| 
 | Ďáblík číslo 16 (březen 2004)  
  Vážení čtenáři, dostalo se mi té cti, vyslovit 
"moudro" v úvodníku. Přírodu svým způsobem vnímám, miluji 
a chráním nejrůznějšími projevy a způsoby již pěknou řádku let. K ní se utíkám 
léčit nejen z neduhů, ale i z pesimizmu a nostalgie. Patří jí i moje první 
návštěva v roce, kdy neholdujíc obvyklým silvestrovským oslavám, odcházím ještě 
za úsvitu z domova, abych vykonal svou tradiční novoroční obchůzku, jak tvrdí 
moje rodina. A stejně tak, jako se vrací věřící očištěni ze stánku božího, 
vracím se i já šťasten, a odhodlán dál se prát s nesmyslnými projekty, čelit 
zlobě a nenávisti a těšit se z každé chvilky v lese, zpříjemňující mi život, 
který ať chci,nebo nechci plyne a nevrací se. Bývala období, kdy i já jsem si 
dával novoroční předsevzetí. Dnes si ale při svých novoročních obchůzkách, které 
vedou již třicet let po stejné trase kolem rodného Lišova, jenom přeji a 
vzpomínám. Stále častěji vzpomínám na své rodiče a momenty, kdy jsem se usmíval 
jejich výrokům "to za nás..., 
tenkrát..., když my byli..." Dnes, kdy i já, a rozhodně ne 
ve zlém a většinou téměř nevědomky, opakuji tyto zaklínací formulky 
"pamětníků", 
si při novoročních toulkách zimní zasněženou krajinou rád 
vzpomenu na dobrodružné výpravy naší hlídky přírody 
"ábíčka", 
které vedly většinou právě do těchto míst. Při 
překračování potoka se mi vybaví činnost místní organizace ČSOP, kterou jsem 
zakládal a deset let stál v jejím čele. Společně s mým  oddílem mladých ochránců 
přírody Lvíčata a Bobři jsme tento potok každoročně čistili při otvírání 
studánek. A později, to už jako "úředník 
ochrany přírody", jsem ten samý potok 
zachránil před zatrubněním. Letos poprvé jsem ho 
nepřeskočil, ale přešel po můstku. Bolela mne totiž záda. V té chvíli jsem si 
uvědomil, že je sice krásné a ušlechtilé, když si člověk vytyčí svůj životní cíl 
a domnívá se, že je to jeho poslání, kterému podřídí vše, ale na druhé straně si 
neuvědomuje životní hodnoty, které ho míjí. Láska, zdraví, rodina, přátelství. 
To je bohatství lidského života, které nemůže nic nahradit, ale kterého si 
nedovedeme vážit a uvědomujeme si jej většinou až jako pamětníci. Je sice 
ušlechtilé, nenaplníme-li z nejrůznějších důvodů svůj 
"životní příběh" 
některou z těchto hodnot, zvolit si za své životní poslání 
ochranu přírody. Není to však příliš sobecké a nezodpovědné? Vladimír Molek Zpět na 
obsah
 
 
|  |   Krajský úřad Jihočeského kraje připravuje svůj územní plán. Jeho návrh zadání 
byl v posledních měsících roku prezentován veřejnosti a byly sbírány připomínky. 
K nemalému a nemilému překvapení starostů a obyvatel dotčených obcí jsou již 
v návrhu zakresleny území pro hlubinné úložiště vysoceradioaktivních odpadů na 
Jindřichohradecku (Lodhéřov-Pluhův Žďár) a Táborsku (Božejovice-Vlksice). Navíc 
s velmi podivným komentářem zpracovatele: "Ačkoliv kraj nesouhlasí 
s umístěním úložiště na svém území, je pro potřeby územního plánování uvažovat 
s oběma lokalitami jako s dlouhodobými územními rezervami." 
Jihočeským obcím, které jsou ohroženy vybudováním úložiště 
a ekologickým sdružením se takovéto předjímaní hrubě nelíbí. Zakreslení 
potenciálních lokalit vážně poškozuje rozvoj dotčených obcí. Navíc je nyní 
předčasné, neboť není jisté, že právě tato místa budou vhodná - průzkumné práce 
jsou na samém počátku. Podle dlouhodobého plánu Správy úložišť radioaktivních 
odpadů, schváleného vládou, mají být poslední dvě vybrané lokality v rámci ČR 
chráněné v územních plánech až od roku 2015. I podle písemného potvrzení mluvčí 
SÚRAO Ing. Šumberové, které získala obec Nadějkov, nežádal úřad o zanesení do 
územních plánů, neboť to považuje rovněž za předčasné. U příležitosti prezentace návrhu zadání územního plánu Jihočeského kraje na 
Krajském úřadě v Českých Budějovicích dne 24. listopadu se před budovou a 
posléze i na veřejném projednávání sešli starostové a další zástupci obcí z obou 
jihočeských lokalit a dále členové Jihočeských matek, Sdružení Calla a OIŽP, aby 
vyjádřili svůj jasný názor na celý tento záměr. Táborské obce kromě vtipných 
transparentů přišly i s vlastní úpravou písně "Čechy krásné, Čechy mé" 
na rtech. Požadujeme po Krajském úřadu, aby byly obě 
lokality hlubinných úložišť ze zadání územního plánu vyřazeny. To několikrát 
podpořil i hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník. Nezbývá tedy než 
předpokládat, že šlo o nemístnou iniciativu některého z úředníků - zpracovatelů. Edvard Sequens Zpět na 
obsah
  Krátce před Vánoci, 18. prosince, se v jihočeském Lodhéřově konalo veřejné 
jednání zastupitelstva zaměřené na jediné téma - aktivity proti ohrožení 
hlubinným úložištěm vysoceradioaktivních odpadů. Na setkání přijala pozvání i 
řada hostů - starostové okolních obcí ze sdružení "Za Klenovský masiv", starosta Jindřichova 
Hradce, hejtman Jihočeského kraje, poradce ministra životního prostředí, lidé ze 
sdružení Jihočeské matky a Calla a konečně i Správy úložišť radioaktivních 
odpadů. Starosta p. Dvořák shrnul, co se událo a jaké kroky učinila obec vůči 
záměru vyhledávat v okolí Lodhéřova místo pro konečné úložiště.  Mluvčí SÚRAO pí. Šumberová přijela s nabídkou, kterou starostové dostali jen 
několik dní před jednáním - přistoupit na jednání o rozvojových investicích 
výměnou za pokračování průzkumů, nebo vyjádřit nesouhlas k odložení průzkumných 
prací o 5 let. Dala sice čas na rozmyšlenou do konce března, ale zastupitelstvo 
svůj jednoznačný nesouhlas vyjádřilo rovnou. Obec Lodhéřov dále schválila 
vyhlášení místního referenda k úložišti na 31. ledna. Ve stejný den se konalo i 
v sousední Deštné. Starostové pak podepsali společný dopis jihočeským senátorům, 
aby podpořili novelu atomového zákona. Hejtman Zahradník zdůraznil svůj 
nesouhlas s umístěním úložiště v Jihočeském kraji, který je již 
"jaderně" 
postižen přítomností JE Temelín a následky po zpracování 
uranu v Mydlovarech. Bohužel si hejtman neodpustil nemístné napadení ekologických organizací poté, 
co si uvědomil, že máme u starostů i občanů slušný kredit. Vyzval přítomné, aby 
nám nevěřili, neboť naše skutečné záměry jsou temné, či spíše temně zelené. 
Totiž zamezit jakémukoliv rozvoji Jihočeského kraje (rozuměj zamezit stavbě 
dálnice, silnic, lyžařských areálů, průmyslových zón apod.) vyhlášením soustavy 
NATURA 2000 na 40 procentech území kraje a také vybudováním nové zelené opony 
podél hranic v oblasti té bývalé železné. Jak se ukázalo později při rozhovoru 
s Hnutím DUHA, nechápe hejtman vůbec význam biokoridorů, migrace živočichů, 
ochranu druhů apod. Na ředitele gymnázia a středoškolského profesora jsou to 
velmi vážné nedostatky ve znalostech. Edvard Sequens Zpět na 
obsah
 
|  |   V polovině ledna, konkrétně v pátek 16. jsme s Liborem Matouškem z Hnutí DUHA 
a Daliborem Stráským z MŽP přijali pozvání budišovských aktivistů z nové 
organizace Zdravý domov Vysočina na veřejný diskusní večer k problematice 
hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Mezi naše názorové oponenty patřili 
lidé ze Správy úložišť radioaktivních odpadů v čele s předsedou Dudou a k našemu 
překvapení i sám náměstek ministra průmyslu a obchodu Pecina. Bylo totiž právě 
dva týdny před konáním místního referenda a jadernému průmyslu hrozila ztráta 
další lokality. Jak se ukázalo, našli se i oponenti v sále, protože Budišov leží 
na Třebíčsku a mnozí zde jsou pracovně spjatí s Jadernou elektrárnou Dukovany. 
To byl zřetelný rozdíl oproti jiným lokalitám, kde je odpor vůči tomuto záměru 
mnohem jednoznačnější. Mohli jsme se tak od pana Pospíšila, který rozvoji 
jaderného průmyslu dle svých slov zasvětil 28 let, dozvědět, že místo svých rad 
raději máme "jet sbírat mrtvé ptáky pod 
ten les vrtulí větrných elektráren do Krušných hor". 
Tak už nejen sázení stromků a sbírání odpadků ... . Až na to a tradiční 
propagandu i lži náměstka Peciny (z nich vypíchněme alespoň tu o tom, že 
neexistuje žádný scénář MŽP k energetické koncepci) se výměna názorů nesla 
v relativně korektním duchu. Náměstek se snažil přesvědčit místní obyvatele o 
tom, jak chtějí diskusi a odmítání v počátku ji zabíjí. Velmi natvrdo pak 
otevřeně řekl, že nenajde-li se nyní žádná obec, která by souhlasila 
s úložištěm, tak práce opravdu dočasně přeruší, ale pak si bez ohledu na názor 
lidí prosadí svou.  A jak dopadlo referendum? Nad očekávání dobře. O tom však v následujícím 
článku. Edvard Sequens Zpět na 
obsah
  Občanská sdružení Jihočeské matky, Calla, Hnutí Duha a Občanská iniciativa 
pro životní prostředí uspořádali v Táboře 6. prosince seminář pod názvem 
"Úložiště radioaktivních 
odpadů - máme právo se rozhodnout" pro 
starosty a aktivisty ze šesti lokalit, kde probíhají průzkumy 
pro umístění úložiště. Sjelo se na něj cca 40 starostů, jejich zástupců a 
představitelů místních občanských sdružení ze všech ohrožených míst. Pozvali 
jsme i hejtmana jihočeského kraje a několik senátorů a poslanců. Všichni se 
nakonec omluvili, ale hejtman a poslankyně Kupčová doručili svá stanoviska 
písemně. Ministr Ambrozek pak své podpůrné stanovisko sdělil ústy svého poradce 
Dalibora Stráského. Hlavním cílem semináře byla výměna informací k problematice vyhledávání 
úložiště - přístup českého státu ve srovnání se zahraničím, otázky bezpečnosti, 
právní aspekty apod., k situaci v jednotlivých lokalitách, dále navázání 
osobních kontaktů a koordinace budoucích aktivit. Snažili jsme se povznést 
aktivity z jednotlivých lokalit na společnou platformu. Totiž jen když zazní 
jednotný hlas, můžeme dosáhnout potřebných změn. Toto se podařilo, setkání mělo 
i velmi pozitivní mediální ohlas. Závěrem starostové a zástupci občanských sdružení projednali a přijali 
memorandum žádající vládu, Poslaneckou sněmovnu i Senát Parlamentu o 
přehodnocení dosavadní strategie a zajištění transparentního procesu a také 
žádající přijetí energetické koncepce bez dalších jaderných odpadů (celé 
memorandum viz příloha). Edvard Sequens Zpět na 
obsah
  Novinkou, která rozčeřila adventní dny, byl dopis ředitele Správy úložišť 
radioaktivních odpadů Vítězslava Dudy adresovaný všem starostům obcí dotčených 
výběrem za vhodnou lokalitu pro hlubinné úložiště. Chce po nich do března 2004 
důležité rozhodnutí. Pokud obec vyjádří zásadní nesouhlas s budoucí realizací 
úložiště na svém katastru, slibuje pozastavení všech aktivit v těchto lokalitách 
na dobu minimálně pěti let, po nichž má být situace znovu vyhodnocena. Co je 
myšleno pod termínem "pozastavení všech 
aktivit" přiblížila mluvčí SÚRAO Věra Šumberová na jednání 
v Lodhéřově - nebudou dělány technické práce na území obce. To znamená, že 
ostatní práce, vyhodnocování apod. budou pokračovat dál. Je tu však druhá část nabídky od vedení SÚRAO, na jejímž počátku stál 
náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina, který tak rozhodl na 
posledním jednání Rady SÚRAO 11. prosince. Pro obce, jež vyjádří záměrům státu 
vstřícnost, má být připraven a realizován vzájemně odsouhlasený doprovodný 
rozvojový program, týkající se zejména potřebné infrastruktury v návaznosti na 
možnou budoucí výstavbu úložiště. Zajímavá situace nastane, pokud záměr odmítnou všechny obce. Bude tomu ale 
tak? Informačně-osvětové koutky SÚRAO jsou již připravovány ve spolupráci s  
radnicemi v Lubenci, Rohozné a v Budišově. Správa na ně má v rozpočtu na rok 
2004 1,7 miliónu korun a navíc přijme jednoho pracovníka do oddělení práce 
s veřejností, který by se jim měl věnovat. To vše a ještě více najdete v Plánu 
činnosti SÚRAO, který schválila vláda 19. listopadu a jež je tentokráte ke 
stažení i na internetové stránce Správy (www.surao.cz). Vaší pozornosti v Plánu 
by neměla uniknout část 8.2.1 Základní etapy programu vývoje hlubinného úložiště. Dozvíte se z ní, že došlo k některým úpravám oproti dříve 
prezentovaným plánům. Konkrétní počet lokalit, na kterých mají být zahájeny 
geologické práce po roce 2007 budou stanoveny až na základě expertního 
vyhodnocení získaných výsledků v předešlé etapě. A jak píše SÚRAO:
"V tomto hodnocení mohou být při 
splnění bezpečnostních a technických požadavků na lokality uplatněna významně i 
netechnická kriteria (souhlas obyvatel s realizací stavby)." Až od roku 2015 by měly být vybrané dvě lokality 
zařazeny do územních plánů a to cestou stanovení chráněného území pro zvláštní 
zásah do zemské kůry podle zákona č. 44/1988 Sb. (horního zákona). Ovšem v Plánu 
činnosti se dočítáme i znepokojující věty. "Tímto způsobem je 
rovněž možné zajistit ochranu zkoumaných lokalit již od okamžiku jejich zúžení, 
tj. od roku 2006. Tímto opatřením se předchází pozdějším střetům zájmů." 
K jakémuže termínu chce SÚRAO skutečně fixovat lokality 
v územních plánech? Vrtulníkové průzkumy již skončily. Sice s velkým zpožděním, ale nakonec je 
firma G-IMPULS zvládla ještě v roce 2003. Předběžné výsledky byly ukázány 
starostům na tzv. kontrolním dnu v Praze 3. prosince, další má být uspořádán do 
poloviny března 2004, kde již budou výsledky závěrečné. Druhým bodem programu 
kontrolního dne pro starosty bylo předvedení výsledků zprávy 
"Vymezení střetů zájmů", 
kterou zpracovával T-PLAN. Nu a konečně - je zpracována 
kritická rešerše archivovaných geologických informací všech lokalit. Pro SÚRAO 
ji vytvořilo sdružení GEOBARIÉRA. Všechny tyto zprávy byste měli mít možnost 
získat pomocí zákona o právu na informace, neboť byly pořízeny za veřejné 
peníze. Podobně jako další, v poslední době dokončené studie, které si SÚRAO 
nechalo zpracovat. Tedy "Optimalizace 
projektu HÚ" (určuje problémy, jež mají přímý dopad na 
postup výběru lokalit včetně kvalitativního ocenění těchto dopadů) a 
"Dopady přípravy a 
provozu hlubinného úložiště na obyvatelstvo" 
(má zohledňovat dopady na obyvatelstvo u všech činností od 
výzkumných, průzkumných, přes stavební až po provozní). Poslední dvě zmíněné 
studie máme na Calle k dispozici a to i v elektronické podobě. Edvard Sequens Zpět na 
obsah   
 
