|
Ďáblík číslo 7 (březen 2001)
Milí přátelé a čtenáři,
jak jste v minulém čísle Ďáblíka mohli vyzvědět, v lednu jsem vstoupila do stavu manželského a během června
rozšířím řady matek. Jak říká Vláďa Molek, budeme mít v Calle o jednoho Ďáblíka nebo Stropničku navíc. Děkuji
těm, kteří mi přáli vše hezké a milé na společné cestě pro dva.
V jednom lidovém rčení stojí "něco končí a něco začíná". I já se se svojí prací v kanceláři Cally loučím, a
předávám ji naší nové kolegyni Martě Mikešové, abych se mohla pomalu připravit na zcela pro mě novou roli matky a
vše přichystat pro příchod miminka. Mateřství a péči o mrňouska bych se ráda věnovala naplno, takže mně nezbude
čas se aktivněji nadále podílet na práci v Calle. Budu se alespoň čtením občasníku snažit sledovat kauzy a problémy,
které budou hýbat regionem.
Myslím si, že nejvíc mi bude chybět sice fyzicky namáhavá ale psychicky uklidňující práce na Stropnici. Práce
v přírodě, v klidu, zbavena chaosu. Práce, kde si k obědu kecneš na mech a jehličí, dáš si chleba se sýrem, jablkem a
máš pocit, že jíš největší delikatesu v nejluxusnější restauraci. K tomu vyhrává do jednoho ucha sbor vynikajících
hudebníků zpěváčků a do druhého šumí stromy, tráva, rákos. O zbytečky se podělíš s mravenci a v závěru odcházíš na
vlak s pocitem dobře vykonané práce. Zde na Stropnici jsem mohla pozorovat zatmění Slunce. Kdy se vše pomalu
nořilo do soumraku, živáčci přestali zívat, bzučet, stromy uklánět až zavládlo naprosté ticho a klid,. A jak by někdo
mávl kouzelným proutkem se opět všechno dostávalo ze spánku do pohybu. Prostě zážitek, který ve mně zůstal a je
spojen právě se Stropnicí.
Chtěla bych své kolegyňce popřát aby se zdravě poprala jak s novou prací v kanceláři tak i v NPR Brouskův
mlýn a Edovi Sequensů a Vláďovi Molků milou osůbku, která jim svou ženskostí prozáří někdy dost černé chvíle.
Ať vám to všem společně klape přeje
Romča Panská
Zpět na
obsah
 |
- Již nyní se mohu přihlásit na brigádu v NPR Brouskův mlýn. Kosit, hrabat a pálit se bude od června
do září a to jak při kolektivních týdenních akcích, tak i o víkendech.
- 27. března si v 15.30 hod. půjdu do audiosálu Státní vědecké knihovny v Č. Budějovicích poslechnout zajímavou
přednášku polárníka Jaroslava Pavlíčka.
- V sobotu 21. dubna určitě pojedu na Kleť, abych se přesvědčil, jak je to vlastně s tím novým vysílačem
Radia Faktor, který zde má být postaven. Vyslechnu si argumenty občanských sdružení, Správy CHKO Blanský les a
Hvězdárny, kterým se tato stavba vůbec nelíbí. Nesmím ale zaspat, protože se odjíždí z vlakového nádraží již v 7.35 hod.
- 29. března se mohu zúčastnit semináře a diskusního setkání o Programu rozvoje jihočeského kraje,
který pořádá ÚEK AV v pavilonu V na Výstavišti v Č. Budějovicích v rámci výstavy EKOSTYL. Navštívím i Callu na
Ekotrhu.
- Jestli budu mít dost času, mohu zajít na některá jednání krajského zastupitelstva nebo zastupitelstva
v místě, kde bydlím. To se ale musím naučit číst veřejná oznámení na radnicích a když tu najdu něco zajímavého, klidně
to mohu připomenout někomu z CALLY. Oni totiž nestačí všechny veřejné desky přečíst a byla by škoda, kdyby jim
uniklo nějaké důležité jednání.
- Můj deníčku, strašně mne štvou některé stavby a činnosti kolem mne, které ničí přírodu, ale nemám čas a
chuť se hádat s úřady. Co kdybych to řekl, napsal nebo zatelefonoval na CALLU? Určitě by si nějak poradili. To je
nápad!
.
Zpět na
obsah
Předsedové vlád České republiky a Rakouska se na schůzce v Melku 12. prosince 2000 dohodli na provedení
komplexního posouzení vlivů jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí a to za účasti mezinárodní veřejnosti a
podle požadavků legislativy Evropské unie. Tuto dohodu jsme uvítali jako první krok k tomu, aby byly splněny dosud
nevyslyšené požadavky veřejnosti na úplné a občanům otevřené posouzení JE Temelín. Nyní, čtvrt roku po podpisu
dohody, se čím dále tím více ukazuje, že jde o vytírání zraku a nikoliv o seriózní posouzení.
Posuďte sami. Proces je veden mimo legislativní rámec, nic tedy není závazné, nejsou pevně určené kroky.
Garantem není Ministerstvo životního prostředím ale vládou ustavená komise čtyř, kde za MŽP byli nominování M.
Macháček a M. Martiš a za Ministertsvo průmyslu a obchodu J. Hanzlíček a J. Říha. Samo MPO dokonce zajišťuje
sekretariát komise. V komisi našli židli zástuoci Rakouska, Německa a Evropské komise, ale pouze jako pozorovatelé.
Bohužel tak pasivně i vystupují.
Součástí posouzení není fáze tzv. scopingu, při kterém se za účasti veřejnosti stanoví potřebný rozsah a parametry
dokumentace. To má zajistit efektivnější hodnocení, které se pak zaměří na skutečně klíčové aspekty provozu temelínské
elektrárny, jak je cítí veřejnost. Scoping je nahrazen dohadováním s rakouskou stranou, kdy navíc Češi nechtějí plnit co
slíbí. Hanzlíčkova strana se zvlášť urputně brání posouzení více variant mezi sebou tedy i s uvažováním, že Temelín
nebude spuštěn. Dále nechtějí do posouzení zahrnout nadprojektové havárie a samý počátek jaderného cyklu, tedy že
jaderné palivo se do reaktoru nesnese rovnou z nebe.
Ani později nemá být účast veřejnosti zajištěna tak, aby občané měli možnost aktivně se účastnit všech fází
procesu v dostatečných časových lhůtách, nebudou mít přístup k veškerým informacím a není záruka, že jejich
připomínky budou dostatečně řádně zohledněny. A jak se to má se Zemanovým velkohubým závazkem neuvést Temelín
do komerčního provozu, něž bude toto posouzení hotovo? Stále více jsou nyní slyšet hlasy, že česká strana myslí
komerčním provozem až tu chvíli, kdy bude mít elektrárna za sebou provoz zkušební, tedy i klidně za rok či déle.
Jak vidíte, máme dost důvodů nelegitimizovat svojí účastí proces EIA a la Melk a důrazně říkat, jak se to má
opravdu. A nadále pak volat po solidním seriózním zhodnocení vlivů JETE na životní prostředí.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
Za fyzickou ochranu jaderné elektrárny Dukovany zaplatili v roce 2000 daňoví poplatníci jen ve mzdách policistů
8 121 329 Kč, u JETE potom 1 735 000 Kč. Nezahrnuty jsou výdaje na materiální vybavení, výstroj, výzbroj, pohonné
hmoty a výcvik. Jaderná energetika tak přenášením nákladů na stát získává zvýhodnění nejen proti ostatním způsobům
výroby elektřiny, ale i proti jiným oblastem podnikání. Zvláště výrazné to bude po chystané privatizaci společnosti ČEZ,
a.s.
