| 
 | Ďáblík číslo 34 (duben 2006) 
 |  |  
   
|  |    
Zpět 
na obsah události těchto dnů kladou otázku, zda se víc věnovat povodním, nebo třeba 
ptačí chřipce. Zůstává však i možnost najít průsečík obého: nezdolnou víru mnohých, 
že příroda je koneckonců jen a pouze to, co si o ní sami myslíme. A tak ještě 
v úterý 28. března byla pro média hlavním soustem fotka hasičů, kteří na rybníku 
u Hluboké z gumového člunu hledali chcíplé labutě, oblečení do impregnovaných 
kombinéz a ještě s plynovými maskami na obličeji, aby nebylo vidět, jak přemáhají 
úsměv (při běžném chování nákaza nikomu nehrozí; i nám nejbližší lidské oběti 
- v Turecku - pocházejí z řad dětí, které běžně líbají drůbež odváženou z domova 
na trh). Nikoho v ten den ještě nenapadlo ptát se, jak za poslední čtyři roky 
(od vlhkého léta 2002) starostové i hejtmani motivovali vyplavené nešťastníky 
přestěhovat se mimo inundační území a jak to, že na protipovodňovou prevenci byly 
vynaloženy pouhé 4 miliardy korun - částka srovnatelná s injekcemi veřejných financí 
do hokejových a fotbalových stadionů sloužících profesionálním (!) sportovcům. 
A protože prý nemáme nic cennějšího než symboly, hodí se snad připomenout, že 
velká voda se k nám přihrnula právě v čase, kdy drobným rituálem s posouváním 
hodinových ručiček jsme se (již po sedmadvacáté v řadě) pokusili poručit větru 
dešti a sami sebe přesvědčit, že se již nacházíme v horkém létě, ačkoli na horách 
ještě leží záplavy sněhu...  Dubnový Ďáblík zahajujeme klasickými 
ochranářskými tématy o záchranných stanicích živočichů, o sovách, o bohatství 
pískoven a také o neveselém osudu jednoho stromu. Pak připomínáme vývoj skládky 
u Lišova, s uspokojením registrujeme, že těžba uranu a budování úložišť jaderného 
odpadu se i ve světě politiky staly nepopulárními tématy, pokusíme se vás získat 
pro energeticky pasivní domy, připomeneme 15. výročí respektovaného ekologického 
časopisu a vrátíme se i k některým tématům z minula.    
 |  |      Každoročně 
netrpělivě očekávám příchod jara. Těším se na první prosluněné jarní dny. Ještě 
za tmy mne cestou do práce provází vytrvalý zpěv kosího mládence. V mrazivém ránu 
netrpělivě vzhlížím k obloze a pátrám po odvážném autorovi dosud nesmělých, leč 
radostných skřivaních trylků. Při listování kalendářem odpočítávám dny ke svátku 
Řehoře a nevědomky stočím zrak z okna na nedaleký komín s čapím hnízdem. A což 
potom na zahradě! Pravidelně kontroluji kotce s králičími matkami a při každé 
návštěvě jim přilepšuji mrkvičkou. Obhlížím hnízda, která zvědavě obcházejí kačeny, 
připravené snést první vajíčko, ze kterého se za měsíc probudí nový život. Na 
nový život v podobě skotačivých kůzlat čeká i koza Lýza a Micka. Zkrátka, jaro 
je čas mláďat, jak jsme mimochodem nazvali i březnový zelený čtvrtek. Letošní 
zima byla obzvláště dlouhá a na vše, co k ní patří, i patřičně štědrá. Dalo by 
se tedy čekat, že se na jaro opět těším. Bohužel, ale není tomu tak. Strašák jménem 
ptačí chřipka mne děsí a začínám si uvědomovat příčiny, souvislosti a důsledky. 
Ne, že bych byl cynik a naivka a upřednostňoval lidský život před ptačím. Ale 
děsí mne představa veterinářů a vojáků usmrcujících moje slípky, kačeny, housata, 
kuřata a vše živé, včetně mláďat, na která se každé jaro tak těším, neboť dělají 
jaro jarem. Kupodivu soucítím i s velkochovy, kde na rozdíl od mých několika kusů 
pojmenované drůbeže se tísní v halách i několikatisícová anonymní hejna. A znovu, 
stejně jako v případě králičího moru, myxomatózy a nemoci šílených krav, si kladu 
otázku, na kterou neznám, ale tuším odpověď. Kdo za to může? Jsou to opravdu jenom 
divocí ptáci? Ti poslové jara, které každoročně očekáváme a vyhlížíme a pomáháme 
jim přečkat zimu? Na rozdíl od své drůbeže nemám možnost, a jsem rád, že tomu 
tak je, přihlížet k umírání labutě. Při představě jejího vyčítavého a smutného 
pohledu mi jezdí mráz po zádech. Pouze si domýšlím jakou otázku by nám, pánům 
tvorstva položila.  Vladimír Molek    
Přestože se dlouhotrvající zima ani uprostřed března ještě nechtěla vzdát své 
vlády, zelený čtvrtek, který probíhal v podvečer 16.3. na tradičním místě, byl 
už ve znamení jara - Roman Kössl ze záchranné stanice (ZS) živočichů při ZOO Ohrada 
se s námi přišel podělit o zkušenosti s péčí o mláďata, zejména hendikepovaná.  
 A 
povídání to bylo opravdu velmi zajímavé. V úvodu jsme se dozvěděli o aktivitách 
Unie českých a slovenských ZOO, dále o záchranných programech pro jednotlivé druhy 
živočichů, organizované ministerstvem a ČSOP, o síti záchranných stanic pro hendikepované 
živočichy (http://csop.ecn.cz/handicap/stanice.php) 
a mnoho dalších zajímavých informací - např. že loni přišlo do záchranných stanic 
přes 9 tisíc živočichů a zhruba polovina jich byla navrácena do přírody. Funkce 
ZS spočívá v ošetření, doléčení, záchranných transportech a transferech živočichů. 
