Jak využívají biomasu sousedé?

V posledních letech stále sílí debata o problematice klimatických změn a s ní  je stále aktuálnější otázka náhrady stávajících fosilních zdrojů za takové, které neprodukují skleníkové plyny. Vzhledem k naší geografické poloze nemůžeme příliš počítat s masovým využitím solární, termální nebo větrné energie. O to důležitější bude, jak dokážeme využít další důležitý obnovitelný zdroj energie - biomasu, jejímž velkým kladem je lokální dostupnost. Produkce biomasy je úzce spjatá se zemědělstvím a proto v polovině listopadu uspořádalo sdružení Calla exkurzi zaměřenou na téma energetického využití zemědělské produkce. Exkurze se zúčastnilo na 40 zájemců z řad zemědělských podnikatelů, ekologů, novinářů a odborné veřejnosti. Cílem exkurze bylo zprostředkovat účastníkům praktickou ukázku realizovaných projektů využívajících biomasu u našich sousedů v Rakousku a Německu.

Ještě před první zastávkou, která si dala za cíl navštívit lisovnu řepkového oleje, pohovořil  cestou v autobuse Ing. Andrej Glatz z firmy Europecon o možnostech využití čistých rostlinných olejů -  100 % biopaliv - v dieselových motorech. Na přednášku pana Glatze pak přímo navázala návštěva lisovny, kterou společnými silami vybudovali zemědělci a místní občané nedaleko  malého německého města Osterhofen. Zde nás přivítala paní Gerlinde Eibl, která je manažerkou projektu Agroservise GmbH & Co. Handels KG. Projekt vznikl v roce 2001 a jeho náplní je nákup řepkového semene a jeho následné lisování pro produkci 100 % biopaliva. Řepku sem sváží více jak 70 zemědělců z okruhu cca 50 km a část zemědělců využívá řepkových olej jako palivo ve svých traktorech či osobních vozech. Semena řepky mají kolem 40 % olejnatost což znamená, že se z 1 tuny řepky vyrobí cca 330 kg oleje a část oleje zůstává ve výliscích - pokrutinách. Ty pak nacházejí uplatnění v krmných směsích pro výkrm býků, kde se z důvodu vysokého % obsahu glukosinu (vysoká hořkost) míchají napůl sójou.

Provozovna lisovny má kapacitu pro zpracování výnosů řepky z 450 ha, náklady na pořízení technologie odhadla paní Eibl na cca 90 000 euro.  Řepku pěstují zemědělci většinou na půdách uváděných do klidu, kde je pěstování řepky pro tento účel podporováno.  Průměrný hektarový výnos semene řepky z 1 ha se v tomto kraji pohybuje kolem 4,4 t. Výkup probíhá na základě uzavřených smluv, dle kterých dostali letos zemědělci vyplaceno 380 euro za 1 tunu semene. Po výkupu se semena dosoušejí na vlhkost 7 % a skladují v sile o objemu 6000 t, které je součástí lisovny. Za vylisování 1 tuny řepkového oleje zaplatí zemědělec letos 60 euro, příští rok by to mohlo být až kolem 70 euro. Lisováním za studena vyrobí provozovna cca 2000 l oleje, který se prodává za koncovou cenu 0,94 euro včetně již snížené spotřební daně. V SRN byl rostlinný olej až do roku 2006 zcela osvobozený od spotřební daně a i nadále u něj platí snížená spotřební daň, která je pro rok 2007 ve výši 2 centů/l.  Zemědělci však smí jezdit na rostlinný olej i do budoucna zcela osvobozený od spotřební daně. Rovněž v Rakousku jsou čistá biopaliva podporována a rostlinný olej je zcela osvobozený od spotřební daně.

