|
Ďáblík číslo 40 (říjen 2006)
Úvodník
večerní chvíle uplynulých dnů jsem strávil u notebooku ve vzpomínání na příjemné
chvíle páteční oslavy Cally a při sestavování tohoto čísla Ďáblíku. Zneklidněn,
že mě nenapadá žádné nosné téma úvodníku, odbočil jsem nakonec k placení jednoho
účtu prostřednictvím internetu. Jenže ouha! Zjistil jsem, že proti dosavadním
zvyklostem potřebuji od nynějška k provedení transakce hned tři číselné kódy.
Spořitelna to vymyslela tak, že po zadání druhého kódu (dostal jsem ho poštou),
mi ten třetí (jiný pro každou platbu) má přijít formou esemesky na mobil.
Já ovšem jsem odpíračem mobilu ("Vzali nám už i to ticho," napsal
před časem na adresu mobilfandů Ludvík Vaculík; a to jsou tu ještě ty stožáry
v krajině). Potřeboval jsem však účet zaplatit okamžitě, a tak jsem začal
žadonit u rodinných (mobilních) příslušníků. Pomoc jsem nakonec nalezl (a
kód přišel během několika vteřin), ale hořká pachuť zůstala. Od nynějška budu
méně svobodný; účet budu moci obsluhovat jen po domluvě s někým druhým. Neboť
spořitelna vůbec neuvažuje, že by některý z jejích klientů mohl nemít mobil
(jak to, že alternativně není nabízen kontakt e-mailem?). A tak mě napadá:
Za komunistů se člověk vylučoval na okraj společnosti tím, že měl něco, s
čím se nepočítalo: například prvorepublikové či osmašedesátnické knížky v
knihovně nebo známé v Anglii. Dnes už jsme dál: člověk se deklasuje naopak
tím, že něco nemá: auto, mobil nebo třeba chuť trávit víkendy místo v lese
nakupováním. Toť triumf společnosti dostatku: náš svět je ovládán unifikovanou
velkovýrobou, která pochopitelně vyžaduje dav unifikovaných spotřebitelů.
Odolat tomuto tlaku lze jen vytvářením ostrůvků pozitivní deviace: velký úkol
nejen pro nevládní organizace, ale i pro jednotlivce. No, ale já mám protentokrát
aspoň pokus o ten úvodník. Zbývá jen omluva, že Ďáblík přichází později než
jindy: musel ustoupit jubilejnímu Ďáblíku k 15. výročí Cally.
Říjnový Ďáblík začíná připomenutím, jak snadno proběhla kolaudace prvního
bloku Temelína, přestože v jeho konstrukci i provozu zůstávají nezodpovězené
otazníky. Nabízíme tabulku největších znečišťovatelů českého ovzduší a jako
protipól připojujeme rekapitulaci českobudějovického Dne bez aut. Věnujeme
se i odpadovému hospodářství (zejména v souvislosti s lišovskou skládkou).
Dozvíte se o kauze sporného stavebního projektu z kraje houbařského ráje severně
od Českých Budějovic a - zase jako příjemný protějšek - informujeme o (zatím
ojedinělé) stavbě pasivního domu ze slámy a příbuzných materiálů. Pozveme
Vás na seminář o praktických technologiích solárního ohřevu vody a díky Rose
Vás můžeme upozornit, kde sehnat informace o ekologicky šetrných nátěrech.
Přejeme Vám příjemný závěr letošního vyvedeného babího (či indiánského; nehodící
se škrtni : ) léta.
Zpět
na obsah
Občanská sdružení jako nepohodlní kritici?
Vyloučit
 Krajský
úřad v Českých Budějovicích (stavební úřad) rozhodl o vyloučení občanských
sdružení Jihočeské matky a Calla z řízení o kolaudaci Jaderné elektrárny Temelín.
Stalo se tak i přesto, že do kolaudačního řízení byly již od devadesátých
let přesouvány některé důležité změny stavby před dokončením jako například
výměna automatizovaného systému řízení. Úřad zároveň vyhověl žádosti ČEZu
o sloučení kolaudace 1. a 2. bloku JETE. Oba bloky mají nyní povolené prozatímní
užívání, jehož platnost vyprší na konci roku 2006. Pak musí provozovatel buď
získat kolaudační rozhodnutí, nebo požádat o prodloužení prozatímního užívání
stavby.
Stavební úřad se při rozhodování řídil "návodem", který mu ve svém
rozhodnutí o odvolání občanských sdružení poskytlo Ministerstvo pro místní
rozvoj. Podle něj nejsou kolaudací JETE ohroženy zájmy ochrany přírody a krajiny.