V případě jaderné elektrárny Temelín lze v souvislosti se zahájením štěpné reakce počítat s navýšením nákladů na
úroveň JEDU. Kolik konkrétně je ze státního rozpočtu vyčleněno na fyzickou ochranu JETE pro rok 2001 však jihočeská
krajská správa Policie ČR tají. Naše žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím byla zamítnuta s odkazem
na státní tajemství a na ochranu osobních údajů. Ministerstvo vnitra ale údaje za předcházející roky poskytlo bez
vytáček, nadto z celkového údaje nelze zjistit úroveň zajištění ochrany. Nic, čím by byla ohrožena ochrana osobních
údajů nebylo žádáno, paragraf na něž se odmítnutí odvolává navíc již ani neexistuje.
Proto jsme podali proti rozhodnutí jihočeské krajské správy Policie ČR rozklad (odvolání) policejnímu
prezidentovi. Věříme, že shledá věcně i právně vadný postup svých podřízených a sdělí, o kolik korun letos přijde státní
rozpočet při zajištění ochrany JE Temelín.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
Jak jsme již informovali, Státní úřad pro jadernou bezpečnost připravil novelu atomového zákona (zákon č.
18/1997 Sb.). Spolu s ostatními ekologickými organizacemi jsme jej kritizovali, protože zbavuje ČEZ plné finanční
odpovědnosti za škody při haváriích, z rozhodování o jaderných reaktorech vylučuje obce a ostatní veřejnost a skrývá
dokumenty před veřejností. Malé vítězství se nám podařilo na počátku února, kdy legislativní rada Zemanova kabinetu
nařídila Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost, aby předloženou novelu atomového zákona přepracoval. Přepracovaný
návrh má být předložen do konce března, poté bude opětovně posouzen legislativní radou vlády a poté projednán vládou.
Zdá se, že SÚJB maličko ustoupil a vpustí do řízení o umístění jaderného zařízení veřejnost. Příště se dočtete jak vše
dopadlo. Chystáme se na lobbying v Parlamentu.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
Přestože má ČEZ územní rozhodnutí na sklad vyhořelého paliva v Dukovanech a připravuje se stavební řízení,
podal si žádost o vydání územního rozhodnutí i na Skalce (u uranových dolů v Rožné). Po prostudování metr vysoké
dokumentace na stavebním úřadě v Bystřici pod Pernštejnem jsme se tam 15. února spolu s Jihočeskými matkami a
Občanskou iniciativou pro ochranu životního prostředí zúčastnili územního řízení.
Jedna z věcí, která nám vadí je, že ve velmi podrobné dokumentaci jsme nenašli tzv. horkou komoru. To je místo,
kde by se dalo v případě potřeby přeložit vyhořelé palivo z netěsnícího kontejneru do jiného, bez rizika úniku
radioaktivity do prostředí. Eliminuje se tak nutnost převozu vadného kontejneru zpátky do Dukovan či Temelína. SÚJB
taktéž horkou komoru vyžaduje, ale ČEZ neslyší.
Zajímavé bylo, že v den a čase územního řízení vypsal stavební úřad v Rožné jiné řízení týkající se uranových
kalojemů v Rožné. Místní iniciativa Ekolos aby se proto rozkrájela, neboť kalojemy má nad obcí a Skalku nedaleko na
druhou stranu.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
|
- V listopadu loňského roku "provalila" senátorka Seitlová z Rady Správy úložišť radioaktivních
odpadů, že na osmi lokalitách České republiky má být zahájena další etapa průzkumů kvůli vyhledání místa pro úložiště
vyhořelého jaderného paliva a dalších vysoceaktivních odpadů. Tady v jižních Čechách je to Lodhéřov, Kunějov a
Klenová na Jindřichohradecku a Vlksice a Chyšky na Písecku, dále je to Růžená u Třeště a Blatno a Tis u Blatna severně
od Plzně. Navázali jsme kontakt s řadou starostů a místních aktivit, kterým se tento záměr pochopitelně nelíbí. Začínáme
je zásobovat informacemi, spolu s Hnutím DUHA jsme si podali projekt na jejich informační i právní podporu. Budou ji
potřebovat, zmíněná SÚRAO vydá v letošním roce 5,8 milionu korun na profesionální PR kampaň na zlomení
negativního ohlasu.
- Jsme účastníky v dalších řízeních na JETE. Jednak to je otázka povolení výstavby skládky stavebních odpadů
v areálu Temelína. Má mít kapacitu 200 tis. kubíků a je určena pro demoliční materiál z likvidovaných částí staveniště.
Stát má 105 mil. Kč. Což o to, sama skládka nebude problémem, ale o deset kilometrů dále jsou uranové odkaliště
MAPE Mydlovary, kde velmi postrádají materiál, kterým by je zasypávali. Údajně by to stálo 120 mil. Kč, čili rozdíl
velmi malý, ale ČEZu se na to nechce přistoupit. Asi už má někdo přislíbeno, že si namastí kapsu na stavbě skládky.
- Další řízení jsme vzali s větší chutí - jedná se o odstranění stavby staré kotelny na topný olej (u původní
Křtěnovké brány). Řediteli Hezoučkému kazí pohled na milovanou elektrárnu, proto tlačí na její likvidaci ještě dřív, než
je na to připraven projekt. Rádi bychom do toho bourání podsunuli třeba jednu z věží, ale nedaří se.
- Sešli jsme se mediální hvězdou, americkým právníkem Edem Faganem, abychom mu předali naše zkušenosti
s naplňováním zákonů v případě JE Temelín a seznámili se s jeho plány. Bohužel novinářů kolem nás bylo až příliš.
- Na poloviční úvazek s námi na energetických projektech začala spolupracovat Milada Podpěrová, která v
minulém roce úspěšně rozjela kampaň Sdružení spotřebitelů elektřiny. Jak jinak, jejím nosným tématem jsou neúměrné
vývozy elektřiny, kde chystá konkrétní kroky jak je ČEZu znepříjemnit.
- Jednou za čas je dobré se sejít s kolegy z podobně zaměřených organizací. 14. února se tedy v Americkém
kulturním středisku v Praze díky nápadu a úsilí Petra Hlobila z Centra pro dopravu a energetiku potkala celá řada
zástupců českých energetických nevládek. Seznámili jsme se s tím co aktuálně děláme, poplakali jsme si nad tristním
stavem v české energetice a zejména se zamysleli nad kroky ke zlepšení, které můžeme udělat společně.
- Kývli jsme na nabídku Richarda Tichého z Biologické fakulty Jihočeské univerzity zajistit pro studenty
Aplikované ekologie kurz na téma energetika a ochrana ovzduší. Ten sestává z devíti přednáškově-diskusních odpolední
z nichž úvodní bylo na našich bedrech. U zbývajících se podílíme na zajištění vhodných lektorů. Snažili jsme se kurz
sestavit tak, aby zahrnul celou oblast energetiky, ale více se zaměřil na tu trvale udržitelnou. Posuďte sami na
http://home.zf.jcu.cz/~tichy.
- Absolvovali jsme dvě diskusní povídání o problematice JETE se studenty Česko-amerického gymnázia v
Českých Budějovicích. Škoda, že vyčleněné hodiny tak rychle utekly.
- Spoluiniciovali jsme setkání zelených nevládek z jihu s těmi krajskými zastupiteli, u nichž jsme předpokládali
vstřícnost k ochraně životního prostředí. Setkání proběhlo, snažíme se mimo jiné, aby jednání krajských zastupitelů bylo
co nejvíce otevřené veřejnosti včetně zastoupení "zelených" v poradních orgánech.
- Zanedlouho přilétnou břehule do pískovny v Třebči. Do té doby by měl být odstraněn sesutý písek
z jejich úpatí, aby volná plocha stěn k hnízdění byla co největší. Již se v tomto směru snažíme.
Zpět na obsah
|
Uplynul rok od projednání dokumentace vlivu stavby hypermarketu v Boršově nad Vltavou na životní prostředí.
