bude Klausův nástup na Hrad znamenat pohromu pro české ekologické zákony,
záleží asi hlavně na tom, jak blízký zůstane své straně. Jeho razantní
vystupování motivují skutečné názory, nikoli jako v případě některých dalších
prominentů ODS dobré vztahy s lobbyisty špinavé části českého průmyslu. Když
předloni hlasoval pro zrušení poplatků, které elektrárny, hutě či spalovny
odpadků hradí za vypouštění zdraví škodlivých exhalací do vzduchu, byl v pozici
nesrovnatelné s původním autorem tohoto nápadu, poslancem ODS a shodou okolností
předsedou představenstva liberecké spalovny Jiřím Drdou.
Těžko si Klause představit, jak tráví čas rozvahami, zda vetovat zákon o
recyklaci odpadů. Není mužem technických debat o paragrafech. Opakovaná
prohlášení posledních dnů, že práva prezidentského veta nebude využívat často,
patrně nesloužila pouze za předvolební propagandu: raději napíše článek, než by
se zabýval legislativou. Pojme-li však hradní kancelář jako oddělení
poslaneckého klubu ODS včetně jeho lobbyistických kontaktů (což nelze vyloučit),
můžeme očekávat dost divoká veta. Zato s jistotou se lze těšit na pozoruhodné
novoroční projevy. V tom příštím se možná občané dozví, proč se světová
klimatologická věda úplně, ale naprosto plete.
Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA, psáno pro MF DNES
Vážení přátelé,
po prvním nesmělém pokusu o využití opuštěné fary v Olešnici, který se nám
vloni před volbami do místních zastupitelstev nepodařilo dotáhnout, se znovu
k myšlence vybudování venkovského centra ekologické výchovy vracíme. Podařilo se
nám zjistit, že podobných objektů, které by obce byly ochotny poskytnout, je
víc. Na některých je i možnost okamžitého ubytování. Na jaře letošního roku
proto plánujeme setkání zájemců, kteří by byli ochotni naši myšlenku rozvinout a
realizovat. Představujeme si, že bychom společně nabízené objekty navštívili a
pak se poradili o možnostech, které skýtají. Výsledkem porady by mělo být
vypsání konkurzu na nejrůznější nekomerční využití objektu s podmínkou vytvoření
zázemí pro ekologickou výchovu. Máte-li o účast na výše popsané aktivitě zájem,
ozvěte se, prosím na Rosu do konce dubna.
Rosa
Hledáme aktivní zájemce, kteří by se podíleli na organizačním zajištění
zázemí pro ekologickou výchovu na venkově. Jedná se o obnovu opuštěného stavení
ve vesnici na Českobudějovicku. Předpokládáme zájem o ekologicky šetrný život na
venkově, ekologickou výchovu, organizační schopnosti i schopnost podílet se na
získávání financí na opravu i provoz centra. Zájemci, ozvěte se do konce dubna
na adresu: Rosa, Nádražní 55, 370 01 České Budějovice, e-mail:
rosa @ecn.cz,
tel. 387 432 030.
Rosa
Evropská investiční banka (EIB) má v úterý (25. února) rozhodnout, zda půjčí
12 miliard korun z kapes daňových poplatníků na zničení vzácné části Krušných
hor - která je paradoxně doporučena k ochraně právě podle evropských zákonů. EIB
totiž vynese verdikt nad žádostí české vlády o půjčku na úsek dálnice D8 přes
Přírodní park Východní Krušné hory. Hnutí DUHA dopisem banku varovalo, aby
schválení projektu podmínila úpravami, které sníží ekologické dopady.
Přírodní park chrání unikátní rašeliniště, mokřady a louky, které jsou
domovem čápa černého, tetřívků i dalších ohrožených druhů živočichů i rostlin.
Po vstupu do EU se má stát součástí soustavy chráněných rezervací Natura 2000,
kde evropské zákony podobné projekty zakazují. Tým odborníků vedený Ústavem
aplikované ekologie České zemědělské univerzity ve svém posudku o ekologických
dopadech českých dálnic a dalších dopravních projektů roce 1999 doporučoval vést
tento úsek dálnice odlišnou trasou, aby nedošlo ke zničení vzácné přírody.
Varoval navíc, že navržené řešení je nevýhodné také z dopravního hlediska.
