|
Ďáblík číslo 19 (prosinec 2004)
|
|
Milí čtenáři,
za okny fouká studený severák, z
nebe se potichounku snášejí bílé sněhové vločky, které se snaží alespoň na
chvíli zabalit celou krajinu do měkké nadýchané peřiny. Největší radost ze
sněhové nadílky mají děti. Postaví si sněhuláka, koulují se, z kopečků je slyšet
jejich smích a výskot, kluci se s hokejkami prohání na rybnících, holky se zase
snaží udělat piruetu. Domů pak přijdou zmrzlí, ale s veselou notou. Mámy rychle
uvaří horký čaj s medem, sednou si se svými ratolestmi ke stolu. A co by to byl
za adventní čas, kdyby si celá rodina společně nezazpívala nějakou tu koledu, ti
nejmenší neřekli říkadlo, co se právě naučili ve školce. Společně nakreslili
obrázek, odkud se směje sněhulák s dlouhým, oranžovým nosem, pro Mikuláše, čerta
a anděla. Když maminka peče cukroví, tak všechno provoní vanilka, čokoláda,
oříšky, mandle. To je znamení, že se pomaloučku, potichoučku blíží vánoce, pro
děti nejkrásnější čas v roce. A protože se držím toho, že my dospěláci jsme tu
pro děti, a ne oni pro nás, tak si užívám prosinec (a nejen prosinec) jako bych
byla ještě dítě. Očima Radanky jsou vánoce čas pro veliké hraní, kdy je máma a
táta s ní. Dovádějí všichni na pěkném zimním výletě, jdeme se podívat s nějakou
tou mlsotou pro zvířátka do lesa, sledujeme na sněhu stopy.
Co že přinese Ježíšek za
dáreček? My jsme psali o pěknou hru. Kdo si hraje nezlobí a nemá čas stárnout.
Přeji Vám všem pěkné svátky
vánoční, milé setkání a posezení s přáteli při hrnečku dobrého pití na zahřátí.
A taky trochu času na čtení tohoto čísla.
Romana Panská
Zpět na
obsah
Název
projektu, který podpořila Nadace Partnerství, vyjadřuje zájem "veřejnosti" a
občanů o petici, která koncem listopadu dosáhla čtyř tisíc podpisů! Potěšitelné
a pro celou kampaň nezbytné, je soustavné předávání informací, o čemž svědčí
pravidelná pošta s podpisovými archy. Jsme vděčni za každý podpis a děkujeme
všem, kteří petici podpořili, byť jediným podpisem. Potěšitelné jsou v posledním
období pravidelné "zelené zásilky" od sběračů z řad České společnosti
ornitologické. Vzhledem k tomu, že je technicky složité uveřejnit plné znění
odpovědí, vyjímám z jednotlivých reakcí to podstatné. Plné znění je možno
v písemné formě získat na Calle.
Senátní výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice požádal o
stanovisko ministra pro místní rozvoj ČR a ministra životního prostředí. Jak
konstatuje ministr životního prostředí ČR, "lze očekávat řešení rozporné
záležitosti až na úrovni vlády".
Výbor
pro veřejnou zprávu, regionální rozvoj a životní prostředí přirovnává
prostřednictvím předsedy podvýboru pro ochranu životního prostředí a krajiny
Josefa Víchy kauzu Boletice k problému s přijetím ptačí oblasti Heřmanský stav.
"Domníváme se, že v obou případech jde o klasický příklad diametrální odlišnosti
ekonomického a ekologického hlediska. Jsem přesvědčen, že Parlament dostál svým
povinnostem a vytvořil dostatečný právní základ pro řešení problémů tohoto typu.
Avšak to, jakým způsobem bude tento základ skutečně využit, závisí na každém
z nás. Přál bych si, aby vaše petice přispěla k tomu, aby to byl nakonec způsob
dobrý."
Ministerstvo obrany popisuje proces "lámání" a v závěru uvádí, že "v souladu
s koncepcí profesionální armády ČR se zrušením vojenského újezdu nepočítá.
Zároveň byla provedena analýza potřebnosti újezdu pro výcvik profesionální
armády a celá problematika byla posouzena i z dalších hledisek, zejména
hospodářského využití a vlivu na stav přírody a krajiny. K případné výstavbě MO
zpracovalo variantu vyčlenění části cca 2300 ha v severní části újezdu. Zrušení
újezdu však neplánuje. Z výše uvedeného vyplývá, že o realizaci areálu není
doposud rozhodnuto. Generálporučík Ing. Pavel Štefka v závěru odpovědi děkuje
nevládním organizacím a podepsaným občanům za iniciativu při ochraně přírody a
krajiny. Vaše stanovisko bude nepochybně bráno na zřetel při konečném
rozhodnutí o výstavbě střediska zimních sportů", uvádí v závěru.
Za
Ministerstvo životního prostředí odpověděl na petici náměstek RNDr. Ladislav
Miko, který děkuje občanům za názor a plně souhlasí s tím, že oblast vojenského
výcvikového prostoru Boletice představuje z přírodovědného hlediska mimořádně
cenné území, a to v rámci celé republiky. Ministerstvo životního prostředí
nemůže akceptovat požadavky Ministerstva zemědělství a Jihočeského kraje,
jelikož by se jednalo o čistě účelovou změnu hranice ptačí oblasti, která by
byla v rozporu s právem EU.
S největší pravděpodobností lze tedy očekávat, že po projednání návrhu
Ptačí oblasti Boletice v rámci meziresortního připomínkovacího řízení zůstane
v této věci rozpor a ke konečnému vyřešení situace dojde až na úrovni vlády. Ke
konkrétnímu záměru výstavby lyžařského centra "Chlum" uvádím, že pro posouzení
možnosti jeho realizace bude nejprve nutno zpracovat komplexní hodnocení záměru,
a to nejen z hlediska zájmů chráněných zákonem č.114/1992 Sb. a výše zmíněných
směrnic ES, ale též např. z hlediska lesnického), hydrologického, klimatického.
Tento postup považuji za zásadní především z důvodu vyvarování se situace, kdy
by mohlo na základě ukvapených závěrů dojít k nevratnému poškození přírodovědně
vysoce hodnotného území".
Odpověď hejtmana RNDr. Jana Zahradníka je rozdělena po jednotlivých
"petičních bodech, které odůvodňují pohled kraje. Vyjímám to nejpodstatnější. "Z
hlediska územního plánování Jihočeský kraj předpokládá zpracování studie,
obsahově na úrovni ÚPVÚC či územní prognózy, která by mimo jiné inventarizovala
veškeré přírodní hodnoty a stanovila požadavky na ochranu životního prostředí.
Záměr Středisko zimních sportů Chlum podléhá posouzení podle zákona č. 100/2001
Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Ve vztahu k zákonu o ochraně
přírody a krajiny uvádí hejtman, "úkolem Jihočeského kraje je pečovat o
všestranný rozvoj svého území v souladu se všemi hodnotami, jak přírodními, tak
civilizačními. Odpověď nepopírá kvalitu lesních porostů a uvádí, že bude věcí
případných správních řízení, aby posoudila jakým způsobem minimalizovat nutnost
zásahů do lesních porostů a aby byla stanovena odpovídající náhrada za kácené
plochy. Závěrem odpovědi na petici se uvádí, cituji: "Zcela jistě jde o cennou
přírodní lokalitu a zároveň o území s velkým potenciálem pro rozvoj Jihočeského
kraje. V preambuli zákona o ochraně přírody, který nás všechny zavazuje, je
uvedeno v §1, že účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a
správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině,
k ochraně rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému
hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem ES v ČR soustavu
Natura 2000. přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a kulturní potřeby
obyvatel a regionální a místní poměry.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Pod tímto mottem
jsme připravili v průběhu září a října několik ekologicko výchovných a
osvětových akcí, jejichž cílem bylo informovat veřejnost o přípravách
k vyhlášení evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000. Projekt jsme
realizovali pro Správu CHKO Blanský les.
V omezeném
realizačním období byl hlavní cíl projektu splněn. Ve spolupráci s odbornými
pracovníky Správy CHKO Blanský les, Českého nadačního fondu pro vydru v Třeboni,
ZO ČSOP Nové Hrady, kulturním, informačním střediskem města Nové Hrady a
Borovany, Jihočeskou vědeckou knihovnou a Základními školami Nové Hrady a
Borovany se podařilo v relativně časově krátkém období uskutečnit všechny
plánované výstupy projektu dle časového harmonogramu. K propagaci jednotlivých
akcí bylo využito obvyklých způsobů a prostředků, adekvátních k rozpočtu.
K jednotlivým akcím v místě konání, informace v místních zpravodajích a
bulletinech nevládních organizací, osobní pozvánky. V rámci projektu byly vydané
dvě tiskové zprávy. Osobními dopisy s přílohami skládaček k jednotlivým
lokalitám byli pozváni zastupitelé města Nové Hrady, Borovany, Olešnice,
Petříkov a Jílovice. Avšak ani tato forma se u zastupitelů nesetkala s odezvou
v účasti. Osobními jednáními jsme zajišťovali přípravu a konání všech akcí.