Na doplnění uvádíme, že situace v oblasti využití paliv ze 100 % rostlinných olejů je v ČR, na rozdíl od našich sousedů, značně odlišná. U nás až od 1. 1. 2008 vstoupí v platnost norma na palivo z čistého řepkového oleje, což však diskriminuje všechny ostatní olejniny a dává podporu pěstování řepkových monokultur. (více na www.rostlinnyolej.cz).

Po prohlídce lisovny jsme navštívili pana Michaela Dambecka, místního mechanika, který přestavuje motory zemědělské mechanizace a nákladních aut pro provoz na rostlinný olej. Za 2,5 roku své práce přestavěla jeho firma NETec GmbH & Co. KG 2500 traktorů a 80 nákladních aut. Jakoby mimochodem jsou lisovna i objekt dílen pana Dambecka napojeny na fotovoltaické elektrárny, což poukazuje na pozitivní skutečnost, že energetickou  soběstačnost se tady snaží řešit všemi dostupnými prostředky.

Druhá zastávka exkurze vedla do ekologického statku LORYHOF a senných lázní v rakouské vesnici Wippenhamm. Namísto pana hospodáře Zeilingera, který se zrovna účastnil zemědělského veletrhu, nás přivítala  jeho dcera pravou topolovou pálenkou. Účastníci exkurze společně poobědvali v objektu původní výkrmny prasat, která byla přebudovaná do útulné pohostinské místnosti s regionální kuchyní většinou z vlastní produkce. Poté nás dcera hospodáře provedla statkem, kde pan Zeilinger již několik let svou snahou a úsilím dokazuje, že energie z obnovitelných zdrojů může být využito jak ekonomicky, tak ekologicky. Před 15 let se zabýval pěstováním řepky, slunečnice a později se začal zabývat různými druhy rychlerostoucích dřevin. Dnes pěstuje na rozloze 40 ha topolovou plantáž, která plně vystačí zásobovat štěpkou jeho vlastní samoobslužnou teplárnu na štěpku vytápějící celé energetické centrum. Na 1 ha plantáže je třeba asi 10-15 tisíc sazenic vypěstovaných z mateřských výhonků. Za půl roku vyroste kmínek téměř o 1 metr, přitom pěstební plochy jsou hnojeny výhradně popelem z vlastního spáleného dřeva. Z 1 ha sklízí pan Zielinger ročně 10 tun  hmoty; sklizeň a sekání převzaly stroje a velká část štěpek jde na prodej do blízkého okolí jako palivo do lokálních kotlů.

Před sedmi lety pan Zeilinger přebudoval stodolu na objekt senných lázní. Přes vanu o objemu 5000 l je na dřevěném roštu rozprostřeno seno, usušená tráva a byliny pocházející z ekologicky obhospodařovaných alpských luk. Voda je ohřívaná na 70-75 °C a horká pára stoupající skrz seno uvolňuje éterické oleje travin a bylin, které příznivě působí na dýchací cesty, kloubní potíže a slouží k celkovému posílení organismu. V předsálí lázní je vybudovaný obchod, kde si mohou návštěvníci nakoupit místní produkty - med, sušené vazby, tradiční schnaps apod. Bio-senné lázně vytváří v regionu vhodnou příležitost pro turistický ruch i gastronomii. V upravené stodole s kapacitou až 700 míst se často konají svatby či různá diskuzní setkání. Těch bylo třeba hlavně z počátku, kdy se snesla na koncepci projektu LORYHOF vlna kritiky. Pan Zeilinger si pozval kritiky k sobě domů a ukázal jim, že energo-les v žádném případě jako monokultura "netrpí" a naopak se jedná o plnohodnotné ekologické plochy. Podél plantáže vysázel zkušebně ovocné stromy, okrasné keře i pokusné záhony se zeleninou a zkoumá výsledky úrody. Kolem svého hospodářství vybudoval i  naučnou stezku a všem návštěvníkům dokazuje, že hospodaření s půdou již nemusí být jen předmětem tradičního zemědělství.

Realizace exkurze byla podpořena grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.