| 
 | Ďáblík číslo 27 (září 2005)
     
Zpět 
na obsah zatímco leckde ve světě právě bojují se záplavami, posíláme vám naši pravidelnou 
vlnku ekologických informací. Jestli si k nim chcete ještě něco přidat, můžete 
se mrknout třeba na rozhovor, který uveřejnily Lidové noviny 26. srpna: vyzpovídaly 
slovenského hydrologa Michala Kravčíka, který mj. uvedl, že "větší část vody má 
zůstávat v krajině, ale my jsme krajinu zbavili možnosti vodu pojmout. Každý rok 
se ztrácí jedno procento z tohoto tzv. malého koloběhu vody na kontinentu a zadržuje 
se v moři... Nejlepším řešením je udržet vodu v krajině na místě, kde spadne
 
Pokud ale bude pokračovat současný trend, můžeme čekat každý rok větší a větší 
záplavy." No, možná to jsou samozřejmosti, ale najít je v celostátním deníku není 
bohužel běžné. Na stránkách zářijového Ďáblíka najdete mj. materiály o energetice 
větrné i solární a řadu pozvánek na akce související s dopravou. Jedním příspěvkem 
se vracíme i k proslulému Czechteku.  
 |  |    
 Letos v září proběhne v České republice dosud největší oslava ekologického 
zemědělství a biopotravin. Do akce Měsíc biopotravin se zapojí desítky ekologických 
farem, výrobců, obchodníků a prodejců biopotravin po celé republice. Akci provází 
slogan "Ochutnej ten rozdíl" - Měsíc biopotravin je totiž oslavou skvělého jídla, 
vyrobeného ze surovin produkovaných udržitelným způsobem na českých ekofarmách. 
  Snahou akce koordinované Svazem ekologických zemědělců PRO-BIO a podpořené 
Ministerstvem zemědělství je oslovit co nejširší veřejnost s konkrétním zaměřením 
na mladé rodiny a děti. Zkušenosti a výsledky výzkumů ukazují, že jakmile spotřebitelé 
ochutnají biopotraviny nebo navštíví ekologickou farmu a na vlastní oči se přesvědčí 
o tom, jak funguje, stanou se z nich pravidelní konzumenti biopotravin.   
Měsíc biopotravin bude mít v roce 2005 charakter oslavy vynikající chuti potravin 
vyrobených "v souladu s přírodou". Lepší chuť biopotravin je jedním z nejdůležitějších 
faktorů, které lákají nové spotřebitele k nákupu a zvyšují spotřebu již existujících 
zákazníků. Slogan "Ochutnej ten rozdíl" však vyjadřuje snahu povzbudit 
spotřebitele k tomu, aby ochutnávali všemi smysly a uvědomili si, že biopotraviny 
přinášejí nejen odlišnou chuť, ale jejich konzumací mohou lidé pomáhat chránit 
životní prostředí, zvyšovat biologickou rozmanitost, pomáhat zamezovat znečištění 
zdrojů vody, i třeba snižovat nezaměstnanost na venkově.   Během měsíce 
září, kdy je počasí stále vhodné pro venkovní aktivity, otevřou své "brány" pro 
veřejnost desítky ekologických farem a uspořádají speciální akce. Půjde například 
o "dny otevřených dveří", pikniky na farmě pro příchozí, ukázku práce se zvířaty 
nebo na poli při sklizni, ochutnávky, procházky naučnými stezkami uvnitř farmy 
a přednášky. Do akce se zapojí i výrobci biopotravin tím, že v místní prodejně 
zdravé výživy či biopotravin uspořádají ochutnávky. Bioprodejny budou pro své 
zákazníky kromě ochutnávek organizovat výlety na ekofarmy, přednášky místních 
ekozemědělců nebo promítání filmů apod. V září také proběhnou regionální Bio dožínky 
a bio jarmarky. Kalendář akcí bude postupně zveřejňován na oficiální web stránce 
akce - www.mesicbiopotravin.cz.   
