| Ďáblík číslo 43 (leden 2007)
 
  Úvodník 
 Milí čtenáři,  čtyřiačtyřicítka v záhlaví tohoto čísla není bůhvíjak kulaté číslo, ale 
  přesto máme důvod k malému ohlédnutí: od 20. čísla z února 2005 totiž Ďáblík 
  vychází jako měsíčník. Rád bych při této příležitosti poděkoval za spolupráci 
  Vám všem, kteří Ďáblík čtete, rozšiřujete nebo do něj přispíváte. A právě přispěvatele 
  bych také chtěl požádat o pochopení - při zasílání pozvánek na akce počítejte 
  prosím s tím, že Ďáblík vychází v prvním týdnu měsíce: lépe, když se čtenáři 
  dozvědí o zajímavé akci s předstihem pětitýdenním než jen několikadenním. Zpět 
na obsahNa úvod únorového čísla můžeme vůbec hlavně rekapitulovat. Slíbili jsme, že 
  budeme sledovat příběh projektu americké vojenské základny: z médií jistě víte, 
  že Boletice z toho vyvázly - starosti ovšem budou mít pro změnu v Brdech; mimochodem, 
  teprve teď se běžný občan dozvídá, kolik takových radarů - pravdaže natoidních 
  - již u nás potichu vyrostlo a že třeba krajinářské aspekty šly stranou: jedna 
  taková stanice právě vzniká v těsné blízkosti slavkovské Mohyly míru(!). Na 
  jaře 2005 jsme také výstavou i článkem připomínali statečného severočeského 
  sedláka Jana Rajtera, odmítajícího (za podpory EPS) ustoupit hliníkárně mexické 
  firmy NEMAK: právě nyní vláda i místní úřady selskou rodinu Rajterových z lokality 
  vystrnadily, byť za čtvrtmiliardové odstupné.
 Významnou událostí posledních dnů je bezesporu vstup české Strany zelených do 
  vládní politiky: komentujeme jej v prvním článku tohoto čísla věříce, že nezapochybujete 
  o udržení nadstranického profilu Ďáblíka (jiná pozice nám ostatně ani nezbývá 
  v situaci, kdy doyen mezi zelenými ministry rád vypráví médiím o svých loveckých 
  úspěších :). Přinášíme sérii článků na jaderné, temelínsko-úložišťné téma a 
  informujeme o dvou seminářích, které Calla uspořádala: první se týkal Boletic, 
  druhý jihočeských pískoven. Najdete i řádku pozvánek, a pokud ani pak únorový 
  Ďáblík váš hlad po envi-informacích nezažene, můžete ještě po internetu navštívit 
  Mezivládní panel pro klimatické změny, jehož Čtvrtá hodnotící zpráva se stala 
  mediální událostí uplynulých dnů (byť na webu http://www.ipcc.ch/ 
  ji dnes ještě nenajdete; jsou tam ovšem jiné zajímavé dokumenty). No a nakonec 
  obvyklá porce literatury: "Čemu se tak směješ?" "Ale tadyhle 
  čtu ve staré knize nějaké líčení přírody." (Karel Čapek.)
   Nová vláda s novou nadějí
  Nově jmenovaná vláda ODS, SZ a KDU-ČSL, opatřená důvěrou Sněmovny, ale s nejasným 
  časovým mandátem, konečně přináší naději na tolik potřebné změny v oblasti našeho 
  zájmu. V uzavřené koaliční smlouvě se objevil konkrétní závazek: "Další 
  kroky ve vyhledávání hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva budeme 
  činit transparentně, nepřekročitelným kritériem bude souhlas dotčených obcí". 
  Nezbývá tedy, než toto nyní dát jasně najevo zástupcům Správy úložišť radioaktivních 
  odpadů, která je podřízena Ministerstvu průmyslu a obchodu.  I druhý závazek "Zrušíme omezenou odpovědnost provozovatelů jaderných 
  reaktorů za případné škody tak, aby platili tržní pojistné stejně jako jiná 
  průmyslová odvětví." otevře cestu k novele atomového zákona, kam se samozřejmě 
  musí dostat i účast veřejnosti (včetně obcí) v řízeních dle tohoto zákona. Termín 
  splnění tohoto závazku do konce roku 2007 snad znamená, abychom si přáli dlouhou 
  výdrž této vládě. A konečně třetí závazek "Nebudeme plánovat a podporovat výstavbu nových 
  jaderných bloků" znamená "naději", že se nebudou muset přemalovat 
  dnešní parametry plánovaného hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva, 
  které počítají pouze s tím, co vyprodukují Dukovany a dva bloky JETE.  I některé další části koaliční smlouvy jsou zajímavé, doporučuji k přečtení 
  a zejména pak k vymáhání plnění. Například slib "Zachováme stávající úroveň 
  účasti veřejnosti na rozhodování v oblasti životního prostředí s tím, že rozhodovací 
  procesy budou zpřesněny tak, aby nedocházelo k neopodstatněným průtahům v řízen." 
  znamená konec snah o destrukci i té míry účasti veřejnosti na rozhodování, kterou 
  naše legislativa umožňuje. Účast zelených ministrů ve vládě a poslanců v Parlamentu dané sliby jistě nenechá 
  vyprchat, jak už tak nejen v našich zemích po volbách bývá zvykem. Napomůže 
  k tomu, když je budeme připomínat a plnění požadovat.    Jaderná elektrárna Temelín vstupuje 
  do nového roku bez povolení k provozu
  Provoz jaderné elektrárny Temelín by měl být zastaven, a to do doby, než získá 
  povolení k provozu. Oba bloky elektrárny měly do konce roku 2006 povolený provoz 
  v režimu prozatímního užívání. Platnost tohoto povolení však vypršela 31. 12. 
