Protestující lidé se tak snaží upozornit na to, že oblast, kterou úřady ochránily kvůli těžbě uranu, je cenná i díky obrovským zásobám pitné vody. Ta je případnou těžbou ohrožena. "Pod námi leží tři miliardy kubíků vody a ta je pro nás důležitější než uran," zdůraznil Josef Jadrný z občanského sdružení Naše Podještědí. Obyvatelé Podještědí se také obávají o přírodu nebo své vlastní domy.

Ministerstvo průmyslu a obchodu stejně jako Státní podnik Diamo tvrdí, že zahájení těžby je jen otázkou času. V oblasti Stráže pod Ralskem se počítá s obnovením těžby do 20 let, pak by měla na řadu přijít i Osečná - Kotel. V lokalitě se údajně nachází až 20 tisíc tun uranové rudy, o kterou je se stoupající cenou na světovém trhu v poslední době stále větší zájem. Ministerstvo životního prostředí na konci dubna vyhlásilo chráněné ložiskové území Osečná-Kotel navzdory obcím a ekologům, kteří neměli neměli možnost do řízení jakkoli zasahovat.

Pro obce Český Dub, Osečná, Světlá pod Ještědem a Janův Důl to navíc prakticky znamená stavební uzávěru. Obce se proto od začátku proti záměru brání, neboť se obávají jeho dopadu na  rozvoj regionu, který je oblíbeným cílem turistů. Sdružení Naše Podještědí si klade za cíl odvrátit připravovanou těžbu uranu v Podještědí. Více informací o jeho aktivitách, spolu s fotogalerií akcí najdete na: www.nasepodjestedi.cz

"Území jsou plošně analogická s již zamítnutými, pouze tvarově nepatrně změněná," uvedl Jakub Kašpar z ministerského odboru vnějších vztahů. V únoru pak zástupci společnosti přesvědčovali zástupce města i obyvatele Přibyslavi a okolních obcí, aby podpořili jejich snahu o otevření starého ložiska uranové rudy v Brzkově či nová ložiska v přilehlých lokalitách. Ve Věžnici se firma v tomto roce objevila už několikrát. "Udělali veřejnou besedu, navštěvovali lidi i doma," popsal starosta Josef Málek. Obyvatelům byl představen způsob těžby a nabídnuta finanční kompenzace za povolení k průzkumu, který je nezbytný k zahájení těžby. Australané podali žádosti o stanovení průzkumného území i pro oblast Stráže pod Ralskem.

Proti vyhlášení chráněného ložiskového území lokality Kotel-Osečná a možné budoucí těžbě uranu  protestují obyvatelé obce Kotel a okolí. Obávají se snížení hodnoty majetků, ohrožení zdrojů podzemních vod a snížení turistického ruchu v této oblasti. Obce se mohou k žádosti Diama o vyhlášení chráněného ložiskového území (CHLÚ) vyjádřit, ale nejsou účastníky správního řízení.

Zastupitelstvo blízkého Českého Dubu nesouhlasí s těžbou uranu na svém území především z ekologických důvodů a odmítá přijmout jakýkoliv akt orgánu veřejné správy, který by mohl v budoucnu takovou těžbu umožnit. Ze stanovení CHLÚ nutně nevyplývá, že k těžbě dojde, ale na druhou stranu je jakákoliv budoucí těžba bez stanovení CHLÚ nemožná.

O povolení průzkumu okolí Polné, Brzkova, Věžničky a Jamného žádala česká firma Timex Zdice která u nás zastupuje australskou společnost Uran Limited.

Naše sdružení k výše uvedeným řízením podalo připomínky, které se opírají o následující skutečnosti:

- Těžba uranu představuje nevratný zásah do přírodních ekosystémů, je spojena s produkcí vysokého objemu radioaktivních a dalších toxických odpadů, jejichž konečná likvidace se promítne do životů současných obyvatel i několika dalších generací. S odstupem času může být velice problematické stanovit faktickou odpovědnost za likvidaci souvisejících vedlejších produktů (radioaktivních odpadů) a dalších dopadů této těžby.

- V lokalitě Dolní Rožínka u Žďáru nad Sázavou zatěžuje životní prostředí 138 ha odkališť obsahujících přes 21 miliónů m3 radioaktivních a toxických kalů a zejména pak 661 tisíc m2 odvalů po těžbě uvolňujících radon. Obvyklý následek vdechování radonu je rakovina plic a další vznik zhoubných nádorů, který se může projevit i po desítkách let.

- V současné době je na území České republiky evidováno 3 768 starých zátěží uranového průmyslu, které je nutno sledovat a pravidelně kontrolovat. Celková výše nákladů, které bude třeba vynaložit na sanace lokalit zasažených těžbou uranu je 53 miliard a to až do roku 2040 a to především ze státních (veřejných) zdrojů. Až sanace těžby uranu ekonomicky zřetelně vyčíslují vlastní dopad těžby na životní prostředí.

- Příklady negativního dopadu na obyvatele v okolí těžby uranu najdeme u nás v dnes již sanovaných lokalitách v okolí Mydlovar, Stráže pod Ralskem, na Příbramsku nebo v lokalitě Jáchymov.

- Případná těžba uranu po přehodnocení uranových zásob by byla v rozporu se surovinovou politikou státu v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů. I přes prodloužení těžby uranu v lokalitě Dolní Rožínka mluví nezměněná politika státu o ukončení dobývání uranu na území ČR.