Realizace společného projektu jihočeských ekologických a dalších organizací na 
vznik regionální sítě environmentálních poraden, který byl podpořen z prostředků 
Evropského sociálního fondu a Ministerstva životního prostředí, se postupně dává 
do pohybu. S platformou se budete dále potkávat pod názvem KRASEC - Krajská 
síť environmentálních center. Zvýrazněnými písmenky dáváme 
jen na vědomí, jak název vznikl. Věřím, že přijde čas, kdy se řekne "krasec" a 
mnohem více lidí v našem kraji si rovnou představí ekologické poradny, než brouka 
tohoto jména.  Součástí Krasce se během léta stala Šmidingerova 
knihovna ze Strakonic a zahradnictví Florianus z Jindřichova Hradce. Řada organizací 
pak posilovala svůj stav o poradce. Nejinak je tomu u nás v Calle , kde jsme přijali 
na toto místo Petra Drahoše. Jak a kdy konkrétně naši poradnu využít najdete v 
závěru Ďáblíka. Zavázali jsme se uspořádat celou řadu aktivit pro veřejnost. Pozvání 
na ty zářijové najdete v patřičné kapitole zpravodaje. Tak spíše k navnadění, 
co Vás také čeká do konce roku. Jen co sbalíme výstavu o Ekodomech v Jihočeské 
vědecké knihovně, obsadí ji Calla i na říjen s výstavou Příroda Boletic. V listopadu 
event. prosinci bude tato výstava v Českém Krumlově a to i s doprovodnou přednáškou. 
V říjnu na Zeleném čtvrtku si budeme povídat o památných stromech na Českobudějovicku 
s Jiřím Gergelem, v listopadu za dlouhých nocí pak o světelném znečištění s astronomem 
Janem Hollanem a před Vánoci pak o hyper a supermarketech. V listopadu chystáme 
seminář věnovaný problému využití obnovitelných zdrojů energie v památkově chráněných 
budovách. Postupně se podrobnosti o všech akcích, tak jako dosud, dozvíte i z 
Ďáblíka.  V říjnu by k Vám mělo dorazit první číslo nového 
společného časopisu, který od té doby bude vycházet každý čtvrtrok. Jeho součástí 
bude, věřme, že stále se rozšiřující nabídka přednášek, seminářů, kurzů a dalších 
aktivit, které budou jednotlivé členské organizace nabízet. Až vyjde, nabídneme 
Vám tento časopis k objednání. Pokud dorazíte na některou z našich zářijových 
akcí, obrátíme se na Vás s dotazníkem, který směřuje na zkvalitnění našich environmentálně 
poradenských služeb.  Edvard Sequens Zpět 
na obsah   
 |  |    
Zpět 
na obsah O letošním Czechteku toho bylo napsáno až příliš. S povděkem jsem zaregistrovala 
rychlou reakci Strany Zelených i Zeleného kruhu na trapně neprofesionální a zbytečně 
brutální zásah policie. Trochu mne však zarazilo, že tyto organizace, zabývající 
se ochranou přírody, opomenuly některá rizika pro životní prostředí, která s sebou 
přinášejí masové akce všeho druhu. Postavily se totiž bezvýhradně na stranu těch, 
kdo hodnotí účastníky technopárty jako zcela neškodné tančící děti, které se jen 
chtějí trochu po svém pobavit.  Dovolím si tato rizika z pozice dlouholeté 
aktivistky ochrany přírody připomenout: K pořádání takových akcí nestačí 
pouze souhlas majitelů pozemků. Letos se možná jednalo skutečně o obyčejnou louku 
u dálnice, melioracemi zbavenou zajímavější biodiverzity, s průměrnou biologickou 
hodnotou, která se sama do příštího léta zregeneruje. Trochu mne však zarazila 
informace, že na ní chce vlastnická firma postavit obchodní a skladovací centrum. 
Tomu by ovšem měla předcházet některá správní řízení, při nichž by možná mohl 
být zjištěn nějaký důvod z hlediska zájmů ochrany přírody, který by takovým stavbám 
mohl bránit. Poskytnou-li ovšem majitelé tyto pozemky na pospas obří technopárty, 
mají zaručeno, že se na udusané louce, byť se opět po čase zazelená, žádná taková 
komplikace nevyskytne.   V devadesátých letech zabránilo několik občanských 
sdružení společným úsilím výstavbě velkokapacitního rekreačně zábavního parku 
Rajchéřov v České Kanadě. Ministerstvo životního prostředí tehdy neudělilo ke 
stavbě na zdánlivě obyčejných lukách v sousedství přírodní rezervace výjimku z 
ochrany více než dvaceti zvláště chráněných druhů, z nichž některé byly v kategorii 
silně ohrožených. Dovedu si představit, co by se stalo, kdyby si ten prostor, 
dostatečně vzdálený od všech lidských sídel, které by mohly rušit výkonné zvukové 
aparatury, vyhlídli a pronajali "technaři" pro své radovánky. Všechno by přece 
podle nich bylo legální! Holandský majitel pozemků, pan Willems, by tak konečně 
obešel všechny komplikace a mohl by si tam postavil cokoliv. Pokud sledoval argumentaci 
"technařů" v masmédiích, dostal vlastně návod, jak se elegantně zbavit nežádoucích 
chráněných ptáků, rostlin i ekologických aktivistů. Stačilo by pozvat si tam CzechTek 
2006.   Výše uvedený příklad je ilustrací toho, co mne na takových zdánlivě 
nevinných tanečních zábavách mládeže děsí: jsou velice zneužitelné a tím i nebezpečné. 