(zejména obojživelníků). Některé stanice se věnují i chovu živočichů ohrožených 
(jako je např. sova pálená nebo sýček obecný). Na záchranném chovu puštíka bělavého 
(vypouští se v NP Šumava, chov koordinuje CHKO Třeboň) se podílejí i záchranné 
stanice ZOO Ohrada, Pavlov a Horažďovice. Právě sovy patří mezi zvířata, která 
se navracejí do přírody celkem úspěšně. Naproti tomu tetřevům se volně přežívat 
příliš nedaří. Dobrých výsledků se dosahuje při záchraně perlorodky říční na Šumavě, 
připravují se programy na záchranu motýlů a sysla.  Bohužel, 
realita je taková, že až třetina do péče přijatých živočichů umírá. Důvodem poměrně 
vysokého procenta úhynu není špatný přístup stanic, nýbrž paradoxně často dobré 
úmysly soucitných lidí, kteří ale nemají správnou představu o potřebách zraněných 
zvířat a ve snaze pomoci je krmí nepřirozenou potravou a na ZS se obracejí, až 
když je nejhůř. Stává se to třeba srnečkům - jsou-li krmeni kravským mlékem, vede 
to k průjmu a dehydrataci s následným úhynem.  Roman proto 
zdůrazňoval, že mláďata se v záchranných stanicích ocitají spíše omylem či nedopatřením, 
a pobyt v nich jim více ublíží než prospěje (zvyknou si na člověka, přestanou 
se ho bát, a proto je už není možné vrátit do volné přírody (mohlo by je např. 
přejet auto); pokud žijí od narození v zajetí, nedokáží si sama obstarat potravu 
atd. Jestliže najdeme v přírodě opuštěné mládě, neměli bychom 
je nikdy odnášet, a dokonce bychom se ho neměli ani dotýkat (jinak zanecháme matoucí 
pachovou stopu). I když je vyplašené, je lepší ho nechat být - rodiče jsou totiž 
většinou nablízku (navštěvují a krmí mládě třeba jen jednou denně, aby k němu 
nepřilákali predátory) a stejně mu nemůžeme moc prospět. Výjimku představují situace, 
kdy má mládě evidentně nějaké zranění nebo jeho matka leží poblíž mrtvá.Bát se 
nemusíme ani o hladové havrany a kosy v zahradách či parcích u lidských sídel 
- rodiče se o ně určitě postarají - tedy pokud mláďata neodneseme dál, než kam 
by se dostala sama.  Mezi 
nejčastější hosty stanic patří ptáci (labutě, čápi, dravci) a drobní savci - např. 
již zmiňovaní srnečci, kteří mají v zajetí problémy zejména v době říje, kdy dokonce 
útočí na člověka. V ZS občas končí i ztracená mláďata vydry s omrzlinami na tlapkách 
(rodí se totiž od února až do listopadu) a rorýsi - ti jsou však velmi lekaví 
a proto se nedoporučuje vracet je zpět do hnízda, neboť se stává, že přitom vyskočí 
ostatní. Vzhledem k tomu, že mívají hnízda vysoko (u okapů), většinou si při pádu 
zlomí křídla - a ptáci s poraněnými křídly musí ve stanici zůstat už natrvalo. 
Využívají se pak v programech ekologické výchovy.
 Záchranných 
stanic (jejichž postavení a financování kupodivu není doposud upraveno zákonem) 
je po celé ČR zhruba 30 (nejblíže u ČB jsou ZS při ZOO Ohrada, Sulimo Doudleby 
(specializuje se na dravce), Nová Ves - Makov (u Písku), Třeboň a Votice). Stanice 
mají rozdělené sféry vlivu tak, aby bylo celé naše území pokryto - zasahuje ZS, 
která je k místu nálezu blíže, bez ohledu na hranice krajů. Přestože byly ZS zakládány 
hlavně nadšenci, dnes mají díky získaným zkušenostem a doplněnému vzdělání vysoce 
odborné vedení. Každá stanice musí mít pochopitelně povolení pro manipulaci s 
chráněnými druhy živočichů (pro ohrožené ho vydává krajský úřad, pro silně a kriticky 
ohrožené správa CHKO). Během závěrečné diskuse jsme se nakonec 
i trochu pobavili - např. při dotazu "Jak se zbavit kuny žijící na půdě domu?"; 
odpověď zněla, že bychom měli být rádi, že s námi nějaké zvíře žije, a že v dnešní 
civilizované době, kdy je vše umělé a děti už nepřicházejí se zvířaty téměř do 
styku, zvyšuje vlastně taková kuna atraktivnost dané nemovitosti... Podobně 
tomu bylo s vydrami, když jsme přemýšleli o tom, zda by se měla i nadále vyplácet 
náhrada způsobených škod, nebo ji zrušit a místo ní zavést příspěvek na krmení. Jestli 
vás téma článku zaujalo, přijďte se podívat do ZOO 1. května, kdy se v místní 
ZS zahajuje sezóna - a s plánovanou návštěvou raději neotálejte, neboť stanice 
buduje svůj nový domov v Temelíně, kam se hodlá již letos přestěhovat (důvodem 
je mj. problematická karanténa nových přírůstků probíhající v blízkosti zvířat 
ze ZOO, která by se mohla snadno nakazit). Toto opatření nesouvisí se současným 
nesmyslným zveličováním rizika masového rozšíření viru ptačí chřipky, i když možná 
i díky této mediální bublině musela stanice dočasně pozastavit příjem ptáků. Jak 
přednášející podotkl, jednotlivá ohniska výskytu nakažených ptáků jsou od sebe 
dosti vzdálena, takže se do naší země možná ptačí chřipka vůbec nedostane - ironií 
osudu se však nedávno objevily první případy této nemoci v ČR právě v blízkosti 
Hluboké nad Vltavou...  Petr Drahoš Zpět 
na obsah   
 |  |     Velmi povedenou 
tečkou za únorovou výstavou Ohrožené královny noci byla 2. března 
přednáška Věry Malátkové, která do Borovan přivezla kromě svých 
chovných chrtů - saluk - především tři živé sovy. Besedy v budově borovanského 
podzámčí se zúčastnily asi tři desítky dospělých i dětí. Věra Malátková 
je zaměstnankyní Českých drah a většinu svého volného času věnuje zvířatům. Jejím 
velkým koníčkem je chov handicapovaných dravců a sov; provozuje vlastní záchrannou 
stanici v České Třebové, nazvanou podle prvního zde zachráněného výra "Charlie", 
a sovy, které zde chová, jsou součástí jejích přednášek na školách. Vede také 
oddíl Mladých ochránců přírody "Puštíci".  Nejvíce 
respektu dospělých i dětí v Borovanech vzbudila samice výra velkého Chérie [čérí], 
jíž bylo po úrazu na rozvodech vysokého napětí amputováno levé křídlo; je nyní 
závislá na péči člověka a ve volné přírodě by nepřežila. Další přivezená sova 
- puštík Fifík - je tzv. "inprint" - to znamená, že si vtiskl člověka jako svého 
životního partnera a není proto schopen žít ve volné přírodě. Přinesli ho do stanice 
nezkušení lidé, kteří se domnívali, že soví mládě vypadlo z hnízda. Jak Věra Malátková 
vysvětlila, odrůstající soví mláďata, zvaná "haluzníci", z hnízda nevypadávají, 
ale pohybují se volně v okolí hnízdního místa, kde je rodiče několik týdnů krmí. 