Negativně lze ze strany řešitele hodnotit mimo výše uvedený zájem samospráv
spolupráci s tiskárnou Moana, která nesplnila termíny tisku a způsob
provedení u lokality Stropnice. Výstupem projektu byla Výstava "NPR Brouskův mlýn a soustava
NATURA 2000" v Jihočeské vědecké knihovně v Českých Budějovicích se zaměřením na
navrhovanou evropsky významnou lokalitu Stropnice s expozicí NATURA 2000 a
ochranu vydry říční, dále přednáška ředitelky ČSF ing. Marcely Roche "Ochrana
vydry říční v souvislosti s NATUROU 2000" při zahájení výstavy. Byla uspořádána
přednáška pracovníků Správy CHKO Blanský les (Mgr. Hanč, Mgr. Dvořáková) a
ředitelky Českého nadačního fondu pro vydru ing. Marcely Rouche při zahájení
výstavy Vydra Tajemná dáma vod a mokřadů v Nových Hradech v Koželužně.
Přírodovědná vycházka exkurze po navrhovaných evropsky významných lokalitách
soustavy NATURA 2000 na Novohradsku, přednáška ředitelky Českého nadačního fondu
pro vydru ing. Marcely Rouche a koordinátora pro soustavu NATURA 2000 Mgr.
Jiřího Gutha v Borovanech doplnila program v rámci projektu. Jak přírodovědná
vycházka "Po stopách Vydrýska" na evropsky významnou lokalitu Stropnice z Borovan
za účasti pracovníků Správy CHKO Blanský les byla pak určena pro děti ze
základních škol, tak i výukové programy o ochraně vydry říční a významu soustavy
Natura 2000 (pro ZŠ Borovany 3 přednášky, ZŠ Nové Hrady v rámci výstavy 2
přednášky a ZŠ Jílovice se zabezpečením dopravy do Nových Hradů. V rámci tohoto
projektu byly vydány 4 propagační tiskoviny k navrhovaným evropsky významným
lokalitám s rozšířeným nákladem pro Stropnici.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
K 30. říjnu
jsme uzavřeli druhou část projektu Národní sítě středisek ekologické výchovy,
vzdělávání a osvěty, který jsme realizovali jako nový člen Sítě ekologických
poraden (STEP).Za sledované období od června do října jsme poskytli 107
konzultací, stejně jako za období leden až květen (kriticky nutno podotknout, že
ne všechny klienty stačíme zaznamenat do evidence). Na tomto výsledku se
podílela Milada Podpěrová před odchodem na mateřskou dovolenou a to šesti
dotazy, Pepa Polívka deseti radami, Edvard Sequens pětatřiceti a Vladimír Molek
pětapadesáti zodpovězenými dotazy. Kusá statistika dále hovoří, že z oblasti
ochrany přírody a účasti veřejnosti bylo poskytnuto 50 dotazů, energetických 28,
dopravy 8. Další dotazy se týkaly ovzduší. Nejvíce dotazů bylo vzneseno
elektronicky (44,telefonicky 32, nejméně dopisem 2). Potěšitelný je z hlediska
existence návštěvnického centra zvýšený počet návštěv. Dá se říci, že vedení
statistiky přispívá k objektivnímu hodnocení této činnosti, kterou bychom rádi
oživili aktivity Cally a využili dalších možností ucházet se společně s dalšími
ekologickými poradnami o dlouhodobý grant.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
V rámci cyklu "Zelené
čtvrtky" jste 16. září mohli navštívit besedu na téma Vlaky mají zelenou, jejímž
hostem byl Ing. Študlar, krajský zmocněnec Českých drah. S jeho dovolením jsme
mu položili několik otázek.
- Kdy a v jakém rozsahu se
plánuje údržba (oprava) vedlejších tratí zejména 193, 194, 197, 198?
Trať 193 Dívčice-Netolice je ve
slušném technickém stavu, její využití je nyní pouze pro osobní dopravu. Bude
záležet na tom, zdali kraj (přesněji organizátor veřejné dopravy) bude
v budoucích létech objednávat na tomto rameni veřejnou železniční dopravu
(vysoká ztráta). U tratí 194, 197 a 198 plánujeme racionalizační opatření
směřující ke zvýšení rychlosti a bezpečnosti provozu. V principu se jedná o
dálkové ovládání tratí se zjednodušeným provozem z Volar, kde by bylo řídící
pracoviště, v dopravnách s častým křižováním (Prachatice, Vimperk, Černá
v Pošumaví ...) dálkově ovládané výhybky, v ostatních dopravnách s kolejovým
rozvětvením výhybky se samovratným přestavníkem. Nutností je komunikační systém
pro strojvedoucího s výpravčím a informace o poloze vlaku. V současné době je
projekt ve stadiu návrhu, o jeho realizaci bude rozhodnuto v návaznosti na
finanční prostředky, převážně jde o náklady Správy železniční dopravní cesty,
jen u vybavení vozidel náklady ČD. Značný zájem o realizaci má Jihočeský kraj
s ohledem na další rozvojové záměry v oblasti. Návrh je součástí připravovaného
memoranda MD - ČD - SŽDC - kraj, které by mělo být podepsáno do konce roku
2004.
- Jaké varianty průchodu IV.
koridoru územím jižních Čech dnes platí?
Zatím platí jen úseky, které
jsou ve stávající ose. V prostoru Nemanice-Ševětín (Hrdějovice), Veselí
n/L.-Doubí u Tábora (Zvěrotice) a Tábor-Sudoměřice u Tábora (Chotoviny)
probíhá příprava tras, ale určující bude posouzení vlivu navržených tras na
životní prostředí MŽP ČR a rozhodnutí zastupitelstva Jihočeského kraje o
změnách územního plánu v rámci Českobudějovicka a Táborska vyvolaných stavbou
koridoru. To lze předpokládat v závěru příštího roku. U Hrdějovic se zatím vše
kloní k variantě C (východní), u Zvěrotic souběh s dálnicí D 3, u Chotovin se
jedná o dalších návrzích, je jich již tuším sedm.
Vládní usnesení o výstavbě do r.
2010 nebude s určitostí dodrženo jak z hlediska přípravy staveb, tak zejména
z důvodu financování. Vláda odmítá přijmout nabízený úvěr od EIB (10 mld.Kč),
protože by to znamenalo nárůst dluhu veřejných financí. Ministerstvo dopravy
nyní hovoří o roku 2014, harmonogram má být předložen do konce tohoto roku,
vládní usnesení z prosince 2001 má být novelizováno (nevím, zda samostatně, či
v rámci celkového materiálu o rozvoji dopravních sítí). Vozidla jsou zatím jen
v rámcových návrzích. Pro EC a IC se předpokládá nasazení klasických vozů pro
rychlost do 160 km/hod příp. 200 km/hod, není vyloučeno ani nasazení jednotek
s výkyvnými skříněmi. Záleží na dohodě zúčastněných železničních správ. Hnací
vozidla mají rakouské železnice k dispozici (Taurus) a ČD je budou mít v řádu
několika let (20 třísystémových lokomotiv výrobce Škoda DT).
Zatím nevíme. V současné době se
zpracovává jako projekt Jihočeského kraje vyhledávací studie nové tratě pro
tento úsek. Byly provedeny analýzy návrhů tras, probíhá jednání na mezistátní
úrovni. Pracuje společná česko-rakouská železniční komise, která má stanovit
přechodový bod a sjednotit parametry na obou stranách hranice. Na jednání se
podílí MD i SŽDC. Výsledek bychom měli znát do 30. 6. 2005. Pro příští rok
připravuje Jihočeský kraj návazný projekt - Studii proveditelnosti pro vybranou
trasu. Vše směřuje k tomu, abychom v návaznosti na dopravní priority EU
(projekt č. 22) byli schopni dodržet termín 2016, protože se nabízí úhrada 50 %
nákladů z fondů EU. Zatím se jako nejpřijatelnější jeví "krumlovská varianta"
zaústěná do železniční stanice Rybník a Horního Dvořiště. Trať je uvažována
s rychlostními parametry do 160 km/hod.
Pro nákladní dopravu se bude
využívat trať Jihlava-Veselí n/L., příp. odklon přes Plzeň. Pro osobní dopravu
bude muset být pro r. 2006 a další upraven jízdní řád na trati České
Budějovice-Praha. Lze předpokládat delší jízdní doby s ohledem na NAD
v jednotlivých úsecích.Výluky budou koordinovány tak, aby byl jen jeden přestup
na autobusovou dopravu. Celé to bude nepříjemné, ale na jednokolejné trati tam,
kde se nebude stavět na zelené louce, to nepůjde jinak. Zatím nelze stanovit
rozsahy nepřetržitých případně denních výluk, to bude dojednáno až se
zhotoviteli jednotlivých úseků a celkově koordinováno.
Rakouské železnice mají
lokomotivy řady 1116 (Taurus) a v současné době žádají Drážní úřad o povolení
provozu na tratích v ČR. Do Českých Budějovic to nepředstavuje žádný podstatný
technický problém. České dráhy mají zatím 3 lokomotivy 340 (rekonstruované
laminátky), které jsou určeny pro přetahy do Summerau (osobní i nákladní
doprava). Chtěli bychom je vyzkoušet i do Lince, ale vzhledem k omezenému výkonu
by byly (a to je třeba ověřit) použitelné pro krátké vlaky. Snad se podaří
dostat na rameno Č.Budějovice-Linz též nové lokomotivy ČD (viz výše).