Její účastníci zákony na ochranu přírody zřejmě neznají, nebo je nezajímají. To 
se ukázalo např. v roce 2000, kdy obsadili louku v Lipnici u Jílovic na území 
Chráněné krajinné oblasti a Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Třeboňsko. 
Porušili tak §26 odst. b) a c) zákona 114/1992 Sb., neboť neměli povolení k takové 
akci od Správy CHKO, která by měla předem vyhodnotit, zda při technopárty nedojde 
k nějaké újmě na ekologické stabilitě či biodiverzitě předmětného území.  Ovšem 
i v "obyčejné" krajině mimo chráněná území může dojít ke škodám: I tam se mohou 
vyskytovat některé chráněné rostliny, které mohou být udusáním zcela zlikvidovány. 
Volně žijící živočichové z širokého okolí mohou být nadměrným hlukem vypuzeni 
ze svých stanovišť, přičemž v létě ještě u některých přetrvává období péče o mláďata. 
Zaráží mne také necitlivost "technařů" vůči vlastním psům, jejichž citlivý sluch 
musí zažívat během technopárty několikadenní muka. Za zvíře, které si opatřím, 
přebírám odpovědnost, nevystavuji je tedy zbytečnému stresu a utrpení. Nezanedbatelné 
je též znečištění ovzduší škodlivými emisemi z výkonných naftových agregátů, zajišťujících 
soundsystémům elektrickou energii. Neutěšuje mne přitom, že po silnicích často 
stejně zbytečně jezdí záplava stejně smradlavých kamionů. Nelíbí se mi také škatulkování 
všech odpůrců řádně neohlášených technopárty do kategorie zaostalých venkovských 
"balíků", vysedávajících při dechovce nad bůčkem u "bedny", alergických na všechno 
odlišné a toužících po "starých pořádcích".  Pokud kdo zkusil přestěhovat 
se na venkov a vstávat ještě za tmy před cestou do práce, v níž musí podávat plný 
výkon, těžko může být tolerantní k několikadennímu nedobrovolnému nevyspání zásluhou 
"dětí, které tu jenom slaví své prázdniny". Kdyby mne stejnými decibely, silně 
slyšitelnými na pět kilometrů po okolí, budili mí oblíbení Beatles nebo Spirituál 
kvintet, obávám se, že bych byla po několika hodinách takového požitku silně agresivní. 
 Važme si středoevropské zvyklosti, že zemědělská krajina je u nás zatím 
volně průchozí. Obávám se, že živelné akce typu CzechTek by mohly být některým 
nátlakovým skupinám záminkou ke změně zákonů, která by majitelům pozemků umožnila 
zatím nepovolené oplocování a tím i znepřístupňování krajiny. Nic proti 
tomu, že část mládeže si chce užívat léta tancem při hudbě, která se líbí jejich 
generaci a pomáhá jim ke změně vědomí, což jim přináší jinak nedosažitelné zážitky. 
Jiní mladí lidé v létě vyrážejí do přírody proto, aby pomohli zachraňovat některé 
ohrožené přírodní hodnoty. Kosí například šetrně - tedy ručně - louky s výskytem 
chráněných rostlin a živočichů, které by při použití běžné mechanizace vyhynuly. 
Dovedu si představit, jak nadšeně by vítali své vrstevníky, kteří by se na takto 
ošetřené louky sjeli k tanci a během několika dní by všechno zničili. Ti, kdo 
obětují část svých prázdnin či dovolených těžké práci pro přírodu, jsou také naše 
děti. Nikdo se však nad nimi nedojímá, ani kvůli nim nezasedá mimořádně Senát, 
když jsou zmláceni policií na ekologické demonstraci.  Zákony platí samozřejmě 
pro všechny - pro policii, která by se patnáct let po převratu neměla chovat jako 
"za bolševika", - ale také pro "technaře". Zákon na ochranu přírody chrání přece 
i jejich životní zájem. Tím je naděje na udržitelnost života na Zemi.   