  2006 a kolaudační rozhodnutí není dosud pravomocné. Do procesu kolaudace, jak 
  jsme již psali, se zapojila Calla i Jihočeské matky a V havarijní zóně Jaderné 
  elektrárny Temelín a dále též poškození vlastníci pozemků pod elektrárnou. Krajský 
  úřad Jihočeského kraje (stavební úřad, který řešil obecnou kolaudaci) a Městský 
  úřad v Týně nad Vltavou (stavební úřad, který řešil vodoprávní část kolaudace) 
  však rozhodly o vyloučení občanských sdružení z kolaudačního řízení. Proti tomuto kroku se sdružení odvolala. Poukazovala na to, že při kolaudaci 
  jsou dotčeny zájmy ochrany životního prostředí, a také na podjatost úředníků 
  krajského úřadu, kteří vycházejí provozovateli JETE maximálně vstříc a přesně 
  dle jeho pokynů, později odstraněných ze spisu, se snaží zbavit nepohodlných 
  kritiků jejich vyloučením. V této souvislosti podala sdružení trestní oznámení 
  pro podezření ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a padělání a pozměňování 
  veřejných listin. Tuto kauzu nyní šetří policie, už jsem za tím účelem navštívil 
  i českobudějovickou kriminálku. Odvolání projednávalo Ministerstvo pro místní rozvoj, které rozhodnutí o vyloučení 
  všech účastníků potvrdilo. Toto rozhodnutí bylo doručeno Sdružení Calla, které 
  v závěru roku podalo na ministerstvo v této souvislosti správní žalobu. Pro 
  vyloučení z řízení totiž neexistují věcné ani procesní důvody.  Sdružením Jihočeské matky a V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín však 
  rozhodnutí o jejich vyloučení do současné doby doručeno nebylo. Nemohlo tedy 
  nabýt právní moci a obě sdružení jsou nadále účastníky řízení. "Jako účastníkům 
  řízení nám mělo být doručeno také kolaudační rozhodnutí. To se však nestalo. 
  Kolaudační rozhodnutí není proto pravomocné," říká Monika Machová-Wittingerová 
  ze Sdružení Jihočeské matky. Nejen deformace povolovacích procesů jsou spojeny s Temelínem. Opakované problémy 
  s deformací palivových článků vedly k předčasnému odstavení 1. bloku a nynější 
  dvouměsíční odstávce. Letos nebude poslední.  Edvard Sequen, s využitím části společné tiskové zprávy Zpět 
na obsah    Vypadlo z plánovací aktovky Správy
  V polovině prosince 2006 vláda schválila Správě úložišť radioaktivních odpadů 
  (SÚRAO) touto organizací předložený Plán činnosti na letošní rok i další léta. 
  Můžeme tedy společně do dokumentu nahlédnout, abychom se seznámili s tím, čeho 
  se můžeme v nejbližším období nadít. Přestože bývalým ministrem Urbanem v červnu 
  2004 ohlášené přerušení geologických prací, které bylo bezprostředním výsledkem 
  nesouhlasných aktivit veřejnosti v jednotlivých lokalitách, mělo být nejméně 
  na 5 let, připravuje již Správa kroky, které jí v roce 2009 umožní pokračovat. 
  Rádi by zahájili tzv. etapu charakterizace lokalit, ve které se již bude vrtat 
  i jinými způsoby zkoumat vhodnost geologického podloží ve všech šesti lokalitách. 
  Patřičnou dokumentaci s žádostí ke stanovení konkrétních průzkumných území, 
  které tomu musí předcházet, chce Správa předložit Ministerstvu životního prostředí, 
  které má toto na starosti, na počátku roku 2008. Na jaro 2007 chystá Správa zorganizovat menší semináře pro zastupitele krajů, 
  obcí, starosty i pro pracovníky odborů životního prostředí. V letošním roce 
  mají být dále zpracovávány předběžné studie vlivu stavby hlubinného úložiště 
  na životní prostředí v jednotlivých lokalitách. Proveden bude také reprezentativní 
  výzkum veřejného mínění k budoucí stavbě úložiště. Vyčleněny jsou i peníze na 
  výlety nejen tuzemské na úložiště Richard či Dukovany, ale také na zahraniční 
  např. do německého Gorlebenu či švédské Äspö. Správa dále předpokládá zřízení 
  menších informačních kanceláří v dalších obcích a rozdávání korálků domorodcům, 
  pardon tužek, bloků, kalendářů, čepic či triček s logem SÚRAO.  Etapa charakterizace lokalit by měla vyvrcholit do roku 2015. Tehdy mají být 
  v územních plánech zařazeny již jen dvě nejvhodnější lokality, na které se zaměří 
  další pozornost budovatelů úložiště. Připomeňme, co se v plánu SÚRAO píše: 
  "V případě většího množství lokalit s očekávaným splněním bezpečnostních 
  a technických požadavků je možné při dalším zužování počtu lokalit uplatnit 
  i netechnická kritéria (např. postoj veřejnosti ke stavbě). Vzhledem k podepsanému 
  Memorandu o porozumění bude SÚRAO v širší míře spolupracovat s obcemi v lokalitě 
  Rohozná."Zpět 
na obsah
   Transmutace? Je čas se probudit! 