Připomínám, že přes evidentní nedostatky v dokumentaci i posudku, které nám potvrdily dvě nezávislá posouzení RNDr.
Guthové a RNDr. Macháčka se nepodařilo RŽP OkÚ v Českých Budějovicích vydat kladné a zpodmínkované
stanovisko EIA. Ministerstvo bohužel neodebralo oprávnění zpracovatelům dokumentace a posudku, neboť právní
výklad to neumožňuje. Došlo nakonec i ke schválení nového územního plánu obce a jediné co může občanská sdružení
zapojená do kampaně proti výstavbě hypermarketu s multikinem těšit je skutečnost, že se podařilo zvířit hladinu
klidného a bezkonfliktního tažení pochybného investora proti naivitě obecního zastupitelstva a
"oblbování úřadů a
veřejnosti". Přijetím podmínek ve stanovisku došlo k prodloužení termínů a investor byl přinucen předložit k územnímu
řízení, které stavební úřad přerušil podklady, se kterými původně neuvažoval. Přes tyto skutečnosti přetrvávají dle
názoru občanských sdružení Calla, JISOP a Jihočeské matky nedostatky, které jsme uplatnili při územním řízení dne 14.
března a které nás vedli k žádosti o přerušení řízení. Jedná se zejména o to, že dle našeho názoru nesplnil investor
všechny podmínky ze stanoviska EIA. Referát životního prostředí nezměnil původní záporné stanovisko k záměru.
Bohužel na jednání se nikdo z úředníků nedostavil a ani nepředložil vyjádření. Neproběhlo zvláštní řízení o vlivu stavby
na krajinný ráz, o zásahu do nadreginonálního biokoridoru a významného krajinného prvku nivy řeky Vltavy, neboť se
stále domníváme, že o nivu, přesto, že je zoraná a geomorfologicky neznatelná, skutečně jde. Pochybný je rovněž
doplňující průzkum fauny a flory, který žádáme přehodnotit AOPAK, která rovněž nezměnila své původní stanovisko.
Pouze nás mrzí, že v současné době již všichni považují věc za ztracenou a hrají roli
"mrtvého brouka". To ovšem
vyhovuje záměrům investora, který o to více "tlačí na pilu". Vždyť se dokonce podařilo prosadit do velkého územního
plánu českobudějovické aglomerace tzv. jižní tangentu, která propojuje D3 s I/3, což je v podstatě napojení
hypermarketu.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
O tom, zda se občanská sdružení zúčastní správních řízení dle §70 zákona č. 114/1992 Sb. rozhoduje v současné
době na okrese České Budějovice referát životního prostředí Okresního úřadu. Potvrdili jsme si to nejen v prohraném
soudním sporu o účast ve stavebním řízení na strojírenský závod v Nové Vsi, kdy žalobu neustál ani JUDr. Mlčoch,
tvůrce zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ale i v případě účasti v územním řízení na rozšíření závodu
HBSW Dobrá Voda a v územním řízení na 9-ti jamkové golfové hřiště v Hluboké nad Vltavou. Ve všech případech
vycházel odvolací orgán ze stanoviska referátu životního prostředí a jeho souhlasu se stavbou. Tento souhlas zároveň
rozšiřuje o citaci, kterou využívají stavební úřady k tomu, aby občanská sdružení neinformovala o zahajovaných řízeních
přesto, že mají podané generální žádosti. K tomuto vyloučení postačí zmínka, že se orgán ochrany přírody domnívá, že
s ohledem na skutečnost, že nejsou dotčeny zájmy chráněné dle zákona č. 114/1992 Sb., není nutno postupovat dle §70!
S tímto "demokratickým metodickým postupem" samozřejmě nesouhlasíme a prostřednictvím Ekologického právního
servisu podáváme spolu s JISOPEM a Jihočeskými matkami stížnost na Ministerstvo vnitra a Ministerstvo životního
prostředí na postup RŽP OkÚ České Budějovice.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Krajské zastupitelstvo schválilo na svém únorovém zasedání v Táboře územní plán Vyššího územního celku
Táborska a ověřilo si v praxi, že anonymnější a snazší je dohoda politických klubů, než osobní diskuse nad problémem, a
nedej bože, případné hlasování proti návrhu. Přesto, že jsme zastupitelům poskytli vstupní informace o D3, neboť toto
byl ten pravý a jediný důvod schválení VÚC, byl předložený návrh schválen. Zdržel se pouze Ing. Halama. Díky za
odvahu! Nyní čeká zastupitele ještě schválení VUC Českobudějovicka a Českokrumlovska. Pokud budou přistupovat
k procesu se stejnou "zodpovědností", je na uváženou, koho vlastně zastupují.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
V únoru byl projednán návrh změny územního plánu VUC Českobudějovické aglomerace s cílem
"požehnat"
trase D3 v okrese a tak se také stalo. Souborné stanovisko "se vypořádalo se všemi připomínkami". Zejména s těmi od
Mgr. Gutha v době jeho působení ve funkci ředitele odboru EIA. Po jeho odchodu došlo k
"dohodě" a tak VUC sice
upustilo od kaskadérských variant 2 a 4 a opět se vrátilo k variantě "doporučené", ovšem bez navrhovaných alternativ
řešení komunikace I/34 z Českých Budějovic, včetně ukončení obchvatu Budějovic před Krasejovkou. Přesto, že
hodnocení EIA na dopravní sítě vyhodnotilo úsek D3 z Českých Budějovic jako problémový a nedoporučuje jej
realizovat, jediná vůle pořizovatele a zpracovatele územního plánu je souběžně s D3 a R3 řešit rekonstrukci I/3
z Budějovic na hranice, což laicky řečeno představuje vlastně alternativní návrh proti dálnici. Sporné je rovněž
"respektování" požadavku MŽP na propojení D3 se stávající I/3 tzv. jižní tangentou u Boršova. V podstatě zde by mohl
být ukončen obchvat města. Pokrokem návrhu VUC obsahující variantu D, kterou autor krajinářského vyhodnocení Ing.
Škopek označil jako variantu, mající řadu problémů, ale nejlépe vyhovující. Je fakt, že byl zakreslen IV. železniční
koridor, ale bez dalšího projednání a úvahy o realizaci. Jak tedy chápat proklamativní závěry ministra dopravy, že
"železniční koridor se bude stavět současně s dálnicí"? To jsou hlavní výhrady, které bude Calla uplatňovat k návrhu,
spolu s tím, že souborné stanovisko se dostatečně nevyrovnalo s připomínkami veřejnosti, včetně vlastníků pozemků.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
Rádio Faktor si přeje ke svým desátým narozeninám nový vysílač na Kleti. Sdružení Calla si přeje ke svým
desátým narozeninám, aby na Kleti nový vysílač nebyl. O tom, kdo nakonec dostane dárek k narozeninám rozhoduje
v této chvíli opět Správa CHKO Blanský les, která by pravděpodobně raději sfoukla svíčky z dortu CALLY a projekt ze
stolu Radia Faktor. Po první výhře nastoupil Faktor do boje nejen s nově "ideově pojatým projektem", ale i s náležitou
mediální a politickou prezentací. Pokud si někdo z čtenářů myslí, že naši regionální politici jsou časově zaneprázdnění,
pak je mohu ubezpečit, že se mýlí. Na veřejném představení projektu vysílače v Radiu Faktor se sešel krajský hejtman
Zahradník s poslancem Vlachem, senátorem Pospíšilem, přednostou okresního úřadu Český Krumlov Mikešem a
dalšími osobnostmi, které jsou přesvědčeni, nebo měli být přesvědčeni o tom, že Rádio Faktor nutně vysílač potřebuje,
aby nedošlo ke kolapsu v předávání informací. Občanská sdružení a Správa CHKO budou mít těžkou pozici při
obhajování požadavku, že na Kleti stačí jeden společný vysílač, že tato stavba by mohla vážně narušit krajinný ráz a je
v podstatě porušením vyhlášky o zřízení CHKO Blanský les, nehledě k tomu, že problém světelného znečištění
zdůrazňuje Hvězdárna.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
Závěrem roku obdržela českobudějovická radnice dlouho očekávaný posudek katedry hydrotechniky stavební
fakulty ČVUT. Jeho autoři Prof. Ing. Vojtěch Broža, DrSc. a Ing. Ladislav Satrapa, CSc. v závěru uvádí:
"S ohledem na
mimořádně malou ekonomickou efektivnost uvažovaných úprav, předpokládanou a potvrzenou provedenými rozbory
nepovažujeme za účelné v zásadě žádné z navrhovaných technických opatření jako samostatné investiční akce.