 |  |    Zpět 
na obsah V souvislosti s novým zákonem o podpoře obnovitelných 
zdrojů energie se i u nás očekává poměrně prudký rozvoj větrné energetiky. V této 
souvislosti můžeme slýchat varování o enormních nárocích na regulaci elektroenergetického 
systému a o vysokých nákladech na budování záložních kapacit, často s odkazem 
na negativní zkušenosti z Německa. Je tomu tak skutečně? Jaká rizika jsou opravdu 
reálná a co jsou jen mýty? Na co se u nás máme připravit? Odpovědi na tyto otázky 
se pokusil najít workshop, který se uskutečnil 20. června v Rakouském kulturním 
fóru v Praze 1 z iniciativy nevládní organizace Calla.   Diskuse na téma 
Větrné elektrárny a jejich vliv na elektroenergetiku se zúčastnili odborníci z 
elektrodistribučních a přenosových společností, ale také projektanti a provozovatelé 
větrných elektráren. Německé zkušenosti představil hlavní host, Dr.-Ing. Karsten 
Burges z německé společnosti ECOFYS, člen vědeckého panelu německého Svazu pro 
větrnou energii. Společnost Ecofys je nezávislá poradenská firma s pobočkami v 
sedmi zemích, která se zabývá hlavně energetikou (převážně konvenční), dále úsporami 
energie v budovách a obnovitelnými zdroji.   V úvodu Edvard 
Sequens z Cally uvedl, že v loňském roce pořádala Calla tři kulaté stoly o 
větrné energetice, především o jejím vlivu na životní prostředí. "Prudký odpor 
proti větrným elektrárnám nás překvapil," přiznal Sequens. Vzhledem k očekávanému 
rychlému rozvoji větrné energetiky ale postupně vykrystalizovalo téma, jak vlastně 
bude možné zapojit větrné elektrárny do přenosové a rozvodné sítě. A protože Německo 
je dnes v rozvoji větrné energetiky nejdále, pozvali německého hosta Dr.-Ing. 
Burgese. Karsten Burges z německé společnosti ECOFYS 
přednesl příspěvek na téma "Německé zkušenosti a souvislosti pro Českou republiku". 
Začal provokativní tezí: nikde na světě nebylo zatím dosaženo v praxi horní hranice 
možností větrné energetiky. Podle něj je možné mít "ve větru" až 20 % celkového 
instalovaného výkonu. "Proč této hranice nebylo dosaženo? Protože provozovatelé 
soustav jsou konzervativní, což je ostatně jejich povinnost. Z toho vyplývá základní 
otázka: je možné být ctižádostiví i konzervativní zároveň?" Hlavní 
výhodou větrných elektráren je podle něj nezávislost na dovozu, nulové emise, 
za příznivých podmínek relativně malé náklady a to, že se zařízení dá rychle namontovat 
i demontovat, přičemž po demontáži je snadné obnovit původní stav prostředí. Omezením 
je skutečnost, že větrná místa jsou často vzdálená od místa spotřeby energie, 
což klade velké nároky na sítě, dále fluktuace v intenzitě výkonu a ovlivňování 
vzhledu krajiny.  V Německu se dnes obnovitelné zdroje podílejí 
na výrobě energie asi 10 %. Od roku 2000 tam vzrostla výroba energie ve větrných 
elektrárnách 4x (mohlo to být i více, ale poslední tři roky byly z hlediska intenzity 
větrů v Německu podprůměrné). Německo má dnes nainstalováno 17 000 MW ve větrných 
elektrárnách, ale do roku 2008 už to má být 28 000 MW a do r. 2020 40 000 MW!!! 
Pro srovnání: v celé Evropě bylo v roce 2003 nainstalováno 29 300 MW, ale pro 
rok 2008 se plánuje už 66 000 MW. U nás byl v roce 2003 instalovaný výkon větrných 
elektráren 15 MW, ale v roce 2008 už by to mělo být 600 MW, což je nárůst o 4000 
%!!! Co se týče technických požadavků na energii vyrobenou 
ve větrných elektrárnách, tak moderní typy větrných elektráren, které se instalují 
v posledních zhruba dvou letech, jsou schopné plnit veškeré technické požadavky 
na kvalitu vyrobené energie (elektřina z elektráren 10 let starých prý ale vždy 
bezvadná není). Fakt, že jejich výkon kolísá, se tím ovšem nemění, ale podle pana 
Burgese tím bezpečnost dodávek elektřiny není ohrožena, protože existuje mnoho 
možností pro optimalizaci. Burges nicméně připouští, že v Německu už existují 
oblasti, kde se větrná energie nedá ani spotřebovat a výkon větrných farem se 
musí čas od času omezovat.  Co se týče nákladů, tak náklady 
na elektřinu z větrných elektráren už jsou dnes v Německu srovnatelné s náklady 
na konvenční energii. "Ale náklady na ropu stoupají, zatímco v celém sektoru 
větrné energetiky se stále snižují." To, co rozvoj větrné energetiky potřebuje 
nejvíce, je podle něj stabilní legislativa. V Německu většinu výrobců i provozovatelů 
zastupuje Svaz pro větrnou energii. Větrná energetika je tam považována za důležitou 
součást energetiky. "Obnovitelné zdroje dnes zaměstnávají na 140 000 lidí. 