Kromě sov zraněných při střetu a auty (stále narůstající automobilová doprava 
je pro sovy, které si na vyhřátém povrchu asfaltu rády hledají potravu, opravdu 
velkým nebezpečím), či popálených na sloupech elektrického vedení jsou právě "soví 
puberťáci" často do stanic přinášeni - samozřejmě zbytečně. Posledním přivezeným 
"exponátem" byla sova pálená.
 Na území České republiky hnízdí 
220 druhů ptáků - mezi nimi je 10 druhů sov. Všechny patří mezi zvláště chráněné 
druhy ptáků. Na přivezených sovách si přítomní mohli při poutavém výkladu Věry 
Malátkové ihned ověřovat základní poznatky - o kterých nás informuje již Ottův 
slovník naučný: "Sovy (Strigidae) snadno se poznají mezi ptáky. Veliké oči 
na tlusté hlavě, od těla málo oddělené, jsou ku předu obrácené a kol nich tvoří 
pírka tužší, roztřepená, paprskovitě uložená t. zv. "závoj", jímž S. nabývají 
zvláštního výrazu kočičího. Krátký, hákovitý zobák bývá skoro úplně ukryt peřím. 
Otvor ušní jest veliký, a jediné S. mají vnější zvukovod dílem kostěný, dílem 
kožnatý. Ústrojem tím nabývají zvlášť bystrého sluchu. Význačný jest dále t. zv. 
vratiprst; mohouť 4. prst i ku předu i do zadu obrátiti, tak že držíce se větví, 
mají dva prsty ku předu, dva do zadu obrácené. Peří jejich jest neobyčejně měkké, 
čímž let jejich se stává úplně tichým." Bezhlučný let předvedl puštík Fifík 
přímo v přednáškové místnosti, stejně jako schopnost otočit hlavu téměř o 180°. 
A nabídce pohladit si sovu po bříšku (po zádech se sova kvůli ochrannému přirozenému 
povlaku peří hladit nesmí) neodolal nikdo. Přímý kontakt s živou sovou byl nezapomenutelným 
zážitkem nejen pro přítomné děti, které si puštíka mohly děti vzít i na ruku - 
rozzářené tváře netřeba popisovat.   K zesílení zážitku (kromě sovího pexesa, 
které si na památku každé z dětí odneslo) poté přispěla ještě krátká vycházka 
za humna, kde se Věra Malátková pokusila přilákat místní sovy pomocí magnetofonové 
nahrávky. To se bohužel nepodařilo, ale zajímavá byla i následná ukázka hlasů 
všech našich sov - pod tmavou zimní oblohou obzvláště působivá.   "Mým 
cílem není jen vyhoukat sovu. Chci hlavně vysvětlit metodiku zjišťování výskytu 
sov - jsem přesvědčena, že takováto setkání jsou nejlepší motivací k tomu, aby 
se lidé začali zajímat o své životní prostředí a o možnosti, jak ho chránit," 
vysvětluje Věra Malátková: "Lidé o sovách a vůbec o záchraně zvířat skoro nic 
nevědí. Když jsme pořádali po celé Praze přednášky v rámci projektu Sovy do škol, 
tak jsem zjistila, že z těch tisíců dětí, které poslouchaly, pouhé dvě věděly, 
kde je záchranná stanice pro handicapované živočichy. Dnes má každé z nich rozvrh 
s mapkou záchranných stanic. Jsem ráda, že tyhle zachráněné sovy, které se již 
bohužel do přírody vrátit nemohou, přispívají alespoň velmi úspěšně k ekologické 
výchově nejširší veřejnosti. Děti dnes bohužel často o přírodu vůbec neprojevují 
zájem a nemají ani základní znalosti... Ovšem na druhé straně o zajímavé formy 
ekovýchovy, především pokud jsou spojené se živými zvířaty, je zájem, který přesahuje 
nabízenou kapacitu." Se zklamáním pak hovoří o tom, že ředitel jednoho českobudějovického 
gymnázia zrušil besedu plánovanou na následující den - kvůli obavě z ptačí chřipky...
  
O Věře Malátkové a jejím dalším velmi úspěšném programu Bodlinka, který umožňuje 
zapojit záchranu podzimních mláďat ježků do praktické ekologické výchovy ve školách, 
si můžete přečíst v příštím čísle Krasce - jihočeského čtvrtletníku o životním 
prostředí. Výstavu a besedu uspořádaly Městský úřad Borovany a sdružení 
Calla. Obě akce se konaly v rámci projektu Krajské sítě environmentálních center 
KRASEC za podpory Evropského sociálního fondu a Ministerstva životního prostředí 
ČR. Více informací o ochraně sov naleznete na webových stránkách Klubu ochrany 
dravců a sov při sdružení Děti Země (http://kodas.detizeme.cz). 
 Zpět 
na obsahZdenka Jelenová, psáno pro Borovanský 
zpravodaj  
 |  |    
Zpět 
na obsah  Sdružení 
Calla v březnu zahájilo projekt "Význam, využití a ochrana pískoven v jihočeské 
krajině", který podpořilo Ministerstvo životního prostředí. Jeho cílem je zmapovat 
přírodovědně cenné pískovny v Jihočeském kraji a zajistit jim odpovídající ochranu. 
Zaměří se také na osvětu veřejnosti a informovanost zainteresovaných pracovníků 
státní správy, samosprávy nebo nevládních organizací.  Jak už jste si na 
stránkách Ďáblíku mohli přečíst, pískovny nejsou zdevastované plochy bez života. 
Často se dokonce mohou stát útočištěm řady vzácných a chráněných druhů živočichů 
i rostlin, které v okolní krajině nenacházejí vhodné podmínky pro svůj život. Calla 
při práci na projektu využije mnohaleté zkušenosti, které při ochraně cenných 
pískoven nashromáždila. Stačí připomenout ochranu velkého hnízdiště břehulí říčních 
v pískovně Třebeč nebo pomoc občanům a občanským sdružením ve Veselí nad Lužnicí 
a Vrábči.   Během letošního roku se kromě mapování pískoven uskuteční odborný 
seminář a přednášky pro veřejnost. Calla zřídí také webové stránky projektu, které 
by měly sloužit jako zdroj informací pro všechny odborné i laické zájemce. Mimo 
jiné by měly obsahovat také interaktivní mapku jihočeských pískoven, která poslouží 
jako zdroj informací pro ochranu přírody, ekologickou výchovu nebo řízení o těžbě 
štěrkopísku. Na projektu se můžete podílet i vy - členové Cally a čtenáři 
Ďáblíku. Přivítáme jakékoli (i sebestručnější) informace o pískovnách v Jihočeském 
kraji. Každá taková informace bude pro nás cenná. Zájemcům o větší zapojení do 
projektu můžeme poslat také jednoduché formuláře pro mapování pískoven.  
 |  |    Zpět 
na obsah 
V sobotu 18. března na lidskou hloupost vážně doplatil jeden krásný dub letní 
v Borovanech. Majitelé si k tomu dokonce najali firmu. V době, kdy jsme byli k 
torzu přivoláni, byly již práce u konce a nebylo bezprostředně co zachránit. Podali 
jsme však podnět České inspekci životního prostředí, která by měla ze zákona dále 
konat.  Smutné je, že to byl navíc jediný dub v této nové části Borovan, 
která nese název U Dubu. Pokud je nám známo, Město Borovany pozemek prodalo pro 
účel novostavby pod podmínkou, že dub zůstane zachován. Bohužel tato podmínka 
již nebyla úřady zahrnuta do územního rozhodnutí a stavebního povolení ani jako 
věcné břemeno. Poté, co rozestavěnou stavbu koupili noví majitelé, požádali v 
březnu 2004 o odstranění stromu zejména z důvodu až fóbických obav o svou bezpečnost. 