Již vydané, ale poté v odvolání zrušení kolaudační povolení 1. bloku elektrárny
občanská sdružení kritizovala z následujících důvodů:
-
Stavební úřad neměl k dispozici dostatečné podklady pro rozhodování (chyběla
např. dokumentace skutečného provedení stavby, dokumenty týkající se bezpečnosti
provozu - protokol o tlakových zkouškách a pevnostní zkoušce kontejnmentu,
monitoring radioaktivních výpustí, analýza příčin mimořádných poruch).
-
Stavební úřad neprokázal, zda stavba JETE nebude ohrožovat veřejné zájmy
(životní prostředí a zdraví obyvatel).
-
Stavební úřad se vůbec nezabýval důkazy, které zpochybňují bezpečnost
JETE (např. zprávu o provozu JETE s netěsným kontejnmentem v rozporu s některými
předpisy).
 ČEZ se snaží kolaudaci
maximálně urychlit. Ve stavebním úřadě, který rozhodl o vyloučení občanských
sdružení z kolaudačního řízení a povolil sloučení kolaudace obou bloků JETE,
elektrárenská firma nalezla silného spojence. Vyloučení považujeme za snahu
stavebního úřadu zbavit se nepohodlných účastníků řízení. Namísto hájení veřejného
zájmu se tak krajští úředníci rozhodli vyhovět dlouholeté snaze provozovatele
elektrárny. Argumentaci, že schvalované změny nemají vliv na životní prostředí
považujeme za absurdní. JETE bude samozřejmě svým provozem ovlivňovat životní
prostředí. Proti rozhodnutí o vyloučení sdružení se proto odvoláme.
4. září jsme proto s Jihočeskými matkami a Občanskou iniciativou pro ochranu
životního prostředí uspořádali happening před Jihočeským krajským úřadem a
zodpovědným úředníkům předali žluté helmy a žluté klotové rukávy, vše s logem
ČEZ.
Podle společné tiskové zprávy Edvard Sequens
Jsou požadavky MAAE opravdu vyřešeny?
Pojistné ventily kompenzátorů objemu primárního okruhu JE
Temelín jsou při provozu nastaveny na vyšší tlaky, než na které jsou kvalifikovány
od výrobce. Přitom jde o technologický prvek, který má přímý vliv na jadernou
bezpečnost. Úkolem pojistných ventilů kompenzátoru objemu je zabránit přetlakování
primárního okruhu jaderné elektrárny nad povolené meze a tím vzniku netěsnosti
nebo dokonce praskliny v primárním okruhu vedoucímu až k havárii s velkým únikem
radioaktivních látek do životního prostředí. Jejich primární funkce je tedy
otevřít při překročení zadaného tlaku. Neméně důležitá je ovšem jejich sekundární
funkce spočívající v uzavření, poklesne-li tlak pod zadanou hodnotu. Pokud není
zajištěno úplné uzavření ventilů, zůstane primární okruh otevřen se všemi důsledky:
vychlazování primárního okruhu a tedy vnos kladné reaktivity znamenající zvyšování
výkonu reaktoru a samozřejmě otevřená bariéra průniku radioaktivních látek do
životního prostředí.
V průběhu havárie se zvyšováním tlaku v primárním okruhu lze
očekávat takové teplotní a tlakové poměry v oblasti pojistných ventilů, které
mají za následek vznik směsi páry a vody, která proudí pojistnými ventily. Pojistné
ventily proto musejí být kvalifikovány rovněž pro proudění této směsi a musí
být zaručeno, že taková směs je nepoškodí natolik, aby bylo zajištěno jejich
úplné a bezpečné uzavření při poklesu tlaku pod zadanou hodnotu. Vodní složka
směsi při proudění dokáže při daných parametrech poškodit ventily tak, že tento
požadavek nemusí být splněn. Nedokáže-li výrobce ventilů zaručit výše uvedené
požadavky, není jejich instalace na zařízení vhodná a pokud k ní došlo, není
zařízení provozováno bezpečným způsobem.
Výrobce pojistných ventilů kompenzátorů objemu pro Jadernou
elektrárnu Temelín firma Sempell je kvalifikoval na proudění páry a parovodní
směsi v akreditované zkušebně KWU Siemens na tlak 17 MPa. Informace, které jsme
získali od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost však uvádí, že na obou výrobních
blocích JETE jsou tyto ventily nastaveny na hodnoty otevíracího tlaku 17,7 MPa
a 18,1 MPa s neurčitostí v nastavení 0,2 MPa. Tedy na tlak vyšší, než na který
jsou kvalifikovány výrobcem. Hrozí tak jejich poškození a ztráta funkčnosti.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii zjistila tento bezpečnostní
problém již v roce 1996 a upozornila na nutnost jeho odstranění. Provozovatel
JE Temelín, společnost ČEZ, téhož roku v odpovědi agentuře uvedl, že problém
je vyřešený. Stejné stanovisko uvedl SÚJB v Národní zprávě určené pro Úmluvu
o jaderné bezpečnosti v roce 2004. Realita tomu neodpovídá.