To je důležité hlavně v ekonomicky slabých oblastech na severu, kde je velká nezaměstnanost." Podle 
Karstena Burgese čas větrné energie i v České republice přijde, je ale nutné se 
dohodnout, kde a jak ji zapojit do sítě. "Česká republika by ale mohla výrazně 
profitovat ze zkušeností ostatních zemí i různých organizací," soudí Burges. 
  Martin Bursík z firmy Ecoconsulting promluvil na téma 
"Rozvoj větrné energetiky v ČR v souvislosti s novým zákonem na podporu obnovitelných 
zdrojů energie". Zajímavá byla prezentovaná tabulka, jak by se měly rozvíjet obnovitelné 
zdroje energie, aby ČR dosáhla indikativního cíle 8 % elektřiny z OZE v roce 2010 
(viz níže).  O zákonu č. 180/2005 Sb. (ve Sbírce zákonů vyšel 
5. 5.) se na stránkách tzb-info již psalo, proto zde informace nebudu opakovat. 
Práce na zákoně ale ještě pokračují, v současnosti se připravují prováděcí vyhlášky.Bursík 
zdůraznil rovnoměrný rozvoj různých druhů OZE, přičemž žádný z nich by neměl získat 
dominantní postavení. Do roku 2050 se pak čeká velký nástup fotovoltaiky, jejíž 
cena klesá, a růst by měla i biomasa. Naopak od vody už se velký vzestup čekat 
nedá - na místech, kde je to technicky možné, už vodní elektrárny jsou, a stavět 
na nových méně vhodných místech je stále dražší. "Elektřina z obnovitelných 
zdrojů je - kromě fotovoltaiky - pohodlně konkurenceschopná, pokud by se do ceny 
elektřiny z konvenčních zdrojů zahrnuly i externality," uvedl Bursík. Fakt, 
že se kvůli OZE musí stavět další vedení, je podle něj logický, protože tyto zdroje 
jsou decentralizované. "Obnovitelné zdroje jsou jediné perspektivní zdroje, 
které na Zemi máme, a jejich rozvoj přichází v nejvyšší čas", dodal Bursík. Stejně 
tak v nejvyšší čas přichází i nový zákon na podporu OZE, protože od příštího roku 
se u nás otevře trh s elektřinou. "Jenže zatímco v jiných zemích po otevření 
trhu ceny klesaly, u nás se čeká, že stoupnou o 19 %." To podle něj svědčí 
o tom, že otevření není připraveno. Martin Bursík se zmínil i o často diskutované 
otázce, o kolik zvedne elektřina z OZE celkovou cenu elektřiny. "Podle údajů 
Energetického regulačního úřadu budou tyto vícenáklady činit v roce 2010 maximálně 
14 haléřů na kWh." Bude to tedy mnohem méně, než očekávané stoupnutí ceny 
v souvislosti s otevřením trhu či s plánovaným zdražením elektřiny o třetinu kvůli 
výstavbě nových elektráren. Navíc u všech OZE (kromě "malé vody") se čeká prudký 
pokles investičních cen. Do konce října stanoví ERÚ ceny pro příští rok. Každý 
následující rok se pak tato cena nesmí snížit o víc než o 5 %. To je velmi důležité 
především pro jednání investorů s bankami.  | Energie | 2004 
(GWh) | 2010 (GWh) | Podíl 
na celkové výrobě el. z OZE v r. 2010 (%) | Očekávané 
investicedo r. 2010 (mld. Kč) |  | malé 
vodní el. | 740 | 1120 | 21 | 10 |  | větrné 
el. | 20 | 930 | 18 | 16 |  | velké 
vodní + přečerpávací el. | 1246 | 1165 | 21 |  |  | biomasa | 530 | 2200 | 40 | 28 |  | fotovoltaika | 0 | 15 | 0 | 2 |  | geotermální 
energie | 0 | 15 | 0 | 1 |  | celkem | 2536 | 5445 |  |  |  | podíl 
el. z OZE na hrubé domácí spotřebě el. | 3,77 
% | 8 % |  |  | 
 Bursík 
připomněl, že v zákoně o OZE byl omezen instalovaný výkon VE na 20 MW/km2. To 
je podle něj "principiálně nesprávné, ale zatím věcně neškodné" - při současném 
výkonu se více elektráren se na km2 stejně nevejde. Není ovšem jasné, jak počítat 
tvar tohoto kilometru, proto se nyní připravuje výklad tohoto ustanovení.  Vladimír 
Velek ze Severočeské energetiky a.s. pohovořil o dopadech připojení většího 
množství větrných elektráren na distribuční a elektrizační soustavu. "Proti 
větrným elektrárnám v zásadě nic nemáme, ale máme na vyrobenou energii stejné 
požadavky jako na energii z jiných zdrojů," řekl úvodem - jsou totiž zodpovědni 
za kvalitu dodávané energie. Na větrné energii vadí především velká variabilita 
výkonu vzhledem k tomu, že výkon VE závisí na třetí mocnině rychlosti větru. Okamžitá 
rychlost větru se u nás přitom velmi rychle mění. I v Německu výkon VE silně kolísá 
- dokáže velmi rychle stoupnout a pak zase rychle klesnout, a v soustavě se to 
pak obtížně reguluje. Rozdíly činí např. u společnosti EON až 600 MW během krátké 
doby. Proto musí být stále v pohotovosti záložní zdroje a elektřina se tak prodražuje. 