  Nejen obyvatelé míst ohrožených konečným úložištěm vyhořelého jaderného paliva 
  vkládají nemalé naděje do technologií přepracování a transmutace, která by je 
  zbavila ohrožení, že jejich domy se ocitnou nad zářícími kontejnery. Tuto myšlenku 
  aktivně šíří a podporuje jaderný průmysl, protože potřebuje odsunout do pozadí 
  jeden ze zásadních problémů výroby elektřiny pomocí štěpení uranu. Tedy existenci 
  odpadu, s nímž si zatím nevíme příliš rady a který bude vysoce nebezpečný ještě 
  po statisíce let. Pomocí prezentované konejšivé představy o budoucím konečném 
  vítězství vědy a techniky se má prolomit přijetí plánů na další jaderné elektrárny 
  veřejností. Je však taková naděje reálná? Transmutace, chcete-li přeměna prvků nejčastěji 
  ve zlato, zajímá lidstvo již od pradávna. O transmutaci vysoce radioaktivních 
  odpadů se hovoří teprve desítky let. Výzkum a vývoj některých prvků od té doby 
  pokročil, vzpomeňme malý pokusný transmutační reaktor ADTT v Los Alamos. Ale 
  jak už to tak bývá, řešení jsme se nepřiblížili, objevují se nové problémy a 
  zejména budoucí meze. Nejen technického rázu. I po případném komerčním nasazení transmutačních technologií do praxe budeme 
  potřebovat hlubinné úložiště. Pravda, radiotoxicita uloženého odpadu neklesne 
  pod bezpečnou úroveň až za stovky tisíc let, jako by tomu bylo nyní, ale do 
  tisíce jednoho. Tedy už za nějakých čtyřicet generací. Z hlediska našich životů 
  je to však také něco jako věčnost. Jen když se podíváme na události posledního 
  tisíce let ve středoevropském regionu. Takového snížení radioaktivity nelze dosáhnout jedním průchodem transmutačním 
  reaktorem, ale několika desetiletími provozu. Transmutace dnes existujícího 
  vyhořelého jaderného paliva bude vyžadovat společné a koordinované úsilí mnoha 
  zemí, a to po dobu i sta let. Situaci zhoršuje vyšší stupeň vyhoření paliva, 
  ke kterému z ekonomických důvodů sahá i ČEZ v našich jaderných elektrárnách 
  a které zvyšuje množství plutonia, americia a dalších radionuklidů v odpadu. 
  Pokud by během zmíněného století došlo z jakýchkoliv příčin k vystoupení z celého 
  procesu, budou mít vzniklé meziprodukty ještě horší vlastnosti pro hlubinné 
  ukládání než dnešní vyhořelé palivo. Protože palivo do transmutačních reaktorů bude jiné, především mnohem aktivnější, 
  než je to současné, budou se stavět nové závody na jeho výrobu, nové sklady 
  a další jaderná zařízení. Samozřejmě také naroste počet nebezpečných přeprav. 
  Celkově se tak podstatně zvýší riziko havárií a nebezpečí zneužití pro vojenské 
  nebo teroristické účely. Náklady budou ohromné. Podle ministerstva energetiky 
  USA mají jen ve Státech dosáhnout 150 miliard USD. To je čtyřnásobně více, než 
  dnešní odhadované náklady na uložení v Yucca Mountains. Lze úspěšně pochybovat, 
  že by si něco takového Česká republika se stavem svého jaderného účtu (tam ČEZ 
  odvádí poplatky za vyhořelé palivo, i vzhledem ke konečné ceně plánovaného úložiště 
  podhodnocené) vůbec mohla dovolit. Citujme teď ze zprávy, kterou na podzim o tématu transmutace vypracovala Rada 
  SÚRAO: "Dosud nebylo zhodnoceno celkové riziko (především radiologické), 
  spojené s realizací variant palivového cyklu zahrnujících transmutační technologie, 
  ani možné vlivy na životní prostředí ani provedeno srovnání těchto rizik a vlivů 
  s variantou přímého ukládání. I když radiologické riziko související s přímým 
  ukládáním může klesnout, celkové riziko pro pracovníky jaderných zařízení a 
  veřejnost může vzrůst v důsledku sčítání vlivů ukládání uranu a dalších materiálů 
  s riziky z přepracování (spojenými s provozem, emisemi, odpady atd.), skladů, 
  vlastních transmutačních zařízení a především z výroby paliva pro transmutační 
  reaktory. Bez povšimnutí nelze nechat ani skutečnost, že vzrostou požadavky 
  na ukládané množství (týká se krátkodobých radionuklidů). Vzhledem k technologické 
  náročnosti přepracování a transmutací, která si vyžádá soustředění zařízení 
  do několika málo míst, může vzrůst i počet přeprav."  Proč však česká Správa úložišť radioaktivních odpadů vkládá desítky milionů 
  korun z jaderného účtu do tak neperspektivní činnosti, jako je výzkum transmutačních 
  technologií? Na to již před časem dal odpověď její ředitel Vítězslav Duda: "Z 
  pohledu SÚRAO se jedná o financování doplňkového výzkumu k problematice ukládání 
  radioaktivních odpadů, který však nemá perspektivu v budoucí implementaci příslušných 
  zařízení v podmínkách České republiky. Financování uvedeného výzkumu však umožňuje 
  udržovat příslušnou odbornost v oblasti související s nakládáním s radioaktivními 
  odpady." Dodejme jen, že zmíněná odbornost je udržována u pracovníků Ústavu 
  jaderného výzkumu v Řeži, který je ve vlastnictví společnosti ČEZ. Tedy, že 
  tímto způsobem podivně odtékají peníze ze státního jaderného účtu. Opravdu se tedy můžeme chlácholit představou, že nám ve skutečnosti problém 
  vyhořelého jaderného paliva a jeho uložení nehrozí?Zpět 
na obsah
   CD Jaderná energie: Mýtus a skutečnost
  Po desetiletích, kdy jaderný průmysl tiše stárnul, nyní znovu vzplanula diskuse 
  o jaderné energii. Padají v ní silné argumenty, které operují s nenasytnou energetickou 
  spotřebou rychle rostoucích ekonomik Východu jako jsou Čína a Indie, vzrůstajícími 
  cenami ropy, nejistotou ohledně ropného vrcholu (tzv. peak oil) a bezpečnosti 
  energetických dodávek (např. zemního plynu z Ruska), či překotnými změnami klimatu. 