ČEZ se rád chlubí, jak JE Temelín splňuje požadavky mezinárodních
inspekcí. Na příkladu pojistných ventilů se však ukazuje, že to nemusí být pravda
a že některé nedostatky přetrvávají. Obrátili jsme se s Jihočeskými matkami
dopisem na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii, ve kterém její pracovníky
upozorňujeme na zjištěný rozpor a žádáme je o stanovisko. Zároveň jsme na tyto
nedostatky dodatečně upozornili pracovníky stavebního úřadu, který rozhoduje
o kolaudaci.
Krajský úřad v Českých Budějovicích v současné době rozhoduje
o vydání kolaudačního rozhodnutí na oba bloky jihočeské jaderné elektrárny.
Na V kolaudačním řízení, ve kterém se má posuzovat soulad stavby a technologie,
by se stavební úřad měl těmito problémy zabývat. Novinářům na tiskové konferenci
jsme tentokrát problém přiblížili pomocí loutkového divadla s ponorkou ČEZkého
námořnictva jménem Temelín.
Ze společné tiskové zprávy Cally a Jihočeských matek Edvard
Sequens
Zpět
na obsah
Čisto a teplo s novým zákonem
 Ekologické
organizace uvítaly, že ČSSD navrhla novým zákonem podpořit výrobu tepla z
čistých, obnovitelných zdrojů. Dobrá legislativa může znamenat důležitou podporu
pro bioenergetiku - především domácí kotle a výtopny na biomasu - nebo solární
kolektory na střechách českých domů. Hnutí DUHA a Calla budou v Poslanecké
sněmovně prosazovat doplnění některých dodatečných klauzulí, které by zvýšily
efektivnost zákona, a úpravy předloženého návrhu. Zákon schválený v loňském
roce podpořil výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ovšem možnosti čisté
výroby tepla jsou podle oficiálních propočtů u nás asi trojnásobně větší.
Podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů by pomohla rozhýbat odvětví, které
u nás zatím zaostává. Vytvoří tisíce pracovních míst především v zemědělství
a high-tech výrobě solárních kolektorů. Výroba tepla je dnes u nás z více
než 60 procent zajišťována z uhlí a souvisí s narůstajícím znečištěním ovzduší.
Zákon proto také pomůže snížit exhalace oxidu uhličitého a zajistí spolehlivé
vytápění či teplou vodu pro tisíce domácností. Solární kolektory a kotle na
biomasu by se mohly stát stejnou samozřejmostí jako třeba v Německu.
Podle společné tiskové zprávy s Hnutím DUHA Edvard Sequens
Zpět
na obsah
Elektrárna špiní skoro tolik jako všechna auta
 Největší
uhelný zdroj ČEZ - elektrárny Prunéřov - vypouští jen o několik procent méně
oxidu uhličitého než všechna česká osobní auta dohromady. Elektrárny Prunéřov
v roce 2005 vypustily 8,12 milionu tun oxidu uhličitého. Exhalace z osobní
automobilové dopravy za rok 2005 dosud nebyly zveřejněny, ale v roce 2004
činily 8,87 milionu tun: to by byl rozdíl 8,5 %. Ukázal to přehled emisí z
průmyslových provozů, který zveřejnilo ministerstvo životního prostředí v
Integrovaném registru znečištění: www.irz.cz.
Česká republika patří se 12 tunami na obyvatele a rok mezi evropské rekordmany
v exhalacích oxidu uhličitého. Zdaleka nejvíce znečištění do vzduchu chrlí
obstarožní uhelné elektrárny, které tvoří třináct ze dvaceti největších producentů
oxidu uhličitého, viz tabulka. Ovšem některé další průmyslové provozy, hlavně
hutě a chemičky, si s nimi nezadají. Vláda se musí tímto problémem začít zabývat
a energetické společnosti motivovat k instalaci moderních, efektivnějších
technologií. První příležitostí je národní plán pro druhé kolo obchodování
s emisemi, který ministři budou schvalovat ještě na podzim. Vláda v něm musí
po elektrárnách a dalším těžkém průmyslu požadovat snížení vysokých exhalací.