Řešením by bylo skladování energie, ale to je zatím spíše iluze. "Dalším řešením 
je lépe předpovídat výkon větrných elektráren," uvedl Velek. Předpovědi ale 
zatím ani v Německu nejsou příliš přesné. Výpadky výkonu se řeší různě - např. 
dánská společnost ELTRA, která má 6000 MW, z toho 1900 MW ve větru, je spojena 
s norskými vodními elektrárnami, které dokáží velmi rychle nastartovat (do 5 minut). 
"S větrnou elektřinou je třeba počítat, ale není samospasitelná." S výkonem 
do 1000 MW by problémy být neměly, protože zde existují zálohy na případný výpadek 
Temelína, ale větší výkony už by přinesly problémy. S tímto závěrem se v dalších 
částech diskuse ztotožnili i další energetici. Podle Burgese ale výkyvy výroby 
elektřiny nejsou až tak velké, navíc výpadky v jedné části území lze regulovat 
produkcí z jiné části.  Svatopluk Vnouček z ČEPSu (provozovatel 
přenosové soustavy) hovořil o vlivu VE na přenosovou soustavu. Uvedl, že se u 
nás čeká instalace VE s výkonem 500 - 600 MW. Většina z toho by měla stát v Krušných 
horách a připojena do vedení, která jsou už dnes více než dostatečně využita, 
protože jsou do nich vyvedeny uhelné elektrárny. Dále se čeká boom v Jeseníkách, 
Beskydech a na Českomoravské vysočině. I on připomněl, že VE vyžadují nárůst záloh 
a zlepšení regulace. Souhlasí ale s tím, že 1000 MW by síť měla vstřebat bez zvláštních 
nároků na systémové služby. Jana Plamínková, psáno pro 
internetový portál www.tzb-info.cz  
 |  |    Zpět 
na obsah Zástupci Cally, Jihočeských 
matek a OIŽP se 24. srpna zúčastnili veřejného projednání vlivů plánovaného skladu 
vyhořelého jaderného paliva (VJP) v areálu Jaderné elektrárny Temelín na životní 
prostředí. Nejprve jsme vedle kolegů z Rakouska a Německa podávali informace o 
skladu vyhořelého jaderného paliva u informačního stánku před vchodem do kulturního 
domu Metropol v Českých Budějovicích, kde se projednání konalo.  Kritizujeme 
především to, že v dokumentaci nejsou hodnoceny konkrétní typy skladovacích kontejnerů, 
samotná hala nepředstavuje totiž žádnou bariéru proti úniku radioaktivních látek. 
Zpracovatelé podcenili vyhodnocení rizika pádu velkých dopravních letadel, analýzu, 
z níž vycházejí, zpracoval sám investor. V regionu kolem JETE by stavbou skladu 
VJP došlo k velké kumulaci jaderných zařízení - jaderná elektrárna, sklad VJP, 
odkaliště s 36 milióny tun radioaktivních a toxických odpadů po přepracování uranové 
rudy v MAPE Mydlovary. Obyvatelé obce Temelín požadovali vyhlášení místního 
referenda, zastupitelé referendum odmítli a stavbu skladu podpořili. Stavba je 
tedy prosazována, přestože místní politici, investor ani státní úředníci neznají 
názor místních obyvatel. Jihočeské nevládní organizace předložili v rámci procesu 
posuzování vlivů skladu na životní prostředí petici s téměř 1 700 podpisy (především) 
Jihočechů, kteří výstavbu dalšího jaderného zařízení v regionu odmítají.  Jak 
se ukázalo na veřejném projednání, o veřejnost tu však šlo až v poslední řadě. 