- Jaký je harmonogram
elektrifikace jihočeských tratí?
Rybník-Lipno nad Vltavou uvedení
do provozu 29. 5. 2005, České Budějovice-České Velenice st. hr. je územní
rozhodnutí, zpracovává se PD, zahájení stavby r. 2006 bude-li financování
(technicky by bylo možno již v příštím roce). Veselí n/L.-České Velenice je
v přípravě o necelý rok později. Obě stavby by bylo možno dokončit v roce 2008,
patří mezi priority kraje. Další elektrizace (Šumavské elektrické dráhy) je ve
výhledu do r. 2020 a pokračujeme v přípravě v rámci krajských projektů, které
teprve ukáží, zda je elektrizace efektivní a v jakých úsecích.
Na tuto otázku neumím odpovědět,
souvisí s možnostmi nákupu nových vozů pro ČD. Pomohl by nějaký státní program
obnovy vozidlového parku, obdobně jako stát dotuje pořízení autobusů. Do určité
míry lze využít úvěry na základě členství ČD ve společenství EUROFIMA. Záleží,
jak bude postupovat program modernizace vozů. Nyní ani naše vlajková loď expres
Budvar není mnohdy sestaven jen z modernizovaných vozů.
Provoz ROLA zanikl v r. 1999
z důvodů na rakouské straně a pokusy o jeho obnovení trvaly až do konce minulého
roku. V současné době je všeobecný útlum ROLY z důvodu odstranění celních bariér
na hranicích pro kamiony. Jedná se o ztrátovou dopravu dotovanou státem
a zejména ze strany Ministerstva dopravy, inovací a technologie Rakouska není
vůle k dalším dotacím systému. Rakouská strana tak zastavuje provoz na některých
relacích z Wellsu.Budoucnost spočívá v nedoprovázené kombinované dopravě
(výměnné nástavby) resp. kontejnerové přepravě z domu do domu.
- Plánuje se vedení VRT na území
Jihočeského kraje?
Neplánuje.
A ještě podotázky jednoho
spěchajícího účastníka besedy.
- Proč je v Č. Budějovicích
zkrácená otevírací doba úschovny zavazadel?
Úschovní doba byla zkrácena
s ohledem na minimální využití pracovní doby zaměstnance ve večerních hodinách.
K dispozici jsou ukládací skříňky. Dle našich informací je v např. v Plzni
otevírací doba ještě kratší.
Možnosti přepravy jízdních kol:
- spoluzavazadlo - 20 Kč do až
do cílové stanice vlaku (je-li technologicky možná)
- úschova během přepravy -
(vlaky označené symbolem K v kroužku nebo kufrem) - až do cílové stanice vlaku
- 20 Kč
- klasické zavazadlo: 1-50 km
80,-Kč, 51-100 km 100,- Kč, nad 101 km 120,-Kč
- kombinovaný doklad úschova
během přepravy + spoluzavazadlo + úschovny ve stanicích - 2 dny 60 Kč, 3 dny
120 Kč, 5 dní 160 Kč, 7 dní 200 Kč
Do Sušice lze přepravit kolo
jako spoluzavazadlo (vyhovuje-li technologicky vozidlo a není vyčerpána
kapacita), jinak v určených vozech ve většině vlaků formou úschovy během
přepravy.
Otázky zodpověděl Ing. Ivan
Študlar, krajský zmocněnec Českých drah
|
Starostové obcí a
představitelé občanských iniciativ sdružených v zájmovém sdružení obcí "Klid"
odeslali dopis ministru životního prostředí Liboru Ambrozkovi, ve kterém ho
upozorňují na nepřijatelný střet zájmů na jeho úradu. Tento střet přímo ovlivnil
stanovisko MŽP ke spornému vedení dálnice D3 (Praha-České Budějovice)
Benešovskem a dolním Posázavím, významnou rekreační oblastí Prahy. Dopis
podepsali starostové obcí Jesenice, Lešany, Libeř, Okrouhlo, Psáry, Tisem,
Václavice a Vojkov a starostka města Jílové u Prahy, ve kterých žije celkem
téměř 15 000 obyvatel. Vedení dálnice D3 v celém úseku od hranice Prahy až k Meznu
na Benešovsku je Středočeským krajem prosazováno ve zcela nové stopě, navíc
přírodně hodnotnou krajinou a náročným terénem, jemuž se všechny historické
komunikace vyhýbaly. To zcela odporuje základním zásadám Státní politiky
životního prostředí, jejichž uplatňování by mělo MŽP důsledně obhajovat. Výhrady
ekologů však nejsou těmi nejzávažnějšími. Obce jižní části Pražského regionu se
obávají zhoršení již tak špatné dostupnosti Prahy. Žádná nová spojka dovnitř
Prahy na městský okruh se v místě připojení D3 nepředpokládá a ani není
technicky možná. Přesto, že se příliš pozitivní zprávy nepublikují faktem
zůstává, že rovněž referenda v obcích se vesměs staví proti výstavbě dálnice.
Škoda, že po útlumu koordinátora Petra Hrdiny z Arniky a Markéty Šiškové z Cally
není nikdo, kdo by se z nevládek věnoval důsledně celé trase D3 a mohlo se tak
využít i současné "příznivé ekonomické situace" ve financování dálnice.
Vladimír Molek s využitím
podkladů Zeleného Kruhu
|
Světlou stránkou letošního
ročníku bylo zařazení panelové diskuse "Ochrana přírody a krajiny kontra
aktivity obcí", na druhé straně jsem nebyl potěšen skutečností, že jsem
z časových důvodů neměl šanci navštívit žádný z doprovodných odborných
programů, o promítání filmů ani nemluvě. Ale zpět k panelové diskuzi, jejž téma
vyprovokoval u ministerstva životního prostředí redaktor pořadu Nedej se (o
lyžařském areálu Chlum) pan Martin Slunečko. Pro nás to byla vhodná příležitost
jak otevřít diskuzi o "Alpách v Čechách", jak vypovídal transparent, který se
přes konstrukční a organizační problémy, podařilo připravit v předsálí zasedačky
magistrátu na přivítanou účastníkům panelu. Těch sice nebylo tolik, co by si
téma zasluhovalo, ale o to překvapivější a užitečnější byla účast krajského
hejtmana Jana Zahradníka. Po rozpačitém, vesměs obecném úvodu, který nedokázal
rozptýlit ani komunikativní moderátor Jiří Guth, nastalo oživení v sále i za
panelem při nadhození tématu Boletic a soustavy NATURA 2000. Nakonec
čtyřhodinová řízená a kultivovaná diskuze, která nebyla ze strany organizátorů
Ekofilmu ani příliš propagována (což zapříčinilo například neúčast, nebo
nezájem, úředníků magistrátu "úřadujících" o patro výše), vyzněla ve srovnání
s ostatními besedami k Ekofilmu příznivě a to jak co obsahu, tak účasti. Škoda,
že media dostatečně neinformovala o skutečnosti, že mezi oceněnými snímky
letošního ročníku byl i vzpomínaný pořad Nedej se o vojenském újezdu Boletice.
Ale to nás v rámci regionální mediální objektivity až tolik nepřekvapuje.
Vladimír Molek
Zpět na obsah
-
Krajský úřad
zamítl odvolání nevládních organizací, včetně Cally, proti rozhodnutí Magistrátu
města České Budějovice, kterým byl dán souhlas s kácením stromů na Rudolfovské
ulici v Českých Budějovicích pro výstavbu supermarketu LIDL. Stavebním úřadem
bylo však odloženo územní řízení pro tuto stavbu z důvodů návrhu jednoho domku
k památkové ochraně o kterém musí rozhodnout ministerstvo kultury .
-
Proces EIA,
posuzování vlivu stavby Logistického areálu v Táboře byl ukončen zjišťovacím
řízením přesto, že zde není pochyby o narušení krajinného rázu, neboť záměr je
v souladu se schválený, a to orgány ochrany přírody i územním plánem!
-
Narušení
krajinného rázu a zásah do biokoridoru u obce Slověnice v souvislosti
s výstavbou a provozem skladovací haly, na něž jsme upozornili, končí projektem
realizace biokoridoru, tj. výsadbou dřevin podél vodoteče .
-
Soudní
žalobou na Krajský úřad Jihočeského kraje pokračuje spor dvou žárových zinkoven
v Českých Budějovicích. Jako bumerang se vrací "vstřícnost" kraje v procesu EIA,
který byl ukončen zjišťovacím řízením bez objektivního posouzení vlivů staveb na
životní prostředí a možnosti vyjádření se k záměru veřejnosti.
-
Neopodstatněným, leč v souladu s územním plánem a bez většího zájmu veřejnosti,
se jeví záměr vybudovat za OC Družba parkoviště pro zaměstnance v místě
zapomenutém, avšak postupně zarůstajícím zelení. O park či hřiště ale není, jak
se zdá, zájem.