  Jaderný průmysl je pln optimismu a zdá se, že jaderná energie je opět v kurzu.
 Podle všeho se však tato "jaderná renesance" zakládá spíše na slovech 
  než na skutečnosti. Procento elektřiny vyrobené z jaderné energie klesá. tento 
  vývoj nemůže zvrátit ani fakt, že se právě staví několik málo nových jaderných 
  elektráren v Asii a jedna v Evropě (ve Finsku). Energetický průmysl neprojevuje 
  přílišnou ochotu financovat toto oživení a místo toho požaduje státní dotace 
  a tržní záruky, než vůbec začne uvažovat o vstupu do toho riskantního sektoru. 
  Zásadní Achillovou patou této technologie nadále zůstává ukládání jaderného 
  odpadu. Heinrich Böll Stiftung ve spolupráci se sdružením Calla, Hnutím DUHA a Jihočeskými 
  matkami vydala sborník studií rozebírající hlavní otázky spojené s jadernou 
  energií, jako je bezpečnost, jaderný palivový cyklus, šíření jaderných zbraní, 
  ekonomika či změny klimatu. Autory sborníku, vědecky redigovaného Felixem Chr. 
  Matthesem, jsou: Gerd Rosenkranz, Antony Froggatt, Jürgen Kreusch, Wolfgang 
  Neumann, Detlef Appel, Peter Diehl, Otfried Nassauer Steve Thomas a Felix Chr. 
  Matthes sám. Jednotlivé studie jsou ke stažení na stránkách Cally. CD si u nás také můžete 
  vyzvednout nebo Vám ho můžeme poslat za úhradu poštovného a balného ve výši 
  30 Kč.Zpět 
na obsah
   Kdepak je ta revoluce v energetice?
  Evropská komise 10. ledna publikovala své energetické plány. Spolu s Hnutím 
  DUHA a Centrem pro energetiku a dopravu jsme byli nuceni konstatovat, že nezajistí 
  nutnou modernizaci ekonomiky. Návrhům chybí nová ambiciózní vize i konkrétní 
  opatření, která by skutečně omezila závislost na dovozu ropy, rozhýbala čisté 
  technologie a razantně snížila plýtvání energií i exhalace oxidu uhličitého. 
  Potřebujeme větší cíle pro obnovitelné zdroje energie, než je oznámených 20 
  procent do roku 2020. Navíc plošný cíl není příliš efektivní nástroj, protože 
  míchá několik různých odvětví dohromady - interní analýza Evropské komise doporučovala 
  stanovit dílčí cíle pro elektřinu, teplo, autopaliva. Bez výrazných úspor a 
  podpory čistých zdrojů nemůžeme budovat evropskou energetickou nezávislost, 
  ani účinně snížit produkci skleníkových plynů.  Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl: "Česká i evropská ekonomika opravdu 
  potřebují další průmyslovou revoluci, která razantně rozhýbe inovace a efektivní, 
  čisté technologie. Ale revoluce vypadá trochu jinak. Tohle se moc neliší od 
  plánů, jež slýcháme posledních asi deset let. Sem tam se objevují dobré body. 
  Ovšem chybí skutečně ambiciózní, nová vize i konkrétní opatření. Sem tam nová 
  elektrárna, přesměrování pár ropovodů a o pár procent lepší výsledky nových 
  odvětví nic moc nezmění." Klára Sutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku doplnila: "Ačkoli 
  věda a cíl Unie zabránit oteplení planety o více než dva stupně Celsia hovoří 
  jasně, komisaři táhnou šach: snížíme, až vy snížíte. Navržené dvacetiprocentní 
  snížení emisí v Evropě, zatímco ostatní průmyslové země by měly exhalace omezit 
  o 30 %, není seriózní řešení pro odvrácení nejvážnějšího ekologického problému." 
 Konkrétní připomínky jsme připravili s Hnutím DUHA a nyní je zasíláme relevantním 
  úředníkům i politikům. Snažíme se, aby česká pozice vedla k vylepšení předloženého 
  materiálu. 