Dva odborné posudky však shledaly strom jako vitální, zdravý, a nenašly důvody, 
proč pokácení doporučit. Doplňme, že strom má obvod kmene 250 cm ve výšce 130 
cm nad zemí a je 80 až 100 let starý. Městský úřad proto pokácení dubu nakonec 
nepovolil. Poškození stromu je trvalé, ekologická újma podle metodiky Agentury 
ochrany přírody a krajiny zde jde do statisíců. Budeme sledovat, jak si s případem 
ČIŽP poradí, ale dosavadní zkušenosti nám nedávají příliš optimismu. Navíc, pokud 
k pokutě nebudou nařízeny náhradní výsadby, je v tomto případě ze zákona maximální 
pokuta 10 tisíc korun. Jak odhalili novináři, ČIŽP uděluje pokuty bezzubé, v průměru 
ve výši 3 % možného.  Stav stromu v březnu 2004 a o dva roky později můžete 
sami posoudit na fotografiích. Pokud sami znáte podobné případy, napište nám o 
nich. |  |  |  | Dub 
letní v Borovanech v roce 2004 | Tentýž 
dub v roce 2006  | 
 Edvard Sequens  
 |  |    V těchto dnech shromažďuje Ministerstvo 
životního prostředí, konkrétně odbor výkonu státní správy v Českých Budějovicích, 
vyjádření občanů, organizací a obcí k žádosti společnosti A.S.A. o rozšíření skládky 
v Lišově. Na základě těchto stanovisek ministerstvo rozhodne, zda je nutno rozšíření 
skládky posuzovat podle zákona o vlivu stavby na životní prostředí. Lišovští zastupitelé 
jakoby zapomněli na odpor zdejších občanů proti rozšíření skládky projednávané 
před šesti lety. Tehdy bylo společnosti A.S.A. prodlouženo skládkování do roku 
2007. Již vloni se ale zastupitelé rozhodli skládku rozšířit, neboť její provoz 
přináší vítané prostředky. V Lišově se sládkuje odpad převážně z Českých Budějovic 
již od roku 1977 a k dvěma tzv. starým skládkám, které představují ekologickou 
zátěž, přibyla v roce 2000 nová, tzv. těsněná skládka, jejíž životnost končí příští 
rok. Místo aby se obě města domlouvala na společné konečné rekultivaci skládky, 
pomáhají uvádět do života její další rozšíření na úkor životního prostředí a na 
úkor minimalizace odpadů. Lišovská radnice zakládá příjmy městského rozpočtu především 
na zisku z ukládání odpadu.   Skládkování 
a spalování odpadu je stejně nebezpečné jako jeho dovoz. Tento fakt je nepříliš 
zdůrazňován, neboť je v rozporu s podnikáním v odpadové branži. V době, kdy je 
schválen republikový, krajský i městský plán odpadového hospodářství, který preferuje 
třídění a využívání odpadů, se jeví podnikatelský záměr v Lišově jako sci-fi. 
Místo slibů na převedení skládkování v třídicí linku a kompostárnu, se plánuje 
za souhlasu lišovské radnice skládkování na další tři roky. To představuje při 
ročním ukládání 40 tis. tun odpadu a životnosti navrhované rozšířené skládky 112.000 
tun odpadu. Ano, skládka má být ve stávajícím areálu, ale na staré skládce, která 
již představuje ekologickou zátěž, a tedy rizika pro životní prostředí. Místo 
výsadby stromů dojde ke kácení posledních zbytků lesa a před monstrózní halou 
vyroste na ploše 180 x 90 metrů desetimetrová kupa odpadků navazující na dnešní 
novotvar v krajině.  Nabízí se otázka: Budeme mít dostatek 
odpadků, abychom nakrmili spalovnu v Mydlovarech (100 tis. tun ročně), skládku 
v Borovanech (23 tis. tun ročně po 30 let) a skládku v Lišově? Nebylo zbytečné 
vyhození peněz za zpracování plánů odpadového hospodářství, které počítají s tříděním 
a využitím odpadu? Po pěti letech se opět Calla dostává do víru událostí kolem 
lišovské skládky a vypadá to na novou kampaň. Budování skládky na staré ekologické 
zátěži představuje riziko, ohrozilo by Chráněnou oblast podzemní akumulace vod 
Třeboňsko a vážně by narušilo krajinný ráz. Proto požadujeme zpracování dokumentace, 
která by zhodnotila vliv stavby na životní prostředí. Nejenže se tím získá dostatek 
posudků, ale bude také umožněna účast veřejnosti a vytvoří se časový prostor pro 
další kroky k tomu, aby rozšíření skládky nebylo povoleno. Vladimír 
MolekZpět 
na obsah  Ekologické a spotřebitelské nevládní 
organizace vítají, že oficiální pozice České republiky, prezentovaná v únoru v 
Bruselu, sdílí jejich vážné výhrady k návrhu Rámcové směrnice o odpadech a Tematické 
strategie pro předcházení vzniku a recyklaci odpadů. Je správné, 
že se Česká republika postavila proti změně odpadové hierarchie a proti návrhu 
na změnu klasifikace spaloven odpadů na zařízení pro jejich využití. České stanovisko 
je dobrou zprávou hlavně pro obyvatele Prahy, Liberce a Brna, které by nová legislativa 
EU ohrozila nekontrolovaným dovozem odpadů ze zahraničí. České vyjednavače v Bruselu 
by měli pečlivě sledovat také lidé z česko-německého a česko-rakouského pohraničí 
a obyvatelé Českých Budějovic, Opatovic, Plzně a Ostravy. Tato sídla by mohly 
dovozy odpadů ohrožovat z důvodu blízkosti hranic nebo plánů na výstavbu obřích 
spaloven komunálních odpadů.  Případné schválení nové evropské legislativy 
by fakticky zbavilo Českou republiku možnosti zabránit masovému dovozu odpadů 
z Německa a Rakouska do českých spaloven, proti kterému Hnutí DUHA bojuje už pět 
let. Vítáme, že se ministr Ambrozek snaží těmto dovozům bránit v rámci českých 
zákonů, a je velmi důležité, že se postavil i proti bruselskému návrhu.  