Výjimkou je odstranění nevyhovujícího technologického přechodu a přestavba lávky pro pěší. To ovšem neznamená,
že by se nemělo programově využívat každé individuální stavební aktivity popř. akcí města v budoucnu
k programovému posílení ochrany před povodněmi v dotčeném území
". Na podnět petičního výboru přijalo
zastupitelstvo usnesení, že na březnové jednání připraví rada zprávu o vyhodnocení průběhu připomínek a závěrů
k řešení protipovodňových opatření. Již dnes je zřejmé a nasvědčuje tomu i článek v Jihočeských listech, že radnice si
z posudku bude chtít vybrat pouze to, "co se hodí do krámu" a v podstatě bude usilovat o realizaci původního projektu.
Otázka je, za čí peníze. Neboť "bohatý strýček" okres již slíbených 90 milionů nemá. A pokud tuto částku bude chtít
město "věnovat" dodavatelským firmám ze svého rozpočtu, mělo by opět o tom rozhodovat zastupitelstvo a veřejnost.
Takže po roce jdeme na Malši do druhého kola .
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
Společnost G-PLUS RNDr. Jan Štýbr požádala referát životního prostředí OkÚ Český Krumlov o souhlas
s plánem přípravy, otvírky a dobývání v přírodní památce Besednické vltavíny. Ložisko je dle žadatele již několik let
drancováno černými kopáči vltavínů. Přesto, že společnost hodlá těžit ročně
"pouze" 10 000 kubíků vltavínonosných
písků ročně po dobu 7 let, je tento postup k ochraně jedinečné lokality s výskytem unikátních vltavínů nad míru
podezřelá, neboť právě proti těžbě v jakékoliv podobě bylo území prohlášeno přírodní památkou dle zákona č. 114/1992
Sb. o ochraně přírody a krajiny. Nedůvěru k záměru zvyšuje i skutečnost, že předsedou dozorčí rady těžební společnosti
je jeden z čelních funkcionářů obce Besednice. To, že obavy z komerčního využívání nemají pouze občanská sdružení
dokazuje i podaný návrh "uznávaných mineralogů" na zvýšení statutu ochrany přírodní památky
"Besednické vltavíny"
na národní přírodní památku, podanou MŽP a zařazení do programu UNESCO. K tomuto návrhu se Sdružení Calla
připojuje a z návrhu cituji: "Přírodní památka Besednické vltavíny představuje zcela unikátní endemický
mineralogický výskyt ve světovém měřítku". Zároveň autoři návrhu uvádějí, že jedinou ochranou přírodní památky by
mělo být snad její vytěžení. Doporučují technické řešení ochrany, tj. provedení separované skrývky ornice, jádro lokality
překrýt panely a následně ornicí a osetí travinou a vysázení nízkými dřevinami. Následně by lokalita mohla být rozdělena
do dvou zón, zóny striktní ochrany a zóny částečného zpřístupnění pro výzkum.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Po ročních jednáních završených výrokem MŽP a referátu regionálního rozvoje OkÚ České Budějovice ve
smyslu vrácení žádosti investorovi 18-ti jamkového hřiště na Podskalské a Poříčské louce k novému projednání, zahájil
referát životního prostředí OkÚ České Budějovice nové řízení k zásahu do krajinného rázu.
Při studování podkladů dodaných investorem jsme zjistili, že nehledě na výsledek tohoto řízení vydal již stavební
úřad Hluboká nad Vltavou územní rozhodnutí pro 9-ti jamkové hřiště a na stejné pozemky vyňaté ze zemědělské půdy
vydal rovněž rozhodnutí o zúrodnění! Tento postup se nelíbí ani ČIŽP a Agentuře ochrany přírody a po zjištění, že
zúrodňovací práce prakticky obsahují výstavbu odpališť a jamkovišť na Poříčské louce, jsme podali stížnost na ČIŽP
s žádostí o zastavení prací.
Při místních šetření bylo ČIŽP zjištěno, že došlo rovněž k pokácení stromů mimo údržbové práce na melioračních
kanálech. Tristní je navíc to, že šlo v některých případech o duby představující biotopy chráněného xylofágního hmyzu,
zejména pak tesaříka obrovského, páchníka a dalších. Stížnost není zatím uzavřena a řízení o vlivu stavby 18-ti
jamkového hřiště na krajinný ráz RŽP přerušil. Sdružení Calla předložilo k tomuto řízení posudek doc.Vorla z fakulty
architektury, včetně doplňku k letošnímu "aktualizovanému návrhu", který opět tento záměr odsuzuje. Ve spolupráci se
Státním památkovým ústavem v Českých Budějovicích jsme podali souběžně návrh na Ministerstvo kultury o zapsání
Podskalské a Poříčské louky do seznamu nemovitých kulturních památek.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
Jak jsme informovali v minulém Ďáblíku, odehrává se v současné době na území Českých Budějovic
"boj o
místo na výsluní" mezi investory hypermarketů GLOBUS a CENTRO. CENTRO, které má stát u Okružní silnice
prožívá "neznámou" stagnaci v průběhu projednávání územního řízení, které bylo zastaveno. Nicméně radnice i
společnost Landpro dementovali naší tiskovou zprávu tím, že investor nehodlá ustoupit od svého záměru, ale
"pouze
přehodnocuje některé své kroky". Této pauzy jsme využili k tomu, abychom si nechali zpracovat znalecký posudek, který
potvrdil, že rybníček za statkem Světlík, který má být zavezen a zlikvidován spolu se statkem, je
"opravdu rybníkem".
Posudek jsme zaslali na odbor životního prostředí Magistrátu města České Budějovice s tím, že požadujeme, aby se na
tuto vodní plochu opět díval jako na významný krajinný prvek při všech řízeních o jeho likvidaci, popř. jej takto
zaregistroval.
Vladimír Molek
Zpět na
obsah
|
- Fontea Veselí nad Lužnicí, výrobce minerálních vod hodlá rozšiřovat svůj areál. Vzhledem k tomu, že
při tomto "rozšiřování" má dojít k zásahu do zeleně, obrátila se na naše sdružení správa CHKO o pomoc. Přesto, že
účast v řízení na kácení stromů byla podána po zákonné lhůtě, podařilo se najít řešení. Investor zadal zpracování
projektu krajinářských úprav areálu, jejichž realizace bude podmínkou pro vydání územního a stavebního povolení a
odstoupil od původního rozsahu kácení.
- Myslivecké sdružení Brloh se odvolalo proti zápornému rozhodnutí Správy CHKO Blanský les k umístění
střelnice Jánské Údolí Kovářov. S návrhem nesouhlasila ani občanská sdružení, ale územní odbor MŽP shledal na
vydaném rozhodnutí procesní i věcné závady a celou žádost vrátil k novému řízení, které Správa CHKO sice zahájila, ale
v zápětí přerušila, neboť je nutno vydat rozhodnutí o udělení výjimky z ochranných podmínek silně ohroženého druhu
sýce rousného.