  
  Zpět 
na obsahDle společné tiskové zprávy Edvard Sequens
  Vzít či nevzít?
 Úžasné, dvojí zelená síla! Konečně si můžeme koupit Zelenou energii 
  ze zaručeně obnovitelných zdrojů za pouhých desetník navíc. A u dodavatele, 
  společnosti ČEZ ještě můžeme požádat o podporu našeho projektu pomáhajícího 
  čisté energii. Poptávka po financování projektů zaměřených na ochranu životního 
  prostředí trvale převyšuje nabídku. Proto inzeráty nabízející peníze na energetické 
  projekty z účtu Zelené energie mohly u neznalých vzbudit zájem. Zdánlivě vše vypadá opravdu skvěle, ale při bližším ohledání se 
  nám svěží jarní orosená zeleň s beruškami a rosničkami na reklamách začne měnit 
  ve svinibrodskou až hnědou. ČEZ sám přiznává, že drtivá většina nabízené tzv. 
  zelené energie nepochází z nových obnovitelných zdrojů, nýbrž z desítky let 
  starých velkých vodních elektráren, které zničily kilometry říčních údolí. Další 
  část pak z přídavku biomasy k uhlí v kotlích vyžilých hnědouhelných elektráren 
  a jen mizivé procento z opravdu čistých malých zdrojů. Tomu se říká etiketní 
  podvod. Jde o jiný produkt, než jaký je dostupný na otevřeném trhu s elektřinou 
  v zahraničí a nikdy by nemohl dostat evropský standard čisté elektřiny EUGENE. Pravý účel dnešní Zelené energie je ozelenění image našeho dominantního 
  výrobce a dodavatele proudu. Většina elektřiny ČEZ přitom nadále pochází z uhelných 
  elektráren či atomových reaktorů, které za sebou zanechávají krajinu převrácenou 
  naruby povrchovými doly, vysoké exhalace oxidu uhličitého a desítky tun vysoce 
  radioaktivních odpadů. Proto ani podpora projektů od takové firmy není v pořádku. 
  Rozhodně ji nechtějí čerpat organizace dodržující psaná či nepsaná etická pravidla, 
  která tento způsob sponzorství od velkých znečišťovatelů (ale též peněz vydělaných 
  na zbrojení, porušování lidských práv apod.) vylučují. Edvard Sequens, psáno pro Jihočeský čtvrtletník o životním 
  prostředí KRASECZpět 
na obsah   Po nás potopa
 (odpadů)
  
  Zpět 
na obsah V pořadu České televize "Nedej se" uvedeném na ČT2 9.1., který se 
    zabýval problémem rozšíření skládky Lišov, mě doslova šokovala náměstkyně 
    primátora města České Budějovice paní Popelová prohlášením "Já jsem občan 
    tohoto města, toto město má uzavřenou smlouvu s firmou .A.S.A. na svoz a likvidaci 
    komunálního odpadu. To znamená, že Vaše otázka směřuje k firmě .A.S.A., a 
    ne ke mně." Město má ale dle údajů České televize ve "společném 
    podniku" s firmou A.S.A. dvacetipětiprocentní podíl. Proto budu dále 
    používat pouze název Společný podnik.
 V současné době, kdy ve městě není dostatečně řešena recyklace 
    plastů a nápojových kartónů, nelze řešit ani bioodpad. Tím, že budeme navyšovat 
    počty nádob např. na plasty a navíc instalovat nádoby na biologický odpad, 
    zvyšujeme pouze náklady města, protože plasty nejsou v dostatečné míře zpracovávány 
    a na třídění bioodpadu nejsou jednoduše připraveni občané a chybí též "koncovka". 
    Dokážu si živě přestavit, co by v takových nádobách končilo. Pokud nepřijme 
    město zároveň legislativní opatření (vyhláška města) pro sběr tohoto odpadu 
    a nebude mít pro něj koncové zařízení, nelze tuto komoditu třídit.  Společný podnik města disponuje na skládce v Lišově pouze několika 
    pracovníky, kteří ručně třídí odpad do malých lisů, a nemá v současné době 
    kapacitu na to, aby byl odpad dostatečně recyklován a zpracován, protože chybí 
    moderní recyklační linka, jaká je např. v Písku, Břeclavi, Ostravě. Investice, 
    které byly vloženy do nádob ze spodním výsypem, mají opodstatnění pouze u 
    odpadů ze skla. Pan Branný (KSČM), člen dozorčí rady Společného podniku, se 
    sice v Českobudějovických listech chlubil skvělou investicí do nových nádob, 
    ale dle mého mínění došlo opět pouze k navýšení nákladů města na zneškodnění 
    odpadů. A proto jsme ve městě České Budějovice bohužel pouze u osmi procent 
    využitých odpadů, o kterých v pořadu "Nedej se" hovořila paní Popelová. 
    Bez moderní zpracovatelské linky to prostě nepůjde! Absence zařízení na recyklaci 
    odpadů na Českobudějovicku přispěla ke vzniku nelegální skládky odpadů u obce 
    Hůry.  Společný podnik má teď navíc problém s rozšířením skládky v 
    Lišově. Časté požáry a rozšíření skládky, kdy se počítá s výstavbou nové skládky 
    na tělese skládky staré z dob socialismu, vyvolává u občanů Lišova nebývalý 
    odpor. K poněkud předčasnému zaplnění stávajícího tělesa skládky Lišov došlo 
    nejenom vlivem povodní, ale i nedostatečnou zpracovatelskou kapacitou na recyklaci. 