-
Krajský úřad
Jihočeského kraje zrušil v odvolacím řízení, které jsme iniciovali, rozhodnutí
Magistrátu města České Budějovice, kterým byl dán souhlas z hlediska krajinného
rázu, s výstavbou baseballového hřiště a zázemí v blízkosti Podskalské louky
v Hluboké nad Vltavou. Přípustnost stavby se bude projednávat znovu.
-
Přesto, že
aktivita občanů z Trojické ulice doznala částečného úspěchu při hledání variant
proti obousměrnému zprůjezdnění této ulice, řízení o umístění tzv. páteřní
komunikace propojující nový supermarket na výstavišti, pokračuje dále, přes naše
odvolání, která byla zamítnuta.
-
Proti
rozhodnutí Městského úřadu Trhové Sviny, kterým nebylo povoleno Lesům města
České Budějovice navrhované zalesnění u rybníků poblíže Olešnice, se žadatel
odvolal a to přesto, že napadené rozhodnutí bylo podloženo odborným posudkem
AOPAK České Budějovice, což požadovala Calla při správním řízení.
-
Pokračuje spor
o Seifertovu ulici v Třeboni, kde je navrhovaná komplexní výměna nevhodně
tvarovaného lipového stromořadí v souvislosti s rekonstrukcí ulice. K záměru se
vyjadřují nejen nevládní organizace, ale i odborníci a místní biologové
s rozdílnými názory, stejně jako je tomu u opravy komunikace na hrázi rybníka
Svět, při které má dojít ke kácení několika lip.
Zpět na
obsah
Česká
republika nadále patří mezi evropské rekordmany v exhalacích oxidu uhličitého,
hlavní příčiny globálních změn podnebí. Potvrzuje to nová zpráva o stavu
životního prostředí v loňském roce, kterou v říjnu dostala na stůl vláda.
Zároveň
přibývá odpadků, roste spotřeba pesticidů, v lesích se sází hlavně smrkové
monokultury, vinou výfukových plynů překračuje znečištění v řadě měst hygienické
limity a množství dusičnanů v podzemní vodě je kvůli průmyslovému zemědělství
ledaskde vyšší než povolují normy na pitnou vodu.
Zpráva
varuje před některými vážnými ekologickými problémy, například:
- Množství dusičnanů ve
skoro 14 % vzorků podzemních vod překračuje normy na pitnou vodu (str. 41)
zejména vinou velké spotřeby umělých hnojiv v zemědělství.
Zpráva však také ukazuje,
že zákony a další opatření pomáhají řešit problémy. Například exhalace oxidu
siřičitého z dopravy loni oproti roku předchozímu klesly skoro o 40 % díky
jediné vyhlášce, která výrobce přiměla snížit obsah síry v naftě a benzínu.
Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: "Ministři už musí přestat s opakováním
každoroční mantry, že je u nás čistěji než za Jakeše, a raději by měli sledovat
trendy posledních let. Patříme mezi evropské rekordmany v příspěvku ke globálním
změnám podnebí, stále roste množství odpadků i spotřeba toxických pesticidů na
polích a v sadech, výfukové plyny ve městech a dusičnany ze zemědělství
v podzemní vodě ledaskde překračují hygienické normy a do lesů se pořád sází
hlavně smrkové monokultury. Obětí je naše zdraví a kvalita života."
Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA
Zpět na
obsah
Titulní otázku jsme si
"vypůjčila" z psychologického nácviku asertivity, tj. zdravého sebeprosazování.
Porucha sebehodnocení je totiž to první, co mne napadlo po přečtení některých
článků a vyslechnutí některých názorů, které se vyrojily z řad ekologů během
letošního Ekofilmu.
Filmový festival, zaměřený
na problematiku životního prostředí, dozrál do dospělých třiceti let. Tomu
odpovídá kvalita filmů, které projdou do užšího výběru mají už setrvale
vynikající úroveň. Zajímavá jsou i témata doprovodných seminářů, i když diskuse
v jejich rámci v posledních letech ztratily jaksi "jiskru".
Česká společnost, o níž
bychom stále ještě chtěli věřit, že směřuje k vyspělým demokratickým principům,
nám ovšem za patnáct let od převratu dorostla z prvních dětských krůčků do věku
klackovitého pubertálního negativismu, zabetonovaného ve stereotypech nezralých
vzorců chování. To platí i o jejím vztahu k ochraně přírody. Je vůbec šance, že
někdy dospěje?
Nejsou Ekofilm a další
osvětové akce, ač jistě kvalitou obdivuhodné, z větší části pouze setkáváním
přesvědčených? A existují nějaké reálné cesty, jak to změnit?
Neomaleného adolescenta, jenž
"nebere" nikoho, kdo není v jeho partě, všechno zná a všemu rozumí nejlíp,
přičemž pravidla slušného chování považuje za přežitek, zajisté nevychováme tím,
že mu zvýšíme kapesné. Takovou tendenci však připomínají opakované požadavky,
zejména ze strany představitelů krajské a obecních samospráv, že by ochrana
přírody měla projevovat ještě více vstřícnosti a dělat více ústupků.
Ochrana
přírody se prý chová příliš paternalisticky, či dokonce přehnaně direktivně až
arogantně. Obyčejnému občanu se pak prý jeví, že mu není k ničemu, jen mu
otravuje život a omezuje jeho svobodu. Proto prý je třeba změnit způsob
komunikace, aby si nás veřejnost oblíbila a stala se naším spojencem.
Pokud
takové názory šíří starostové či pan hejtman, lze to pochopit, neboť jsou vedeni
politickou motivací, jež jim velí uvažovat v perspektivě pouhého jednoho
volebního období. Překvapuje však vylekaný postoj tam, kde by to nikdo
neočekával u některých odborníků ochrany přírody.
Očekávání,
že většími kompromisy dojdeme k posílení ekologického vědomí obyvatel, ovšem
svědčí o velké naivitě těch, kteří se domnívají, že současný neutěšený vztah
většinové veřejnosti k ochraně přírody je pouze výsledkem vzájemného
nedorozumění a chyb v komunikaci. Vycházejí z přesvědčení, že usilovným
apelováním na lidské lepší já se časem každý stane přirozeným ochráncem
životního prostředí. Nevnímají realitu, která nás denně přesvědčuje, že většina
lidí ve vztahu ke spotřebě se nehodlá spokojit se saturací svých základních
životních potřeb. Chce vlastnit a konzumovat stále více a bezstarostněji, bez
ohledu na ekologickou stopu, kterou za sebou zanechává a ohrožuje tím přežití
jiných.
Tento fakt
by si měli už konečně přiznat všichni ti snílkové, kteří doufají, že stačí
zvolit vhodnou rétoriku, aby se většinové společnosti ochrana přírody začala
jevit čímsi samozřejmým a nekonfliktním. To se až dosud nepodařilo nikde.
Názorným příkladem může být americké antienvironmentalistické hnutí WISE USE,
které směřuje v konečném důsledku k odstranění jakékoliv environmentální
regulace - a to navzdory dlouholeté tradici ochrany přírody v USA.
Věrohodněji
tedy, než nabádání k větším ústupkům, vyzněla teze jednoho z přednášejících na
festivalovém semináři Trvale udržitelný rozvoj a lidské hodnoty. Účinná
ekologická výchova by podle jeho názoru měla vycházet nikoliv z očekávání, že
pravda a láska zvítězí, ale z využití spíše těch horších lidských vlastností,
jakými jsou touha po penězích a sebeprezentaci. Jenže, obávám se, že tyto
machiavelistické principy lze úspěšně aplikovat spíše v politice, méně již
v ochraně přírody, státní či dobrovolné.
Řekne-li
tedy ochrana přírody k nějakému kontroverznímu záměru NE, má mít pocit viny?
Musí být nutně většinový názor ten správný? Je povinností řádného občana či
instituce podřizovat se mu? Pokud se shodneme, že máme vcelku dobré zákony na
ochranu přírody na úrovni moderního evropského státu, nezbývá totiž, než trvat
na jejich dodržování, ač se to větší části veřejnosti líbit nemusí. Pokud někomu
taková důslednost vadí, nemůže se divit, když vymáhání práva nefunguje ani
v jiných oblastech a že se cítí být ohrožován nárůstem zločinnosti.
Úředníci by
se zajisté neměli chovat arogantně, ani k jednotlivým občanům, ani k občanským
sdružením. Pokud se někdo s takovým jednáním setká, neměl by si to nechat líbit.
Je třeba takové konkrétní případy zaznamenávat a jmenovitě zveřejňovat. Obecně
formulované nářky na jakési zlé ouřady pouze podporují fámy o restriktivní
ochraně přírody, které se velmi hodí populistům všech kalibrů. Možná proto, že
by nebylo od věci zveřejňovat i příklady dobré. Bylo by to asi účinnější, než
ustrašené a alibistické sypání si popela na hlavu, že něco děláme zcela jistě
špatně, když nás ty masy neberou.