Dovoz odpadů do Česka by ohrozil plnění Plánu odpadového hospodářství ČR. Spalovny 
navíc mohou ohrožovat životní prostředí nejen ve svém okolí, ale i daleko od místa, 
kde stojí, protože toxické látky z nich putují až tisíce kilometrů. Odstrašujícím 
je i způsob, jakým se v Česku nakládá s odpady ze spaloven, např. směs popílku 
a strusky ze spalovny společnosti Termizo z Liberce, zamořená toxickými látkami, 
již kontaminovala životní prostředí v Jizerských horách a na řadě dalších míst. Pokud 
EU zvýhodní spalování odpadů na úkor prevence vzniku a recyklace odpadů, vedlo 
by to k neodpovědnému plýtvání materiálními hodnotami v nich obsažených, ohrozilo 
by tisíce pracovních míst v recyklačním průmyslu a vedlo by k dalšímu tlaku na 
těžbu surovin. Nevládní organizace se shodují, že návrhy Evropské komise 
bohužel postrádají kontrolovatelné cíle i efektivní nástroje pro prevenci vzniku 
a recyklaci odpadů. Oslabují také koordinaci odpadové politiky v rámci EU a směřují 
i k oslabení principu zodpovědnosti výrobců za odpad. Tiskovou 
zprávu STUŽ, Hnutí DUHA, Arniky, CZ Biom, KOSA a Zeleného kruhu upravil Vladimír 
MolekZpět na 
obsah  
 |  |     Rozkladová 
komise ministerstva životního prostředí zamítla bez možnosti dalšího odvolání 
žádost společnosti TIMEX Zdice o povolení průzkumu podzemních nalezišť uranu u 
Mečichova, Hlupína, Bratronic, Nahošína a Doubravice na Blatensku. Stejný verdikt 
padl i v případě třech dalších lokalit, kde ministerstvo zamítlo průzkum - Jamného, 
Horní Věžnice a Tasova, které se nacházejí na východ od Jihlavy.  
Odvolání proti rozhodnutí je v současnosti možné pouze soudní cestou, na stanovení 
průzkumného uzemí neexistuje právní nárok. Přestože surovinová politika státu 
uvádí, že je účelné i do budoucna podporovat vyhledávání a průzkum ložisek nerostných 
surovin na území České republiky, zamítavé stanovisko MŽP toto nezpochybňuje. 
Důvodem rozhodnutí je fakt, že v navrhované lokalitě Mečichov probíhal průzkum 
ložiska více jak 30 let. Zjištěné zásoby uranové rudy byly tak malé, že byly odepsány 
a ložiska zrušena. Tzn. že daná lokalita byla podrobně prozkoumána, a není tedy 
potřebné shromažďovat další údaje. K žádosti o průzkum území pro možnou těžbu 
uranu přimělo společnost TIMEX Zdice nejspíš podzimní rozhodnutí o prodloužení 
těžby do roku 2008 v uranovém dole Dolní Rožínka a rostoucí ceny uranu na světových 
trzích.  "Aby jim za humny otevřeli uranový důl, je asi 
tak to poslední, co české obce chtějí. Geologické průzkumy a případná těžba uranu 
by vyvolaly ještě větší odpor starostů a místních lidí, než před deseti lety zájem 
důlních společností o ložiska zlata. Uranové doly u nás způsobily škody a kontaminaci, 
kterou stát bude čistit ještě desítky let a vynaloží na to miliardy korun. Správný 
recept, co s českým uranovým průmyslem, je konečně stanovit definitivní harmonogram 
postupného uzavření posledního dolu v Dolní Rožínce a tuto kapitolu navždy ukončit," 
uvedl programový ředitel Hnutí Duha Vojtěch Kotecký.  
Hana GabrielováZpět 
na obsah   
Na otázku trvalého hlubinného úložiště na jihu Čech došlo v diskusním předvolebním 
pořadu České televize Otázky Václava Moravce Speciál z Českých Budějovic, který 
se v přímém přenosu vysílal 13. března. Přítomní lídři politických stran byli 
tazatelem z řad novinářů vyzváni, aby se k tomuto projektu vyjádřili a rovněž 
aby sdělili, jaký názor mají na právo veta k vybudování úložiště.  K postoji, 
aby obce mohly sami rozhodnout, zda úložiště ve svém okolí chtějí nebo nikoliv, 
se dle svých slov hlásí předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek a místopředsedkyně 
Strany zelených Dana Kuchtová. Tom Zajíček z ODS si myslí, že jsou v republice 
lepší lokality než ty vytipované SÚRAem v Jihočeském kraji, ale které má na mysli, 
to neprozradil. Ministr kultury Vítězslav Jandák by odpad také odsunul jinam, 
tentokrát až do Ruska. Nu a předseda KSČM Vojtěch Filip věří v pokrok techniky, 
neboť dnešní odpad bude možné "využít jako palivo při jaderné syntéze". 
Což, dodejme, je omyl.  Edvard SequensZpět 
na obsah   Pasivní 
domy jsou aktuálním trendem v evropském stavebnictví. Po nesmělých začátcích v 
Česku a na Slovensku dochází i zde k jejich dynamickému rozvoji. Pasivní domy 
potřebují pouze velmi málo energie na vytápění, přibližně jednu desetinu ve srovnání 
s běžnými domy. Poznatky a zkušenosti s pasivními domy lze s úspěchem využít i 
při rekonstrukci stávajících staveb, a takto zvýšit jejich komfort i hodnotu a 
současně výrazně ušetřit za vytápění.
   Mezinárodní 
konference PASIVNÍ DOMY 2006, která se uskuteční 18. a 19. října v Brně, přinese 
nejnovější informace o vývoji a dění na poli pasivních domů. Stejně jako během 
prvního ročníku zazní celá řada zajímavých přednášek od zahraničních odborníků, 
včetně experta z německého Passivhaus Institutu, a zároveň přinese informace o 
nejnovějších českých projektech. Současně s konferencí proběhne výstava materiálů, 
výrobků a služeb pro pasivní domy, kde se účastníci i široká veřejnost seznámí 
s aktuální nabídkou na trhu. Účastníci konference mají rovněž možnost zúčastnit 
se navazující exkurze do pasivních domů v Rakousku. Další informace o konferenci 
včetně přihlašovacího formuláře naleznete na internetových stránkách www.2006.pasivnidomy.cz. 