Ke slovu se totiž dostala až k osmé hodině večerní, po úmorném tříhodinovém maratónu 
předcházejících prezentací. To už se sál notně vyprázdnil, řada lidí musela odejít 
domů. Mezi nimi též množství zaměstnanců JE Temelín, kteří účast dostali pracovním 
příkazem. Na Ministerstvo se také vrací duch starých časů. Moderací totiž pověřili 
pana Obluka. Tedy bývalého ředitele odboru posuzování vlivů EIA, který před deseti 
lety rozhodl, že změny na Temelíně se z hlediska vlivů na životní prostředí posuzovat 
nemusí. Názor, jež se podařilo Jihočeským matkám pomocí Ústavního soudu zvrátit. 
 Podle společné tiskové zprávy upravil Edvard Sequens 
  První ročník 
malé přehlídky filmů s ekologickou tematikou "Ekofilmek" připravili letos organizátoři 
o víkendu 26.-28. srpna v Nadějkově. Zapůjčeno bylo několik atraktivních filmů 
(včetně populárního snímku "Muž, který sázel stromy") oceněných na Ekofilmu, které 
diváci shlédli v pozoruhodně vymalovaném kinobaru "U kostela" hned vedle obecního 
úřadu.  Vlastní promítání obohatil rozmanitý doprovodný program pro děti 
i dospělé, který pokračoval až do následující středy. Po celou dobu trvání Ekofilmku 
byla v sále obecního úřadu přístupná výstava "Harmonie, ekologie a ekonomika v 
bydlení" sdružení Ekodům (zhruba 30 informačně nabitých panelů včetně 3D modelu 
průřezu "slaměným zdivem"), která bude od 5.9. ke shlédnutí též v Budějovicích 
(v krajské knihovně - "u balvanu"). Přestože sobotní návštěvnost poněkud 
snížil místní fotbalový mač, na zajímavou podvečerní besedu s panem architektem 
Brotánkem (autor zmíněné výstavy) dorazil značný počet lidí. Arch. Brotánek však 
nepřijel jen na prezentaci výstavy, ale též s ohledem na skutečnost, že je autorem 
projektu vícebytového nízkoenergetického domu, který mají nadějkovští v úmyslu 
postavit. Na večerním programu se pak podílel i Eda Sequens, který po shlédnutí 
pásma filmů o biomase, pěstování rostlin pro energetické účely (methanová elektrárna) 
a fotovoltaice, při nichž nezůstalo jedno oko suché (zejména při pasážích ukazujících 
současnou německou a rakouskou realitu a reálný výhled do roku 2010), odpovídal 
na dotazy týkající se hlavně tuzemské současné praxe a perspektiv ve využití bioplynu 
a biomasy. V neděli se uskutečnil koncert sboru Hosana a Jistebnických pištců 
proti záměru vybudování úložiště jaderného odpadu nedaleko obce Nadějkov. V dalších 
dnech se návštěvníci mohli vypravit na kozí (Vratišov) či koňskou (Cunkov) farmu, 
projít se po naučné stezce Nadějkovsko nebo zavítat do Borotína a prohlédnout 
si výrobnu štěpky a malou vodní elektrárnu.  Počasí se nakonec vydařilo, 
stejně jako celý první ročník nadějné nadějkovské přehlídky, takže se už pomalu 
začínám těšit na příští rok...  Petr Drahoš, nový zaměstnanec 
CallyZpět na 
obsah  Po zadání internetové adresy www.zdrojeenergie.cz 
se vám otevře stránka, kde najdete tzv. Atlas obnovitelných zdrojů energie. 