Poraženeckou náladou naštěstí netrpěla mezinárodní
odborná porota Ekofilmu při výběru vítězných snímků. Mezi nejúspěšnějšími získal
v kategorii publicistiky cenu film Martina Slunečka "Chamonix v Pošumaví" o plánovaném velkokapacitním
lyžařském areálu na Boleticku, ač se velmi nelíbil některým jihočeským
zastupitelům či politikům. To bylo zřejmě důvodem, proč úspěch filmu
s jihočeskou tématikou zůstal před čtenáři jihočeských novin téměř utajen.
Jaroslava Brožová, Dobrá Voda u Českých
Budějovic
Zpět na
obsah
Sdružení Calla se
v srpnu rozrostlo o jednoho nového zaměstnance, přesněji o energetickou
asistentku projektů týkajících se obnovitelných zdrojů energie. A tak bych se
vám ráda představila a to možná trochu netradičně článkem o exkurzi, které jsem
měla možnost se zúčastnit.
Větrná
energetika je jedním z nejvíce rozvíjejících se oborů v rámci obnovitelných
zdrojů energie. V původních 15 členských zemí EU instalované větrné elektrárny o
výkonu 28.401 MW vyrobily do konce roku 2003 za průměrně větrného roku 60 TWh
elektřiny, což odpovídá přibližně 2,4 % celkové spotřeby elektřiny EU.
Instalovaný větrný výkon tak může pokrýt spotřebu elektřiny 14 miliónů
průměrných evropských domácností nebo 35 miliónů obyvatel.
Exkurze na
největší větrný park v Rakousku zakončila konferenci konanou ve Vídni na téma
obnovitelných zdrojů energie. Tento větrný park umístěný v obci Pandorf, asi 20
km od Vídně, provozuje firma Oekostrom, která je výhradním distributorem čisté
energie pocházející pouze z obnovitelných zdrojů. Pandorf je se svými 200
větrnými turbínami největším větrným parkem v Rakousku, nacházejícím se na území
9 km2. Jedna větrná turbína má instalovaný výkon cca 1,6 MW. Najdete
tu stroje od renomovaných firem z Německa, Dánska a USA lišící se velikostí,
provedením i cenou. Všechno jsou to ale moderní turbíny dosahující výšky od 60m
do 120 m a průměr listů rotoru dosahuje až 90 m. Přičemž platí, že čím vyšší
elektrárna a průměr rotoru, tím větší výkon.
Musím říct, že to byl
opravdu zážitek. Když jsme poprvé zastavili a vystoupili z autobusu asi 100 m od
nejblíže umístěných turbín, nebylo slyšet vůbec nic. Dívala jsem se na tu
spoustu vrtulníků, jak se klidně a pomalu otáčejí a snažila se slyšet nějaký
hluk, který by snad měli vydávat. Bylo to marné. Jen zrak dokládal, že tam
větrné turbíny opravdu stojí. Pak jsme se přiblížili k první turbíně opravdu
zblízka. Stáli jsme přímo pod ní a jediné, co bylo možné slyšet, byl zvuk
otáčejících se listů, více méně na pozadí. Vydávaný zvuk byl dokonce tišší než
moje lednička! Neuvěřitelné! Poté, co jsme se nabažili pohledem z venku, jsme se
vydali dovnitř, přímo do věže větrné elektrárny. Na softwaru umístěném uvnitř
jsme mohli sledovat všechny hodnoty důležité pro funkci elektrárny, rychlost
větru, která byla ten den zrovna značná, 12 m/s, potom výkon elektrárny, vnitřní
a venkovní teplotu atd. Až tady uvnitř přímo v těle elektrárny bylo trochu
hlučno. Měla to na svědomí převodovka, která vydávala vysoký neustávající tónový
zvuk, po němž ovšem nebylo venku ani památky. Dalším hlučným elementem byl
transformátor, který umožňuje až dvojnásobně vyšší výkon, než mají starší
elektrárny. To všechno ovšem jen tady uvnitř. Vyjdete-li ven, slyšíte jen zvuk
listů prorážejích vítr.
Nedalo mi to, abych se
nezeptala, jak na tak velký projekt reagovali místní lidé. Před dvěma lety tady
totiž stála turbína jedna a během dvou let jich tady vyrostlo celkem 200.
Odpověď jsem dostala velmi prozaickou: "Když tady fouká, tak ať se ten vítr
využije." Tomu říkám přístup!
Pravdou je, že 200
elektráren je už veliké číslo a leckoho by mohl právě tak velký počet zastrašit.
Když stojíte přímo uvnitř větrného parku, je to pravda trochu zvláštní pocit,
všude kam se podíváte, vidíte jen točící se vrtule. Jiný pohled se vám ovšem
naskytne, když se vzdálíte oněch 100300 m od elektráren, kde jsou umístěny
nejbližší domy. Odtud už vypadají turbíny jako malé větrníky, krásně zasazené do
krajiny. Aspoň pro mě jsou symbolem opravdu čisté energie, protože za 20-25 let
se mohou kompletně demontovat a zbyde po nich neporušená krajina, stejná, jaká
tu byla před jejich umístěním.
"Faktor úrodnosti"
představuje u jedné větrné základny při dvacetiletém období provozu 3000-8200 %.
To znamená, že je vyrobeno 30-82x více energie, než je na výstavbu, výrobu,
používání a demontáž použito. Na dobrých stanovištích stačí k energetické
amortizaci již 2 měsíce, to znamená, že po dvou měsících provozu je celková
investovaná energie opět čistě vyrobena. U tradičních elektráren se pohybuje
faktor "úrodnosti" pouze 0,3-0,4 %, protože během provozu musí být energie
neustále formou surovin dodávána (www.windkraft.at).
Pokud máte zájem dozvědět
se víc o společnosti Oekostrom, či o větrné energii obecně odkazuji na
následující webové stránky: www.oekostrom.at,
www.vetrnyserver.cz
Petra Veselá
Zpět na
obsah
Ve středu 29. září došlo v Jihlavě
k prolomení dosavadního celkem jednoznačného negativního postoje starostů všech
lokalit proti snahám SÚRAO hledat v katastrech jejich obcí hlubinné úložiště
vyhořelého jaderného paliva. Starostové Batelova (Miroslav Mert), Dolní Cerekve
(Zdeněk Jirsa), Milíčova (Vladimír Šlechta) a Cejle (František Němec) z lokality
Rohozná spolu se SÚRAO podepsali vzájemné Memorandum o porozumění. V něm
souhlasí s průzkumnými a informačními aktivitami státu. Budou i nápomocni
diskusi s občany a umožní rověž zřídit další informační střediska SÚRAO. Výměnou
zejména za příslib rozvojového programu pro region, který připravuje
Ministerstvo průmyslu a obchodu ruku v ruce se SÚRAO. Celý text přijatého
memoranda je v rámečku. Podmínky tzv. motivačního programu mají být příští rok
projednány vládou, předpokládaná podpora by měla obcím jít ale až po roce 2009
v závislosti na schválení průzkumného území pro zvláštní zásahy do zemské kůry
(dle geologického zákona).
Kam
taková výměna souhlasu za peníze může vést, dokazuje nejlépe aktuální případ
obce Temelín. Zde investor plánovaného skladu vyhořelého paliva v areálu Jaderné
elektrárny Temelín, firma ČEZ rozdělila miliony korun obcím za jejich předběžný
souhlas se stavbou a slíbila další. Celkem až 50 milionu korun, z toho obec
Temelín více než 20 milionů. Občanům Temelína se navyšování jaderného rizika
nelíbí a sesbírali zákonem požadovaný počet podpisů pod požadavek na vyhlášení
místního referenda o stavbě skladu. To však zastupitelé v čele se starostou,
vyděšeni představou ztráty peněžní injekce, zcela v rozporu se zákonem, odmítli
vyhlásit. Bohužel, ani krajský soud referendum nevyhlásil a proto se právní
zástupce navrhovatelů referenda obrátí na Ústavní soud.
Podepsání Memoranda o porozumění v Jihlavě bylo velkým šokem i pro obyvatele
zmíněných obcí, které nečekaný krok starostů zaskočil. Bylo totiž připravováno
za zády občanů bez patřičné veřejné diskuse. V největší obci, Batelově, s ním
starosta ani neseznámil zastupitelstvo, s čímž se velká část zastupitelů nehodlá
smířit. V Dolní Cerekvi o Memorandu zastupitelé po tlaku veřejnosti bouřlivě
jednali a jeho podpis prošel většinou jediného hlasu. Nicméně petici proti
memorandu již dnes podepsala polovina obyvatel Dolní Cerekve. Starosta sice
tvrdil, že bez doplnění memoranda o celostátní referendum o budoucnosti jaderné
energetiky a nakládání s vyhořelým jaderným palivem jej nepodepíše, ale nakonec
se nic takového v memorandu neobjevilo. Na rozdíl od parafy pana Jirsy. Původně
Memorandum měl podepsat i starosta obce Rohozná František Venkrbec. Avšak
většina obyvatel se jen několik dní před podpisem, kdy se o chystané věci
dozvěděla, velmi razantně postavila proti, sepsala petici, uspořádala veřejné
projednání, kam nebyli vpuštěni nejvyšší představitelé SÚRAO a starosta musel
kapitulovat. SÚRAO však narychlo, k překvapení místních, našlo náhradou starostu
obce Cejle, opět bez projednání v zastupitelstvu. Přitom jak starosta Cejle, tak
starosta Rohozné podepsali výzvu více než čtyřiceti obcí regionu na vyřazení
z průzkumů. Poslední zprávy hovoří o protestech občanů v Cejli, na jejichž
základě starosta slíbil odvolání podpisu.