|  |   V listopadu jsem využila nabídky, několikadenní stáže, německé organizace UfU 
(Unabhängiges Institut für Umweltfragen e.V. Fachgebiet Umweltrecht und 
Bürgerbeteiligung) u jejich organizace. Ve dnech 8.-12. 12. 2003 jsem tedy 
navštívila organizaci UfU (http://www.ufu.de), 
která se zabývá oblastí energetiky podobně jako Calla. Jejich prioritou je 
oblast úspor energie a jejich prosazovaní na školách pomocí různých projektů. 
Hlavním projektem organizace je úspěšná kampaň 
"Fifty-fifty", která je cílena na berlínské 
školy. Kromě mnoha podrobných brožurek a návodů, jak 
projekt na škole realizovat, dostane každá zúčastněná škola smlouvu, kde je 
stanoveno, jak naloží s penězi za uspořenou energii v rámci projektu. Ve 
srovnání s našimi podmínkami je tato skutečnost velmi zajímavá, protože celá 
škola je tímto způsobem motivována mít co největší úspory na škole, protože to 
pro ni znamená více peněz pro vlastní potřeby. V porovnání se situací v ČR, kdy 
škola dostane příští rok o to méně peněz, o kolik ušetřila, je uzavíráním těchto 
smluv se školami jednoznačným úspěchem. Druhým podstatným rysem těchto projektů 
je skutečnost, že nedílnou součástí podobných projektů je vždy počáteční podpora 
ze strany státních institucí, zastupitelstva a představených města. V rámci 
těchto projektů se studenti naučí zacházet s řadou pomůcek, jako např. měřič 
teploty v místnosti, měřič světla, měřič spotřeby energie nebo měřič hluku.  UfU se snaží ukazovat na veřejnosti i pomocí demonstračních projektů, zaujal 
mě např. projekt "Der Klimaballon", kdy 
byli kolemjdoucí seznámeni s nebezpečím růstu emisí 
prostřednictvím nafukováním velkého balonu dětmi. Na balonu byl znázorněn 
výpočet množství emisí na člověka za 1 rok. Podle organizátorů byla akce 
mediálně velmi úspěšná. Moje další návštěva během pobytu v Berlíně mířila na vyšší střední školu (Oberschule), 
kde je instalováno zařízení na měření energetické spotřeby školy a solární 
panely na ohřev teplé vody a vytápění budovy školy. Právě se zde prováděla 
kontrola chodu zařízení a prezentace všech k tomu příslušných zařízení, včetně 
zásobníku, rozvodu potrubí od půdních prostor po budově školy a strojoven na 
ohřev vody a vytápění. Viděla jsem také instalaci zařízení na měření úsporných 
opatření, které denně sleduje teplotu v budově školy a její spotřebu, které musí 
mít všechny školy zapojené v projektech na realizování úsporných opatřeních na 
školách. Toto zařízení slouží většinou i jako součást výuky při demonstraci 
spotřeby energie v budově. Protože se naše Sdružení Calla zabývá i poradenstvím pro veřejnost, měla jsem 
zájem navštívit organizaci DASS (http://www.dass-online.de), 
která se stará o správné fungování systému 
"Der Grüne Punkt", zaměřeného 
na třídění odpadu balicích materiálů, které se znovu zpracovávají. Dozvěděla 
jsem, jak tento systém v Německu funguje, jak je financován, jak je veřejností 
využíván a jak jsou spotřebitelé informováni o tom, že tříděný odpad je zdarma a 
jakým způsobem se obalový odpad třídí. Důležitou roli v tom hraje zákon, kde je 
jasně stanoveno, kdo za odpad a obalové materiály zodpovídá a jak je potřeba 
s odpady nakládat, aby vznikl co nejmenší dopad na životní prostředí. Osvětová 
činnost probíhá i na školách, organizace dělá semináře pro veřejnost i odborníky 
(podnikatele, úředníky apod.).  Navštívila jsem organizaci WWF (http://www.wwf.de), 
která má projekt na ochranu klima "Power 
Switch", kdy pomocí seminářů zveřejňuje informace o 
obnovitelných zdrojích energie a o možnostech získání 
"zelené elektřiny". 
Komunikují s organizacemi, které odebírají největší 
množství energie, zda by chtěly spolupracovat na projektu s WWF a ovlivňovat 
výrobce, aby byla se vyráběla energie co nejvíce z obnovitelných zdrojů. 
Spolupráce je kromě velkých podniků vedena i s  veřejností, která dostává 
informace o tom, proč je třeba chránit klima a o zvyšujícím se znečišťování 
životního prostředí emisemi. Na třetí úrovni spolupracuje WWF s politickou 
veřejností, která by měla být spojencem při prosazování některých opatření.  Velmi přínosný pro naši práci sdružení byl rozhovor se zástupcem organizace
"DGS - Deutsche Gesellschaft für 
Sonnenenergie e. V", jejíž hlavní činností je další 
vzdělávání inženýrů, architektů a solárních firem, na školách a ve firmách. 
Účastnili se i tvorby zákona na podporu obnovitelných zdrojích energie. DGS 
(http://www.dgs-berlin.de) zveřejnila již 
6.vydání obsáhlého průvodce pro odborníky o solárních systémech, kterou 
prodávají zájemcům. Byla jsem podrobně seznámena s obsahem této brožury, kde 
jsou informace o možnostech využití solárních systémů, jejich instalace, typy a 
různá využití, dále propočty a programy na měření úspor energie a další údaje. 
DGS nabízí podobnou publikaci i pro fotovoltaiku. Dozvěděla jsem se zajímavé 
informace o velkém zájmu v Německu o fotovoltaiku, který začal před několika 
lety a velmi zesílil a o podpoře využívání sluneční energie pro veřejnost formou 
osvěty v médiích a informačních brožur zasílaných zdarma přímo spotřebitelům. 
V porovnání se situací v ČR, kdy ještě není využívání sluneční energie tak 
rozšířené a kdy jsou využívány i svépomocné solární systémy, je v Německu 
realizace svépomocných systémů již minulostí a jednoznačně převažují 
profesionální systémy. Zástupci DGS projevili velký zájem o spolupráci na 
společných německo-českých projektech v oblasti solární energie a o další 
informace o činnosti Sdružení Calla.  Poslední organizací, kterou jsem navštívila, byla kancelář 
"Lokální agendy 21" v berlínské 
čtvrti Köpenick (http://www.berlin.de/ba-treptow-koepenick/Aktuelles/lokaleAgenda21.html). 
Zde jsem získala zajímavé informace o chodu Lokální agendy v Berlíně vůbec a o 
konkrétních projektech v Mövenpicku. Dozvěděla jsem se, jak byl dokument Lokální 
agenda zpracováván, jak prakticky funguje a kdo dohlíží na to, aby byly plněny 
jeho konkrétní cíle. Byla jsem informována i o tom, jak jsou projekty 
financovány a jaký je zájem veřejnosti o činnosti Lokální agendy a jak je 
případně podporuje. Jako nejdůležitější se opět ukázala podpora ze státních 
institucí, konkrétně podpora starosty této lokality a některých politiků, kteří 
mají o podobné aktivity zájem.  Milada Podpěrová Zpět na obsah
 
  Česká vláda bude v nejbližší době projednávat novou státní energetickou 
koncepci. Bohužel ji Ministerstvo průmyslu připravilo ve spolupráci zejména 
s uhelnou lobby a také tak vypadá. Proto jsme se rozhodli před jejím projednáním 
jasně říci ministrům svůj názor. Ve spolupráci s Hnutím DUHA (to mělo na bedrech 
většinu organizační práce), Jihočeskými matkami, se starosty obcí i jejich 
obyvateli, kteří by na takovou koncepci doplatili, jsme se na konci ledna (28.) 
sešli v počtu okolo 150 lidí před Strakovou akademií v Praze. Zejména potěšily 
dva autobusy protestujících z Pačejova a jeden z Horního Jiřetína. Ten den příroda předvedla, že i v Praze může být sníh, byla zima a tak jsme 
se museli rozehřívat jen řečmi. Na pódiu se řečníků vystřídalo mnoho, 
starostové, politici, osobnosti, nevládky, obyvatelé obcí... 
. Z osobností jmenujme alespoň Terezu Boučkovou, Táňu 
Fischerovou, Sváťu Karáska nebo Vladimíra Mertu. Přijíždějící ministři dostávali otevřený dopis, kde požadujeme zejména: 
  
zachování územních ekologických limitů těžby, které chrání Horní Jiřetín a 
další severočeské obce před postupem uhelných dolů;
zrušení projektu dalších dvou atomových reaktorů, které mimo jiné zvýší 
výrobu radioaktivních odpadů;
zastavení uspěchaného a rizikového programu vyhledávání lokality pro 
hlubinné úložiště vyhořelého vysoce radioaktivního odpadu, proti kterému se 
postavily obce ve všech postižených místech, a co nejrychlejší zastavení 
produkce vysoce radioaktivních odpadů do doby, než se podaří skutečně vyřešit 
problém nakládání s nimi;
snížení mimořádně vysokých českých exhalací oxidu uhličitého, hlavní 
příčiny globálních změn podnebí; českých 12,5 tuny na obyvatele a rok je o 40 % 
vyšší, než současný průměr Evropské unie a je nejvíce ze všech stávajících i 
přistupujících zemí; To, že toto všechno jde, ukazuje návrh Ministerstva životního prostředí. 
Oproti verzi Ministerstva průmyslu a obchodu dává větší důraz na zvyšování 
energetické efektivity, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a počítá s 
ekologickou daňovou reformou. Ekologické organizace navíc prosazují odstavení 
jaderné elektrárny Temelín a neprodloužení životnosti jaderné elektrárny 
Dukovany. Účastníci shromáždění ministry požádali, aby dali přednost lidem před zájmy 
uhelných a energetických společností a krátkozrakými plány státních úředníků. 
Žádali také, aby ministři podpořili změny zákonů, které zajistí respektování 
stanovisek obcí a místní veřejnosti při plánování projektů s vážnými důsledky 
pro jejich život - například úložišť radioaktivních odpadů nebo rozvoje těžby 
uhlí. Na začátku února se na vládu ve výzvě s podobnými požadavky obrátilo i 
třiadvacet osobností. Signatáři výzvy jsou: filozof profesor Václav Bělohradský, 
spisovatelka Tereza Boučková, moderátorka Zuzana Bubílková, hudebník a 
spisovatel Jan Burian, hudebník, publicista a překladatel Jiří Dědeček, bývalý 
ministr životního prostředí Ivan Dejmal, herec Jaroslav Dušek, herec, scénárista 
a režisér Arnošt Goldflam, prezident České křesťanské akademie profesor Tomáš 
Halík, hudebníci Roman Holý a Jaroslav Hutka, fotografové a vítězové Czech Press 
Photo Ibra Ibrahimovič a René Jakl, spisovatel Ivan Klíma, filozof profesor 
Erazim Kohák, herec Pavel Nový, herečka Simona Postlerová, biolog profesor 
Dalibor Povolný, novinářka Petra Procházková, režisér Otakar Schmidt, herec 
Miloslav Šimek, dokumentaristka Olga Sommerová a herec Petr Vacek. S využitím společné tiskové zprávy Edvard Sequens   Zpět na 
obsah  
 