Informaci o konferenci přinášíme již dnes, neboť stejně jako v roce 2005 bude 
velmi rychle obsazena zájemci. Podle tiskové zprávy pořadatelů 
Edvard Sequens Zpět 
na obsah   22. duben je od roku 1970 vyhlášen Dnem Země. V tento den 
nebo ve dnech kolem tohoto data probíhají po celém světě nejrůznější akce oslavující 
planetu Zemi. Přestože ještě zbývají dva týdny, přípravy na letošní Den Země jsou 
v plném proudu. Alespoň co se týče ekologických poraden sdružených v krajské síti 
KRASEC. První akcí, kterou pro veřejnost připravila českobudějovická Calla - sdružení 
pro záchranu prostředí a Šmidingerova knihovna ve Strakonicích, se stala výstava 
fotografií Příroda Boletic. Výstava je přístupna v prostorách Šmidingerovy knihovny 
od 20. března do 24. dubna denně v otevírací dobu knihovny. Proč právě výstava 
Příroda Boletic?   Mezinárodní 
svátek životního prostředí, ke kterému se v roce 1990 připojila i Česká republika, 
si klade za cíl upozornit na problémy související s ochranou planety Země v souvislosti 
s trvale udržitelným životem na ní. Kromě problémů spojených s globálním oteplováním, 
propagací čistých zdrojů energie, omezení odpadů a jejich recyklování se jedná 
také o ochranu přírody a zachování její druhové rozmanitosti. Naši pozornost zasluhují 
v tomto nejen známá chráněná území, ale i oblasti, které o tuto ochranu usilují 
a jsou v ohrožení. Jedním z nich je i vojenský újezd Boletice zařazený do seznamu 
Natura 2000 jako evropsky významná lokalita a ptačí oblast soustavy Natura 2000. 
Díky těmto skutečnostem a navrhované ochraně odolává zdejší příroda podnikatelským 
záměrům umístit zde obrovské středisko zimních sportů. Zatím se tento úmysl nedaří 
prosadit, o to více je ale nutné upozorňovat veřejnost na výjimečné hodnoty zdejší 
přírody a informovat o jejím ohrožení. Jednou z těchto možností představuje i 
výstava fotografií Příroda Boletic, kterou měli již možnost kromě Českých Budějovic 
shlédnout v Českém Krumlově, Kájově a Volarech. Součástí výstavy byla i 
přednáška ředitele Národního parku a CHKO Šumava Aloise Pavlíčka pořádaná ve spolupráci 
s místní organizací ČSOP.  Vladimír MolekZpět 
na obsah  20. 
února 2006 zveřejnily Česká společnost ornitologická a sdružení Calla stanovisko 
ke studií "Lipensko - zimní turistická sezona", zpracovanou Atelierem 8000 spol. 
s.r.o. pro společnost Lipno Servis s.r.o. Tuto studii, kterou se dosud nepodařilo 
nevládním organizacím získat ani s využitím zákonů o poskytování informací, schválilo 
na svém lednovém zasedání Zastupitelstvo Jihočeského kraje jako podklad pro nový 
návrh na civilní využití Vojenského výcvikového prostoru Boletice. Zmíněná 
studie však nadále počítá s lokalitou Chlum pro výstavbu zimního střediska, a 
to i přes oznámení Jihočeského kraje o upuštění od záměru vybudovat v této lokalitě 
zimní středisko. Kromě nového návrhu na využití kopců Špičák a Bulov uvádí mezi 
lokalitami s potenciálem regionálního lyžařského centra také Smrčinu v I. a II. 
zóně Národního parku Šumava! Calla je v mediích nařčena z "osamoceného boje" proti 
variantě Špičák. Využili jsme proto setkání nevládních organizací a dalších partnerů 
v boletické kampani, abychom toto tvrzení vyvrátili.  Ekologické 
nevládní organizace jsme seznámili s naším prohlášením ke studii Lipensko - zimní 
turistická sezona a okamžitě jsme získali jejich podporu. Stejně jako Česká společnost 
ornitologická a Calla nesouhlasí s výměnou Chlumu za Špičák také Hnutí Duha České 
Budějovice, Sdružení Děti Země, Jihočeské matky, Ekologický právní servis, Okrašlovací 
spolek Zdíkovska, Zelené srdce Evropy a Česká pobočka mezinárodní skupiny A. Rocha 
- křesťané v ochraně přírody.
 Uvedené organizace se shodly na tom, že pro 
další existenci Ptačí oblasti Boletice je stěžejní udržet její celistvost. Nelze 
ji proto dělit na území s nižší a vyšší prioritou zájmu ochrany přírody. Všechny 
její části jsou stejně cenné. Zároveň požadují, aby se za podpory státních orgánů 
pokračovalo v průzkumu Boletic a veškeré záměry byly posuzovány zcela transparentně 
na základě skutečně odborných argumentů a v souladu s právními předpisy. Klíčovým 
problémem vojenského újezdu Boletice je především zabezpečení jeho využívání na 
takové úrovni, které by i do budoucna garantovalo přežití všech vzácných a ohrožených 
organismů.  Vladimír MolekZpět 
na obsah  V 
souvislosti se zveřejněním článku v Českobudějovických listech 20. 3. 2006 "Kraj 
trvá na strategii tří K" se sdružení Calla ohrazuje proti nařčení hejtmana 
Jana Zahradníka z "odmítání všeho". Vladimír Molek k tomu uvádí: Je s podivem, 
že je nám vyčítána nekoncepčnost, protože právě Jihočeský kraj postupuje v prosazování 
velkých lyžařských středisek bez ohledu na přírodní podmínky i potřeby a požadavky 
celého regionu. Své vize opírá pouze o stanoviska některých obcí, jejichž podporu 
získává pod záminkou zlepšení zaměstnanosti. Bez nezbytného zákonného posouzení 
záměru jsou zpracovávány nejrůznější nekonkrétní varianty. Ani jedna z nich nepočítá 
s tím, že se jedná o plánování podnikatelských záměrů v území, které nenáleží 
pod správu Jihočeského kraje, ale armády. Ta se však podle vyjádření k petici 
nehodlá vzdát vojenského prostoru dle představy Jihočeského kraje. Ochota 
jednat, ještě neznamená souhlasit, o čemž svědčí tyto citace:  26. ledna 
2006 - Ministerstvo obrany, brigádní generál Ivo Zbořil (v odpovědi na petici): 
"Ministerstvo obrany ČR v souladu s Koncepcí výstavby profesionální armády ČR 
a mobilizace ozbrojených sil ČR nadále zachovává stanovisko, že se zrušením vojenského 
újezdu nepočítá."  8. března 2006 - Ministerstvo obrany, brigádní generál 
Petr Pavel: "Varianta vybudovat lyžařský areál na vrcholu Špičák je ve fázi jednání. 