Řešením stávající situace, kdy si občané myslí, že starostové nehájí jejich
zájmy, by mohla být místní referenda, která by zavázala zastupitelstva i
starosty k respektování výsledku.Potvrzuje se, že přestávku v přerušení průzkumů
stát využije k silnému tlaku na změnu názoru obcí a nikoliv k nápravě
legislativy a k hledání jiných řešení. V návrhu plánu činnosti SÚRAO pro další
roky je to právě lokalita Rohozná, která bude upřednostňována při propagandě,
výletech do zahraničí a rozvíjení "modelového příkladu spolupráce". Memorandum
je po zřízení informačního střediska v Rohozné pouze prologem dalších kroků. A
SÚRAO by ráda podepsala podobné memorandum i v dalších obcích a lokalitách.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
Biologický
průzkum lokality Božejovice-Vlksice byl zahájen na jaře roku 2004, počítáme
s jeho pokračováním i v roce následujícím a uzavřením pravděpodobně na podzim
roku 2005. Průzkum se týká především jihovýchodní části lokality, předběžně
vytipované pro úložiště radioaktivních odpadu, tj. části Nadějkovska a
Jistebnicka. Většina ostatního území lokality byla alespoň částečně zmapována
před dvěma lety, kdy obce Chyšky, Vlksice, Zhoř a Přeštěnice shromaždovaly
podklady pro rozšíření přírodního parku Jistebnická vrchovina na své území.
Průzkum
provádějí na žádost sdružení Zachovalý kraj RNDr. Daniel Abazid z Blatského
muzea v Soběslavi (botanika), Ing. Michael Strnad (ornitologie) a Mgr. David
Fischer z Hornického muzea v Příbrami (ichtyologie, batracho-logie,
herpetologie). Pro příští rok jednáme ještě s entomologem RNDr. Milanem Chválou
z PřFUK Praha. Průzkum financujeme z příspěvku jednotlivých obcí v lokalitě.
Účelem
průzkumu je shromáždit údaje o tom, jaké druhy živočichů a rostlin se na daném
území vyskytují, zejména pokud jde o druhy chráněné. Máme za to, že výskyt
vzácnějších druhu by mohl být jedním z argumentu proti případnému pokračování
prací, souvisejících s vyhledáváním lokality pro úložiště radioaktivních odpadu.
Dalším možným praktickým použitím výsledku průzkumu je účast majitelů pozemků a
obcí v programech na ochranu přírody (kosení luk, obnova tůněk, zajištění
podmínek pro hnízdění ptactva atd.). V neposlední řade má průzkum význam
osvětový.
Dosavadní
průzkum přinesl tyto výsledky:
-
Z chráněných
rostlin byly prozatím na sledovaném území potvrzeny druhy vachta trojlistá (Menyanthes
trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), zevar jednoduchý (Sparganium
emersum) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica).
-
Z ptáků se zde
vyskytují, a většinou i hnízdí ohrožené druhy: vlaštovka obecná (Hirundo rustica),
rorýs obecný (Micropus apus), lejsek šedý (Muscicapa striata), kopřivka obecná (Anas
streptera), koroptev polní (Perdix perdix), potápka malá (Podiceps ruficollis) a
bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), silně ohrožené druhy: ťuhýk obecný (Lanius
collurio), krahujec obecný (Accipiter nissus), pěnice vlašská (Sylvia nisoria),
krutihlav obecný (Jynx torquilla) a křepelka polní (Coturnix coturnix). Ťuhýk
obecný a pěnice vlašská jsou současně druhy chráněné podle směrnic EU, pro které
se vyhlašují tzv. ptačí oblasti v rámci NATURY 2000.
-
Ze
studenokrevných živočichů byly nalezeny tyto chráněné druhy: čolek obecný (Triturus
vulgaris) - silně ohrožený druh, ropucha obecná (Bufo bufo) - ohrožený druh,
skokan krátkonohý (Rana lessonae) - kriticky ohrožený druh, ještěrka živorodá (Zootoca
vivipara) - silně ohrožený druh, slepýš křehký (Anguis fragilis) - silně
ohrožený druh a užovka obojková (Natrix natrix) - ohrožený druh.
V letošním roce
se vedle vlastního průzkumu konalo několik doprovodných akcí: na jaře to byla
vycházka za obojživelníky pro veřejnost (s Davidem Fischerem), výstava
fotografií, přednáška a soutěž o obojživelnících a plazech pro školu v Nadějkově
(připravili David Fischer a Petra Nová) a beseda o ptácích na Táborsku v
nadějkovské čajovně Na Stezce (Josef Jahelka). Na podzimní valné hromadě
sdružení se přítomní členové Zachovalého kraje seznámili s dosavadními výsledky
ornitologického a botanického průzkumu v lokalitě: na besedu přijeli Michael
Strnad a Daniel Abazid. Předpokládáme, že obdobnou besedu uspořádá sdružení
Zachovalý kraj i v příštím roce.
Dosavadní výsledky
průzkumu, doplněné o obecné zásady ochrany ptáků (Jan Fišer), jsme díky podpore
z Nadace Partnerství vytiskli a nakopírovali (v počtu 100 kusů) pro zájemce
z jednotlivých obcí v lokalitě. Výtisky dostali samozřejme autoři otištěných
prací a účastníci valné hromady, dále by měly být k dispozici k dalšímu
kopírování na obecních úřadech, případně v knihovnách jednotlivých obcí. Jsou
také ke stažení na webové stránce sdružení Zachovalý kraj (www.nadejkov.cz,
www.nadejkov.cz, odkaz spolky/zachovalý kraj). V příštím
roce bychom je rádi vydali znovu, rozšířené o nové poznatky. Ideální by
samozřejmě bylo doplnit zprávu i fotografiemi nebo obrázky, případně mapkami.
Olga Černá
Zpět na
obsah
Průzkum názorů politických stran před krajskými volbami na environmentální
problematiku podnikly ekologické organizace působící v Jihočeském kraji - Calla,
Hnutí DUHA, Rosa, Jihočeské matky a Arnika. Kromě písemného oslovení jsme 26.
října uspořádali veřejné fórum v zasedačce Magistrátu Českých Budějovic.
Hlavní
výsledky průzkumu:
-
ODS,
KDU-ČSL, Strana zelených, US-DEU, Evropští demokraté a Koruna česká se
v krajském zastupitelstvu postaví proti dvěma dalším atomovým reaktorům
v Temelíně; komunisté by s nimi souhlasili a ČSSD je o nich ochotna uvažovat
v dlouhodobém výhledu.
-
Právo
obcí rozhodovat o úložišti podporují ODS, KDU-ČSL, Strana zelených, Evropští
demokraté a US-DEU.
Výsledky průzkumu po jednotlivých stranách jsou v následujícícm článku.
Přehledná tabulka názorů stran v barevné grafice na adrese:
www.hnutiduha.cz/volby
.
Edvard Sequens,
Vojtěch Kotecký
Zpět na
obsah
Osloveny
s otázkami byly všechny politické subjekty, které se ucházejí o přízeň voličů do
krajských voleb v Jihočeském kraji: ČSSD, ED, KDU-ČSL, Koruna Česká, KSČM,
NEZÁVISLÍ, ODS, Pravý blok, Republikáni Miroslava Sládka, SNK sdružení
nezávislých, Strana za životní jistoty, US-DEU, Volba pro město a koalice Zelení
a otevřená společnost.
SNK sdružení
nezávislých odpovědět i účast na veřejné diskusi odmítlo s odůvodněním, že:
"odpovědi na Vaše otázky dává SNK sdružení nezávislých svou čtyřletou činností
na radnicích a v krajském zastupitelstvu a ve svých volebních materiálech."
NEZÁVISLÍ, Pravý
blok, Republikáni Miroslava Sládka, Strana za životní jistoty, a Volba pro město
na otázky neodpověděli.
1. V debatách o
budoucnosti české energetiky se zvažuje stavba dvou nových jaderných bloků
v temelínské elektrárně. Bude vaše strana v krajském zastupitelstvu vystupovat
proti stavbě nových reaktorů na území Jihočeského kraje?
ČSSD, Miroslav
Krejča: Ano, v budoucnu možno ale uvažovat.
ED, Zuzana
Pečmanová: Ano.
KDU-ČSL, Josef
Novák: Ano.
Koruna Česká,
Jaromír Vrána: Ano.
KSČM, Václav
Kučera: Ne, pokud nutnost dalšího zdroje, ať je v JETE.
ODS, Václav
Filištejn (osobně), Jan Zahradník (písemně): Ano.
US-DEU, Jaroslav
Michal: Ano.
Koalice Zelení a
otevřená společnost, Dalibor Stráský: Jednoznačně proti.
2. Správa úložišť
radioaktivního odpadu zvažuje umístění konečného úložiště vyhořelého jaderného
paliva v lokalitách BožejoviceVlksice a Lodhéřov, na území Jihočeského kraje.