Jako první krok by postačovalo několik procent, Duha prosazuje 6 %) aby se
rozhýbaly čisté investice. Hnutí DUHA nedávno vydalo podrobnou studii o hlavních
českých zdrojích oxidu uhličitého (Kompletní studii lze stáhnout na www.hnutiduha.cz/publikace/infolisty/pdf/fosilni_faktor.pdf).
Analýza zároveň doporučuje, jak by šlo znečištění omezit.
Žebříček dvaceti největších znečišťovatelů:
Zdroj - Miliony tun CO2 - Provozovatel
elektrárna Prunéřov 8,12 ČEZ
elektrárna Počerady 6,67 ČEZ
elektrárna Tušimice 5,12 ČEZ
Mittal Steel Ostrava 4,86 Mittal Steel
paroplynový cyklus Vřesová 4,50 Sokolovská uhelná
Chemopetrol 4,33 Unipetrol
elektrárny Mělník 2,3 - 3,29 ČEZ
elektrárna Chvaletice 2,68 ČEZ
elektrárna Opatovice 2,58 International Power
Třinecké železárny 2,39 Moravia Steel - Třinecké železárny
elektrárna Mělník 1 - 2,27 Pražská teplárenská
elektrárna Dětmarovice 2,26 ČEZ
elektrárna Ledvice 1,98 ČEZ
Vysoké pece Ostrava 1,87 Mittal Steel
Energetika Třinec 1,67 Moravia Steel - Třinecké železárny
elektrárna Kladno 1,60 ECK Generating
elektrárna Tisová 1,48 ČEZ
PJ Komořany 1,41 United Energy
papírny Štětí 1,37 Mondi
elektrárna Třebovice 1,27 Dalkia
Podle tiskové zprávy Hnutí DUHA upravil Edvard Sequens
Zpět
na obsah
Den bez aut se vydařil
 Hlavní
českobudějovická akce k letošnímu Dni bez aut proběhla opět za účasti Cally
na náměstí Přemysla Otakara II. v pátek 22. 9. Spolu s Rosou jsme připravili
mapu města, do níž kolemjdoucí zapichovali připravené očíslované vlaječky
a na vedle stojící flipchart popisovali dopravní problémy, které v označeném
místě pociťují. Mapa měla mezi lidmi velký úspěch - doufejme, že tomu tak
bude i u zastupitelů, kterým ji představitelé magistrátu předají jako vzkaz
od občanů. Snad tato akce napomůže k řešení ožehavých dopravních problémů
a další realizovaná opatření prospějí zejména pěším a cyklistům...
Na náměstí bylo dopoledne připraveno mnoho atrakcí pro děti, odpoledne se
přítomné organizace zaměřily spíše na informační servis pro dospělé - o dopravní
statistiky, které jsme měli na stánku k nahlédnutí (počet nehod, zraněných
a mrtvých) bohužel nebyl příliš velký zájem - přitom nebylo jednoduché je
získat. Příjemnou atmosféru vytvářely kapely na pódiu (např. Bonsai č. 3,
která též hrála na oslavě 15 let Cally) a občas i poněkud upovídaný moderátor.
Program zakončila cyklojízda, které se zúčastnilo asi 30 lidí. Návštěvnost
byla standardní, i když to chvílemi v centru vypadalo jako po vymření - hodně
lidí asi jezdí na náměstí autem, a když to nejde, jedou někam jinam...
Zpět
na obsah
Předvolební nostalgie
Komunální volby jsou za dveřmi a na dveře voličů klepou lídři politických
stran i nezávislí kandidáti. Voliči se mají rozhodnout, komu dají důvěru, do
kterých rukou vloží na pár let svůj život. Ono totiž nejde jenom o otřepané
fráze a politická křesla na radnici. Já jsem si to znovu uvědomil při posledním
jednání městského zastupitelstva v Lišově, tedy opravdu posledním v tomto volebním
období. Nezájem, pasivní zvedání rukou a ignorování námitek veřejnosti mne děsí,
ale to neznamená, že nepůjdu volit. Půjdu a předvolební guláš se snažím ochutit
alespoň trochou zeleného koření, které usypávám.
V Lišově jsem se narodil, více jak padesát let zde žiji a rád bych zde žil
i nadále. K tomu mi ovšem kromě materiálních podmínek chybí jistota, že budu
žít ve zdravém městě. Nemusí přitom jít o obavy z ekologické katastrofy ohrožující
bezprostředně lidské zdraví i životy (ostatně i to jsme okusili na vlastní kůži
v případě požáru Jitony a skládky). Bohužel většina občanů je k problémům životního
prostředí, tolik souvisejícím se zdravým městem,lhostejná a má jiné priority.