   Vývojem celé společnosti došlo ke změně ve složení komunálních 
    odpadů. Dříve byl odpad z většiny tvořen popelovinami a dnes je tvořen převážně 
    plastovými a papírovými složkami, a proto je nutné problém velmi razantně 
    řešit recyklací, a ne pouze skládkováním. Nelze přece plýtvat skládkovými 
    kapacitami a odpad ukládat na skládky jako dříve. Možné řešení nabízí např. 
    dohoda mezi Českobudějovickem, Českokrumlovskem a Kaplickem ve spolupráci 
    s Krajským úřadem, kdy společná investice do vyhořelé třídičky města Český 
    Krumlov by mohla znamenat nejenom větší zaměstnanost lidí, ale také lepší 
    možnost společného prodeje a obchodování s vytříděnými složkami komunálního 
    odpadu. Dojezdová vzdálenost pro svozová auta je příznivá jak z Českých Budějovic, 
    tak např. z lipenské oblasti Českokrumlovska.  Mezi další opatření, které by město České Budějovice mělo dle 
    mého názoru udělat, je urychleně prodat část svého podílu ve Společném podniku 
    a vyhlásit nové výběrové řízení na svoz komunálních odpadů. V našem kraji 
    je dost moderních firem, které disponují dostatečnou skládkovou kapacitou 
    a určitě by se rády podílely na svozu odpadů z krajského města. Vytvoření 
    konkurenčního prostředí se již vyplatilo v jiných městech, např. v Brně. Anebo 
    je snad smlouva Společného podniku postavena tak, že je "na věčné časy 
    a nikdy jinak"? 
 Josef Uváčik, Arnika   Badatelé v Boleticích
  Po konečné kompletaci jednacích materiálů i výsledků seznamujeme čtenáře Ďáblíka 
  se závěry říjnového semináře o výsledcích badatelské činnosti ve VÚ Boletice 
  (seminář se konal 23.-24.10.2006 v Horní Plané). Sborník příspěvků ze semináře 
  přislíbila vydat Správa NP a CHKO Šumava v podobě zvláštního čísla Silvy Gabrety. Účastníci semináře konstatovali, že území Vojenského újezdu Boletice představuje 
  v národním i mezinárodním měřítku zcela výjimečný komplex přírodních stanovišť 
  a lokalit významných druhů. Na tomto stavu se výrazně podepsal specifický vývoj 
  v posledních desetiletích, kdy byla z území odstraněna většina běžných hospodářských 
  aktivit, zejména v zemědělství, vodním hospodářství a urbanismu. Následkem specifického 
  režimu vojenského prostoru byly konzervovány některé významné biologické struktury. 
 V současné době lze říci, že koexistence vojenských aktivit a biologických 
  hodnot je prakticky v souladu a při pokračování tohoto vztahu si lze reálně 
  představit zachování ochranářsky významných specifik. V detailu je ovšem třeba 
  řešit celou řadu dílčích konkrétních problémů. Lze konstatovat, že, v současnosti 
  existuje již velmi dobrá prozkoumanost bioty v dříve nepřístupném území - toto 
  území patří mezi nejlépe biologicky dokumentované části jižních Čech. Avšak 
  výsledky přírodovědných bádání jsou rozptýlené, chybí subjekt, který by všechny 
  výsledky shromažďoval a z jejich závěrů poskytoval podklady pro praktickou ochranu 
  přírody. Chybějí relevantní informace o praktických zkušenostech z analogických 
  zahraničních lokalit. V současnosti je garantem ochrany přírody ve VÚ Boletice 
  Ministerstvo obrany. Tento orgán však nemá dostatečné metodické kapacity k řešení 
  zdejších reálných problémů v ochraně přírody. Výrazně chybí těsnější spolupráce 
  civilních a armádních složek. Pro praktickou ochranu je zapotřebí těsná spolupráce 
  orgánů státní ochrany přírody s majiteli nebo správci pozemků. Je nutné dořešit 
  mechanismus financování ochranářského managementu ve VÚ.  Účastníci semináře navrhují, aby Správa NP a CHKOŠ vedla databázi odborných 
  informací a poskytovat metodickou pomoc při plánování odborných projektů, a 
  to i ze zdrojů mimo ČR. Je nutno ujasnit kompetenční vztahy v ochraně přírody 
  a financování managementu mezi resorty obrany a životního prostředí. Doladit 
  mechanismy odborné gesce a realizace konkrétních opatření. Dořešit rámcové smlouvy 
  na formu smluvní ochrany se správci pozemků. Stanovit územní priority ochrany 
  přírody ve VÚ Boletice, začít připravovat Plán péče pro EVL. V nejbližší době 
  zpracovat modelový program na monitoring a management vybraných lokalit, na 
  nichž se střetávají zájmy ochrany přírody a armády. Vladimír MolekZpět 
na obsah   Calla uspořádala workshop o pískovnách 
  
  Pod záštitou Krajského úřadu Jihočeského kraje uspořádala Calla workshop, 
  který byl určen především pro pracovníky státní správy a samosprávy, nevládních 
  organizací a těžařských firem. Jeho hlavním cílem bylo rozpoutat diskusi o těžbě 
  štěrkopísku v krajině a umožnit výměnu názorů mezi lidmi, kteří se touto problematikou 
  z různých pohledů zabývají. Zájem účastníků (48 přihlášených) převýšil původně 
  plánovanou kapacitu workshopu.