Souhlasí vaše strana s umístěním konečného úložiště radioaktivních odpadů na
území kraje?
ČSSD, Miroslav
Krejča: Ne, jistě se najde jiné řešení.
ED, Zuzana
Pečmanová: Ne, nutno citlivě zvážit.
KDU-ČSL, Josef
Novák: Ne.
Koruna Česká,
Jaromír Vrána: Ne.
KSČM, Václav
Kučera: Ne, dočasné může být u JETE.
ODS, Václav
Filištejn (osobně), Jan Zahradník (písemně): Ne.
US-DEU, Jaroslav
Michal: Ne.
Koalice Zelení a
otevřená společnost, Dalibor Stráský: Ne.
3. Bude vaše strana
v rámci kompetencí svých krajských zastupitelů požadovat na parlamentu novelu
atomového zákona, která zajistí právo obcí rozhodnout o umístění jaderných
zařízení na jejich území?
ČSSD, Miroslav
Krejča: Ne, účast obcí důležitá, veto ne.
ED, Zuzana
Pečmanová: Ano, důležité také kompenzace obcím.
KDU-ČSL, Josef
Novák: Ano, samospráva musí být přítomná jednání.
Koruna Česká,
Jaromír Vrána: Nevíme.
KSČM, Václav
Kučera: Podpoří, aby se občané mohli vyjádřit, veto ne.
ODS, Václav
Filištejn (osobně), Jan Zahradník (písemně): Ano.
US-DEU, Jaroslav
Michal: Pravomoci obcí by měly být posíleny.
Koalice Zelení a
otevřená společnost, Dalibor Stráský: V každém případě ano!
4. Podporuje Vaše
strana výstavbu celokrajského zařízení na energetické využití komunálního odpadu
- v současné konkrétní podobě se jedná o projekt výstavby spalovny komunálního
odpadu v Mydlovarech s kapacitou 100 000 tun ročně.
ČSSD,
Miroslav Krejča: Ne.
ED, Zuzana Pečmanová: Ne,
zbytečně velká kapacita, problémy s dopravou.
KDU-ČSL, Josef Novák: Ne, jedno
velké zařízení v kraji není šťastné řešení.
Koruna Česká, Jaromír Vrána:
Ano.
KSČM, Václav Kučera: Ne v tomto
rozsahu.
ODS, Václav Filištejn (osobně),
Jan Zahradník (písemně): Ne.
US-DEU, Jaroslav Michal: Ne,
zejména z ekonomických důvodů.
Koalice Zelení a otevřená
společnost, Dalibor Stráský: Ne, naším cílem je řešit příčiny problému, nikoli
jeho následky.
5. Postavíte se proti případným
návrhům na zrušení nebo zmenšení Národního parku Šumava?
ČSSD, Miroslav Krejča: Ano.
ED, Zuzana Pečmanová: Částečné
zmenšení by neuškodilo.
KDU-ČSL, Josef Novák: Ano, dělá
nám čest, že ho tu máme.
Koruna Česká, Jaromír Vrána:
Ano.
KSČM, Václav Kučera: Ano.
ODS, Václav Filištejn (osobně),
Jan Zahradník (písemně): Proti zrušení ano; případnou změnu hranice (zmenšení
/ zvětšení) je nutno posoudit podle konkrétního návrhu na změnu.
US-DEU, Jaroslav Michal: Není
problém s rozlohou, ale zonace.
Koalice Zelení a otevřená
společnost, Dalibor Stráský: Ano.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
-
Účastnil jsem se semináře (9.
listopadu) k obnovitelným zdrojům energie v Jindřichově Hradci, který jako svou
premiéru v tomto oboru pořádala českobudějovická Agenda. Následná exkurze do
Rakouska pro nenadálý příval sněhu byla zrušena, uskuteční se později.
-
Spolu s Veronikou, která je
letos hlavním tahounem, jsme připravili třetí ročník česko-rakouské konference
Slunce 2004. Tentokráte jsme hostovali na pražském Aqua-thermu a to 24.
listopadu. Tématem bylo Slunce v nízkoenergetických domech.
-
Jihočeské krajské
zastupitelstvo v polovině září schválilo zadání územního plánu Jihočeského
kraje. Nadále již nebude počítat s ochranou území pro obě jihočeské potenciální
lokality pro hlubinné úložiště Lodhéřov, Pluhův Ždár a Božejovice-Vlksice.
Zastupitelé tak dostáli svým slibům a svému usnesení že si zde další nové
jaderné zařízení nepřejí. Zároveň jasně deklarovali, že co se má na území kraje
stavět, je i věcí jeho obyvatel.
Zpět na
obsah
S náměstkem ministra průmyslu a
obchodu Martinem Pecinou jsme se v uplynulých dvou letech střetávali poměrně
často v diskusích nad energetickou politikou, vyhledáváním úložiště a dalšími
energetickými tématy. Proto vím, že jde o muže svérázného, který je navíc typem
o němž se říká: "co na srdci, to na jazyku". Ovšem při čtení rozhovorů s ním
v časopise Energetika a Česká energetika a elektrotechnika (mohu poskytnout)
jsem zjistil, že už to opravdu přehání. Veřejné, ničím nepodložené napadání
ekologických organizací bránících Labe před jezy, organizací prosazujících
ochranu klimatu a dalších z činnosti, která je zaplacena konkurencí, je už silná
káva. Proto jsme se v rámci Zeleného kruhu domluvili na reakci dopis ministru
Urbanovi. Nakonec jej podepsalo 16 významných ekologických sdružení. Celý dopis
otiskujeme.
Edvard Sequens
Vážený pane ministře,
obracíme se na Vás ve věci,
kterou považujeme za mimořádně závažnou.
Zarazila nás opakovaná
vyjádření Vašeho náměstka pana Martina Peciny v rozhovorech pro časopis Česká
energetika a elektrotechnika (č. 3+4/2004) a zářijové číslo časopisu Energetika,
kterými nepodloženě napadá ekologické organizace. V časopise Energetika pan
náměstek mimo jiné uvedl:
"Myslím, že dnes je již každému jasné, že ony rádoby ekologické organizace ve
skutečnosti životní prostředí nehájí...Po desetiletích...celé ekologické hnutí
zdegenerovalo a stal se z něho normální kšeft...Je zcela evidentní, že pokud
nějaká organizace brání rozvoji vodní dopravy na Labi, nahrává silniční dopravě,
která je samozřejmě mnohem méně šetrná k životnímu prostředí...je potřeba
se ptát, v čí prospěch tito ekologové bojují. Například která firma je na konci
připravované vodní cesty a kdo jsou její konkurenti. Kdo má zájem na tom, aby se
v Česku nejekologičtější forma dopravy nerozvíjela. Za vším lze najít racionální
důvod. Obyčejně jde o peníze."
Na požadavek redaktora, aby
své tvrzení doložil důkazy, pan náměstek Pecina odpovídá:
"Jaké
důkazy byste chtěl, pane redaktore? Ať Vám vysvětlí různá hnutí, proč blokují
výstavbu obchvatů různých měst...Konkrétní důkazy já vám nedám. Podobným
vyšetřováním temných vztahů byste se měli zabývat vy novináři, ne já. Já Vám
hned napovím. Vezměte si na mušku příjmy ekologických organizací...Jejich výdaje
mohou jít do milionů, možná desítek milionů. Proč asi nezveřejňují zdroje svých
příjmů?...Pokud by se někomu podařilo rozkrýt pozadí těchto příjmů, hned bychom
věděli, v čí prospěch se demonstruje. V čí prospěch se blokuje vodní doprava,
v čí prospěch se demonstruje proti jaderné energetice. Až se Vám něco podobného
podaří, bude to skutečný průlom ve veřejném mínění. Kšeft bude nazván kšeftem a
ekologie ekologií."
Respektujeme, že Vy a Vaši
podřízení můžete mít odlišný názor na kanalizaci dolního Labe, jadernou
energetiku či dva nebo tři spory o trasování obchvatů měst, které se u nás
vedou, než ekologické organizace. Považujeme za přirozené, že pracovníci MPO
postoj ministerstva veřejně obhajují. Těšíme se na možnost vést o stanovisku MPO
v těchto věcech otevřenou, věcnou diskusi a případně s ním polemizovat.
Považujeme však za
nepřijatelné, aby se kdokoli, tím spíše pracovníci státní správy, uchyloval
k pomlouvačným atakům proti svým názorovým oponentům.
Pan náměstek
Pecina v obou rozhovorech místy naznačuje a místy otevřeně tvrdí, že organizace,
které s ekologickými argumenty oponují kanalizaci dolního Labe, tak činí
s finanční motivací a jsou za svou práci placeny společnostmi, jež mají komerční
zájem na zamítnutí projektu.
Tuto
urážlivou a nepravdivou pomluvu ekologických organizací Arnika a Přátelé přírody
považujeme za nepřípustnou a neobhajitelnou a tím vážnější, že obě sdružení
v ní nejsou přímo jmenována (jde však o ně, protože právě tyto dvě organizace
proti kanalizaci Labe vystupují), což snižuje jejich šanci bránit se.