- Nesouhlasili jsme s rozšířením těžby štěrkopísků u Vrábče, neboť tato činnost může mít negativní vliv na
prvky územního systému ekologické stability a významných krajinných prvků. Stejného názoru je i AOPAK, RŽP OkÚ
České Budějovice a s těžbou nesouhlasí ani obec. Přesto vydal stavební úřad České Budějovice kladné územní
rozhodnutí a to před nabytím právní moci rozhodnutí o zásahu do významného krajinného prvku!
- Přesto, že pro 29. ročník Rallye Volkswagen Český Krumlov došlo na základě jednání mezi pořadateli a
RŽP OkÚ k vypuštění třech tras vedoucích přes přírodní parky Soběnovská vrchovina a Vyšebrodsko, zůstávají dvě
trasy v přírodních parcích Novohradské hory a Poluška, s čímž nesouhlasíme.
- Došli jsme k závěru, že je nadbytečné sledovat řízení vedená o zásahu do krajinného rázu okresu Český
Krumlov mimo přírodní parky a základnové stanice GSM a zúžili jsme svůj rozsah účasti v řízeních. Domníváme se, že
pracovníci referátu životního prostředí se dokáží sami vypořádat s tímto problémem.
- Trasa vysokotlakého plynovodu Údolí - Štiptoň - Byňov zasahuje do nadregionálních prvků ÚSES, tj. toku
řeky Stropnice a její nivy. Zároveň může bránit efektivní revitalizaci toku a nivy. Z těchto důvodů požadujeme spolu
s odborem ŽP zpracovat variantní řešení přechodu nivy a toku Stropnice a vyhodnotit stavbu z hlediska zásahu do
významného krajinného prvku a revitalizačních opatření. To se samozřejmě nelíbí investorovi.
- Ve výběrovém řízení MŽP obstál projekt "Občanské sdružení a správní řízení" a i když jsme dosud
neobdrželi k potvrzení smlouvu, bodové hodnocení a přiznání plné výše žádosti je potěšitelné. Pokrýváme tímto druhou
část materiálových nákladů. Bohužel grant u REC na pokrytí mzdových nákladů nevyšel, stejně jako projekt u MŽP na
projekt "10 let NPR Brouskův mlýn", který v sobě zahrnoval seminář, skládačku o Stropnici a výstavu. Stejný projekt
jsme podali ještě na Nadaci Partnerství.
- Řízením o zásahu do významného krajinného prvku "park Na sadech" byla odstartována
"rekonstrukce
městských sadů". Jako účastníci řízení jsme spolu s JISOPEM uplatnili požadavek na vypuštění úpravy Mlýnské stoky
ve stylu jejího zpřístupnění a vytvoření lagun a vedení cyklistické stezky po hraně Mlýnské stoky.
- Po občanském sdružení obcí proti D3 v Posázaví bylo založeno další sdružení obcí na Benešovsku.
Ustavující schůzí sdružení Náš domov byl zvolen předsedou starosta obce Vojkov Karel Jirásek. Škoda, že obdobná
aktivita obcí není na jihu trasy D3, neboť problémy s trasou z Českých Budějovic na hranici je srovnatelná s přechodem
Posázaví, o čemž svědčí hodnocení vlivu na životní prostředí provedené Ústavem aplikované ekologie v Kostelci nad
Černými lesy k návrhu dopravních sítí.
- "Divoké" kachny na rybnících Rýžový, Starý, Kozlovka horní a Kozlovka dolní u Záblatí se nebudou
chovat dle přání mysliveckého svazu, ale dle rozhodnutí RŽP OkÚ, které akceptovalo připomínky CALLY a AOPAK.
Vzhledem k tomu, že se jedná o rybníky v ÚSES, byl vypuštěn z chovu rybník Starý a na ostatních snížen počet na cca
15 ks na hektar.
- Okresní úřad v Českém Krumlově zamítl odvolání Správy a údržby silnic Český Krumlov a potvrdil
rozhodnutí MěÚ Kaplice, který nesouhlasil, stejně jako Calla, s kácením lípy poškozující základy domu v Pořešíně.
- Rybářství Petrův zdar v Nových Hradech získalo oprávnění k zásahu do VKP Žárského rybníka
v souvislosti s tzv. intenzifikací chovu ryb, což představuje aplikaci krmiv a hnojiv. K žádosti jsme stejně jako AOPAK
měli výhrady zejména z důvodu konečného a definitivního vyloučení chovu kachen, což se podařilo. Žádosti o
intenzifikaci předcházelo sledování množství chemických a znečisťujících látek v různých ročních obdobích. Vzhledem
k tomu, že v některých případech se limit fosforu pohyboval na hranicích, nesouhlasili jsme s intenzifikací.
- S odporem občanských sdružení i AOPAK se setkalo první šetření k žádosti Povodí Vltavy o kácení topolů
podél cyklistické stezky vedoucí okolo řeky Vltava z Budějovic na Hlubokou. Kromě vynímečných případů
poškozených topolů a odstranění konkurenčních neperspektivních výmladků nevidíme důvod pro totální kácení.
- Tažení proti základnovým stanicím radiomobilů pokračuje. Úspěchem je shromáždění dostatečných
podkladů a podnětů ze strany občanských sdružení, ČIŽP a AOPAK pro iniciování metodiky MŽP. Díky Mgr. Guthovi
snad brzy MŽP tuto metodiku vydá. Jinak se daří prosazovat požadavek na hodnocení jednotlivých stožárů dle metodiky
AOPAK, v čemž sehrává hlavní roli ing. Šámal. Tímto způsobem se podařilo
"vnutit okresům názor", že stanice nemusí
být na místě, které si přeje investor a stožár může vypadat úplně jinak a navíc jej může užívat více uživatelů.
- Listí z lípy v autocentru Kříž na Rudolfovské u Jihočeských mlékáren bude bohužel nadále padat na auta,
neboť odbor ŽP nesouhlasil stejně jako Sdružení Calla s jejím kácením. Nelíbí se nám návrh nového regulačního plánu
rekreační zóny rybníka Dvořiště a to zejména z toho důvodu, že uvažuje s dopravním propojením Slověnic a Smržova
přes les a hráz rybníka.
Zpět na
obsah
V současné době vrcholí tlak betonářské lobby na výstavbu velkých jezů v Malém Březně a Prostředním Žlebu na
řeze Labi. Ty by měly stát nejméně 6 miliard Kč ze státního rozpočtu a peněz EU. Lodní doprava si bezesporu zaslouží
podporu, na druhé straně je tu i vzmáhající se příroda na dolním Labi, kterou představuje kriticky ohrožený bobr
evropský.
Návrat bobra evropského do severních Čech lze pokládat za malou senzaci. Vždyť poslední bobr na českém Labi
byl zaznamenán roku 1722. Celé 20. století byl u nás bobr evropský vymizelým druhem. V Německu však přežil, i když
měl během světových válek namále. Od roku 1945 se díky velmi přísné ochraně a obětavosti mnoha dobrovolníků
populace labských bobrů postupně zvyšovala. Jádrem jejich výskytu je rezervace u města Dessau, odkud se šířili po i
proti proudu Labe a jeho přítoků. Po Labi pronikal bobr i do severních Čech. První návštěvy pro něj končily tragicky -
jeden bobr byl nalezen ubitý na řece Kamenici, dalšího nalezli mrtvého v Ploučnici, v roce 1994 bobra zastřelili u
Nebočad. Teprve poté se podařilo bobrovi osídlit i české Labe po Ústí nad Labem.
V roce 2000 se počet "českých" bobrů na Labi pohyboval mezi 10 a 12. Bude-li bobr u nás chráněn nejen na papíře,
má šanci zvyšovat své stavy a později i pronikat dále do vnitrozemí. Jeho populace je však zatím stále natolik nízká a
zranitelná, že v nejbližších několika letech půjde především o jeho přežití. Vybudování zmíněných nových velkých jezů
by patrně znamenalo konec bobrů na českém Labi a s nimi i ohrožení řady dalších zvláště chráněných rostlin a živočichů.
