report z exkurze
Energie z pole
fotky z exkurze: http://callacb.rajce.idnes.cz/exkurze_energie_z_pole/
Statistika MPO poukazuje na velký nedostatek biomasy a zdůrazňuje na nezbytnost jejího zajištění. Pro dosažení cílů rozvoje OZE však pouze vedlejší produkty ze zemědělství a lesnictví nestačí. Cílené pěstování biomasy u nás však v roce 2008 bohužel stagnuje, či je spíše v útlumu. Proč tomu tak je? Od letošního roku nenachází pěstování energetických plodin v rámci dotačních mechanizmů podporu, která by motivovala zemědělce k vyššímu zájmu o energetické plodiny. Pro zemědělce je energetické hospodaření většinou novou oblastí, do které se bez zkušeností, záruk či podpory sami pouštět nechtějí. Pro zvýšení povědomí a výměnu zkušeností mezi současnými pěstiteli a zemědělci se zájmem o tuto problematiku uspořádalo v září sdružení Calla, ve spolupráci s paní Ing. Vlastou Petříkovou ze sdružení CZ BIOM, dvoudenní exkurzi s názvem "ENERGIE Z POLE".
Zámek Jemniště
foto: Hana Gabrielová
První zastávka exkurze se uskutečnila na 20 ha poli energetického šťovíku nedaleko zámku Jemniště. Paní Petříková představila účastníkům nejstarší, 9ti-letý, porost na území ČR a upozornila na zásadní agrotechnické požadavky na jeho pěstování. Produkci z tohoto pole využívá pan Šternberg na zámku Jemniště, kde připravují novou koncepci vytápěné zámku briketami z energetického šťovíku. K lisování briket slouží lis PANAS, u kterého aktuálně řeší otázku velikosti řezanky vhodné pro lisování. K vytápění zámku je dnes potřeba na jednu zimní sezónu cca cca 200 dřeva či dřevitého odpadu z pily pana Šternberga. Příští rok již bude možné využít jako paliva pro tento účel zasetý energetický šťovík.
Další zastávkou byla energeticky soběstačná obec Kněžice u Nymburku, kterou nás provedl místní zemědělec p. Soukup, pěstitel šťovíku, který dodává svou produkci do místní centrální výtopny na biomasu. V roce 2006 se v Kněžicích podařilo za podpory evropské dotace zrealizovat projekt rozvodu centrálního zásobování teplem v celé obci, kotelny na biomasu a bioplynové stanice s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, která je jak z hlediska tepla, tak i elektrické energie nositelem energetické soběstačnosti. Vytápění a ohřev teplé užitkové vody z centrálního systému zde využívá 92 % trvale žijících obyvatel obce, kteří jsou připojeni 149 přípojkami. Jako vstupní suroviny bioplynové stanice se využívá "prasečí a slepičí kejda, odpad z potravinářské výroby, odpad a znehodnocené potraviny ze stravoven a kuchyní, kal z blízkých čističek odpadních vod, obsah septiků a žump z Kněžic a okolí, a nově též odpad z výroby rostlinných olejů a bionafty. Hygienizaci těchto surovin zajišťuje zahřátí nad teplotu 70 stupňů Celsia. Kromě bioplynu a tepla vzniká i kvalitní substrát, který je vyvážen na zemědělské plochy jakožto kvalitní hnojivo. Kotle na biomasu, které se v létě všeobecně profilují jako silně ztrátové jsou v Kněžicích zcela nahrazeny teplem z bioplynové stanice a kotle tak nejsou přes letní sezónu vůbec v provozu.
fermentační vaky
foto: Hana Gabrielová
V podvečer účastníci exkurze zavítali na rodinnou farmu v podhůří Krkonoš v Prosečném u Hostinného, kde chovají masný dobytek a v rostlinné výrobě pěstují hlavně travní porosty. V letošním roce zde začali stavět bioplynovou stanici tzv. "zemědělského typu", kde chystají používat převážně přebytečný travní porost a další plodiny, včetně krmného šťovíku. Biomasa z travních porostů, kukuřice a šťovíku se pro použití do fermentoru shromažďuje ve speciálních vacích, kde se konzervuje na senáž. Německý dodavatel projektoval výkon této bioplynové stanice na 250 kW avšak farma již dnes počítá s rozšířením na 500 kW. Investice na výstavbu této bioplynové stanice je cca 20 milionů Kč.