 Přednášející odborníci z akademické sféry, státní správy i nevládních organizací 
  se věnovali širokému spektru problémů i přínosů, které souvisejí s těžbou štěrkopísku. 
  V prvním bloku odezněly příspěvky Těžba štěrkopísku v krajinně - ekologických 
  souvislostech (Tomáš Matějček, Přf UK Praha a PřF UJEP Ústí n. L.), Přirozená 
  obnova vegetace v pískovnách (Klára Řehounková, BF JU České Budějovice a Calla) 
  a Pískovny jako útočiště živočichů v krajině (Jiří Řehounek, Calla).
 Ústředním tématem druhého bloku se stala konkrétní opatření při těžbě štěrkopísku 
  a následné rekultivaci, která mohou zmírnit dopady těžby na přírodu nebo dokonce 
  vytvořit zajímavé biotopy pro některé organismy. Blok začal příspěvkem Problematika 
  ochrany drobných pískoven na okraji městské aglomerace na příkladu Jindřichova 
  Hradce (Petr Hesoun, MěÚ Jindřichův Hradec). Velmi užitečný a do detailů propracovaný 
  byl následující příspěvek Obecné zásady pro kultivaci těžeben štěrkopísku v 
  CHKO Třeboňsko (Miroslav Hátle, Správa CHKO Třeboňsko). Následovaly příspěvky 
  o konkrétních opatřeních pro vybrané organismy - Pískovny jako náhradní stanoviště 
  pro ohrožené druhy rostlin (Ladislav Rektoris), Pískovny a druhová rozmanitost 
  bezobratlých na příkladu vážek (Josef Hlásek), Význam pískoven pro ochranu obojživelníků 
  (Hana Chobotská, všichni SCHKO Třeboňsko), Avifauna nádrží po těžbě štěrkopísku 
  v CHKO Třeboňsko (Josef Rajchard, ZF JU České Budějovice) a Těžba písku - poslední 
  šance břehulí v Česku? (Petr Heneberg, AV ČR). 
 Největší zájem a diskusi vyvolal poslední z výše uvedených příspěvků, v němž 
  jeho autor objasnil možnosti koexistence těžby a hnízdění ohroženého ptačího 
  druhu, pro který se pískovny staly téměř výhradními hnízdními stanovišti.
 Třetí blok začal příspěvkem na téma Zkušenosti z aplikace horního práva v ČR 
  (Michal Bernard, EPS), který také vyvolal velkou diskusi. Účastníci workshopu 
  si v ní vzájemně vyjasňovali svá stanoviska k důležitým právním normám a procesům. 
  Blok byl zakončen příspěvkem Role NNO v ochraně pískoven (Vladimír Molek, Calla).
 Závěrečnou částí workshopu byla diskuse, do které se zapojila většina přítomných. 
  Probírala se např. účast NNO ve správních řízeních, komunikace mezi těžaři, 
  státní správou a dalšími účastníky řízení, nedostatky v legislativě nebo opatření 
  pro záchranu vzácných druhů v pískovnách (opět hlavně břehulí). Účastníci se 
  shodli na tom, že česká legislativa zatím postrádá větší možnosti pro uplatnění 
  přirozené sukcese v těžbou narušených územích. Všichni diskutující by také uvítali 
  legislativní změny, které by tento způsob obnovy podpořily jako vhodnou alternativu 
  technických rekultivací.
 Přímé ohlasy i vyplněné dotazníky účastníků vyznívaly většinou velmi pozitivně. 
  Někteří vyzdvihovali samotnou možnost diskuse s ostatními lidmi, kteří se problematikou 
  těžby štěrkopísku v krajině zabývají. Drtivá většina odevzdaných dotazníků hodnotila 
  odbornou, praktickou i organizační úroveň workshopu jako výbornou či dobrou. 
  Vážným zájemcům můžeme poskytnout několik zbylých sborníků se souhrnem referátů 
  a prezentací z workshopu - v případě zájmu se obraťte na Kláru 
  Řehounkovou. 
 
 Klára a Jiří Řehounkovi
 Workshop finančně podpořila Evropská unie - program Transition 
  Facility a Telefónica O2. Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP. 
  Zpráva nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. EU není zodpovědná za uvedené informace 
  ani za jejich použití. 
 Zpět 
  na obsah 
     Navštivte nové webové stránky o jihočeských 
  pískovnách
  V rámci projektů na ochranu přírodovědně cenných pískoven zprovoznila Calla 
  novou část svých webových stránek na adrese www.calla.cz/piskovny. 
  Hlavní náplní stránek je databáze pískoven v Jihočeském kraji, která zatím obsahuje 
  přes čtyřicet lokalit. V první fázi jsme zvolili především pískovny, které nepodléhají 
  územní ochraně. U většiny lokalit najdete informace o jejich poloze a využití, 
  stručný popis, výčet vzácných, chráněných a nepůvodních druhů (zatím podle terénního 
  průzkumu Cally převážně z roku 2006) a několik fotografií. Webové stránky by postupně měly mít široké uplatnění v různých oborech. Úředníci 
  státní správy a samosprávy na nich naleznou informace, které jim mohou pomoci 
  např. ve správních řízeních o obnovení těžby nebo při doplnění sítě chráněných 
  území, přechodně chráněných ploch či významných krajinných prvků. V budoucnu 
  ji mohou využít také pracovníci s dětmi a mládeží při výběru vhodných lokalit 
  pro exkurze v rámci ekologické výchovy či biologie (v blízké době připravujeme 
  vydání metodického materiálu).