 Jedné krásné téměř až (neuvažuju-li těžké sněhové mraky na obloze) slunečné 
středy se sešli před úřadem vlády lidé. Měli jednoznačný úmysl. Zase otravovat 
ty naše chudáčky poslance, kteří mají tolik práce, až z toho ve sněmovně 
usínají. Napřed se tedy sešlo pár jedinců, malé pódium, transparenty a barel 
s čajem. Pak se to rozrostlo na skupinku, ale když dorazili občané Pačejova a 
okolních vesnic, už to byl najednou dav. A to dav nespokojený. No, co naplat, 
ještě že má úřad vlády také zadní vchod. A co to vlastně ti lidé chtěli? Tak hlavně chtěli podpořit návrh energetické 
koncepce Ministerstva životního prostředí. A pak chtěli nepodpořit návrh 
Ministerstva průmyslu a obchodu, který plánuje rušit limity těžby uhlí (a tudíž 
i obce ležící na jeho ložiscích) a stavět nové jaderné bloky (vždyť energie je 
málo, vyvážíme jí teprve 35%). V půl deváté to celé pak vypuklo. Pod moderováním Edy Sequense a Martina 
Andery se rozjely proslovy starostů obcí, lidí z ekologických sdružení a 
podobně. To vše doprovázené pískotem na přijíždějící ministry, vztyčenými 
transparenty a z oblohy se sypajících hromad sněhu. Některé projevy se mi líbily, jiné méně. Smutno mi bylo z těch, kdy 
vyznívalo, že dotyčný řečník je nimby (to je anglické označení určitého typu 
protestujících a znamená "not in my 
back yard - ne za mými humny"). Takoví lidé mi přijdou tak 
trošku hloupí a omezení. Jenže obecně je jich mezi obyčejnými lidmi většina. 
Naštěstí ale na pódiu jich většina nebyla. Po hodině a půl (v níž prohodil pár uspěchaných slov i ministr Ambrozek) 
ukončil celé shromáždění Vladimír Merta dvěma nádhernými písničkami. A my se 
rozešli vstříc (blankytným? černým? zářným?) zítřkům. Pepa Polívka (zaujatý pozorovatel) Zpět na 
obsah   Vyvážené a rovnocenné postavení obcí v procesu rozhodování o lokalitách pro 
jaderná zařízení a jejich využívání by měla nově zajistit senátní novela 
atomového zákona (č. 18/ 1997 Sb.). Návrh předložilo sedm senátorů ze 
senátorských klubů Nezávislí, Klubu otevřené demokracie a KDU - ČSL, pod vedením 
senátorky Jitky Seitlové. Protože předsedovi Senátu Petru Pithartovi byl návrh 
novely předán 6. ledna 2004, říká se jí tříkrálová. Jde o další pokus napravit 
stávající zvýhodnění jaderného průmyslu. Pamětníci vědí, že se o to snažíme již 
od roku 1996, kdy vznikal první atomový zákon. Podruhé to bylo při vládní novele 
zákona v roce 2001. Tento třetí pokus je zvláštní tím, že jde cestou 
legislativní iniciativy Senátu za situace vyhrocené vyhledáváním hlubinného 
úložiště. Na tvorbě paragrafů pro nás pracoval Pavel Doucha z Ekologického 
právního servisu.  Navržená novela reaguje především na požadavky obcí, které jsou podle 
současné právní úpravy vyloučeny z účasti nebo nemají odpovídající kompetence na 
rozhodovacím procesu při přípravě a povolování jaderných zařízení. Současně je 
jejím cílem zajistit uplatnění oprávněných garancí právnických a fyzických osob 
na náhradu škody z možné jaderné události nebo havárie. 1. Právo obce rozhodnout o přípravě a umístění jaderného zařízení nebo 
úložiště jaderných odpadů na jejím území. Podle platných právních předpisů nemá obec rovnocenné postavení v řízeních o 
přípravě a umístění jaderných zařízení na jejím území, stejně jako v řízeních o 
povolení výstavby, vyřazování zařízení z provozu nebo rekonstrukci zařízení 
ovlivňujících jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a 
havarijní připravenost jaderného zařízení. Jediným účastníkem těchto řízení je 
podle atomového zákona žadatel o jejich vydání. Tato rozhodnutí přitom mohou mít 
obzvlášť závažné dopady do sféry zájmů obcí a jejich občanů. Také v dalších 
řízeních pro jaderná zařízení, která jsou vedena podle stavebního, horního nebo 
geologického zákona, je stanovisko nebo rozhodnutí obce možné vždy změnit 
rozhodnutím centrálních státních orgánů.  Právo obce na samosprávu, realizované zákonem o obcích, stanovuje obcím 
kompetenci jednat v zájmu svých občanů a dbát o územní rozvoj a životní 
prostředí. Platné právní předpisy pro jaderná zařízení neumožňují toto právo 
obce a jejich občanů na samosprávu efektivně uplatňovat. Návrh proto rozšiřuje 
účastníky uvedených správních řízení atomového zákona o obce. Současně stanoví, 
že stejně jako u jiných staveb posuzovaných podle zákona 100/2001 Sb. (o 
posuzování vlivů na životní prostředí) mohou být účastníkem řízení také občanská 
sdružení, která se podílela na procesu EIA.  Postavení obce v návrhu dále posiluje podmínka jejího souhlasu s vydáním 
povolení o umístění jaderných zařízení, stejně jako se zahájením samotné 
přípravy a průzkumu lokality pro úložiště na jejím území. Zkušenosti zemí, které 
místo pro uložení radioaktivních odpadů připravují již dlouhodobě, dokládají, že 
transparentnost celého procesu, právo obcí účastnit se rozhodování a zákonem 
garantovaná možnost zamítnutí úložiště, jeho lokalizaci a přípravu urychlují a 
zprůchodňují. Také ve Finsku a Švédsku, v obou zemích EU, kde jsou již lokality 
pro hlubinné úložiště odpadů vybrány, předcházel jejich schválení souhlas 
dotčených obcí.  2. Příspěvek z jaderného účtu obcím, kde probíhá příprava úložiště, leží 
jaderná zařízení nebo zasahují zóny jejich havarijního plánování. Novela zavádí možnost kompenzovat rizika plynoucí z umístění jaderných 
elektráren a úložišť radioaktivních odpadů obcím, na jejichž území leží, a obcím 
sousedním, nebo těm, které jsou v zónách jejich havarijního plánování. Mimo 
potenciální dopady, plynoucí z rizika nehody, jsou dotčené obce navíc trvale 
postiženy dopady do atraktivity života a dalšího rozvoje. Výše příspěvku je 
navržena pevnou sazbou 0,20 Kč za m2 ročně. Pro obce, na jejichž území probíhá příprava a průzkum úložiště radioaktivních 
odpadů je navržen příspěvek ve výši 0,10 Kč za m2 ročně. Tím je řešena 
problematická doba vyhledání vhodné lokality, kdy jsou obce, na jejichž území je 
s úložištěm uvažováno, již omezeny v dalším využití území a jiném rozvoji. 3. Zrušení nízkého finančního limitu celkové odpovědnosti provozovatele 
jaderného zařízení za jaderné škody a prodloužení termínů vymahatelnosti náhrady 
škody postiženými.   Platné znění atomového zákona omezuje nejvyšší odpovědnost držitele povolení 
k provozu jaderné elektrárny, skladů a úložišť vyhořelého jaderného paliva do 
výše 6 miliard korun, pro jiné jaderné zařízení a přepravu pouze 1,5 miliard 
korun. Také záruka státu na náhradu škody je omezena stejnou maximální částkou. 
Pokud by celková škoda z jaderné havárie byla vyšší, není na odškodnění 
převyšující stanovenou částku právní nárok. Dosah vážné havárie z jaderných 
elektráren a zařízení přitom podle reálných odhadů může zákonem limitovanou 
částku významně překročit.  Novela navrhuje, aby odpovědnost držitele povolení k provozu byla neomezená 
(tedy, aby odpovídal celým svým majetkem) tak, jak je to běžné pro jiné provozy, 
obdobně principu podle občanského zákoníku. Dále návrh navyšuje celkovou částku 
odpovědnosti státu za škody na dvojnásobek. Pokud je ze strany orgánů státu 
rozhodnuto o povolení jaderného zařízení, měl by stát za toto rozhodnutí nést 
plnou odpovědnost a nenechat bez garance na odškodnění osoby poškozené jadernou 
havárií.  Právo na náhradu jaderné škody je současným zákonem omezeno také časově, a to 
do tří let od doby, kdy se poškozený o tom, kdo za jeho škodu odpovídá dověděl, 
ale současně pouze do deseti let od vzniku jaderné havárie. Tato doba se jeví 
velmi krátká zejména s ohledem na exaktně ověřené dlouhodobě se projevující 
dopady jaderných havárií na zdraví lidí.  Novela navrhuje prodloužit dobu možnosti uplatnění náhrady na škody na deset 
let pro poškozeného a do 30 let od vzniku havárie. Reaguje tak na nové podmínky 
novely Pařížské dohody o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. Zákonu se již koncem února věnovali dav senátní výbory. Hospodářský jej dle 
očekávání nepodpořil a navrhne novelu zamítnout. Co překvapilo byl fakt, že 
debata na výboru vůbec nebyla k věci. Smutní jsme ale odjížděli i z výboru pro 
životní prostředí. Zde nakonec padl názor na roční přerušení jednání, než se 
ujasní, jak to bude se směrnicí Evropské unie (tak zní oficiální zdůvodnění, ale 
spíše se do změn senátorům nechtělo). A jak varoval náměstek průmyslového 
ministra Pecina - nemáme šanci, ČEZ to má pevně v rukou. Na plénum Senátu by 
novela zákona měla přijít v polovině března. Podle tiskové zprávy Jitky Seitlové doplnil a upravil Edvard Sequens   Zpět na 
obsah
 