Z únorové ankety Přátel přírody, které se mohli zúčastnit všechny domácnosti v Ústí nad Labem, vyplývá, že drtivá
většina konkrétně více než 90% - veřejnosti by v případě konfliktu mezi plánovanými jezy na Labi a ochranou přírody
dala přednost ochraně přírody.
Pokud chcete pomoci (peticí, dopisy na rozhodující místa, penězi) či získat skládačku a velmi pěknou brožuru
věnované bobru evropskému, napište si na adresu: Přátelé přírody - Občanská společnost, Stříbrnické nivy 2, 400 11
Ústí nad Labem.
Podle materiálu Přátel přírody Edvard Sequens
Zpět na
obsah
Jak už jsme Vás mílí čtenáři v Ďáblíku informovali, východoslovenskému sdružení VLCI se daří stále
shromažďovat finanční prostředky na výkup lesního pozemku, na kterém roste původní bukovojedlový les a který chtějí
VLCI zakoupit za účelem založení soukromé rezervace aby i nadále zde mohl probíhat přirozený proces obnovy lesa.
Během posledních měsíců jsme na konto STROM od našich příznivců a milovníků přírody obdrželi 3.000,-- Kč. Mezi
dárce patři dvojčata Petr a Pavel, Otto Slabý, neznámý dárce, Milada Podpěrová, Růžena Šandová, Štěpánka Homolková
a Romča Šímová. Současný stav sebraných prostředků činní 2.599.000,- Sk z celkové částky 3.200.000,- Sk. Chtěla
bych tímto poděkovat všem přispěvatelům a za sebe bych nám všem přála, abychom se v budoucnu mohli podívat na
"naše" stromy a mohli jim popřát nerušené žití na naší planetě.
Pro zajímavost uvádím země, ze kterých byly na konto zaslány finanční podpory: Slovensko, Česko, Polsko,
Německo, Velká Británie, USA, Belgie, Austrálie, Holandsko, Kanada, Švýcarsko, Portugalsko, Španělsko, Norsko,
Rakousko, Francie a Dánsko.
Romana Panská
Zpět na
obsah
|
Můžeme si vybrat: v různých materiálech se údolí nazývá Terčino, Tereziino i Terezino. V seriálu těchto článků
je ovšem vynechat nelze. Jednak proto, že jde v jihočeském kontextu o výjimečný příklad přírodního parku,
jednak ochranářské zásahy v posledních deseti letech zařadily tuto lokalitu mezi úspěšně se obnovující chráněná území.
Malebné údolí kolem meandrující říčky Stropnice v těsné blízkosti Nových Hradů se původně utvářelo jako centrální
lužní bezlesí se skupinami olší, obklopené původní, přirozenou doubravou (v nadmořské výšce 500 - 550 m).
Prvním výrazným lidským zásahem se tu stalo vybudování tvrze Cuknštejn, kterou v letech 1488 - 1491 postavil nad
horním, jihovýchodním koncem údolí zeman Vilém Pauzar z Michnic. Mohutná tvrz se zhruba čtvercovou
dispozicí je opatřena osmibokou nárožní věží a celkově působí vzácně mohutným a kompaktním dojmem. Přestože
byla za Třicetileté války zpustošena, následné opravy nesetřely původní charakter stavby, naznačující přechod od
tvrze k zámkové architektuře.
Když panství Nové Hrady získal původně francouzský rod Buquoyů, stalo se údolí i s okolím předmětem
lovecké náruživosti nových majitelů. V r. 1667 byla přímo v údolí zřízena bažantnice a r. 1670 v těsném
sousedství (pod Sokolím hnízdem) vznikla daňčí obora. V r. 1756 pověřil hrabě Jan Nepomuk Buquoy zahradníka
Ignaze Fnoiku, aby údolí přebudoval na přírodní park v duchu tehdy módního estetického směru sentimentalismu:
výsledkem tedy měla být krajina nejen ozvláštněná nově vysazenými dřevinami, ale také zútulněná četnými
drobnými stavbami. Fnoika se pustil do práce, během níž roli hlavní iniciátorky úprav postupně převzala hraběnka
Terezie, manželka Jana Nepomuka Buquoye.
Změnily se především plášťové okraje obvodového lesního porostu: dosavadní duby a lípy byly poněkud
odsunuty do pozadí výsadbou smrku a borovice, takže jehličnany tu dnes jsou v dominantním zastoupení a les získal
převážně kulturní ráz (s degenerovaným bylinným patrem). Ve volném lučním prostoru vznikly Lázničky (Václavovy
lázně, pojmenované podle Tereziina otce Václava) a obytný pavilon Modrý dům, obklopený cypřiši (dnes je objekt
ovšem v ruinách). Přední, severovýchodní vstup do údolí uzavřela ohradní zeď s bránou. V údolí samotném se
objevily také skleníky (s tropickými rostlinami vzácnými i v evropském měřítku), květinové záhony, březový altán a
dokonce dva rybníky (Daňčí s ostrovem a Gabrielin pod Cuknštejnem). Do parku vedla kočárová cesta, na niž
navazovaly užší stezky. Dodnes je tu zachováno 6 kamenných mostků, vedle nichž existují i mostky dřevěné a lehké
lávky. Vše bylo budováno mj. s citem pro poutavé výhledy, zejména směrem k Lázničkám a k městu.
Nejpopulárnějším místem parku je ovšem známý vodopád z r. 1817, napájený náhonem. Voda dopadá z výšky
bezmála 30 metrů, stěny kamenného koryta náhonu jsou dekorativně doplněny vytesanými verši z Goethových aj. děl.
Jan Nepomuk a Terezie Buquoyovi používali původně název Krásné údolí (francouzsky Vallonchéri, německy
Schönthal). Teprve později bylo jméno údolí spojeno s Terezií (zemřela r. 1818). Po Tereziině smrti byla koncepce
parku přizpůsobena době romantické: zmizel skleník, záhony i s alpinami a r.1852 byl vybudován Švýcarský dům,
jenž spolu s Hamrem a Lázničkami tvoří dnes trojici jediných velkých staveb uvnitř údolí. To již podobu parku
určoval Jiří Buquoy (1814 - 1882), známý polyhistor a Tereziin synovec.
Ke třetí etapě významných změn došlo na přelomu 19. a 20. století. Lesní porosty byly doplněny pokusnou
výsadbou vejmutovky (borovice hedvábné) a douglasky tisolisté (některé exemláře dosahují dnes výšky až 45 m).
A v lučních partiích byly vysazeny teplomilné rostliny, takže část luk získala spíše panonský charakter (u nás známý
z některých míst jižní Moravy): odtud se v údolí dodnes vyskytuje např. kamzičník kavkazský. Od 1. světové války se
péče o údolí soustředila na pietní konzervaci dosaženého stavu, což ovšem v konečném důsledku vedlo k postupné
degradaci lokality.
Po r. 1945 Buquoyové o majetek přišli a r. 1949 byla vyhlášena SPR Terčino údolí, avšak další péče o
lokalitu byla povětšinou zcela nedostatečná. To se projevilo postupem eutrofizace (signalizované mj. rozšířením
bezu), ruderalizací části lučních porostů, expanzí náletových dřevin a průnikem zemědělské velkovýroby do
jihovýchodního okraje údolí, kolem Cuknštejna, kde byla většina luk zorněna (zároveň ovšem v údolí některé kdysi
vysazené byliny zplaněly a objevily se i nové odjinud). Na podobě údolí se také podepsaly živelné a necitlivé
rekreační aktivity dětských a mládežnických organizací, využívajících zdejší stavební objekty jako ubytovací
kapacitu.