V pozdních hodinách jsme docestovali do Kostelce nad Orlicí, kde účastníci druhý den ráno navštívili místní firmu PANAS, která se zabývá výrobou briketovacích lisů pro vybavení malých provozoven i velkých výrobních podniků a má s touto oblastí u nás největší zkušenosti. V předváděcím prostoru firmy podal účastníkům zasvěcené informace zástupce firmy Panas. Lisy typu Dinamic se vyrábějí s různě velikou výrobní kapacitou, podle požadavků konkrétního zájemce. Největší briketovací lisy dosahují maximální kapacity zpracovaného materiálu až 250-350 kg/hod. Briketovací lisy je možno využít k briketování nejen energetických rostliny či odpadů ze zemědělské výbory, ale například i pro lisování různých průmyslových odpadů včetně pilin či papíru.
svazek vzrostlého štovíku
foto: Hana Gabrielová
Na návštěvě Farmy Tichý a spol., A.S. v Zámělu u Potštejna, poblíž Vamberku, ukázal p. Tichý účastníkům porost vzrostlé vytrvalé trávy - lesknice (chrastice) rákosovité, těsně před sklizní a seznámil s jejím pěstování. Tato tráva se hodí i do podmáčené půdy a poskytuje výnos 8-9 t/ha suché hmoty. Trochu problémy jsou s jejím dosoušením po sklizni. Lze ji vhodně kombinovat s jinými druhy energetických plodin, např. se sveřepem bezbranným, nebo se šťovíkem. Vzhledem k proměnlivým výkupním cenám obilí pořídil pan Tichý, pro vytápění provozů živočišné výroby, kotel na obilí.
Ekologický zemědělec pan Macháček z Lubníku u Lanškrouna se chystá letošní zimu vytápět svůj objekt ubytovny včetně hospodářského provozu kotlem Hamont. Jako zdroj paliva slouží 19 ha porost krmného šťovíku, který bude dodávat do kotle řezanku ze šťovíku automaticky šroubovým dopravníkem. Zajímavostí porostu pana Macháčka bylo, že ačkoliv nehnojí pozemek hnojivy, dosahuje jedny nejvyšších výnosů až 9 tun šťovíku z ha. Paní Petříková přičetla tento výsledek vhodnému ošetření porostu, především jeho diskování hned po sklizni.
Poslední zastávka exkurze byla v Litovanech u pana Franceho, který je průkopníkem v lisování rostlinných briket. Na svém lisu firmy PANAS testuje výrobu briket z různých rostlinných materiálů již 4. rok. Lisuje různou, hlavně tzv. "měkkou" slámu (z řepky, bobu, kmínu apod.) a také si k tomu účelu pěstuje šťovík. P. Franc lisuje brikety již několik let a má proto nejvíce zkušeností, o kterých ochotně a zevrubně informoval účastníky exkurze, včetně ukázky vlastního lisování briket. Celou technologii lisování zdokonalil, vybavil různými nadstavbami, hlavně nástavcem na pneumatické vkládání biomasy do násypky lisu apod. Brikety spaluje úspěšně v kotli na dřevoplyn. S panem Francem se strhla debata účastníků k podpoře biomasy, neb si postěžoval, že díky současnému nastavení podmínek dotací, a nesplnění podmínky štítku "kotel na biomasu", přišel letos o všechny dotace.
vzorky briket
foto: Hana Gabrielová
Odborná exkurze skončila po návštěvě v Litovanech, účastníci odjeli zpět do Českých Budějovic, kde exkurze začínala. Přesto, že měla původně mít exkurze oblastní charakter a začínala i končila v jižních Čechách, zúčastnili se jí lidé i z dalších oblastí. Hodnocení bylo po odborné stránce vesměs pozitivní. Účastníci byli spokojeni zejména s tím, že mohli získat přímo v praxi konkrétní poznatky a s provozovateli hodnotit úspěchy i problémy, které se při využívání biomasy pro energii zpravidla vyskytují. Proto byla tato exkurze hodnocena jako podstatně účelnější, než běžné semináře a konference pořádané na tato témata. Z toho mimo jiné vyplývá, že by bylo účelné v budoucnu podobné exkurze organizovat častěji a průběžně tak seznamovat zájemce s tímto typem činnost, v zájmu žádoucího rozvoje "fytoenergetiky".
Cílené pěstování energetických plodin či dřevin je zásadní pro rozvoj biomasy je, které nacházejí uplatnění na místech, kde není intenzivní zemědělská výroba ekonomicky efektivní, např. na tzv. marginálních zemědělských půd s nižším produkčním potenciálem. Navíc víceleté a vytrvalé energetické plodiny svým kompaktním vegetačním krytem spolehlivě udrží ornici na stanovišti a dokáží tak zabránit erozi. Tyto plodiny tak plně nahradí zatravňování a uplatní půdoochranný účinek. Produkce biomasy má největší význam pro venkovské regiony a diversifikaci zemědělské činnosti. Vytápění biomasou podporuje hledisko energetické bezpečnosti, neboť se většinou uplatňuje v místě svého vzniku. Všechny tyto benefity pěstování energetických plodin zatím však zůstávají, díky nedostatečné podpoře a administrativním překážkách v poskytování dotací, mimo pozornost zemědělců.
Hana Gabrielová, Calla a Ing. Vlasta Petříková CZ Biom
nahoru