  Další komplikaci v budování větrných elektráren bude znamenat propad výkupní 
ceny, který na příští rok připravil Energetický regulační úřad (ERÚ). Snížil 
totiž cenu větrné elektřiny v nových zařízeních z roku na rok o celých 10 % (na 
2,70 Kč za kilowatthodinu). Výkupní ceny dalších čistých zdrojů energie se 
rovněž mění. Viz tabulka. Takové houpání cen bere podnikatelům jistotu a 
komplikuje cestu k bankovním úvěrům. Sdružení Calla a Hnutí DUHA spolupracují při prosazování nového zákona, který 
by podnikatelům a obcím zaručil dlouhodobou jistotu alespoň na 15 let a podpořil 
tak výrobu čisté energie. Stát musí otevřít těmto moderním technologiím cestu na 
trh, aby pomohl snížit závislost domácí ekonomiky na uhelných a jaderných 
elektrárnách i rekordní české exhalace oxidu uhličitého, hlavní příčiny 
globálních změn klimatu. Dopad na spotřebitele je zanedbatelný. Na průměrné ceně 
elektřiny pro malé zákazníky v roce 2004 se obnovitelné zdroje energie - větrné 
a malé vodní elektrárny, spalování biomasy a další - budou podílet asi jedním 
procentem. V Německu, kde úspěšný zákon zajistil rozvoj čisté energie a větrné 
elektrárny zde vyrábějí téměř tolik proudu jako Temelín a Dukovany dohromady, 
vedl tento boom ke zvýšení ceny v přepočtu o necelé 2 haléře na kilowatthodinu.
 Podle tiskové zprávy Hnutí DUHA a Sdružení Calla upravil Edvard Sequens  Zpět na 
obsah
  Sdružení Jihočeské matky napadlo v tomto roce Jadernou elektrárnu Temelín 
hned dvěma stížnostmi u Evropského soudu ve Štrasburku. První se týká trvalého utajování informací o bezpečnosti elektrárny. Sdružení 
marně žádá od roku 2000 o nahlédnutí do projektu požární zprávy budovy pomocných 
radioaktivních provozů. Tuto budovu stavebník po dlouhou dobu odmítal nechat 
posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí, až jej k tomu donutil Vrchní 
soud v Praze. Ani poté se však sdružení požadovaných informací nedočkalo a 
nápravu nezjednal žádný vnitrostátní orgán. Tím byl porušen článek 10 Evropské úmluvy, podle nějž má každý právo přijímat 
informace bez zasahování orgánů státu a bez ohledu na hranice. Podle názoru 
právního zástupce sdružení Františka Korbela neexistuje žádný důvod přípustný 
Úmluvou, pro který by měly zůstat informace utajeny. V evropských státech platí 
jednoduchá zásada, že "co není tajné, 
má býti veřejné". 
 Další stížnost k Evropskému soudu napadá hned šest rozhodnutí o podstatných změnách technologie stavby JETE v průběhu 90. let. Po pádu 
režimu přistoupila společnost ČEZ k zásadním změnám stavby elektrárny kvůli 
přechodu ze sovětské jaderné technologie na americkou. Tyto změny povoloval 
stavební úřad v Českých Budějovicích bez posouzení dopadů na životní prostředí a 
po úplném vyloučení všech dotčených osob, kromě elektrárenské společnosti. 
Takový postup porušoval právo dotčených osob na spravedlivý proces. České soudy 
se odmítly stížnostmi zabývat. Podle právníka Františka Korbela již tento problém řešil Evropský soud ve 
věci Athanassoglou proti Švýcarsku v roce 2000. Tehdy jen velmi těsným poměrem 
odmítl stížnost odpůrců jaderné elektrárny, kteří namítali právě porušení práva 
na spravedlivý proces, neboť se k jejímu provozu mohli jen omezeně vyjádřit. 
Odpůrci elektrárny v Temelíně však byli z řízení vyloučeni zcela. Navíc jaderná 
elektrárna Beznau II ve Švýcarsku nevykazovala na rozdíl od JETE prakticky 
žádných poruch. Dana Kuchtová, Jihočeské matky Zpět na 
obsah
  Při psaní této výzvy sice za oknem padá sníh a nic nenasvědčuje tomu, že 
bychom mohli uvažovat o horkém létu na Stropnici. Nicméně čas běží a myslím, že 
i s ohledem na nepravidelnost Ďáblíka, je ta správná chvíle vyzvat členy Cally a 
příznivce k letošní pomoci v NPR Brouskův mlýn. Kosení mokřadních, rašelinných a
"rákosových" luk, včetně 
odklízení hmoty, to je nabídka práce, kterou budeme organizovat od června do 
října. Nářadí a ubytování na Peškově mlýně je zajištěno. Mzda odvislá od 
vykonané práce se bude po navýšení pohybovat v přepočtu na hodinu kolem 50 Kč. 
Pracovat lze ve stálých skupinách Honzy Tomana a Kuby Hulce, pokud se zde uvolní 
místo a vedoucí Vás přijmou, nebo v nově vytvořené partě, popř. uvítáme i 
jednotlivce či dvojice na doplnění profesionálního týmu Cally. Takže už od 
března lze projevit svůj zájem telefonicky či prostřednictvím e-mailu. Zájemcům 
potvrdíme takto podané předběžné přihlášky do konce května. Vladimír Molek Zpět na 
obsah
  Na nedávném setkání v Horní Plané se zástupci ekologických nevládních 
organizací regionu shodli na stanovisku, vyjadřující nesouhlas s realizací 
Lyžařského areálu Chlum. Naopak o tomto záměru vážně uvažuje soukromá společnost 
Lipno Servis, která si nechala již zpracovat od projekční kanceláře Atelier 8000 
studii představující lyžařský areál s 28 km sjezdových tratí, šesti lanovkami, 
běžecký areál, ubytovací a stravovací zázemí, příjezdové komunikace, parkoviště 
a další atraktivity umožňující pořádat sportovní události světového významu. To 
vše za 1,8 miliardy korun. Vítaným společníkem pro Sdružení Chlum se stal 
Jihočeský kraj, který prostřednictvím svého zastupitelstva schválil záměr 
Lyžařského areálu Chlum v listopadu loňského roku jako jeden ze strategický 
projektů Programu rozvoje a Akčního plánu. Celý projekt představovaný jako
"revitalizace původní 
atmosféry a života lokality" je umocněn 
projektem Šumavské tramvaje propojující celý region.  Proč právě Chlum? Území mezi CHKO Blanský les a CHKO Šumava představuje 
výjimečnou konfigurací terénu a vhodnými klimatickými podmínkami ideální 
předpoklad pro vybudování centra s širokým zimním, ale i letním využitím, uvádí 
se ve studii společnosti Lipno servis. Zároveň však autoři připouštějí, že 
oblast leží ve srážkovém stínu, což předpokládá technické zasněžování. Také 
zkušenosti místních obyvatel, kteří již vyjádřili peticí svůj nesouhlas 
s budováním areálu, hovoří o klimatických podmínkách nepříznivých záměru. 
Ekologické nevládní organizace mají na projekt jiný názor. Území vojenského 
výcvikového prostoru mezi dvěma chráněnými krajinnými oblastmi doslova svádí 
k obdobným podnikatelským záměrům. Polopravdy o zdevastovaném vojenském prostoru 
vytváří spolu s vidinou opuštěných armádních objektů lákavou představu. Jedná se 
o pramennou oblast několika toků ovlivňujících svou čistotou výskyt chráněné 
kriticky ohrožené perlorodky říční na řece Blanici. Zdevastované území nebo přírodní skanzen? Vojenský výcvikový prostor Boletice 
představuje mimořádně pozoruhodné území s výjimečnými přírodními podmínkami. 
Botaniky zde bylo zjištěno 180 ohrožených a fytogeograficky významných druhů 
rostlin, z čehož 45 druhů je chráněných zákonem a 133 je zahrnuto v tzv. 
Červeném seznamu. V samotné oblasti Chlum byl zjištěn výskyt 100 chráněných a 
ohrožených druhů rostlin na více jak 3000 lokalitách, z nichž mnohé vzácné druhy 
zde mají také zřejmě nejpočetnější zastoupení v rámci celé ČR, uvádí se ve 
zprávě Agentury ochrany přírody a krajiny z mapování biotopů pro Soustavu NATURA 
2000. Hlavní příčinou současně velmi příznivého stavu přírodního prostředí je 
skutečnost, že krajina přestala být vznikem vojenského výcvikového prostoru po 
roce 1945 extenzivně obhospodařována a díky tomu chybí zdroje znečištění. Naším cílem je prokázat, že území je ekologicky důležité, lidé se nesmí 
zaleknout ochrany přírody. Na tom se shodli zástupci nevládních organizací. Z 
těchto důvodů jsme si také vyžádali v souladu se zákonem o poskytování informací 
o životním prostředí uvedené výstupy. Specifický režim využívání vojenského 
prostoru měl za následek vznik unikátního prostředí, jehož vysoká rozmanitost 
umožňuje existenci mnoha celoevropsky ohroženým druhům ptáků. Z těchto důvodů 
bylo území navrženo jako oblast ochrany ptactva v rámci soustavy NATURA 2000. 
 Česká společnost ornitologická zpracovala na základě dlouholetých výzkumů návrh 
tzv. ptačích oblastí pro celou republiku. Je zde příroda, která nabízí odkrytí mnoha dosud nepoznaných ekologických 
zákonitostí a která by se do budoucna mohla stát zásobárnou života pro 
regeneraci a revitalizaci dnešní těžce zkoušené civilizované krajiny. Tím ovšem 
nechceme usilovat o její zakonzervování a znepřístupnění. Rovněž obava o ztrátu 
zaměstnání ze strany místních obyvatel v souvislosti s případným vyhlášením 
chráněného území není na místě. Vždyť právě díky dosavadnímu specifickému režimu 
využívání a hospodaření, mělo za následek vznik unikátního prostředí. Avšak 
navrhované megalomanské projekty by zde neměly najít uplatnění. O to se chtějí 
nevládní organizace zasadit vstupem do projednávání Soustavy NATURA 2000, 
připomínkováním územního plánu velkého územního celku a v neposlední řadě 
připravujeme společnou petici, kterou zašleme ministrům obrany, životního 
prostředí a krajskému zastupitelstvu. O průběhu této významné kauzy budeme 
čtenáře dále informovat. Vladimír Molek Zpět na 
obsah
 
  V průběhu dvou měsíců přichází obec Dubičné s dvěma návrhy změny územního 
plánu řešící několik lokalit ve prospěch nových stavebních parcel, z nichž 
největší představuje výměru okolo 9 hektarů! Proti těmto změnám se staví 
občanská sdružení Calla, místní sdružení Dubičák a Plachtařský klub historických 
kluzáků. Není tedy pravdivé tvrzení starosty obce uveřejněné v Jihočeských 
listech dne 9. 1. 2004, že nikdo nevyužil možnosti nový územní plán 
připomínkovat. Navrhované změny se dotýkají rovněž Dlouhého vrchu, známého spíše 
jako Dubičák a jeho bezprostředního okolí. Platný územní plán z roku 1998 
vymezuje Dlouhý vrch pro území sportu a rekreace, což je i v souladu s požadavky 
Pozemkového fondu při převodu některých pozemků na obec. Dlouhý vrch je totiž 
využíván nejen pro zimní sporty, ale představuje i sedmdesátiletou tradici 
v činnosti Plachtařského klubu historických kluzáků. "Dlouhý vrch představuje 
z hlediska ochrany přírody zajímavou část území v těsné blízkosti města České 
Budějovice a jako součást Lišovského prahu je svými 551 m nad mořem pohledovou 
dominantou českobudějovické pánve", 
uvádí se v posudku Agentury ochrany přírody a krajiny 
v Českých Budějovicích, která potvrdila návrh občanských sdružení na ochranu 
Dubičáku jako významného krajinného prvku. Toto vyhlášení provedl Odbor ochrany 
životního prostředí Magistrátu města České Budějovice na konci loňského roku. 
Mozaika extenzivních luk, lesních remízků a pohledově exponovaný západní svah 
s druhově pestrou skladbou vegetace představují příklad území jehož sportovně 
rekreační využívání je v souladu s ochranou přírody a krajiny, ale odporuje 
návrhu na zastavění. I když se v této změně neuvažuje o zastavění celého vrchu, 
může se stát projednávaný návrh příkladem pro další vlastníky pozemků a výstavba 
rodinných domků na úpatí svahu pod dlouhým vrchem by poškodila nejen krajinný 
ráz, ale znemožnila by sportovně rekreační využívání Dubičáku. Občanská sdružení nebrání svým stanoviskem rozvoji obce, ale doporučují 
orientovat novou bytovou výstavbu do oblasti navazující na stávající zástavbu 
severně od Dubičného. Jsme zásadně proti takovému rozsahu výstavby, který je 
možno spatřit na Srubci, Pohůrce nebo Kodetce u Rudolfova.  Vladimír Molek Zpět na 
obsah
 
  Po třech letech úsilí Rádia Faktor o získání potřebného souhlasu orgánů 
ochrany přírody k umístění vysílače na Kleti je rozhodnuto. Ministerstvo 
životního prostředí prostřednictvím svého pracoviště v Českých Budějovicích 
zamítlo odvolání JUDr. Ladislava Faktora proti rozhodnutí Správy Chráněné 
krajinné oblasti Blanský les, která v říjnu loňského roku neudělila tomuto 
soukromému rádiu souhlas s výstavbou vysílače. Přesto, že se od roku 2000, kdy 
byla podána první žádost o souhlas se stavbou v CHKO, jednalo již o třetí 
variantu řešení, úředníci Správy CHKO trvali na původním stanovisku. Ve svém 
rozhodnutí se opírali o závěry tří na sobě nezávisle zpracovaných odborných 
posudků, z nichž všechny potvrdily, že cit. "Stavba tohoto charakteru není v souladu 
s ochrannými podmínkami chráněného území, zásadně naruší 
dochované harmonické vztahy a měřítka v krajině a negativně ovlivní krajinný 
ráz, kulturně historickou charakteristiku místa a oblasti." 
 Svůj význam v rozhodnutí Správy CHKO Blanský les měla 
bezesporu negativní vyjádření tří účastníků řízení, Sdružení Calla, Hnutí Duha a 
Památkářské obce českokrumlovské.  Přesto, že v odvolání JUDr. Ladislav Faktor navrhuje, aby odvolací orgán 
rozhodl o povolení výstavby stožáru Rádia Faktor kladně s tím, "že jsou připraveni 
maximálním způsobem spolupracovat s orgány ochrany přírody a nalézt takové 
řešení, které povede k minimalizaci škod", 
Ministerstvo životního prostředí odvolání zamítlo!  Odvolací orgán dospěl k názoru, že další projednávání předmětné věci se 
žadatelem by bylo ze strany orgánu ochrany přírody pouze formálním aktem, neboť 
se v podstatě ztotožnil se závěry odborných posudků a názorem prvoinstančního 
orgánu, a to že ve vrcholové části Kleti již nelze realizovat žádný další 
stožár. Vladimír Molek Zpět na 
obsah
 