Navíc člověk si problémy životního prostředí uvědomuje až v případě přímého
ohrožení zdraví, bezpečnosti či majetku. Teprve s odstupem doby , kdy se stáváme
pamětníky, si uvědomujeme, že ne vždy byly ulice v Lišově tak nebezpečné; myslím
tím nejen narůstající automobilovou dopravu vedenou přes město, ale i výkon
policie. Nehodlám se nostalgicky vracet do doby četníka Lexy a koňských potahů,
ale někdy mi ten pěší policista a tichá hlavní ulice, kde se chodec nemusí vyhýbat
kamionům, chybí.
S útlumem zemědělské výroby, projevujícím se nejen chátrajícím areálem bývalého
JZD Svornost, ale také plevelem zarůstajícími pozemky, si uvědomuji význam rčení
o zdravém selském rozumu. Také proti němu, a nejen v rozporu s přírodou, je
odvodňování kopců a mokrých luk, regulace potoků a vybetonování jejich koryt.
Pozemky, které se takto získaly, jsou draze vykoupeny.
Přírodu vnímáme i z hlediska estetického. Pohled na čistý rybník, rozkvetlou
louku, zdravý les, ale i pěknou stavbu, nás naplní uspokojením. Ale v Lišově
- tak jako mnohde jinde - k takovému pocitu bohužel není mnoho důvodů. Ve jménu
podnikání a zvyšování materiální životní úrovně pokračujeme mnohdy v budování
megalomanských staveb, které svým vzhledem a nevhodným umístěním hyzdí město.
Oč citlivěji přistupovali naši předkové ke stavbě špitálu, pivovaru, kostela
či fary... Oč více si vážili svého životního prostředí a chránili je a to neměli
o ekologii ani zdání. Město bude zdravé, pokud v něm budou žít šťastní a spokojení
obyvatelé. K naplnění tohoto cíle je třeba nejen dobré vůle a ochoty nás všech,
ale i těch, kteří město spravují. Přál bych si, aby se naši zastupitelé oprostili
od politických manýrů svých stran a chovali se jako občané, kteří se tu narodili,
žijí zde a chtějí pro město a jeho obyvatele obětovat část svého života. K tomu
je nezbytné, aby občanům naslouchali a naopak aby se občané zajímali o život
i dění ve svém městě.
Vladimír Molek
Zpět
na obsah
Skládka v Lišově ukazuje svou pravou tvář
V době, kdy společnost A.S.A. České Budějovice, s.r.o,. usiluje o další rozšíření
skládky komunálních odpadů v Lišově, ukazuje tato "milionová skládka"
svou pravou tvář. Provoz skládky je všeobecně spojen se zvýšeným požárním rizikem
- zahořením odpadů. V Lišově se ale tato situace opakuje a v krátké době zde
hoří již podruhé. Na rozdíl od občanů, kteří jsou touto situací znepokojeni,
většinu zastupitelů nechává skládka v klidu. To ukazuje i poslední jednání zastupitelstva,
kde byla aktuální informace o skládce zařazena až na základě stížnosti občanů
do "různého". Lišovská radnice spoléhá na závěry posouzení vlivu skládky
na životní prostředí a ukončením skládkování by se nerada "loučila"
s jistým zdrojem financí do městské pokladny. Jak je ale zřejmé z názoru občanů
(v roce 2000 podepsalo 600 občanů petici proti rozšíření skládky) i ze současného
provozu skládky, rizika umístění a provozu skládky nejsou nezanedbatelná.
 Proč
skládka hoří? Odpověď na tuto otázku je nutno hledat v provozním řádu skládky,
který v roce 2004 schválil v rámci vydaného rozhodnutí o tzv. integrovaném povolení
Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajského úřadu Jihočeského
kraje. Dle tohoto rozhodnutí lze na skládku ukládat cca 280 druhů odpadu. To
samo o sobě při nedostatečném překrývání odpadů , jejich hutnění a hlavně netřídění
může být prvotní příčinou zahoření skládky. Příslušný zákon o odpadech přitom
uvádí, že na skládky je přitom zakázáno ukládat odpady, které mohou mít při
svém vzájemném smísení negativní vliv na životní prostředí, a odpady neupravené.
Provozní řád musí zajišťovat, že skládka hořet nebude! Pokud se tak stane, měla
by být neprodleně nalezena a odstraněna příčina. Pokud zde hoří opakovaně, existují
pouze dvě možnosti: buď byl porušen provozní řád, nebo tento provozní řád nesplňuje
zákonem stanovené a pro všechny platné základní podmínky. Požár, trvající týden,
je sice uhašen, ale... Občané mají právo na informace a rozhodování o osudu
skládky, ovšem za obec bude pravděpodobně, pokud se razantně nezmění složení
městského zastupitelstva, rozhodovat pouze několik málo zastupitelů. A ti, pokud
budou pokračovat ve stopách svých předchůdců, si ze skládky za humny nedělají
vrásky. Vždyť jsou to jisté tři miliony do městské pokladny.