Vláda, která všechny varianty projednávala, se nakonec ale rozhodla pro nejhorší
z nich.
EIB financuje projekty v zemích EU, kandidátských státech i ve třetím světě.
Podniká podobně jako Světová banka a každoročně investuje zhruba stejný objem
peněz. Kritici jí ovšem vyčítají, že je ještě podstatně neprůhlednější než
washingtonská instituce. Dodnes nemá žádné konkrétní ekologické standardy,
kterými by se řídila při posuzování zvažovaných půjček, a utajuje informace o
svých projektech. Ekologické dopady projektů v celé bance kontroluje -
samozřejmě jen na papíře - jeden jediný zaměstnanec. Hnutí DUHA společně se
třiceti dalšími evropskými zelenými organizacemi vede kampaň, kterou se snaží
prosadit razantní reformu EIB.
Pavel Přibyl z Hnutí DUHA řekl: "Projekt dálnice D8, která betonem pokryje
České středohoří i vzácná rašeliniště v Krušných horách, se již stává pojmem i v
Bruselu. Ilustruje rozpor mezi evropskými zákony, které chrání vzácnou přírodu,
a evropským utrácením peněz na projekty, jež stejná místa devastují. Přístup k
technické přípravě projektu vězí v hluboké minulosti, kdy se o alternativách
nediskutovalo a direktivní rozhodnutí byla neovlivnitelná. Navržená trasa
dálnice zničí unikátní rašeliniště a mokřady na vrcholcích Krušných hor, domov
řady ohrožených druhů včetně čápa černého a tetřívků. Evropská investiční banka
nakládá s penězi evropských daňových poplatníků a musí začít brát ohled na zájmy
Evropanů a evropské zákony, ať se to jejímu vedení líbí, nebo ne. Společně se
třiceti dalšími evropskými ekologickými organizacemi prosazujeme změny v
Evropské investiční bance, které by zajistily, že ničivé projekty typu dálnice
napříč Českým středohořím a krušnohorským přírodním parkem nebude financovat."
Informační list Hnutí DUHA o roli EU v projektu dálnice přes Přírodní park
Východní Krušné hory:
www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/pdf/miliardy_D8.pdf.
Pavel Přibyl
404 př.n.l - Peloponéská válka trvala už dvacátý sedmý rok, protože ani jedna
ze stran nedokázala najít písaře schopného do mírové smlouvy správně napsat
"peloponéský".
214 př.n.l. - Desetitisíce Číňanů pracovali desítky let na výstavbě 2 800
kilometru dlouhé Velké Čínské zdi. A po tom všem se ukázalo, že ani to nedokáže
udržet sousedovic čokla venku.
1 př.n.l - Výrobci kalendářů zjistili, že se absolutně nemohou shodnout na
tom, jak se bude nazývat příští rok.
79 n.l. - Nákup pozemku v Pompejích se ukázal jako dosti pitomá investice.
432 n.l. - Svatý Patrik přinesl do Irska křesťanství, čímž dal domorodcům
zajímavý důvod k vzájemným masakrům po celý zbytek jejich zaznamenané historie.
1000 n.l. - Leif Ericsson objevil Ameriku, ale řekl si, že to ani nestojí za
zmínku.
1125 n.l. - Arabské číslice byly poprvé představeny v Evropě, což dovolilo
rolníkům vyřešit jejich nejvíce matoucí problém: Kolik dlužíte na daních z
MMMDCCCLX lir, když jste zařazení v XXXVI procentní daňové skupině?
1233 n.l. - Je zavedena Inkvizice, aby mučila a zabíjela každého, kdo by
nesouhlasil se zákony Církve svaté. Avšak tyto praktiky jsou tak nekřesťanské,
že je jim dovoleno pokračovat jenom příštích 600 let.
1297 n.l. - První burza na světe otevřena, ale nikdo nebyl tak prozíravý, aby
kupoval akcie Xeroxu a IBM.
1433 n.l. - Portugalsko odstartovalo obchod s africkými otroky, což ukázalo,
co dokáže malá ambiciózní zemička s troškou důvtipu a spoustou zlých úmyslů!
1456 n.l. - Anglický soudce revidoval případ Johanky z Arku a zrušil rozsudek
smrti. Bohužel pro obžalovanou, rozsudek byl vykonán již v roce 1431.