|  |  
  
  
Nesouhlasili jsme s kácením dvou lip požadovaném pro opravu hráze rybníka 
Podhájského u obce Lnáře, což akceptoval správní orgán i investor.
Přesto, že jsme nesouhlasili s návrhem změny územního plánu za obcí Dobrá 
Voda u rybníka Lusný ve prospěch bytové zástavby, negativní stanovisko rady 
změnilo zastupitelstvo a ve volné krajině určené maximálně pro stavbu klasických 
zemědělských usedlostí zaručující obhospodařování okolních luk, se budou stavět 
honosné rodinné domy.
Stavební úřad Rudolfov vydal v souladu s naším stanoviskem stavební 
povolení pro žárovou zinkovnu SIGNUM v bývalé panelárně Vráto, což je trnem 
v oku konkurenční německé firmě Wiegel. Obě stavby bohužel skončily na 
zjišťovacím řízení EIA, což se projevuje prodlužováním řízení.
Na vzdušné straně hráze rybníka Jordán v Táboře musí být z technického 
hlediska odstraněno větší množství náletových dřevin, což je sice v souladu 
s oborovou normou, stanoviskem památkářů, komise životního prostředí i našeho 
sdružení, ale problémem zůstává náhradní výsadba, kterou jsme podmínili náš 
souhlas.
Krajský úřad zamítl odvolání společnosti T-Mobil a potvrdil rozhodnutí MěÚ 
Trhové Sviny, kterým nebyl udělen souhlas s umístěním vysílače v obci Bedřichov 
v Novohradských Horách. Se stavbou jsme rovněž z důvodu narušení krajinného rázu 
nesouhlasili. Obdobným způsobem bylo zamítnuto odvolání společnosti Radiomobil 
proti nesouhlasu MěÚ Jindřichův Hradec s umístěním vysílače v Přírodním parku 
Česká Kanada u Starého města pod Landštejnem. Prvostupňový i odvolací orgán se 
opíraly o odborný posudek AOPAK, který jsme požadovali.
Jak nám sdělil ředitel ČIŽP ing. Jan Slanec, "Hlavním důvodem 
odvolání ing. Miroslava Böhma z funkce vedoucího oddělení ochrany přírody 
českobudějovického inspektorátu byly dlouhodobé nedostatky v oblasti řízení 
oddělení". Takže to nebyla "oděna" 
za Šumavu a Hlubokou ???
Za pokácených pěti javorů u svého obchodu v Českých 
Budějovicích se zavázala společnost LIDL vysadit padesát nových stromů, což je 
výsledek kampaně vyvolané Dětmi Země po nelegálně pokácených 102 stromů. K
"tažení proti Lidlovi" jsme se rovněž 
přihlásili.
Odbahnění rybníka Kunifer u Otína by mělo proběhnout v duchu rozhodnutí MěÚ 
Jindřichův Hradec, který akceptoval připomínky občanských sdružení k zachování 
litorálních porostů, kácení dřevin a uložení sedimentů.
V současné době se myslivecká sdružení rozhodují, na které rybníky 
vysazovat "divoké" kachny, a v jakém 
množství. Protože k této činnosti musí mít souhlas orgánu 
ochrany přírody, bude zajímavé porovnat například neudělené souhlasy MÚ Dačice, 
ke kterému jsme přispěli i naším stanoviskem.
Do 31.března je platná udělená výjimka Krajským úřadem Jihočeského kraje 
pro odstřel kormorána velkého na rybnících společnosti rybníkářství Hluboká nad 
Vltavou. Jakékoliv poznatky z přírody uvítáme, neboť v tomto řízení jsme byli 
účastníky a přesto, že byla žádost udělena při splnění několika podmínek, jedná 
se stále o "vytloukání klínu klínem". 
Naopak na vodárenské nádrži Lipno II bylo povoleno pouze plašení kormoránů 
střelbou naprázdno, což jsme přivítali.
Zdravotní probírkou porostu byly de facto zahájeny přípravy pro výstavu 
areálu volného času, představující zejména golfové hřiště u osady Ortvínovice.
Souhlasili jsme s výstavbou dřevěné stavby sloužící k obhospodařování 
rybníka u obce Jenín.
Ve shodě s orgány památkové péče, ochrany přírody i nevládních organizací 
bylo povoleno odborem životního prostředí MÚ Tábor odbahnění rybníka Rudický v Nemyšli.
Tlak na výstavbu rekreačních objektů v Přírodním parku Česká Kanada 
neochabuje, ale naopak sílí. Proto i v případě Dobré Vody bylo nutno stanovit 
přísná architektonická kriteria pro umístění rekreačního domku.
Krajský úřad Jihočeského kraje zrušil v odvolacím řízení rozhodnutí 
bývalého Okresního úřadu Český Krumlov o umístění třípodlažního terasovitého 
domu v Českém Krumlově.
Na základě odborného posudku AOPAK byla povolena společnosti Eurotel 
výstavba základnové stanice u obce Chlebov. 
Magistrát města České Budějovice neudělil souhlas se změnou kultury z louky 
na zahradu nedaleko obce Plástovice, nýbrž souhlasil pouze se změnou kultury na 
sad, což je akceptovatelné zejména z hlediska následné možné stavby.
Přesto, že kapacita 38 osobních automobilů se jeví v případě nového 
parkoviště v osadě Údolí u Nových Hradů pro návštěvníky národní přírodní památky 
Terčino údolí trochu předimenzovaná, vydal Krajský úřad Jihočeského kraje 
souhlas se stavbou parkoviště, které nahradí kolizní a nevkusné stávající u 
brány do Údolí.
V prostoru bývalých Fučíkových vojenských kasáren došlo při povolování 
kácení stromů ke shodě mezi orgánem státní správy, žadatelem a nevládními 
organizacemi. Poškozené stromy podél obvodových zdí budou nahrazeny kvalitní 
výsadbou.
Na základě posouzení AOPAK udělil MÚ Milevsko souhlas s umístěním 
základnové stanice Českého mobilu u obce Velká u Milevska. Se stavbou jsme 
rovněž z důvodu méně pohledového místa souhlasili.
Pro povodňovou opravu propustky na trati Číčenice-Volary musela být vydána 
výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněného druhu živočicha - perlorodky 
říční, z čímž jsme po konzultaci se SCHKOŠ souhlasili.
Souhlasili jsme s umístěním základnové stanice GSM Eurotel u obce Nákří.
Město Týn nad Vltavou si přeje omezit plochu autobusového nádraží a 
souhlasilo přes naše připomínky s výstavbou supermarketu LIDL a to i přes 
skutečnost, že v těsné blízkosti je již PENNY market a TEMPO Jednoty. Každé 
s vlastním parkovištěm! Předpokladem výstavby je rovněž kácení vzrostlých 
stromů.
MÚ Kaplice nepovolil výstavbu základnové stanice u obce Jenín, čímž 
potvrdil nesouhlasná stanoviska ekologických nevládních organizací.
Souhlasili jsme se zalesněním orné půdy v ochranném pásmu přírodní památky 
Dubová stráň u Dačic v druhovém složení upřednostňujícím listnáče.
Souhlasili jsme s vybudováním vodní nádrže Malá Bradáčka u obce Stoklasná 
Lhota s extenzivním chovem ryb, neboť touto stavbou dojde k posílení ekologicko 
stabilizační funkce územního systému ekologické stability.
U Litvínovické silnice, v prostoru bývalého vodního vojenského cvičiště, 
bude vystavěn soubor obytných domů "Vltavapark", 
což umožní nově schválená urbanistická studie.
Napsali jsme poslancům před závěrečným hlasováním o novele zákona o 
vnitrozemské plavbě, že za nepřijatelný považujeme návrh na vynětí vodních cest 
z působnosti zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle tohoto návrhu by se zákon 
č. 114/1992 Sb. přestal úplně vztahovat na veškeré či vybrané projekty rozvoje a 
modernizace vodních cest mezinárodního významu.    Zpět na 
obsah
 
|  |   V duchu své současné strategie v posílení pozice mezi nadnárodními řetězci 
provozující sítě supermarketů a hypermarketů v České republice postupuje firma 
LIDL i v Českých Budějovicích. Nespokojila se s jednou prodejnou na sídlišti 
Vltava a usiluje o výstavbu dalších dvou prodejen. Jedna má být postavena 
v blízkosti křižovatky ulic Mánesova a Lidická a druhá rovněž u křižovatky ulic 
Rudolfovská a Vodní. V cestě k prosazení svých záměrů jí nestojí v těchto 
případech pouze stromy, ale například i školní jídelna, kterou hodlá přemístit. 
Základní škola Matice školské, která tuto jídelnu využívá, je postavena téměř 
před hotovou věc. Se záměrem firmy LIDL se však nehodlají smířit ekologická 
občanská sdružení. Další výstavba prodejen tohoto typu v Českých Budějovicích 
může být sice v souladu s územním plánem a politickou vůlí komunálních politiků, 
ale dostává se do rozporů s ochranou životního prostředí a rozvojem maloobchodu 
ve městě. Radnice volila při projednávání záměru firmy LIDL "netradiční" 
postup. Současné zákony předepisují pro obdobné případy jasný 
postup spojený s územním a stavebním řízením, případně posouzením vlivu stavby 
na životní prostředí. V tomto případě to zřejmě neplatí, neboť záměr firmy LIDL 
obdržel odbor územního plánování a architektury přímo z odboru kanceláře 
primátora pro jednání rady ! Povolení prodejen v blízkosti rušných křižovatek by 
bylo políčkem dopravě. To, že obě prodejny mají být postaveny v blízkosti 
rušných křižovatek, přičemž na Lidické má být vybudována kruhová křižovatka a 
v blízkosti Vodní ulice bude vedena tzv. Zanádražní komunikace, by znamenalo dle 
vyjádření i některých dopravních specialistů, prohloubení kolapsové dopravní 
situace v Českých Budějovicích. Jak řeší strategický plán města České Budějovice rozvoj obchodní sítě? Na 
tuto otázku bychom zřejmě těžko hledali odpověď, neboť například připomínka 
týkající se právě rizik nepřiměřenosti rozvoje velkoobchodních sítí na území 
města České Budějovice zřejmě zapadla bez povšimnutí, neboť jak jinak si 
vysvětlit pokračující "útok supermarketů 
na České Budějovice". Nejedná se dle 
našich informací pouze o LIDL, ale "obětována" 
pro tyto účely má být například část výstaviště, kde již 
proběhlo řízení pro umístění obslužné komunikace a proces EIA byl ukončen 
zjišťovacím řízením, tedy nebude se zpracovávat dokumentace EIA a nebude veřejné 
projednání, kde by občané mohli vyjádřit svůj názor! Rovněž za střediskem 
obchodu a služeb pro cestující v nově projektovaném autobusovém nádraží se 
skrývá jeden z článků řetězce nadnárodních společností. Pro jaké účely je tedy 
zpracována studie firmy KOLPRON CZ týkající se rozvoje maloobchodní sítě a 
konstatující, že po této stránce jsou České Budějovice již supermarkety 
nasyceny, ptají se zástupci občanských sdružení. Proč nebyla s touto studii 
seznámena veřejnost? "Funkce 
maloobchodu má významný vliv na funkci města. Ponechá-li 
se vývoj v této oblasti plně dynamice trhu, je velmi pravděpodobné, že důsledky 
tohoto vývoje budou mít negativní dopad na město i jeho okolí" (cit. ze studie fy KOLPROM). Dnes již víme, že rada nepřijala návrh LIDLA na výstavbu střediska v Mánesově 
ulici, ale nezavrhla druhou možnost ve Vodní ulici. Vladimír Molek Zpět na 
obsah
  
 V předvánočních dnech jsem se zúčastnil setkání ministra životního prostředí 
Libora Ambrozka s nevládními organizacemi působícími v oblasti ochrany životního 
prostředí. Příjemné prostředí v kolektivu známých i méně známých zástupců 
ekologických nevládek bylo umocněno vánoční výzdobou a zejména volná diskuze 
umožnila řadu věcných i přátelských rozhovorů. Vzhledem k tomu, že toto setkání 
jsme využili pro položení několika zásadních otázek ministrovi, jeho náměstkovi 
a řediteli sekce ochrany přírody a krajiny, dovoluji si s některými otázkami a 
odpověďmi na ně seznámit tímto způsobem naše čtenáře. V úvodu Daniel Vondrouš shrnul nejdůležitější úspěchy a neúspěchy MŽP 
v uplynulém období: Úspěchy 
  
  schválení Plánu odpadového hospodářství
příprava zákona o podpoře výroby elektřiny 
z obnovitelných zdrojů a jeho schválení vládou
předložení Aarhuské úmluvy do Senátu, který ji 
schválil, a do Poslanecké sněmovny 
 
rozšíření krajinotvorných programů MŽP
nová koncepce Národního parku Šumava a vyhlášení výběrového 
řízení na pozici jeho ředitele Největším neúspěchem je to, že nebyla schválena novela zákona č. 114/1992 
Sb., o ochraně přírody a krajiny Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v listopadu 
2003. Pro NNO je důležitá novinka, že na základě příkazu ministra č. 24/2003 o 
meziresortním připomínkovém řízení mohou prostřednictvím Zeleného kruhu dostávat 
k připomínkování strategické a programové dokumenty, které MŽP předkládá do 
meziresortního připomínkového řízení.  Během roku proběhla řada pracovních neformálních schůzek ministra životního 
prostředí s NNO k různým tématům. Takové schůzky budou v případě potřeby 
probíhat i nadále, kontaktní osoba pro jejich zprostředkování je tajemník Daniel 
Vondrouš. Dosažené úspěchy doplnil pan ministr Libor Ambrozek: 
  
v roce 2003 vznikla Rada vlády pro udržitelný rozvoj 
bylo nebo do konce roku ještě bude schváleno celkem 8 
zákonů týkajících se životního prostředí
evropská komisařka pro životní prostředí Margot 
Wallströmová při své prosincové návštěvě pochválila ČR za dosažený pokrok Problémy, které do budoucna v ochraně životního prostředí vidí ministr 
Ambrozek: 
  