Zdroje o stavu životního prostředí uvádějí, že 8% škodlivých rakovinotvorných
dioxinů mají na svědomí požáry skládek. Vlivem nedokonalého spalování směsného
odpadu (PVC, nábytek, nápojové kartony, plasty, koberce, polystyren) unikají
do ovzduší i další jedovaté látky ( fosgen, ftaláty, těžké kovy, oxidy síry,
oxid uhelnatý, čpavek). Jejich měření však není prováděno a hasičský záchranný
sbor provádí měření pouze ve vztahu k bezpečnosti práce zasahujících požárníků.
Sdružení Calla, které vystupuje proti rozšíření skládky, se proto ptá: Proč
má být dále prodlužována životnost skládky, která ohrožuje životní prostředí
? A tuto otázku, spolu s dalšími, klademe Oblastnímu inspektorátu České inspekce
životního prostředí, kam jsme podali podnět k šetření. Pozadu nezůstala ani
A.S.A.: po narážkách na to, že skládku "někdo" úmyslně zapálil, aby
ubylo odpadu, a tím bylo umožněno další skládkování, podala trestní ohlášení
na neznámého pachatele. Otázkou je, zda šetření ukáže skutečný důvod i příčinu
požáru a jaké závěry z toho vyplynou pro současně probíhající proces EIA.
Vladimír Molek
Zpět
na obsah
Na tý louce zelený
Známá písnička může klidně pokračovat, a to i v případě "zelený
louky" u Mazelovské hájenky.Tu koupil před několika lety spolu s několika
hektary pozemků zahradník z Prahy s cílem opravit chátrající hájenku na pokraji
Velechvínského polesí, založit zde školku lesních dřevin a věnovat se myslivosti
ve vlastní honitbě. Na rozdíl od některých podnikatelů majících obdobné "panské
sny" dovedl své představy do konce, aniž by se zproneveřil přírodě. Citlivě
opravená hájenka neztrácí nic ze svého dřívějšího kouzla, pěstební plochy
lesních dřevin nehyzdí fóliovníky a půda není bičována herbicidy. Majitel
spolupracuje s obcí Mazelovem a pomáhá při úpravě veřejných prostranství.
Lokalita se nachází nedaleko hranic CHKO Třeboňsko a vše by bylo v pořádku,
kdyby...
U hájenky jsou na pokraji rozsáhlého lesního komplexu Velechvínského
polesí dvě louky. Na jedné, s rybníčkem, se každoročně suší voňavé seno pro
zimní přikrmování zvěře. Na druhé se tak dělo také do doby, než majitel hájenky
zjistil, že nepatří k pozemkům, které koupil s hájenkou a že o jejím osudu
bude rozhodovat někdo jiný a úplně jinak. Známá firma Ma... z Českých Budějovic
má dobré kontakty i znalosti o volných pozemcích, a tak jeden z jejích majitelů
louku koupil. Ne proto, aby zde sušil seno pro zvěř, ale aby výhodně pozemek
zpeněžil. A tak se na odboru životního prostředí magistrátu města Českých
Budějovic objevila žádost o vydání souhlasu se stavbou tří rodinných domů.
V místě, které nemá komunikační napojení, přípojku vody, kanalizace ani elektřiny,
se bez uzardění a zpracovaného územního plánu chystá stavba. Pochopitelně,
že tento záměr odporuje nejen krajinnému rázu, ale i zdravému rozumu. Nicméně
vidina tří rodinných sídel s oplocením, bazénem a kurtem otevírá dveře.
Naštěstí "pan zahradník" se spojil se sdružením Calla.
Negativní stanovisko podané při správním řízení, zdravý selský rozum ani výklad
metodiky o hodnocení krajinného rázu však úřednici magistrátu nepřesvědčil.
Bez mrknutí oka vydala souhlasné stanovisko - ovšem s tím, že přeci jenom
dojde k narušení krajinného rázu, a proto je nutno zohlednit barevnost fasád
při začlenění staveb do krajiny! Calla se pochopitelně proti tomuto rozhodnutí
odvolala a magistrátní rozhodnutí "shodila" odborným posudkem architekta
Stanislava Kováře. Ten nepopírá, že by zde mohla stát stavba, ale dané lokalitě
musí odpovídat nejen její architektonické ztvárnění, ale hlavně funkční využití.
Posudek je tedy blízký stanovisku Cally o nezastavitelnosti území. Ostatně
tento psotoj je potvrzen i posudkem od Agentury ochrany přírody, který si
nechal v průběhu odvolacího řízení zpracovat Krajský úřad Jihočeského kraje.