Konečné rozhodnutí je podmíněno předložením a komplexním posouzením konkrétního 
návrhu dle platných právních předpisů, včetně hlediska ochrany přírody a krajiny". 
 Rovněž státní orgány ochrany přírody, zmiňované v článku, se k variantě 
Špičák nevyjadřují tak vstřícně, jak je zde uváděno. I když můžeme mít pochybnosti 
o stanovisku Správy NP a CHKO Šumava, alespoň co se jeho vyjádření prostřednictvím 
tiskového mluvčího týká.  19. ledna 2006 Ministerstvo životního prostředí, 
RNDr. František Pojer, náměstek ministra: "V současné době pokračuje zájem Jihočeského 
kraje o civilní využití VVP Boletice, avšak jednání, která jsou vedena mezi MŽP 
a JK, probíhají zatím v obecné rovině, aniž byl MŽP představen konkrétní záměr 
tohoto využití. V případě předložení konkrétního záměru bude MŽP požadovat komplexní 
vyhodnocení záměru z hlediska zájmů ochrany přírody tak, aby případná realizace 
záměru neměla negativní dopad na přírodní hodnoty tohoto území."  Závěrem 
lze konstatovat, že abeceda má více písmen, než-li "k", ale pokud se chceme držet 
strategie tří "K", pak se spíše než-li proklamovaná koncepce, konsensus a kompromis 
nabízí v případě Boletic korupce, klientelismus a české "kravina". Vladimír 
MolekZpět 
na obsah  Kterak 
jste si přečetli minule, koná se letos už čtrnáctý ročník ankety Ropák 2005 a 
Zelená perla 2005, kterou organizují Děti Země. Uzávěrka obou anket byla 27. března 
a nám tedy nezbývá než očekávat, zda uspějí některé z námi nominovaných výroků: 
  "Česká republika udělala chybu, když investovala do životního prostředí, 
protože z toho v podstatě nic nemá" Ing. Jaroslav Míl, MBA, prezident 
Svazu průmyslu a dopravy ČR, bývalý generální ředitel ČEZ, v týdeníku EURO, 18. 
4. 2005
 "Výzkumy ve Velké Británii dokládají, že lidé žijící do vzdálenosti 
zhruba jednoho a půl kilometru od větrných elektráren velmi často trpí bolestmi 
hlavy, nevolností, nespavostí, stresem a depresemi, způsobenými právě infrazvukem 
a rušivými optickými efekty, vzniklými odrazem slunečních paprsků od rotujících 
listů vrtulí. Pro mnohé se život vedle větrných elektráren stal tak nesnesitelným, 
že se museli odstěhovat.""Větrné elektrárny rovněž způsobují takřka okamžitý 
pád cen pozemků a nemovitostí, stojících na dohled od nich, tedy v okruhu 30 až 
50 kilometrů."
 Ing. Evžen Tošenovský, hejtman Moravskoslezského kraje, 
ODS, Proč říkám ne větrným elektrárnám, MF DNES, 19. 9. 2005
 "Jaderný 
odpad jistě bude v budoucnosti exportován mimo Zeměkouli.""Zdroje nedojdou, 
vždy se objeví nové ekologické zdroje."
 MUDr. Luděk Sefzig, senátor, ODS, 
předseda senátního výboru pro záležitosti Evropské unie, během rozpravy výboru 
nad novelou tzv. atomového zákona, 20. 4. 2005
 "Výčet "obnovitelných 
zdrojů" je poplatný militantní ekologické propagandě. Vyhýbá se jaderné energii, 
ač pro to není žádný racionální argument."prof. Ing. Václav Klaus, prezident 
ČR, Prezident nepřipojil svůj podpis k zákonu o podpoře využívání obnovitelných 
zdrojů", prohlášení z 27. 4. 2005
 "Co se týče biomasy, 
ano decentralizujme, spalujme hlouposti, které už nejdou nadále zpracovat.." 
Ing. Martin Říman, poslanec za ODS, během III. čtení k zákonu na podporu výroby 
elektřiny z obnovitelných zdrojů, 23. 2. 2005
 Edvard SequensZpět 
na obsah  Společensko-ekologický 
časopis Sedmá generace si letos připomíná své 15. narozeniny. Už od začátku roku 
se slavnostní tabule prohýbá pod vybranými lahůdkami, nahlédněme tedy aspoň krátce 
do připravovaného menu pro dnešní i budoucí generace.  První 
číslo nabídlo pochoutky přímo v nejvyšší kvalitě. Redakce v sérii článků pátrala, 
proč veřejnost nezná značku BIO, proč u nás chybí biozpracovatelé a co všechno 
brání rozvoji biobyznysu. Také se zajímala o konflikt, který vznikl mezi nejsilnějším 
svazem ekologických zemědělců PRO-BIO a kontrolní a certifikační organizací KEZ. 
Pokud by někomu hrozilo přejedení, poskytuje redakční tým hned v dalším vydání 
SG první pomoc v podobě tématického bloku o alternativním léčení. Zkrátka nepřijdou 
ani čtenáři, kteří si nepotrpí na dlouhé řeči a chtějí jít rovnou na věc. Třetí 
číslo jim totiž nabídne několik konkrétních, praxí ověřených příkladů, jak obnovit 
přírodu - od založení přírodní zahrady, přes vytvoření stepi až po práci v pozemkových 
spolcích.
  V rubrice Drobnohled se čtenáři zase například dozví, jak plechovka 
od Coca-Coly souvisí s Boeingy a vypečené brambůrky s devastací Malajsie, co všechno 
se může skrývat za nápisem 100% cotton a proč mrtvé stromy oplývají životem. Kulturní 
Zahrada ukazuje, jak vypadá McDieta v podání Morgana Spurlocka či poutnická tradice 
zdejších kumštýřů posledních desetiletí nebo co si Annie Dillardová přinesla od 
Drátenického potoka a dobrodruh Dubský z Asie. K rozhovorům si redakce pozvala 
kandidáta běloruské opozice pro letošní prezidentské volby Alexandra Milinkieviče, 
režiséra ropného dokumentu Zdroj Martina Marečka nebo třeba ministra životního 
prostředí Libora Ambrozka, který čelil otázkám na tělo, rezort i duši.  
Celým ročníkem se vinou tři seriály: o řemeslech, která ani v kyber věku nepatří 
do starého železa; o médiích a manipulaci, aby čtenáři příště věděli, co původně 
vědět vůbec neměli; a třetí série pak řeší, zda moderní technologie mohou skutečně 
přispět k ochraně životního prostředí. Podrobné informace o Sedmé generaci 
včetně objednávky předplatného zájemci najdou na http://www.sedmagenerace.cz/. 