ohrožení účasti veřejnosti - přibývá námětů na omezení 
účasti veřejnosti a tento trend se bude ještě zvyšovat
plánování velkých investičních akcí, zejména v oblasti 
dopravní infrastruktury - např. připravovaný zákon o dálnicích
diskuse o ochraně přírody a krajiny - je třeba počítat 
s rostoucí rolí krajů a budovat partnerství na krajské úrovni Dotaz Zeleného kruhu: již několik let se nevládní 
organizace domáhají změny v tom, aby činnosti MŽP, které musí ministerstvo 
zajišťovat ze zákona (např. CITES),  byly vyřazeny z dotačních titulů pro podporu NNO. Co v tom ministerstvo 
hodlá dělat?   Odpověď Jakuba Kašpara: plánujeme, že programy A1, A2, A3 se pro rok 2005 rok 
vyřadí z dotací pro občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti a přesunou 
se do sekce ochrany přírody a krajiny. Ta na ně v roce 2004 vypíše veřejnou 
zakázku a o příslušnou částku bude navýšen její rozpočet. To znamená, že přes 
vyřazení programů A1-A3 zůstane výše dotací v kapitole pro občanská sdružení 
zachována - na zbývající programy tedy připadne výrazně více prostředků než 
dosud. K problematice dotací MŽP proběhne 14. 1. od 1000 hodin na Zeleném kruhu 
pracovní schůzka, které se zúčastní zástupci odboru vnějších vztahů MŽP a 
Zeleného kruhu a zváni jsou na ni všichni zájemci z řad NNO, zejména ti, kteří 
mají jakékoliv připomínky či dotazy. Doplnění ministra Ambrozka: na Státním 
fondu životního prostředí existuje program č. 8 zaměřený na environmentální 
výchovu, osvětu a vzdělávání, z něhož lze hradit i investiční výdaje. V letošním 
roce z něj byla podpořena řada projektů a podpora bude pokračovat i v příštím 
roce. Dalším zdrojem financí pro environmentální výchovu, osvětu a vzdělávání v 
příštím roce bude operační program Rozvoj lidských zdrojů, prostřednictvím 
kterého budou podporovány velké projekty nad 5 mil. Kč, na nichž se bude 
účastnit více partnerů. Dotaz CpKP: chystá se MŽP zapojit do přípravy Nové dopravní politiky ještě 
před začátkem oficiálního meziresortního připomínkového řízení? Jak?   Odpověď pana ministra: MŽP se do přípravy dopravní politiky zapojuje. Je 
zřízena pracovní skupina k dopravní politice, která připomínkuje materiály MDS. 
Zástupce MŽP bude chodit na schůzky k dopravní politice. Ministerstvo zároveň 
uvítá aktivity NNO v dopravní oblasti, koordinaci mezi MŽP a NNO zajišťuje 
Daniel Vondrouš. Doplnění od ředitelky odboru strategií L. Kárové: cílem práce 
pracovní skupiny, kde jsou zastoupeny všechny dotčené obory MŽP, je předem 
vyjednávat s Ministerstvem dopravy a nenechat střet až na meziresortní 
připomínkové řízení. Do redakční rady Nové dopravní politiky byl přizván jako 
její člen ředitel odboru ekonomiky ŽP Ing. Hájek.  Dotaz Ekologického právního servisu: jaké jsou prioritní dopravní kauzy, kde 
bude MŽP trvat na upřednostnění zájmů ochrany přírody? Podle čeho se MŽP 
rozhoduje při řízeních o dopravních stavbách?   Odpověď náměstka Ladislava Mika: vždy je třeba trvat na ochraně přírody 
podložené zákonem. Stanovisko je možné dodat i písemně. Stručně jednotlivé 
kauzy: dolní Labe - zcela konfliktní věc, MŽP trvá na záporném stanovisku; D-O-L 
- pracovní skupina vytvořená ministrem připravuje podklady pro vládu - ke 
zrušení vládního usnesení o územní ochraně trasy kanálu; D8 - probíhají jednání 
o možnostech úprav na trase D8 přes České středohoří; D3 - stále trváme na 
alternativách, ještě je možné některou prosadit; R 35 - trváme na posouzení více 
alternativních variant, vyjednali jsme ústupek v oblasti Komárova - trasa se 
vyhne území Natury 2000. Dotaz obč. sdružení Krajina 2000: jaké je stanovisko MŽP, jako dotčeného 
orgánu veřejné správy, k územnímu plánu Benešovska, a to konkrétně k trase 
dálnice D3? Co dál chystá MŽP v této záležitosti podniknout?   Odpověď pana ministra: u D3 je třeba usilovat o to, aby dálnice nebyla vedena 
Posázavím, nutná je spolupráce s obcemi, jsou variantní řešení a existují různé 
studie. Odpověď náměstka Ladislava Mika: v polovině ledna 2004 proběhne jednání 
s Ministerstvem dopravy a spojů, na němž bude snad možno něco dojednat. Klíčové 
v této věci bude rozhodnutí středočeského kraje o podobě koridoru dálnice 
v územním plánu.  Dotaz (Pro-BIO): podle monitoringu bylo ze 40 odebraných vzorků sóji, surovin 
na výrobu krmných směsí, a krmných směsí 30 pozitivních na geneticky 
modifikované organismy (GMO), žádný nebyl označen podle platných předpisů. To 
hovoří o nefunkčnosti systému označování GMO v ČR, která je zapříčiněna také 
špatnou informovaností. Jaké osvětové aktivity ohledně zákona o GMO ministerstvo 
dosud podniklo?   Odpověď pana ministra: Greenpeace se odvolalo ohledně povolení pěstování GMO 
kukuřice v ČR, v současné době rozkladová komise MŽP panu ministrovi doporučuje 
pěstování povolit, ministr dosud nerozhodl. Pan ministr žádá o spolupráci 
ekologické zemědělce. Téma GMO by se mělo řešit na evropské úrovni. Poznámka: V létě 2004 by mělo být známo definitivní rozhodnutí EU ohledně GMO. 
Pro-BIO a Greenpeace žádají ministra Ambrozka o pozdržení jeho rozhodnutí o 
pěstování GMO kukuřice v ČR do doby rozhodnutí EU.  Dotaz České společnosti ornitologické: jaký je postoj (politika) MŽP, co se 
týče výstavby a provozu větrných elektráren v ČR? Odpověď náměstka Ladislava Mika: velké parky větrných elektráren jsou 
neslučitelné s ochranou v ptačích oblastech. Největší záměr nyní prochází 
posuzováním EIA. Dokumentaci MŽP vrátilo investorovi (Venti) k přepracování. 
Sekce ochrany přírody připravuje přehledy lokalit vhodných, nevhodných a 
sporných z pohledu konfliktu ochrany přírody se stavbou větrné elektrárny. Vladimír Molek Zpět na 
obsah
  Do 22. 3. 2004 máte jedinečnou možnost zaslat Dětem Země Brno své nominace na 
ropáka a zelenou perlu roku 2003. Tyto ankety, jejichž 12. respektive 9. ročník 
probíhá, vám jistě představovat nemusím. Naštval-li vás tedy někdo vloni svým 
protiekologickým činem či výrokem, zažádejte si u nás, či Dětí Země o formulář, 
nebo si jej stáhněte z adresy www.detizeme.cz/ropak. Výsledky této ankety pak 
budou oznámeny v pátek 30. 4. v divadle v Brně. Zpět na 
obsah
 
  Hned třemi rozsudky v krátké době odsoudil Nejvyšší správní soud v Brně 
nezákonné praktiky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost při utajování 
informací o Jaderné elektrárně Temelín. Ty byly dlouhodobě předmětem kritiky i 
ze strany Sdružení Calla. Na SÚJB se ujala praxe, že úřad v zákonem stanovených 
lhůtách na žádosti o informace vůbec nereagoval. Teprve s dlouhým zpožděním byla 
vydávána rozhodnutí o odepření informací, které se často týkaly bezpečnosti 
jaderného provozu a aktuálních poruch v elektrárně. Přitom nejde o informace 
spadající pod obchodní tajemství ani utajované skutečnosti, ale obecné informace 
o dopadech a rizicích provozu elektrárny na její okolí. Nejvyšší správní soud nyní konstatoval, že v případech zatajování informací 
Sdružení Calla, Jihočeským matkách i Občanské iniciativě pro životní prostředí 
byl porušen zákon o svobodném přístupu k informacím. Podle názoru soudu jsou tři 
napadená rozhodnutí předsedkyně SÚJB nezákonná a porušují práva žalobců (a tím i 
veřejnosti) na včasné informace o Jaderné elektrárně Temelín. V případě Cally jde o tajení protokolů o zkouškách před zavezením paliva do 
1. bloku JETE z léta 2000. Tehdy jsme věděli, že není vše v pořádku a že některé 
zkoušky musely být přesunuty do dalších etap, i když to odporuje vyhláškám SÚJB. 
Šlo však o splnění politických termínů dokončení elektrárny daných ministrem 
Grégrem. Vrchní soud se naším případem odmítl zabývat z malicherných důvodů. 
Museli jsme proto za pomoci právníka Františka Korbela nejprve vyhrát u 
Ústavního soudu. Teprve poté, se stejným předsedou senátu JUDr. Hnízdilem, ale 
v jiném obalu (nyní jde o Nejvyšší správní soud) se soud dobral rozsudku. SÚJB 
porušil zákon, ale po čtyřech letech informace stále ještě nemáme a ani mít 
nebudeme. Musili bychom si o ně požádat znovu. Předsedkyně SÚJB si již dá asi 
pozor, ale je tu ještě mnoho úřadů, které mají problémy s informační povinností. 
Musí k plnění zákona vždy vést cesta 4 let soudních tahanic? S využitím společné tiskové zprávy Edvard Sequens Zpět na 
obsah
 
  Jak už víte, v řadě dotčených obcí se od listopadu konají místní referenda, 
kde se obyvatelé vyjadřují k plánování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného 
paliva na území své obce.  Nikdo úložiště nechce. 
Zajímavý je však ještě jeden aspekt - účast občanů. Ta je mnohem vyšší, než u 
voleb parlamentních. Ukazuje se, že když jde o záležitost, kde lidé mohou něco 
změnit, tak k volbám zajdou. Když si ale myslí, že stejně nic nezmění, což při 
odtrženosti Parlamentu od problémů lidí není problém, tak už ani nevidí důvod 
k volbě. Tam kde referenda proběhla, jsou nyní jednotlivá zastupitelstva a 
starostové vázáni tímto názorem obyvatel. Úložiště nechtějí ani kraje - Ústecký, 
Plzeňský a Jihočeský. Jihočeské krajské zastupitelstvo se pak negativně 
vyjádřilo kromě úložiště i ke třetímu a čtvrtému boku JE Temelín. Škoda, že 
zatím kraje v tomto nevyužili svoji zákonodárnou iniciativu. A co na to premiér Špidla? Při své lednové návštěvě Náměšti nad Oslavou 
prohlásil: "S plnou zodpovědností prohlašuji, že problém úložiště 
je technicky zvládnutelný. Místní referenda nemohou být důvodem ke změně 
energetické politiky státu, protože menšiny nemohou stát v cestě obecnému blahu. 
Tuto otázku lze řešit jen na celostátní úrovni. Případného vystoupení z jaderné 
energetiky by mohlo dosáhnout jen silné všelidové hnutí, které u nás zatím není." Edvard Sequens Zpět na 
obsah
 