Kauza by mohla mít šťastný konec, kdyby napadené rozhodnutí
nemělo procesní chyby, kvůli kterým jej odvolací orgán sice zrušil, ale vrátil
k novému projednání. Takže "na tý louce zelený" se sice ještě pasou
jeleni, ale její osud není zdaleka vyřešený. "Pan zahradník" je
připraven louku od "pana mocného" odkoupit, a nadále zde sušit seno
a těšit se z klidu. Otázka je, za jakou cenu je ochoten "pan mocný"
slevit ze svých požadavků a uznat porážku. Rozhodující slovo, i když si to
nechce připustit, bude mít v novém řízení opět odbor ochrany životného prostředí
Magistrátu města České Budějovice, který by se měl pod vlivem dvou odborných
posudků "pochlapit" a vyslovit formou správního rozhodnutí ono kouzelné,
ale bohužel málo používané slůvko NESOUHLASÍ.
Vladimír Molek
Zpět
na obsah
Jihočeský slamák
 Před
časem jste se zde mohli dočíst o návštěvě slaměného pasivního domu v Rakousku.
Po ledenické vlaštovce by dalším přírůstkem do slaměné rodiny na jihu Čech mohla
být rozestavěná přístavba rodinného domu pana Kouby ve Lčovicích nedaleko Vimperka,
jejíž autorem je Ing. Arch. Aleš Brotánek. Hlavní část přístavby tvoří lehká
dřevěná konstrukce založená na pilotech nad terénem, v podlaze je 30 cm izolace
z minerální vaty, stěny a střecha jsou zatepleny balíky slámy o tloušťce 38
cm. K větrání, vytápění a chlazení celého objektu budou sloužit rekuperační
jednotky. Pro dohřívání vzduchu v rekuperačních jednotkách a pro zajištění teplé
vody je v objektu instalována akumulační nádrž na 1000 litrů která bude v letním
období ohřívána solárními kolektory a v zimě z malých krbových kamen umístěných
v největší místnosti. Do budoucna se ještě počítá s využíváním dešťové vody,
s kořenovou čističkou odpadních vod a s fotovoltaickými panely na výrobu elektřiny
ze slunečního záření.
Edvard Sequens
Zpět
na obsah
Calla pokračuje s projekty na ochranu přírody
Calla může pokračovat ve své dlouhodobé činnosti v ochraně přírody Jihočeského
kraje díky grantu financovanému z programu Transition Facility Evropské unie,
který administruje Nadace rozvoje občanské společnosti. V tomto grantovém programu
se jedná již o druhý podpořený projekt Cally, takže můžeme na předchozí práci
plynule navázat.
Důležitou součástí projektu se stane opět účast ve správních řízeních, procesech
EIA a projednávání územně plánovací dokumentace a pomoc dalším občanským sdružením,
kde můžeme využít dlouholetých zkušeností. Mimořádný význam bude mít v nejbližší
době oponování záměrů, které by mohly poškodit mimořádně cenné ekosystémy vojenského
prostoru Boletice, o jehož lesních porostech vznikne nová skládačka. Projekt
také počítá s pokračováním poradenské činnosti Cally v oblasti ochrany přírody,
která bude zaměřena na veřejnost i občanská sdružení.
Další část nového projektu rozvíjí dosavadní aktivity Cally v ochraně přírodovědně
cenných pískoven. Kromě veřejnosti, úředníků, občanských sdružení a zainteresovaných
firem chceme tentokrát oslovit i pracovníky v ekologické výchově a vzdělávání
a ukázat jim možnosti využití pískoven v této oblasti. Mimo jiné počítáme s
vydáním souboru informačních listů o pískovnách, který téma metodicky zpracuje,
a s exkurzí do vybrané pískovny. Na ekovýchovné části projektu se podílí Centrum
ekologické a globální výchovy Cassiopeia.
O průběhu projektu a vašich možnostech, jak se do něj zapojit, vás budeme informovat
v Ďáblíku i na webových stránkách Cally.
Klára a Jiří Řehounkovi
Zpět
na obsah
Rosa poradí, čím natírat
Ekologická poradna Rosy vydala nový letáček, který pomůže s orientací v nabídce
barev a laků a poradí s výběrem nátěru šetrnějšího k životnímu prostředí a lidskému
zdraví. Leták též nabízí průřez nabídkou nátěrových hmot včetně všech produktů
pyšnících se označením "Ekologicky šetrný výrobek". Spotřebitel v
letáku najde důležité informace o vlivu nátěrových hmot na životní prostředí
a lidské zdraví, které by měl při jejich nákupu brát v úvahu. Všechno důležité
lze totiž vyčíst přímo z jejich obalu. Kromě odstínu, ředidla a povrchu, na
který je nátěr určen, je zde uveden i návod k použití a tzv. R-věty a S-věty,
udávající rizikovost výrobku a zásady bezpečného zacházení.