  Zpět 
na obsah    Shodou 
okolností se 15. výročí letos týká i našeho sdružení Calla. O akcích, které k 
této příležitosti připravujeme, vás budeme včas informovat. Dnes zmiňme, že chystáme 
zvláštní číslo Ďáblíka (podobně jako před 5 lety; najdete jej na našem webu http://www.calla.cz/). 
Rádi bychom Vás požádali o spolupráci: jsme zvědavi na Vaše názory a uvítáme i 
- zejména od členů - fotografie z různých akcí apod. Nebuďte prosím překvapeni, 
pokud Vás s prosbou o takovou pomoc během jara oslovíme.  No a pokud by 
se ukázalo, že po 15 letech je třeba přejít k lukrativnějším formám činnosti, 
máme už jeden projekt vypracovaný:  Tomáš MalinaZpět 
na obsah   
EKOLOGICKÉ DNY OLOMOUC - EDO 200618.4. - 3.5. 2006
 Město 
Olomouc, Středisko ekologické výchovy OŽP MmOl Sluňákov.
 Podrobné a aktuální 
informace: http://www.olomoucko.cz/slunakov
 "POCHYBNOSTI 
O SMYSLU, SMYSL POCHYBNOSTÍ, KRAJINA JAKO PROSTOR IMAGINACE" Je to krajina 
naší mysli, krajina imaginace, kterou mapujeme i vytváříme. Skutečnost objevujeme 
až ve chvíli, kdy nás překvapí, zmate. Skutečnost se hlásí chybami. (Heidegger)
 * * * Příroda BoleticDalším 
zastavením výstavy fotografii se v květnu stanou Prachatice. 
V reprezentačních výstavních prostorách Zimní zahrady v budově městského 
úřadu bude k shlédnutí od 2. do 26.května. Zahájena 
bude vernisáží v úterý 2 května v 16 hodin.
 Poté bude následovat 
v čajovně od 18 hodin přednáška ředitele Národního parku a CHKO 
Šumava Aloise Pavlíčka.
 V tomto případě spolupracuje Calla 
s partnerem v síti Krasec, prachatickou Dřípatkou.
 * * * Filmárum 
je promítání pro veřejnost o přírodě a lidech.
 Vzniklo díky spolupráci 
DAPHNE ČR - Institutu aplikované ekologie a skupiny studentů Na Hnízdě 
Biologické fakulty JU.
 Probíhá v areálu Biologické fakulty (Branišovská 31) 
jednou za 14 dní v letním a zimním semestru vždy v 19:00. Jde o promítání vybraných 
filmů z proběhlých Ekofilmových festivalů a je volně přístupné 
všem divákům.
 Na některá promítání zveme hosty (besedy), 
kteří přednáší o zajímavých souvislostech týkajících se promítaného tématu. Nyní 
Vám přinášíme fotografickou a výtvarnou SOUTĚŽ, která probíhá 
až do 24. dubna 2006. Další informace na: http://filmarum.bf.jcu.cz
 * * * 25. 
4. 2006 - U příležitosti Dne Země pořádá sdružení 
Calla v úterý 25. dubna od 17,00 hod. panelovou diskusi o problematice nakládání 
s odpady v Jihočeském kraji v kulturním domě Slavie v Českých Budějovicích. 
Více info 
na plakátku ke stažení (pdf, 132 kB).  * * * |  | 2 
- 22. 5. 2006 - Sdružení Calla a Jihočeské matky 
Vás zvou na výstavu fotografií Václava Vašků s názvem: "Černobyl dnes 
- vzpomínání na budoucnost" (Cyklus získal 2. cenu Czech Press Photo 
2005 v kategorii Příroda a životní prostředí). Výstava se koná od 2. do 22. května 
- více informací 
na plakátku ke stažení (pdf, 294 kB). Vernisáž se uskuteční 2. května od 15:00. | 
 * 
* * Jiří Bohdal: Fotografie přírodyVýstava 
v Jihočeském muzeu (Dukelská 1) 6. 1. - 1. 5.
 denně mimo pondělí 
9:00 - 12:30 a 13:00 - 17:30 h.
 * * * Neznámý 
svět drobných savců Výstava fotografií zoologa Miloše Anděry v 
Jihočeském muzeu
 12. ledna 2006 od 16 h vernisáž, výstava otevřena od 13. 
1. do 1. 5.
 denně kromě pondělí 9 - 12:30 a 13 - 17:30 h.
 * 
* *  Chtěl 
by také číst KRASEC. Jenže do Iráku ho zatím nedodáváme.
 Vy 
však KRASEC můžete číst pravidelně. Stačí si jej objednat!  Jihočeský 
čtvrtletník o životním prostředí. 
 a nejen o něm.  Objednávejte 
u všech dobrých knihkupců. Také v jihočeských ekologických organizacích. Napište 
si o něj na rosa@ecn.cz případně na calla@calla.cz. 
Doručení zaručíme.  KRASEC - čtivé informace o všem, co 
se týká životního prostředí do každé poštovní schránky !   Zpět 
na obsah  Mimo běžná témata ekologické poradny u nás můžete hledat pomoc 
ve dvou oblastech, na které se specializujeme: Ochrana přírody a krajiny 
- metodická i právní pomoc občanům, obcím a občanským aktivitám při rozhodování 
o stavbách a činnostech ovlivňujících životní prostředí, zapojování veřejnosti 
do procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování 
informací, zakládání občanských sdružení, organizování občanských aktivit, zprostředkování 
posudků.Za tuto oblast poradny odpovídá Vladimír Molek, dosažitelný na 
telefonu 387 311 381, v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310 
166, která slouží zároveň jako záznamník a fax, e-mail: calla@ecn.cz
 Trvale 
udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským sdružením v 
oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti, podporách 
pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při jejich problémech 
s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím, u nichž by mohlo být 
vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, archiv informací k jaderné 
energetice. Pro odpovědí z oblasti energetiky se obracejte na Edvarda Sequense 
na telefon (se záznamníkem i faxem): 387 310 166, e-mail: edvard.sequens@ecn.cz.
 Poradenské hodiny pro veřejnost v kanceláři sdružení - Fráni Šrámka 
35, České Budějovice: Pondělí - 9 až 13 hodin (především energetika)
 Úterý 
- 13 až 17 hodin (především všeobecné poradenství)
 Středa - 9 až 13 hodin 
(především ochrana přírody a krajiny)
 Osobní návštěva mimo poradenské hodiny 
je možná po předchozí domluvě. Využijte poradenství pomocí e-mailu: calla@ecn.cz.
 Písemné spojení: Sdružení Calla, P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice.
  
Ekologické poradenství je podpořeno z prostředků evropského sociálního fondu 
a Ministerstva životního prostředí v rámci projektu Krajské sítě environmentálních 
center KRASEC.  Zpět 
na obsah |