 
|  |   
  
Spolu s Vojtěchem Koteckým a Petrem Holubem jsme se 20. ledna večer sešli 
s premiérem Špidlou v jeho vládní pracovně. Tématem více než hodinového jednání 
byla státní energetická politika. Snažili jsme se předsedovi vlády sdělit naše 
výhrady a možnosti řešení ke čtyřem základním okruhům - stavbě nových jaderných 
reaktorů, rušení limitů těžby hnědého uhlí, produkci skleníkového oxidu 
uhličitého a ekologické daňové reformně. Diskuse byla zajímavá, ale 
technokraticky zaměřeného a z MPO jednostranně informovaného Špidlu k zásadní 
změně postojů patrně nepřivedla.
Ocitl jsem se na větvi. Tedy v ekologickém diskusním pořadu Na větvi, kde 
se propíralo téma potřeby hlubinného úložiště vyhořelého jadrného paliva a to na 
stejné větvi se senátorkou J. Seitlovou, starostou Nadějkova Z. Černým a 
právníkem EPS P. Douchou. Na jiném kmeni seděl náměstek MPO M. Pecina a ředitel 
SÚRAO V. Duda. Pořad již byl odvysílán, máme jej pro zájemce natočený v Calle na 
videu.
Naši videotéku rozšířily dvě videokazety věnované obnovitelné energii 
biomasy. Biomasa pro vytápění v obcích a městech a Elektrická energie z biomasy. 
Lze taktéž zapůjčit. 
Vydali jsme CD "Obnovitelné zdroje 
energie a krajské energetické koncepce" s příspěvky ze 
stejnojmenného semináře.
Výsledky česko-rakouského projektu SOLAR-NET jsem představoval na 
Výstavišti v Praze a to hned dvakrát. Poprvé v rámci Dne pro solární energii na 
konferenci TZB 2003 konaném v rámci veletrhu Aquatherm 28. listopadu. Podruhé 
pak na veletrhu Střechy 2004, 29. ledna tohoto roku.
O větrné energetice jsem měl přednášku na tradiční, již čtvrté, Konferenci 
o obnovitelných zdrojích energie Vysočiny v Jihlavě a to 26. listopadu 2003.
Starostům Plzeňského a Karlovarského kraje a úředníkům státní správy jsem 
přednášel o nutnosti využívání obnovitelných zdrojů energie na semináři na 
plzeňské radnici. Tuto akci pořádalo 24. února 2004 Západočeské energetické 
sdružení obcí.Přednášel jsem i studentům a to Pedagogické fakulty JČU.
Zastupitelstvo Českých Budějovic schválilo městskou energetickou koncepci, 
kde se kromě jiného rozhodlo neuvažovat více o přivedení tepla z JE Temelín a 
uvolnit blokované pozemky pro tepelný přivaděč. Co mne velmi překvapilo - 
koncepci i přes státní dotaci na její zpracování Magistrát považuje za důvěrnou 
a nechce ji veřejnosti poskytnout. Snažíme se o to přes zákon o právu na 
informace. Zatím mohu říci, že koncepci jsem na Magistrátu viděl, a tedy 
potvrzuji existenci, ale odnést jsem si nic nesměl.
9. prosince jsme se s dalšími zainteresovanými nevládními organizacemi 
sešli s ministrem Ambrozkem na debatě o postupu k prosazování zákona o 
obnovitelných zdrojích energie v Parlamentu. Diskutovali jsme i další kroky 
kolem energetické koncepce.
Po celodenním maratonu 14. února, kdy jsme diskutovali nad strategií 
dalšího rozvoje Cally, mne závěrem zimy a v předjaří čekalo ještě několik 
podobných akcí. 19. a 20. února mezinárodní hodnocení a plánování energetických 
projektů rozdělovaných Nadací Partnerství v Modré u Pezinoku a v sobotu 28. 
února náročné setkání v Českém Krumlově o budoucnosti podpory Hornorakouské 
zemské vlády. Ta sice není u Cally velká, ale zatím je potřebná. Nu a 8. března 
zase musím do Vídně na plánování mezinárodního projektu CERNET týkajícího se 
obnovitelných zdrojů energie. Zpět na 
obsah
 
 
|  |   
  
13. listopadu se v Kaplici uskutečnila již dlouho plánovaná beseda s ing. 
Tomášem Otepkou zaměřená na problematiku rychlostní komunikace R3. Účastníků se 
sešlo relativně hodně, dokonce nechyběl ani jihočeský hejtman, starosta Kaplice 
a starosta Dolního Dvořiště. Očekávání, která jsem do účasti hejtmana vkládala 
se nakonec ukázala jako značně naivní. Hejtman totiž na besedu nepřišel 
diskutoval, ale pouze veřejně, už po několikáté, zopakovat stanovisko kraje 
k dálnici D3 a to jak jistě mnozí z vás ví, je pozitivní. Je smutné, že ani 
argumenty dopravního odborníka nemohou tohoto bývalého profesora gymnázia 
přesvědčit o zbytečnosti této stavby. 
15. prosince se v zasedací místnosti Rady města uskutečnilo jednání na téma 
Cyklodoprava v Českých Budějovicích, které se zabývalo především finančním 
rozpočtem na cyklistickou dopravu v roce 2004 (viz. článek 
"Blýská se na lepší 
časy?").
15. ledna nabylo právní moci rozhodnutí Odboru životního prostředí 
v Táboře, kterým byl vydán nesouhlas s výstavbou železniční mostní estakády 
v rámci akce "ČD 
DDC, Modernizace trati Tábor-Sudoměřice" 
u obce Chotoviny (IV. železniční koridor). Odbor životního 
prostředí tak podpořil variantu, kterou prosazovala obec Chotoviny a kterou 
podpořila také Calla. Jedná se o tzv. azurovou variantu, která umožňuje 
dosáhnout "pouze" rychlosti 130 km/h 
(soupravy s výkyvnými skříněmi dosahují 160 km/h), ale 
zato více šetří životní prostředí, protože částečně využívá stávající drážní 
těleso a je budována v zářezu. 
V polovině ledna byla zveřejněna dokumentace, která se zabývá hodnocením 
vlivu na životní prostředí IV. železničního koridoru a to ve dvou konfliktních 
úsecích: České Budějovice (včetně)-Ševětín (mimo) a části Soběslav (včetně 
-Doubí u Tábora (včetně). Obě dokumentace jsou do 15. února veřejně přístupné na 
magistrátu města (odbor ochrany životního prostředí) a na krajském úřadě. Do 14 
dnů od ukončení veřejného nahlédnutí lze k těmto dokumentům vyjádřit svoje 
připomínky. 
27. ledna proběhl tzv. scoping SEA (strategická EIA - posuzování vlivu 
koncepce na životní prostředí) nové dopravní politiky, ke kterému NNO 
vypracovaly společné připomínky, které mají upřesnit SEA týmu na co se při 
posuzování NDP má zaměřit. Dopravní politiku najdete na stránkách ministerstva 
dopravy nebo vám ji mohu v elektronické podobě poskytnout já.  
  Zpět na 
obsah
 
  Jak možná někteří z vás zaregistrovali v červnu 2003 byla dokončena 
"Národní strategie rozvoje cyklistické 
dopravy", která byla veřejně představena v květnu na 
cyklistické konferenci v Srní na Šumavě. Její zpracování zaštiťovalo Centrum 
dopravního výzkumu (CDV) a tento materiál vznikl za spolupráce odborníků z MD, 
MZ, MMR, MP, MMT, MZe, široké veřejnosti, zástupců obcí a nevládních 
organizací. Prostřednictvím Ministertstva pro místní rozvoj měl být tento 
materiál v listopadu 2003 předložen vládě ČR. To se ale bohužel nestalo a tak to 
vypadá, že veškerá práce na Cyklostrategii byla zbytečná. Ale jak praví známé 
přísloví "Naděje 
umírá poslední." A proto se Calla 
rozhodla zareagovat na výzvu ing. Jaroslava Martínka z CDV a oslovila ministra 
dopravy, aby s podporou ministra životního prostředí a 
Rady vlády pro zdraví a životní prostředí předložil tento strategický materiál 
vládě ČR on.  Ministerstvo dopravy si s odpovědí pospíšilo. Cituji z jeho dopisu: 
"V současné době 
ministerstvo dopravy dokončuje materiál Nové dopravní politiky, která má být 
předložena vládě ČR do 31. 3. 2004. Tento materiál v oblasti cyklistické dopravy 
vychází ze zpracovaného materiálu Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy 
v ČR. Vzhledem k faktu, že vláda ČR zrušila úkol pro ministra MMR předložit
"Národní strategii rozvoje cyklistické 
dopravy v ČR" na 
jednání vlády, dopracuje ministerstvo dopravy tento materiál po dokončení 
Nové dopravní politiky jako odvětvovou politiku." 
Tak to jsou slova náměstka ministra dopravy ing. Tesaříka, 
uvidíme jaký osud Cyklostrategii dále čeká.  Markéta Šišková   Zpět na 
obsah
 
  V prosinci loňského roku byla veřejnosti představena Studie dokončení 
Vltavské vodní cesty Kořeňsko-České Budějovice. Jejím zpracovatelem jsou Vodní 
cesty a.s., jmenovitě pánové ing. Kareis a ing. Klimeš. Cílem tohoto projektu je 
splavnění Vltavy v úseku České Budějovice-Kořeňsko pro plavidla do 300 t, v 
první etapě pouze pro rekreační plavbu. Druhá etapa by pak měla umožnit i 
nákladní dopravu.  Tento kontroverzní projekt podporuje Jihočeský kraj jako součást tzv. Akčního 
plánu rozvoje kraje. "Na turistickém 
ruchu a samozřejmě také výstavbě dálnice D3 závisí další 
šťastná budoucnost kraje", tak zní
často omílaná fráze hejtmana Zahradníka. Máme tu tolik 
přírodních krás, tak proč bychom je nemohli co nejrychleji zpeněžit? 
Jednostranný pohled na podstatu současného vnímání cestovního ruchu dokládá i 
trefné přirovnání, které zaznělo z úst jednoho propagátora rekreční plavby:
"Turistický ruch je průmysl". 
A tak je nutné k němu přistupovat. Cílem turistického
"průmyslu" 
je tedy vyrobit co nejvíce produků - turistů.  V této studii je počítáno s nárůstem turistů o cca 9-10 % ročně. Mají to být 
především ti majetnější, kteří jsou schopni tzv. generovat peníze. V Evropě 
představuje vnitrozemská rekreační plavba nový trend cestovního ruchu a 
každoročně tak tráví dovolenou asi 75 tis. turistů. Ale abych neodbíhala příliš 
od tématu.  
  Jaká plavidla se tedy budou po náležitých úpravách po Vltavě 
"prohánět"?  Největší lodí by měl být parník cca pro 80-100 lidí 
podobného typu jako jsou ty, které v současné době brázdí vody Vltavy v Praze. 
Protože šířka koryta"naší" Vltavy je 
omezená, další lodě budou znatelně menší (motorové čluny a 
obytné lodě tzv. housboaty).  
  A jaké budou technické úpravy koryta řeky Vltavy? Asi nejdůležitější stavbou budou plavební komory, které mají být doplněny na 
jezu Hněvkovice, v Českém Vrbném a v Hluboké nad Vltavou. Pro zvýšení hloubky 
koryta na 2, 7 m mají být provedeny u výše zmíněných jezů také tzv. prohrábky, 
které u jezu Hněvkovice dosáhnou až 3 m pod současné dno. Nezanedbatelným 
zásahem do současného koryta řeky bude i úprava břehů, ať už jejich opevňováním 
či odstřelováním skal. A to ještě není zdaleka všechno. Součástí projektu je i 
vybudování doprovodné infrastruktury - nástupiště a výstupiště. Na ně by měla 
navazovat cyklistická a turistická infrastruktura. Možná vám vrtá hlavou, kdo 
bude tento projekt financovat. Pokud se nenajde český investor, spoléhají 
zpracovatelé na strukturální fondy Evropské unie.  Markéta Šišková Zpět na 
obsah
  Tak se snad konečně cyklisté dočkají změny k lepšímu. Koncem roku se 
v zasedací místnosti Rady města konalo "cyklistické 
jednání" za účasti náměstků primátora 
ing. I. Popelové a Mgr. J. Thomy a dále vedoucích odboru dopravy, investičního 
odboru a správy veřejných statků. Veřejnost zde zastupoval pouze Mgr. Cepák. 
Calla ani Rosa k účasti přizvána nebyla, ač jsme o to s Vlaďkou Hejzlarovou na 
předcházející schůzce "skupiny BYPAD" usilovaly. Abych 
nebyla nespravedlivá, dostalo se mi za to omluvy z úst ing. Šrama (koordinátora 
cyklistické dopravy magistrátu města), 
s příslibem, že na další schůzky už s námi počítá. Ale abych si jenom 
nestěžovala a dostala se k tomu, co se vlastně na schůzce dohodlo. Pro rok 2004 má být z rozpočtu města na cyklistiku vyčleněno 10 mil Kč.Ty 
budou použity na dokončení trasy A (cyklostezka v ul. Jirsíkova podél 
Senovážného náměstí). Další připravovanou stavbou je trasa B (propojení centra 
města s obchodní zónou Strakonická), dále trasa D, která je vedena bývalou 
Nádražní ulicí a má sloužit k propojení cyklotras B a C. Cyklisté ze Suchého 
Vrbného by se měli dočkat trasy E, která jim umožní bezpečnější spojení 
s centrem města a Rudolfovskou třídu. Dalším krokem ke zlepšení současné situace 
bude jistě i příprava trasy H, která by měla sloužit k propojení sídliště Vltava 
se sídlištěm Máj. Dále by mělo být omezeno parkování na Zátkovo nábřeží v úseku 
ulic Biskupská a Dr. Stejskala, tím dojde k vytvoření prostoru pro cyklostezku, 
která je už v současné době v těchto místech vyznačena. Pokud město obdrží 
dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury, dočká se rekonstrukce i lávka 
přes Levobřežní komunikaci (u Kauflandu). Svůj kabát určitě změní lávka u 
Rabenštejnské věže, která bude rozšířena pro společný provoz chodců a cyklistů.
 Tak to by byl výhled na další rok, možná příliš optimistický. Ale lépe je mít 
vysoké cíle a nezrealizovat je, než nemít cíl žádný (alespoň dle mého názoru). 
Kromě těchto větších stavebních počinů čekají na cyklisty ještě některé 
drobnější změny, jako např. možnost jízdy v protisměru v Radniční ulici, 
vyznačení některých přejezdů pro cyklisty (Levobřežní komunikace, most přes 
Mlýnskou stoku v Resslově ulici), nový kolostav na Piaristickém náměstí a další. 
Co se ale bohužel ani do budoucna nezmění je stav Dlouhého mostu, který nadále 
zůstane pro cyklisty neprůjezdný. Tak to by asi zhruba bylo to nejdůležitější co 
se v letošním roce chystá. Uvidíme, kolik z toho zůstane pouze na papíře a kolik 
se zrealizuje. Jako důležitou změnu vnímám také obrat v postoji ing. Mráze 
(vedoucí odboru dopravy). Ten se zřejmě pod částečným tlakem náměstků rozhodl 
převzít zodpovědnost za některé konfliktní, legislativně nedostatečně ošetřené 
problémy jako jsou např. přejezdy pro cyklisty. Stav budoucích věcí bude tedy do 
značné míry záviset i na jeho osobní statečnosti, zda ve svém postoji vytrvá a 
dokáže jej obhájit a to především před českobudějovickou policií. Neméně 
důležitá bude i aktivní účast nás - cyklistů. Takže pokud máte nějaké připomínky 
k současné cyklistické infrastruktuře ("zlepšovací 
návrhy"), neváhejte a dejte mi je co nejdříve 
vědět.  Markéta Šišková Zpět na 
obsah
 