Většina nátěrových hmot obsahuje značné množství škodlivých látek. Jejich neblahý
vliv na životní prostředí i lidské zdraví se projevuje už při výrobě, použití
i při jejich likvidaci. Největší riziko je spojeno s organickými (syntetickými)
rozpouštědly, které tvoří 40-60% hmotnosti většiny přípravků. Např. při roční
spotřebě kolem 100 tis. tun nátěrových hmot v České republice unikne do ovzduší
přibližně 50 tis. tun organických rozpouštědel.
Z hlediska vlivu na životního prostředí a lidské zdraví je žádoucí používat,
prostředky ředitelné vodou, které obsahují méně škodlivin, zejména těkavých
organických látek. Jejich nabídka je bohatá a zahrnuje nátěrové hmoty na širokou
škálu povrchů. Z hlediska domácího prostředí jsou nejméně závadné výrobky mající
atest pro použití na hračky a pro styk s potravinami. Dobrým a spolehlivým vodítkem
je ekoznačka "Ekologicky šetrný výrobek". "Nátěrové hmoty šetrnější
k životnímu prostředí jsou sice o něco dražší, ale musíme se rozhodnout, co
je pro nás důležitější: naše zdraví a čisté životní prostředí nebo pár zrovna
ušetřených korun?", říká poradce Rosy Pavel Hrubý.
Leták byl vytvořen s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Evropského
sociálního fondu v ČR. Leták je možné si objednat na adrese Rosy (Senovážné
nám. 9, 370 01 České Budějovice), telefonicky na čísle 387 432 030 nebo e-mailem
na adrese kancelar@rosa.ecn.cz. Jsou k mání i osobně v poradně Rosy tamtéž.
Pavel Hrubý, Rosa
Zpět
na obsah
Ekologická poradna sdružení Calla - poradenství pro Vás
Mimo běžná témata ekologické poradny u nás můžete hledat pomoc ve dvou oblastech,
na které se specializujeme:
Ochrana přírody a krajiny - metodická i právní pomoc občanům, obcím
a občanským aktivitám při rozhodování o stavbách a činnostech ovlivňujících
životní prostředí, zapojování veřejnosti do procesů posuzování vlivů staveb
na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování informací, zakládání občanských
sdružení, organizování občanských aktivit, zprostředkování posudků.
Za tuto oblast poradny odpovídá Vladimír Molek, dosažitelný na telefonu 387
311 381, v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310 166, která
slouží zároveň jako záznamník a fax, e-mail: vladimir.molek(zavinac)calla.cz
Trvale udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským
sdružením v oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti,
podporách pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při
jejich problémech s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím,
u nichž by mohlo být vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů,
archiv informací k jaderné energetice.
Pro odpovědí z oblasti energetiky se obracejte na Edvarda Sequense na telefon
(se záznamníkem i faxem): 387 310 166, e-mail: edvard.sequens(zavinac)calla.cz
Alternativy pro zemědělství - informace o pěstování technických plodin
v zemědělství a jejich dalším využití. Konzultace pro zemědělské podniky v oblasti
energetické soběstačnosti: pěstování energetické biomasy, využití biopaliv.
Archiv videí, fotografií, publikací a informačních materiálů o pěstování, zpracování
a využití konopí setého.
Poradnu v oblasti zemědělství u nás vede Hana Gabrielová, kterou kontaktujte
pomocí telefonu (se záznamníkem i faxem): 387 310 166 nebo e-mailu: hana.gabrielova(zavinac)calla.cz
Poradenské hodiny pro veřejnost v kanceláři sdružení - Fráni Šrámka 35,
České Budějovice:
Pondělí - 9 až 13 hodin (především energetika)
Úterý - 13 až 17 hodin (především všeobecné poradenství)
Středa - 9 až 13 hodin (především ochrana přírody a krajiny)
Osobní návštěva mimo poradenské hodiny je možná po předchozí domluvě.
Využijte poradenství pomocí e-mailu: poradna(zavinac)calla.cz
Více zde na webu: www.calla.cz/poradna
Písemné spojení: sdružení Calla, P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice.
Ekologické poradenství je podpořeno z prostředků evropského sociálního
fondu a Ministerstva životního prostředí v rámci projektu Krajské sítě environmentálních
center KRASEC.
Zpět
na obsah
|