V současné době jsou předměty ochrany v bezlesých partiích lokality uváděny v tomto pořadí dle významu:
1. přírodně krajinářský park;
2. početné populace druhově bohaté avifauny: jsou vázány zejména na břehové porosty a na plášť
lesního porostu (konkrétně se tu vyskytuje holub doupňák, žluva hajní, lejsek šedý, strakapoud prostřední, konipas
horský, skorec vodní...);
3. výskyt silně ohroženého všivce ladního a ohroženého prstnatce májového.
Kromě toho v úzkých údolních úsecích lesního porostu, kde dochází ke klimatické inverzi, nalézá příznivé
podmínky k existenci např. dřípatka horská. V r. 1986 byl publikován inventarizační průzkum vegetačního krytu v
údolí (autorka Alena Albrechtová) a po r. 1989 začala poměrně velkorysá, systematická asanace celého parku, s
cílem navrátit lokalitu do stavu kolem poloviny 19.století, tedy obnovit romantickou podobu údolí. Konkrétně jde o
to, dosáhnout "maximální možný stupeň přirozenosti lučních, křovinných, vodních a lesních společenstev a
populací." Začalo se pracovat na zvýšení druhové diverzity lučních porostů (kosení, likvidace náletů...), došlo
k rekonstrukci některých původních krajinných struktur (cest, mezí, alejí apod.), a dokonce byla z estetických důvodů
přeložena část vedení vysokého napětí.
Českobudějovické středisko Agentury ochrany přírody a krajiny vypracovalo Plán péče pro národní přírodní
památku Tereziino údolí (nelesní část) na období 2000 - 2003. Zde jsou uvedeny hlavní směry dalších úprav. Čelné
místo mezi nimi zaujímá zvýšení podílu listnáčů ve skladbě lesních porostů a regulace dopravy: jde o zákaz vstupu
mimo cesty, zákaz volného pobíhání psů, vyloučení jízdy na koních, cyklistický provoz jen po zpevněných cestách
a omezení automobilové dopravy k objektům Lázniček a Hamru, které slouží jako penziony.
Tomáš Malina
Zpět na
obsah
PRTR (Pollution Release and Transfer Register) znamená registr úniků a přenosů znečišťujících látek. Jde o
databázovou evidenci ročních množství toxických látek unikajících z průmyslu do životního prostředí. Firmy používající
stanovené chemikálie vyplňují každoročně jednoduchý tzv. ohlašovací formulář pro každou sledovanou látku. Hlášení
obsahuje základní identifikační informace o zdroji úniků, o znečišťující látce a o roční množství látky, které uniklo do
ovzduší, vody nebo se stalo součástí pevného odpadu. Ohlašovatel musí též udat přesné umístění výrobního zařízení, což
vytváří předpoklady pro případnou analýzu zátěže území a hodnocení rizik v dané lokalitě.
Prakticky veškeré informace obsažené v registru jsou pak komukoli bezplatně dostupné. Podle zahraničních
zkušeností jsou data shromážděná prostřednictvím PRTR využívána vládou, průmyslem i ostatní veřejností. Častými
uživateli informací z PRTR jsou např. novináři, zdravotníci, občanské iniciativy, odboráři atd. Ze zahraničních
zkušeností (např. USA, Kanada, Mexiko, Holandsko, Velké Británie) vyplývá, že výčet použití dat z PRTR je velmi
široký. Mezi nejčastější patří např.: havarijní plánování, epidemiologické studie, zavádění čistějších technologií,
porovnávání podobných výrobních zařízení, vyjednání občanů s průmyslem, příprava legislativy, předinvestiční analýzy,
průzkumy trhu, prevence znečištění a snižování produkce odpadů atd.
V závěru loňského roku oslovilo Sdružení Calla ve spolupráci s Dětmi Země devět jihočeských podniků s žádostí
o vyplnění dotazníku o množství vyjmenovaných nebezpečných látek, se kterými podnik nakládá, vypouští je do ovzduší,
do vody či je předává na skládku nebo spalovně. Snažili jsme se touto cestou vyzkoušet, jak podniky budou reagovat.
Výsledek je mnohem horší, než se dalo očekávat. KOH I NOOR HARDTMUTH a.s., SFINX a.s., BOSCH
ROBERT, spol. s. r o., GAMA, a. s. , JIHOČESKÉ TISKÁRNY, a. s. , TEPLÁRNA ČESKÉ BUDĚJOVICE, a. s. a
AGROPODNIK MYDLOVARY nereagovaly vůbec, promptní odpovědi jsme se dočkali od firmy BUPAK Obaly, a.s.,
pozdější i od MOTORu Jikov, a.s. Obě firmy uvedly, že žádané látky nepoužívají a ani je neprodukují. V případě
MOTORu Jikov však taková odpověď nemůže být pravdivá, neboť dotazník se ptal i na měď, zinek a dále na páry nebo
prach zinku a hliníku, přičemž tyto kovy jsou zde slévány a opracovávány, nehledě na provoz galvanovny.
Tímto malým průzkumem se potvrdila nutnost zřízení oficiálního integrovaného registru úniků a přenosů
znečišťujících látek, s jehož prosazením zatím Ministerstvo životního prostředí váhá.
Edvard Sequens
Zpět na
obsah
Každým rokem na výročí povstání tibetského lidu proti čínským okupantům si lidé v mnoha zemích světa
připomínají tragický osud této země a jejích obyvatel. V České republice tak kromě jiných aktivit v sobotu 10. března již
poněkolikáté zavláli na radnicích minimálně 81 měst a obcí vlajky Tibetu jako symbol podpory tibetskému lidu. Letos
poprvé tomu bylo díky naší iniciaci a rozhodnutí městského zastupitelstva i v Borovanech v okrese České Budějovice.
Vlajka zde byla vyvěšena v sobotu a měla vlát do pondělka. Bohužel v noci ji někdo ukradl.
V roce 1950 vtrhla do Tibetu vojska tzv "čínské lidově osvobozenecké armády" a předznamenala konec
samostatného rozhodování Tibeťanů o vlastní zemi. Agresivní protitibetská komunistická politika Číňanů nakonec vedla
k lidovému povstání, které vypuklo ve Lhase 10. března 1959. Povstání bylo krvavě potlačeno a dalajlama byl donucen
opustit Tibet a uchýlit se do indického exilu. Bilance okupace je dostatečně známá: 80 000 mrtvých během vojenského
vpádu a v důsledku zásahu proti povstání v roce 1959. Přes milion Tibeťanů zemřelo ve věznicích, v pracovních táborech
či v důsledku hladomoru. Neustávající exodus Tibeťanů do exilu dosahuje již 120 000 uprchlíků. Z více než 6 000
klášterů, chrámů a svatyní, představujících kulturní identitu národa, v nichž žilo téměř 600 000 mnichů a mnišek, zůstalo
pouhých třináct. Osazenstvo bylo rozehnáno, cenná umělecká díla vypleněna a rozprodána. Komunistická totalitní moc
oklestila základní práva Tibeťanů na svobodu vyjadřování, užívání mateřského jazyka, pohybu, náboženství atd., státní
populační politika vystavila tibetské ženy nuceným potratům a sterilizacím. Svévolné zatýkání, represe, mučení,
zastrašování, věznění se staly součástí každodenní reality. Dětem je upíráno základní vzdělání, takže kolem 70 procent
Tibeťanů je dosud negramotných.
Vojenskou okupaci země nyní nahradila okupace ekonomická, jejíž důsledky mohou být pro Tibeťany ještě
zhoubnější. Nejkritičtější hrozbu, jíž jsou Tibeťané a jejich jedinečná starobylá kultura vystaveni, představuje státem
organizovaný a podporovaný masový příliv čínského civilního obyvatelstva do Tibetu, jenž vede k postupné asimilaci
tibetského etnika. Počet 6 milionů Tibeťanů je v současné době v Tibetu již převýšen počtem 7,5 milionů Číňanů.
Edvard Sequens
Více informací o problematice Tibetu naleznete na http://www.lungta.cz.