 A jestli třeba na jaře nebo v létě nebudete vědět, co si počít s víkendem, 
  udělejte si výlet do pískovny ve vašem okolí. Ve vhodném období tam potkáte 
  celou řadu zajímavých živočichů a rostlin. Pokud zatím na nových stránkách žádnou 
  vhodnou pískovnu neobjevíte, nezoufejte. Databáze se bude postupně rozšiřovat 
  a časem by měla zahrnout většinu přírodovědně zajímavých pískoven v jižních 
  Čechách.
 Klára a Jiří Řehounkovi
 Vznik webových stránek finančně podpořila Evropská unie - program 
  Transition Facility a Telefónica O2. Projekt byl finančně podpořen v grantovém 
  řízení MŽP. Zpráva nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. EU není zodpovědná za uvedené 
  informace ani za jejich použití. 
 Zpět 
  na obsah 
     Pozvánky na akce 
  ZIMNÍ DOVOLENÁ V "PASIVNÍM" DOMĚaneb
 Jak je v zimě teplo v domě, kde se netopí?
 Ekologické Centrum Veronica Hostětín Vás zve na ZIMNÍ POBYTY 
  v krásném prostředí uprostřed kopců Bílých Karpat, do vesničky HOSTĚTÍN (ZL 
  kraj). Tato vesnička je proslavená svými ekologickými projekty, mezi které patří 
  od podzimu 2006 i energeticky úsporný, tzv. PASIVNÍ dům, ve kterém můžete strávit 
  svou zimní dovolenou.
 V domě se nachází 10 komfortních pokojů (25 lůžek), každý s 
  vlastním sociálním zařízením, jídelna a společenská místnost. Pobyt nabízíme 
  s plnou penzí, příp. (po dohodě) s polopenzí. 
 Přihlášky přijímá a bližší informace poskytne: Hana Machů, 572 
  641 855,739 569 264, hostetin@veronica.cz, www.veronica.cz/hostetin
 
 Zpět 
  na obsah 
   Ekologická poradna sdružení Calla - 
  poradenství pro Vás 
 Mimo 
běžná témata ekologické poradny u nás můžete hledat pomoc ve dvou oblastech, na 
které se specializujeme: Ochrana přírody a krajiny - metodická i právní pomoc občanům, obcím 
  a občanským aktivitám při rozhodování o stavbách a činnostech ovlivňujících 
  životní prostředí, zapojování veřejnosti do procesů posuzování vlivů staveb 
  na životní prostředí, využívání zákonů o poskytování informací, zakládání občanských 
  sdružení, organizování občanských aktivit, zprostředkování posudků. Za tuto oblast poradny odpovídá Vladimír Molek, dosažitelný na telefonu 387 
  311 381, v době nepřítomnosti možno využít druhé tel. linky 387 310 166, která 
  slouží zároveň jako záznamník a fax, e-mail: vladimir.molek(zavinac)calla.cz
 Trvale udržitelná energetika - poradenství občanům, obcím i občanským 
  sdružením v oboru obnovitelných zdrojů energie, jejich možnostech, dostupnosti, 
  podporách pro realizaci, legislativě apod. Poradna spotřebitelům elektřiny při 
  jejich problémech s distributory. Právní a všestranná informační pomoc obcím, 
  u nichž by mohlo být vybudováno konečné úložiště vysoceradioaktivních odpadů, 
  archiv informací k jaderné energetice.Pro odpovědí z oblasti energetiky se obracejte na Edvarda Sequense na telefon 
  (se záznamníkem i faxem): 387 310 166, e-mail: edvard.sequens(zavinac)calla.cz
 Alternativy pro zemědělství - informace o pěstování technických plodin 
  v zemědělství a jejich dalším využití. Konzultace pro zemědělské podniky v oblasti 
  energetické soběstačnosti: pěstování energetické biomasy, využití biopaliv. 
  Archiv videí, fotografií, publikací a informačních materiálů o pěstování, zpracování 
  a využití konopí setého.Poradnu v oblasti zemědělství u nás vede Hana Gabrielová, kterou kontaktujte 
  pomocí telefonu (se záznamníkem i faxem): 387 310 166 nebo e-mailu: hana.gabrielova(zavinac)calla.cz
 Poradenské hodiny pro veřejnost v kanceláři sdružení - Fráni Šrámka 
35, České Budějovice: Pondělí - 9 až 13 hodin (především energetika)
 Úterý 
- 13 až 17 hodin (především všeobecné poradenství)
 Středa - 9 až 13 hodin 
(především ochrana přírody a krajiny)
 Osobní návštěva mimo poradenské hodiny 
je možná po předchozí domluvě. Využijte poradenství pomocí e-mailu: poradna(zavinac)calla.cz
 Více zde na webu: www.calla.cz/poradna
 Písemné 
spojení: sdružení Calla, P.O. BOX 223, 370 04 České Budějovice.
  Ekologické 
poradenství je podpořeno z prostředků evropského sociálního fondu a Ministerstva 
životního prostředí v rámci projektu Krajské sítě environmentálních center KRASEC.Zpět 
na obsah |