Arnika ani
Přátelé přírody nedostávají žádné prostředky od kohokoli, kdo by byl na
zamítnutí projektu finančně zainteresován. Nepravdivá pomluva je sama o sobě
nepřijatelná. Navíc náměstek Pecina své tvrzení podpírá dalšími nepravdivými
argumenty, když tvrdí, že ekologické organizace nezveřejňují zdroje svých
příjmů. Arnika, Přátelé přírody (i ostatní české ekologické organizace)
samozřejmě pravidelně publikují výroční zprávy včetně podrobného přehledu zdrojů
svých příjmů a jmen donorů.
Udivuje nás
už samotná skutečnost, že to náměstek Pecina neví natož potom že nepravdivým
tvrzením argumentuje proti svým oponentům. Dvojnásobně zarážející ovšem je
přiznání náměstka Peciny, že svá tvrzení není schopen dokázat, a požadavek, aby
tuto práci za něj odvedli novináři. Váš náměstek rozšiřuje o svých názorových
oponentech nepravdivé pomluvy a je si přitom vědom, že je nemůže doložit.
Dokonce požaduje od médií, aby důkazy jeho nepravdivých tvrzení obstarala sama.
Považujeme
takový postup vůči kritikům za políček otevřené, demokratické debatě a věcné
diskusi o tématech veřejné politiky. Tyto hodnoty patří mezi pilíře sociálně
demokratické politiky i liberální evropské společnosti, ke kterým se hlásíte
také Vy osobně. Považujeme citovaná veřejná prohlášení vysoce postaveného
vládního úředníka za hrubé porušení pravidel takové otevřené diskuse. Dovolujeme
si Vás proto požádat, abyste:
-
Martinu
Pecinovi uložil, aby do konkrétního data své tvrzení doložil věcnými důkazy,
nebo je odvolal a omluvil se;
- nám toto své
rozhodnutí zaslal na vědomí;
-
nám sdělil,
jaká konkrétní opatření na svém úřadě zavedete s cílem zabránit opakování
podobných incidentů.
Těšíme se
na další spolupráci a otevřenou, věcnou diskusi nad ekologickými tématy.
S přátelským
pozdravem,
Martin Ander,
Hnutí DUHA
Edvard Sequens,
Calla Sdružení pro záchranu prostředí
Jan Bouchal,
Oživení Bohemian Greenways
Petra Kolínská,
Centrum SOS Praha
Karel Merhaut,
Liga Ekologických Alternativ
Aleš Kovář,
Přátelé Jeseníků SOJKA
Jiří Kulich,
SEVER Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory
Michaela
Valentová, Pražské matky
Milan Daďourek,
Sdružení Krajina
Eva Vavroušková,
Společnost pro trvale udržitelný život
Pavel Černohous,
Ateliér pro životní prostředí
Monika
Wittingerová, Sdružení Jihočeské matky
Klára
Sutlovičová, Centrum pro dopravu a energetiku
Vlastimil Karlík, Arnika
Zpět na
obsah
Pětileté
příměří, na jaře roku 2004 jednostranně vyhlášené Správou úložišť radioaktivních
odpadů (o motivech tohoto kroku a o krocích, jež mají následovat, si žádné iluze
neděláme), přimělo členy občanského sdružení Zdravý domov Vysočina k tomu, aby
se hlouběji zamysleli nad důvody existence sdružení a nad formami jeho další
činnosti.
Sdružení se
zcela jistě nestane masovým ekologickopolitickým hnutím, na tomto poli už
dlouho a usilovně pracují jiní, odměnou jsou jim dvě až tři procenta hlasů při
každých volbách (v celostátním měřítku). Přesto by ale bylo chybou ustrnout
v protestněnegativistickém stádiu našich počátků a být takto vnímáni
veřejností, dnes již žijící jinými kauzami než je zamýšlené úložiště. Plánům na
jeho vybudování jsme nadále připraveni oponovat kdykoliv to bude zapotřebí,
všemi dostupnými prostředky.
Co
v mezičase? Rádi bychom vytvářeli prostor pro aktivity, jejichž smyslem bude
posilovat vnímání přírody, krajiny a působení člověka v ní jako jednoho celku.
Prostředí, v němž žijeme, není kapitálem, který je třeba co nejlépe zúročit.
Není ani pěknou kulisou, která tu může, ale také nemusí být. Čím by mělo být,
jsme se pokusili vyjádřit několika symbolickými gesty.
V sobotu
dne 23. října dopoledne asi 30 členů a příznivců občanského sdružení z Budišova,
Oslavičky, Vlčatína, Náramče a Rudíkova vyčistilo prostor pod polní cestou na
Zrádném kopci od pozůstatků nepovolené skládky, jež tu kdysi byla. Je třeba
říci, že svůj kus práce na tomto místě již předtím odvedla obec, Junáci a
příroda. Jejich zásluhy si rozhodně přivlastňovat nechceme. Na místě bylo
vysazeno 120 semenáčků (buky, jasany, smrky, javory) a dva vzrostlejší pamětní
stromy dub a lípa. Zájemcům o pochopení hlubšího smyslu tohoto skutku
doporučujeme četbu knihy J. G. Frazera Zlatá ratolest (o zvycích, obřadech a
magických úkonech celého světa). Za pomoc a metodické vedení děkujeme panu
místostarostovi Petru Piňosovi.
Odpoledne
na témže místě vznikla mandala (posvátný kruhový obraz, vyskytující se
v nejrůznějších kulturách včetně evropské, více viz např. dílo zakladatele
hlubinné psychologie C. G. Junga), vytvořená z přírodních materiálů (jablka,
květy, kaštany). Zvláště mladší účastníci využili možnosti vyzkoušet si bubny
(jeden šamanský, dva africké) a obřadní chřestidla, za jejichž zapůjčení
děkujeme panu Pavlu Štanderovi z Velkého Meziříčí. Byl odhalen kámen s pamětní
deskou, jež nese tento nápis:
ZDE NEBUDE
JADERNÉ ÚLOŽIŠTĚ.
REFERENDA
2003/2004: OSLAVIČKA, HODOV, RUDÍKOV,
BUDIŠOV, NÁRAMEČ,
ROHY
VYSAZENO OS
ZDRAVÝ DOMOV VYSOČINA
S PODPOROU
NADACE PARTNERSTVÍ.
Doufáme, že
jako budou růst a košatit se vysazené stromy, ožije v naší lokalitě i zájem
občanů o věci veřejné. OS Zdravý domov Vysočina by k tomu rádo přispělo alespoň
dvakrát do roka podobnými akcemi, jako byla ta říjnová.
Jiří Horák, Zdravý domov
Vysočina
Zpět na
obsah
-
Ve čtvrtek 16. prosince vás zve sdružení Calla a společnost ROSA na letošní
poslední zelený čtvrtek. Tentokrát budeme besedovat s Patrikem Neubertem ze
Svobody zvířat na téma "Změníme vztah ke zvířatům" od 17 hodin v galerii Měsíc
ve dne, Nová ulice 3, České Budějovice.
-
První zelený čtvrtek v roce 2005 na téma "Výhody městského a
venkovského způsobu života" se bude konat 20. ledna od 17.00 hodin v literární
kavárně Měsíc ve dne, ul. Nová 3, České Budějovice. Společnost ROSA a Sdružení
Calla vás zvou na besedu s Ing. Arch. Alešem Procházkou, který vám přiblíží
problém suburbanizace.
Zpět na
obsah
Také lidé v ČR mohou pomoci
Tatrám, které byly postiženy přírodní katastrofou nebývalých rozměrů. Brněnská
Nadace Partnerství po dohodě se sesterskou nadací EKOPOLIS v Banské Bystrici
organizuje celonárodní sbírku na obnovení postižené oblasti. Přispět se může
formou tzv. dárcovské sms. Stačí odeslat sms zprávu ve tvaru DMS TATRY na číslo
87777. Cena sms je 30 Kč + DPH. Druhá možnost je přispět převodem na úcet u
České spořitelny, a.s. 1468422/0800. Výtěžek veřejné sbírky je určen do
nadačního fondu Tatry. Partnery fondu jsou Nadácia Ekopolis, Lesoochranárske
zoskupenie VLK, nezisková organizace A-projekt n.o., OZ Tatry, Společnost pro
trvale udržitelný život SR a Správa TANAP. Českým partnerem je Nadace
Partnerství. Veřejná sbírka byla zaregistrována na KÚ Jihomoravského kraje. Ke
dni 3. 12. 2004 přišlo 142 500 DMS, což je 3847500 Kč, na úcet 143959 Kč.
Ukončení sbírky bude dne 1. 7. 2006.
Další informace o využití peněz,
ale i o rozsahu škody v Tatrách najdete na www.ekopolis.sk.
Zpět na
obsah
Na vzniku tohoto čísla se podíleli Jaroslava
Brožová, Olga Černá, Jiří Horák, Vojtěch Kotecký, Vladimír Molek, Romana Panská,
Edvard Sequens, Ing. Ivan Študlar, Petra Veselá. Do konečné podoby sestavila Romana Panská. Internetové stránky
zpracovala Monika Koupilová.
Evidováno pod MK ČR E 12082.
Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.
Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do 10. 2. 2005.
Zpět na
obsah
|