Zpět na
obsah
Pokud bude schválen návrh zákona o obalech v podobě připravené ministerstvem životního prostředí, získá Česká
republika horší legislativu než Turecko či Portugalsko. Za posledních pět let došlo ke čtyřnásobnému nárůstu produkce
nevratných PET lahví, z nichž 90% končí na skládkách. Z obchodů téměř zmizely vratné lahve. Nová norma, kterou
Kužvartův úřad připravil, přitom tento tristní stav nijak neřeší.
Za vratné obaly nese výrobce plnou zodpovědnost, protože se mu neustále vrací. Nevratné obaly finanční i
ekologickou odpovědnost přenášejí na zákazníky, obce a daňové poplatníky. V Evropské unii si to uvědomili, mělo by to
pochopit také ministerstvo životního prostředí. Navrhovaný zákon je horší než turecký, nemluvě o legislativě našich
evropských sousedů.
Vratné obaly podporují i v zahraničí:
- německá a nizozemská vláda oznámily, že v roce 2002 zavedou zálohy na vratné lahve
- v Dánsku musí výrobci povinně plnit pivo a sycené nealkoholické nápoje do vratných lahví
- v Portugalsku musí obchodník nabízet nápoje ve vratných i nevratných obalech
- Norsko, Dánsko a Finsko vratné obaly zvýhodňují daňově
- Švédsko zakázalo PET lahve, které nejsou zapojeny do zálohovaného vratného systému
- Švýcarsko požaduje po výrobcích dosazení minimální míry recyklace u plechovek, skleněných a PET lahví, jinak je
pro daný obal zaveden zálohový systém
Podle tiskové zprávy Hnuti DUHA Edvard Sequens
Zpět na
obsah
Zmizení vratných lahví z obchodu přijde průměrného českého spotřebitele na 1.118 korun. Ukázal to
výzkum Hnutí DUHA srovnávající cenu, již zákazník zaplatí za vratné a nevratné obaly nejdůležitějších nápojů. Zatímco
u nevratných lahví či nápojových krabic je obal zahrnut v ceně nápoje, vratná lahev dosáhne v průměru 40 oběhů a
zákazník proto při každém nákupu platí čtyřicetinu její ceny. Kalkulace zahrnuje pouze nejvýznamnější nápoje - mléko,
sycené limonády a stolní či minerální vody. Zahrnutí dalších, například sirupu, by celkovou částku ještě poněkud
zvýšilo.
Výzkum Hnutí DUHA vychází ze srovnání ceny nevratných lahví nebo jiných obalů (krabic na mléko), nákladů
na jeden oběh vratné lahve a průměrné spotřeby nejvýznamnějších druhů nápojů na obyvatele. Vychází přitom ze
současného podílu nevratných obalů na českém trhu.
Díky nevratným obalům průměrný zákazník ročně zaplatí:
* mléko: 941 Kč
* sycené limonády: 126 Kč [Kalkulace spotřeby sycených limonád pracuje se 70% podílem nevratných
lahví na trhu v roce 1998. Nyní je již vyšší.]
* minerální a stolní vody: 78 Kč.
Za vratné lahve by při stejné spotřebě zákazník zaplatil 78 korun. Hnutí DUHA před časem zveřejnilo návrh
legislativního řešení krize na trhu s vratnými lahvemi, který předpokládá jejich podporu kombinací minimálních záloh a
zvyšovaných recyklačních kvót.
Ivo Kropáček, Hnutí DUHA
Zpět na
obsah
Klub ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země pořádá letos už pojedenácté akce FALCO a AQUILA. Smyslem
těchto dvou akcí je chránit hnízda vzácných druhů dravců (raroh velký, sokol stěhovavý, orel královský v Čechách, na
Moravě a na Slovensku před vykradením. Dobrovolní strážci hnízda hlídají po celou dobu hnízdění ve dne i v noci. Než
tyto akce začaly, pravidelně byla většina hnízd těchto druhů vykradena překupníky se zvířaty. Strážci také zabraňují
rušení hnízdících ptáků turisty nebo lesními dělníky. Za dobu trvání obou akcí nebylo vykradeno žádné hlídané hnízdo.
Celkem se podařilo před životem v zajetí zachránit 43 mladých rarohů velkých, 10 sokolů stěhovavých a 16 orlů
královských. Hnízda, která nikdo nehlídá, jsou však vykrádána stále.
I proto potřebujeme další dobrovolníky, kteří mohou a chtějí obětovat trochu svého volného času (většinou týden
až čtrnáct dní) ochraně těchto krásných ptáků. Pokud mezi ně patříte, napište si o bližší informace na adresu
koordinátorky obou akcí Radky Jindrové: Centrum dětí a mládeže, Akce FALCO, Dukelských hrdinů 328, 407 21 Česká
Kamenice, e-mail: cdm_ck@space.cz, mobil: 0605/468 263. Pokud čas nemáte a chcete akci alespoň trochu podpořit,
předejte tuto informaci svým přátelům a známým. Můžeme Vám zaslat také letáčky a plakát o akci.
Lenka Mašková
Zpět na
obsah
Ekocentrum Ulita zajišťuje letos v CHKO Moravský kras ochranu obojživelníků v době jejich migrace. Při této
akci je nutná spolupráce většího počtu lidí po delší časové období, proto se obracíme i na Vás. Přenášení obojživelníků
probíhá obvykle 3x denně (alespoň jednou v nočních hodinách), provádí se v počtu 2 - 5 lidí. Těmto brigádníkům
zabezpečujeme přespání a úhradu rozumných cestovních výdajů. V případě delšího pobytu (3 a více dnů) hradíme
stravné do výše 80 Kč na den. Ubytování je na terénní stanici CHKO Moravský kras nedaleko Skalního Mlýna a je
poskytováno zdarma! Stanice je vybavena veškerým sociálním zařízením a je umístěna v nejatraktivnější části CHKO
Moravský kras!
Zájemci se mohou kontaktovat se členy Ekocentra buď přímo, tj. každý pátek mezi 18 a 19 h v čajovně ( I. patro kina v
Blansku ) nebo prostřednictvím e-mailu: ekocentrumulita@atlas.cz a o víkendu na telefonu (0506) 41 56 25.
Ekocentrum Ulita, Blansko
Zpět na
obsah
Hnutí Duha a Diecézní Charita České Budějovice srdečně zvou všechny zájemce na festival dokumentárních filmů
JEDEN SVĚT. Festival proběhne 23.-25. dubna 2001 v Českých Budějovicích v prostorách filmového klubu GIMI
při kulturním domě Metropol na Senovážném nám. První večer je věnován otázce uprchlíků a světové migraci, druhý
tématu ekologie, globalizace a poslední trhu se ženami a feminismu. Po představení chystáme besedy se zajímavými
lidmi na témata z festivalu . Začátky představení jsou vždy od 17,30 a od 20,00 hodin.V rámci festivalu bude v týdnu od
16. do 20. dubna na nám. Přemysla Otakara II. umístěna tématická výstava fotografií. Všechny zájemce srdečně zveme.
Naďa Vlahová, Hnutí Duha České Budějovice
Zpět na
obsah
Pokud Vás napadne něco, čím by se dalo toto výročí připomenout, přijďte nám svůj nápad říci do Cally.
Třeba přijdete na něco něco, čím bychom se třeba mohli připomenout na veřejnosti. Na podzim chystáme
velké setkání s Vámi všemi, co jste s Callou měli co do činění.
Na vzniku tohoto čísla se podíleli Romana Panská, Hanka Gabrielová, Naďa Vlahová, Tomáš Malina,
Vladimír Molek, Edvard Sequens a Ivo Kropáček. Internetové stránky
zpracovala Gábina Dostálková.
Obsah prošel jen hrubou jazykovou korekturou.
Své vítané příspěvky do dalšího čísla nám laskavě dodejte do začátku
května 2001.
Zpět na
obsah
|