1492 n.l. - Kolumbus dokázal jak moc se ztratil, když přistál na Bahamách,
pojmenoval je Sán Salvador a místní obyvatelé nazval Indiány.
1522 n.l. - Vědci, kteří dobře věděli, ze svět je placatý, učinili závěr, ze Magellan uskutečnil cestu kolem něj tak, ze se plazil po jeho spodní
straně.
1568 n.l. - Smutný nad pošpiněním svého dobrého jména, vyvraždil Ivan Hrozný dalších 100000 rolníku, aby ho přestali nazývat Ivanem Hrozným.
1618 n.l. - Příští generace byly odsouzený k záhubě, když Angličané popravili Sir Walter Raleigha, ale jeho tabákové rostlinky nechali na pokoji.
1642 n.l. - Devět studentu obdrželo úplně první tituly bakaláře umění na americkém kontinente a okamžitě zjistili, ze nejsou
žádná volná místa pro chlapce s pokrokovým uměleckým vzděláním.
1670 n.l. - Puritáni byli natolik zabrání do upalování falešných čarodějnic, ze ani neoslavili kulaté výročí získání své náboženské svobody.
1755 n.l. - Samuel Johnson vydal první anglicky slovník, čímž aspoň malým dětem poskytl knížku, ve které mohly najít všechna sprostá slova.
1758 n.l. - New Yersey je vybráno, jako místo pro první americkou Indiánskou rezervaci. To melo Indiánům ukázat jak nuzný
život je od této chvíle v podobných zařízeních ceká.
1763 n.l. - Francouzsko-Indiánská válka skončila. Jak Francouzi tak Indiáni prohráli.
Zpět na
obsah
|
- V úterý 18. března si Vás dovolujeme pozvat na seminář pořádaný Biologickou
fakultou JU na téma "Ramsarská úmluva", který se koná od 18.00 hodin v budově BF
JU Č. Budějovice, Branišovská 31.
- Sdružení Calla a společnost Rosa Vás zvou ve čtvrtek 20. března 2003 na
besedu "Akce FALCO - boj o přežití dravých ptáků" v kavárně Měsíc ve dne od 18
hodin.
- A je tu první jarní den 21. března, tak nám všem přeji pěkné slunné počasí.
- 22. března je světovým dnem vody, tak co takhle vyčistit studánku?
- Chcete vědět více o Šumavě? Sdružení Calla pořádá přednášku "Šumava -
mediální obraz a skutečnost" 25. března 2003 od 18,30 v kavárně Měsíc ve dne s
Vladimírem Justem.
- Sdružení ARNIKA pořádá diskusní setkání na téma "Otazníky nad spalovnou
Mydlovary" 25. března 2003 v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích.
- V úterý 1. dubna na Den ptactva si Vás dovolujeme pozvat na seminář
pořádaný Biologickou fakultou JU na téma "Washingtonská úmluva /CITES/", který
se koná od 18.00 hodin v budově BF JU Č. Budějovice, Branišovská 31.
- A je tu další Zelený čtvrtek 17. dubna s Janem Beránkem na téma "Energetika
v ČR a její směřování" v kavárně Měsíc ve dne od 17.00 hodin.
- 22. dubna Vás zveme na Piaristické náměstí, kde se bude pořádat Ekotrh
- V úterý 22. dubna na Den Země si Vás dovolujeme pozvat na seminář pořádaný
Biologickou fakultou JU na téma "Úmluva o biologické rozmanitosti", který se
koná od 18.00 hodin v budově BF JU Č. Budějovice, Branišovská 31.
|
Na vzniku tohoto čísla se podíleli: Ivana Hlinková, Vojtěch Kotecký, Tomáš
Malina, Vladimír Molek, Romana Panská, Miroslav Patrik, Milada Podpěrová, Pavel
Přibyl, Rosa, Edvard Sequens, Jana Sequensová, Dalibor Stráský a studenti
Česko-anglického gymnázia. Do konečné podoby sestavila Romana Panská.
Internetové stránky zpracovala Monika Koupilová.
Evidováno pod MK ČR E 12082.
Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.
Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do 14. dubna 2003.
Roční předplatné 4 až 5 čísel je 100,- Kč pro nečleny našeho sdružení.
Členové mají časopis v ceně. Staňte se členy Cally!
Zpět na
obsah
|