  Klíčovou právní normou Evropské unie v oblasti ochrany přírody je Směrnice 
Rady číslo 92/43/EEC o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a 
planě rostoucích rostlin.Tato legislativa ukládá členským státům EU, aby na svém 
území sledovaly stav všech typů přírodních stanovišť a všech druhů a poddruhů 
planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, pro něž se vyhlašují 
lokality soustavy NATURA 2000. Soustava důsledně propojuje druhovou ochranu 
s územní ochranou. Členské státy EU v šestiletých intervalech zasílají Evropské 
komisi hlášení o této činnosti. Od listopadu 2001 řeší Agentura ochrany přírody 
a krajiny ČR rozsáhlý výzkumný projekt, zaměřený na monitoring druhů rostlin a 
živočichů a typů přírodních stanovišť soustavy NATURA 2000 z hlediska uvedené 
legislativy EU. Součástí projektu, který má být ukončen v roce 2005, je též 
ověření navržených metodických postupů tohoto monitorování v praxi státní 
ochrany přírody.  Porušování této legislativy EU členskými státy je sankciováno. Např. Evropský 
soudní dvůr uložil Francii zařadit do soustay NATURA 2000 mokřady v povodí 
Loiry. Pro nerespektování tohoto rozsudku Evropská komise žaluje Francii 
k placení penále 105 000 eur denně, až do zjednání nápravy.  Občanské sdružení KRAJINA 2000 požádalo dne 14. 8. 2003 Agenturu ochrany 
přírody a krajiny ČR o interpretaci mapování biotopů pro návrh soustavy NATURA 
2000 v dolním Posázaví. Vzhledem k rozsáhlosti díla agentura přednostně 
zpracovala podle kriterií soustavy NATURA 2000 území, kterým by procházela 
kontroverzní Jílovská varianta dálnice D3 v úseku mezi Libří a Lešany. Ze zprávy 
Agentury zn. 7128/03 z 9. 12. 2003 uvádím:Plánovaná trasa dálnice ovlivní 
biotopy na svazích Sirotčí rokle, zde se jedná o naturové dubohabřiny (tzn. že 
jsou součástí přílohy I Směrnice Rady č. 92/43/EEC o ochraně přírodních 
stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin) se střední 
zachovalostí a nenaturové acidofilní doubravy. Velkým negativním zásahem by byla 
navrhovaná stavba ústí tunelu. V jižním pokračování trasy by byl postižen velmi 
dobře zachovalý lesní komplex s dominantními dubohabřinami v místě, které má 
nazev Svatováclavské lázně (tj. vrch Skalka - pozn. O.Š). Nejproblematičtějším 
úsekem je průchod lesním celkem severně Luk pod Medníkem a následně překonání 
kaňonovitého údolí Sázavy. Jedná se tu o nadprůměrně zachovalé vysýchavé 
dubohabřiny v mozaice s acidofilními doubravami. V místě překonávání kaňonu 
Sázavy by byly zasaženy biotopy kvalitních dubohabřin a silikátových skal a 
sutí. Na protějším břehu Sázavy plánovaná trasa protíná lesní komplex 
severovýchodně od Krňan, kde se vyskytují poměrně dobře zachovalé naturové 
acidofilní bučiny a dubohabřiny. V údolí levostranného bezejmenného přítoku 
Sázavy kříží trasa dálnice z hlediska NATURY 2000 velmi cenné prioritní naturové 
biotopy údolních jasanovo- olšových luhů. Z dostupných prezentovaných údajů je 
zřejmé, že plánovaná trasa dálnice D3 silně ovlivní cenné plochy naturových 
biotopů.  Po ukončení digitalizace mapových materiálů, bych se chtěl k dané 
problematice ještě vrátit.  Ing. Otakar Šmíd   Pozn. Autor je členem Sdružení KRAJINA 2000, které nesouhlasí s vedením trasy 
dálnice D3 přes Posázaví.   Zpět na 
obsah
  Právní informace na okraj V poslední době se množí dotazy a rozpory ohledně toho, zda jsou správní 
orgány povinny informovat ekologická občanská sdružení o zahájení udělení 
souhlasu k odnětí pozemku ze zemědělského půdního fondu (ZPF). Neobvykle je v 
tomto případě třeba dát za pravdu představitelům veřejné moci, neboť podle 
dosavadních právních názorů tuto povinnost správní orgány opravdu nemají. Je třeba vyjít ze znění odst. 2 § 70 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody 
a krajiny. Podle tohoto ustanovení má místně příslušná organizační jednotka 
občanského sdružení, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a 
krajiny, oprávnění požadovat u příslušných orgánů státní správy, aby byla předem 
informována o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních, při 
nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Podstatné je spojení
"zamýšlené zásahy a správní řízení." Souhlas s odnětím ze zemědělského půdního fondu, který 
vydává orgán ochrany zemědělského půdního fondu, totiž je pouze souhlasem a jeho 
udělení není svou povahou vůbec správním řízením ve smyslu správního řádu (viz 
např. Pekárek, M., Průchová, I.: Pozemkové právo, Masarykova univerzita, Brno 
2000, str. 225). Souhlas s odnětím není ani "zásahem", neboť zásah 
musí mít faktickou podobu, zásahem by bylo například započetí terénních úprav a 
podobně. Souhlas s odnětím ze ZPF tak není ani zásahem, ani zahajovaným správním 
řízením, a proto na informaci o jeho započetí nemá občanské sdružení nárok, jeho 
poskytnutí je pouze odrazem dobré vůle ze strany orgánu ochrany ZPF.  Zcela jiná situace je například při odnímání pozemků určených plnění funkcí 
lesa (prostě lesních pozemků, zákonodárce se zde jazykově opravdu vydováděl...). 
Zde už se jedná o správní řízení a občanská sdružení zde na základě své 
generální žádosti musejí být informována. Pavel Molek Zpět na 
obsah
  Akce Falco patří mezi nejznámější akce na ochranu dravých ptáků u nás. Jejím 
cílem je uhlídat hnízda vzácných dravých ptáků především sokolů a rarohů před 
rušením návštěvníky přírody a horolezci, kteří mohou z neznalosti vyplašit 
rodičovský pár a může dojít k opuštění vajíček či mláďat. Stále je však nutné 
hnízda hlídat i před možným vykradením mláďat překupníky zvířat, kteří je 
prodávají tzv. milovníkům přírody. Akce probíhají v různých místech ČR i Slovenska nepřetržitě od roku 1990 a za 
tuto dobu se podařilo uhlídat několika stům dobrovolných strážců za dohledu 
odborníků celkem 43 mláďat rarohů velkých, 22 mláďat sokolů stěhovavých a 20 
mláďat orlů královských. Bylo zaznamenáno několik pokusů o vykradení, ale žádné 
ze střežených hnízd díky bdělosti strážců vykradeno nebylo. V roce 2003 
zasahovali strážci ve 120 případech proti neukázněným horolezcům, kteří mohli 
vyplašit rodičovský pár na hnízdě ve skalní stěně. Akce Falco pokračuje pod koordinací Klubu ochrany dravců a sov při sdružení 
Děti Země i v roce 2004. Nelze ji však realizovat bez pomoci desítek 
dobrovolných strážců, kterým není lhostejný osud dravých ptáků, přírody vůbec a 
jsou ochotni obětovat několik dnů volna. Chtěli bychom požádat o pomoc i Vás. 
Hlídá se v týdenních turnusech (od soboty do soboty) 24 hodin denně za každého 
počasí. Strážní skupiny o počtu 4-6 lidí jsou ubytovány v základním táboře 
(chata, stan, přívěs) a po instruktáži odborníkem se střídají ve dvojicích a 
zajišťují ostrahu hnízda. V případě, že se nám, ale především dravcům rozhodnete pomoci podrobnější 
informace můžete získat na internetově adrese 
http://kodas.detizeme.cz a nebo 
přímo u koordinátora náboru strážců na adrese: Ivo Páral, Holubice 258, 683 51 
Holubice, tel. mobil 605468263, e-mail: akcefalco@email.cz kde se můžete již 
dnes přihlásit. Pavel Koubek; KODAS DZ Zpět na 
obsah
  Situace v hospodaření nás nutí k hledání nových finančních zdrojů 
v případech, kdy plánované akce nejsou pokryté projekty. Bude se jednat zejména 
o výstavy. Konkrétně v letošním roce bychom v Českých Budějovicích rádi 
vystavili fotografie autorů Ševčíka a Nového z NPR Brouskův mlýn ve vztahu k NATUŘE 
2000 a výstavu fotografií "Příběhy 
sedláka Raitnera" o invazi průmyslových 
zón na krajinu. Vzhledem k tomu, že Magistrát města České Budějovice 
"podpořil" 
5 tis. Kč pouze výstavu fotografii "Příběhy...", 
kterou máme zapůjčenou od Ekologického právního servisu a 
která pod záštitou Václava Havla putuje po vybraných městech, hledáme sponzory, 
kteří by nám pomohli nejen peněžní formou, ale i službami spojenými s realizací 
těchto výstav (tisk, propagace, poštovné, doprava) Uvítáme proto vaše podněty na 
získávání sponzorů a předem za ně děkujeme. Vladimír Molek Zpět na 
obsah
  Po loňské premiéře v Borovanech se výstava fotografií ing. Jana Nového 
představí letos v Jílovicích, v Lišově a v Českých Budějovicích. Doplněna bude o 
fotky "živáčk" 
dr. Jana Ševčíka a vstupní informaci o soustavě NATURA 
2000, neboť Brouskáč usiluje o zařazení do této soustavy.V Jílovicích bude 
výstava instalována v březnu u příležitosti Měsíce vody a prvního jarního dne. 
V Lišově Stropnici představíme v dubnu při Dnu Země a v červnu by měla výstava 
zakončit putování ve vědecké knihovně v Českých Budějovicích. Veřejnosti 
nabídneme nejen barevné fotografie obou autorů, zachycující život v NPR Brouskův 
mlýn, ale i brožuru, kterou jsme vydali v loňském roce. Vladimír Molek Zpět na 
obsah
  Dohodneme se na hospodářské základně: já nebudu žrát tvou trávu, a ty mně za 
to budeš dodávat tvé vlastní maso.  Liška Nevěřte slepičím kdákům. Když se nažeru, vždycky je v kurníku mír.  Karel Čapek; Bajky a podpovídky Zpět na 
obsah
 
|  |   
  
Společnost Rosa a Sdružení Calla Vás zve dne 18. března na besedu na téma
"Obr a kašpárek" aneb ekolog v 
komunální politice s RNDr. Mojmírem Vlašínem z Ekologického institutu v Brně. 
Beseda se bude konat od 1700 hodin v galerii Měsíc ve dne, ul. Nová 3, České 
Budějovice. 
21. března se můžeme již radovat z příchodu jara (alespoň dle kalendáře).
Všichni víme, jak vzácná je voda. A když je ještě čistá jak křišťál, tak už 
je to téměř malý zázrak. Proto si vydobyla také svůj svátek, a to dne 22. 
března.
Zazpívej slavíčku, zazpívej písničku. A nejen slavíček ale i ostatní ptáci 
ať nám pohladí naše hlukem unavené uši a starostmi přeplněné duše. 1. dubna si 
připomeneme Den ptactva.
I v dubnu Vás čeká Zelený čtvrtek a to na téma "Zelená energie v 
českých podmínkách". Na besedu s přednášejícím 
Ing. Edvardem Sequensem ze Sdružení Calla Vás zve Sdružení Calla a společnost 
Rosa do galerie Měsíc ve dne, ul. Nová 3, České Budějovice od 1700 hodin. A 
který že čtvrtek? 15. dubna.
Ve středu 21. dubna Vás zve společnost Rosa na Piaristické náměstí, kde se 
bude pořádat tradiční Ekotrh ke Dni Země, od 1000 do 1800 hodin. 
V galerii Měsíc ve dne v Českých Budějovicích, v Nové ul. se 28. dubna od 
1730 hodin můžete dozvědět od prof. Valerije Ivanoviče Glazka (ukrajinský 
genetik), jaký má vliv radioaktivní záření na živé organismy. Pan profesor se 
mimo jiné zabývá i následky černobylské havárie. Na besedu k výročí havárie v 
Černobylu Vás zvou Sdružení Jihočeské matky a Sdružení Calla.  
  Zpět na 
obsah
   Na vzniku tohoto čísla se podíleli Pavel 
Koubek, Dana Kuchtová, Pavel Molek, Vladimír Molek, Romana Panská, Milada 
Podpěrová, Pepa Polívka, Edvard Sequens, Markéta Šišková, Otakar Šmíd. 
 
 Do konečné podoby sestavila Romana Panská.Internetové stránky 
zpracovala Monika Koupilová. 
 Evidováno pod MK ČR E 12082. 
Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.  Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do 15. 4. 2004. 
  Zpět na 
obsah
 |