Jde v ČR o poměrně ojedinělou databázi funkčních zařízení využívajících právě 
tyto zdroje. S mapováním v jižních Čechách Sdružení Calla začalo již v roce 1998, 
aby tak podpořilo rozvoj čisté energetiky. Zprvu vyšly výsledky mapování jen tiskem, 
ale již od roku 2002 je můžete v dnešní podobě spatřit na internetu. Atlas se 
setkává se zájmem laické i odborné veřejnosti, o čemž svědčí řada pozitivních 
ohlasů a vloni 16 790 návštěv. Dnes je v databázi 437 záznamů o malých vodních 
elektrárnách, 148 o vytápění biomasou (nad 200 kW), 31 záznamů o bioplynových 
zdrojích, 37 o větrných elektrárnách, 139 o solárně termických systémech a nově 
i 42 záznamů o tepelných čerpadlech. Celkem tedy Atlas obsahuje 834 záznamů většinou 
s fotografiemi a přesnou lokalizací. U každého zdroje je obvykle uveden i kontakt 
na provozovatele, kde lze získat podrobnější údaje, zkušenosti, příp. si instalaci 
i prohlédnout. Atlas je propojen s databází zaměřenou na výrobce z oblasti využití 
biomasy, kterou provozuje sdružení CZ BIOM. Návštěvník může v Atlasu vyhledávat 
informace pomocí mapy (hledá-li zařízení na konkrétním území, např. v okolí bydliště), 
může vybírat instalace ze seznamů zdrojů určitého druhu (např. ze seznamu slunečních 
kolektorů) nebo může hledat podle slov v záznamech a najít všechna zařízení v 
určitém městě, výrobky zvolené firmy, vodní elektrárny na dané řece atd. Lze opravit 
či doplnit údaje, zadat nový zdroj. Data, návrhy doplňků apod. se soustřeďují 
u správce databáze (Sdružení Calla) a ten je po ověření schvaluje do veřejně přístupné 
části Atlasu. Jak snadno nahlédnete, jsou dnes zmapovány především jižní 
a západní části republiky. Na plošném mapování se kromě Cally podíleli kolegové 
z KV-BIO, ZO ČSOP Veverská Bytíška a Alternativa pro venkov. Brzy přidáme data 
z dalších regionů a doplníme fotovoltaiku. Jednáme o propojení s budoucí databází 
Czech RE Agency. Zda databáze poroste a bude tak lépe pomáhat rozvoji obnovitelných 
zdrojů, záleží i na vás účastnících a sympatizantech solární ligy. Po dohodě s 
jejími organizátory z LEA umístíme vzájemně na web soutěže i atlasu vybídku, aby 
nahlašovatelé zvážili možnost data o instalaci poskytnout oběma propagačním aktivitám. 
Snažíme se totiž dílem o totéž. Nemáte-li zatím systém svůj, můžete přispět po 
domluvě s majitelem i cizí instalací. A v našem případě nejen solární. Edvard 
SequensZpět 
na obsah Druhým rokem u nás probíhá 
pod taktovkou Ligy ekologických alternativ soutěž o město nebo obec, kde je nejvíce 
využívána sluneční energie ať ji na ohřev pomocí kolektorů nebo na výrobu elektřiny 
přes fotovoltaické panely. Soutěž stojí na zájmu lidí a tak se obracíme i na Vás. 
Máte na střeše solární systém? Mají ho Vaši známí? Přihlaste se, případně doporučte 
majiteli, ať se do soutěže přidají. Více o soutěži včetně formuláře na přihlášení 
si stáhněte z webu www.solarniliga.cz. 
Edvard Sequens Zpět 
na obsah   Mimo běžná témata ekologické poradny u nás můžete hledat pomoc 
ve dvou oblastech, na které se specializujeme: Ochrana přírody a krajiny 
- metodická i právní pomoc občanům, obcím a občanským aktivitám při rozhodování 
o stavbách a činnostech ovlivňujících životní prostředí, zapojování veřejnosti 
do procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování 
informací, zakládání občanských sdružení, organizování občanských aktivit, zprostředkování 
posudků.Za tuto oblast poradny odpovídá Vladimír Molek, dosažitelný na 
telefonu 387 311 381, v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310 
166, která slouží zároveň jako záznamník a fax, e-mail: calla@ecn.cz
 Trvale 
udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským sdružením v 
oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti, podporách 
pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při jejich problémech 
s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím, u nichž by mohlo být 
vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, archiv informací k jaderné 
energetice. Pro odpovědí z oblasti energetiky se obracejte na Edvarda Sequense 
na telefon (se záznamníkem i faxem): 387 310 166, e-mail: edvard.sequens@ecn.cz.
 Poradenské hodiny pro veřejnost v kanceláři sdružení - Fráni Šrámka 
35, České Budějovice: Pondělí - 9 až 13 hodin (především energetika)
 Úterý 
- 13 až 17 hodin (především všeobecné poradenství)
 Středa - 9 až 13 hodin 
(především ochrana přírody a krajiny)
 Osobní návštěva mimo poradenské hodiny 
je možná po předchozí domluvě. Využijte poradenství pomocí e-mailu: calla@ecn.cz.
 Písemné spojení: Sdružení Calla, P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice.
  
Ekologické poradenství je podpořeno z prostředků evropského sociálního fondu 
a Ministerstva životního prostředí v rámci projektu Krajské sítě environmentálních 
center KRASEC.  Zpět 
na obsah |