| 
 | Výroční zpráva 2003
 Slovo předsedy Sdružení Calla   
Uplynulý rok uzavřel první tucet let historie, po kterou se můžete potkávat 
s prací Sdružení Calla. Byl to rok, kdy Calla posílila svou základnu na 39 
členů a 24 členů přispěvatelů a rozšířila i svůj profesionální tým. Ten nyní tvoří 
šest pracovníků, včetně posily jednoho civilkáře.  
Ke svým letitým a tradičním programovým pilířům - aktivitám v energetice, ochraně 
přírody a krajiny a práci při údržbě Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn 
jsme přidali program dopravy. Jeho prioritou se stala plánovaná dálnice D3, IV. 
železniční koridor a řešení neuspokojivých podmínek pro cyklisty v Českých 
Budějovicích. Měli jsme plné ruce práce s posledním rokem úspěšného mezinárodního 
projektu SOLAR NET / Sluneční síť a také s podporou obcí a veřejnosti v místech 
ohrožených hledáním hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Velmi intenzivně 
jsme se také věnovali hledání řešení, jak postavit naše větrné elektrárny 
u Pavlova.    Podařilo se nám zamezit výstavbě stožáru 
Rádia FAKTOR na Kleti, velkokapacitního kravína v Habří a řadě dalších staveb, 
které by měly vážný dopad na jihočeskou krajinu. Pokračovaly aktivity vůči nezákonné 
výstavbě golfového hřiště v Hluboké nad Vltavou, průmyslové těžbě vltavínů 
u Besednice i jiným devastačním záměrům. Založili jsme Středisko účasti veřejnosti 
SÚVa, kde zájemci pod jednou hlavičkou naleznou veškeré environmentální poradenství 
Sdružení Calla. Zorganizovali jsme několik výstav, zejména tu o vydře říční, řadu 
seminářů, konferencí a besed nejen v rámci již tradičních českobudějovických 
Zelených čtvrtků.  Za odvedenou práci a pomoc musím 
poděkovat všem, bez nichž bychom úspěchů a dnešní role Sdružení Calla nedosáhli.  
  Edvard Sequens 
 Obsah:
   
 Motto: "Calla - život s čistou 
energií"  Trvale udržitelnou energetiku si nelze představit 
bez vysokého podílu decentralizovaných a čistých obnovitelných zdrojů energie. 
V uplynulém roce jsme se právě této tématice věnovali v řadě projektů. 
Nosným byl česko-rakouský SOLAR-NET, připravovali jsme vlastní větrný park Pavlov, 
podíleli jsme se na vzniku Česko-německého větrného serveru, kriticky jsme sledovali 
cestu zákona na podporu obnovitelných zdrojů až do Parlamentu a uchystali několik 
exkurzí pro starosty i učitele. Jako již každoročně, doplnila naši osvětovou aktivitu 
řada přednášek na středních a vysokých školách i pro veřejnost a články publikované 
v odborném tisku.  Snažili jsme se, aby se podpora obnovitelných 
zdrojů energie stala součástí energetických koncepcí. Jednak regionálních - pro 
ten účel jsme ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí připravili 
workshop pro zpracovatele i úředníky. K praktické podobě jsme měli blíže 
v řídícím a kontrolním výboru pro zpracování jihočeské územní energetické 
koncepce. Především pak ale v loňském roce probíhala příprava nové státní 
energetické koncepce, kde jsme se snažili kromě prosazování čistých zdrojů čelit 
plánům na nové jaderné reaktory a devastaci severočeské krajiny pokračující těžbou 
uhlí.  Dalším naším nosným projektem byla podpora obcím a veřejnosti 
vůči záměrům státu na vybudování hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů. 
Věnovali jsme se ale i stavebnímu povolení na Sklad vyhořelého paliva v Dukovanech 
a dalším povolovacím řízením u našich jaderných elektráren.   
V rámci našeho energetického poradenství (v Praze fungovala navíc spolu se 
Sdružením spotřebitelů elektřiny tzv. spotřebitelská poradna) jsme poskytli desítky 
porad osobně, e-mailem i telefonicky. Energetické programy vede Edvard Sequens, 
s tématikou obnovitelných zdrojů mu pomáhá Milada Podpěrová a s problematikou 
hlubinných úložišť pomáhala Jana Egerová, nyní Markéta Šišková.   
  Česko-rakouský projekt SOLAR NET / Sluneční síť
   Třetím, 
závěrečným rokem jsme spolupracovali s Veronicou Brno a rakouskými organizacemi 
arsenal research a Arbeitsgemeinschaft ERNEUERBARE ENERGIE na mezinárodním projektu 
SOLAR-NET / Sluneční síť. Cílem projektu podpořeného z prostředků EU bylo 
přenést dobré rakouské zkušenosti se solárním ohřevem do České republiky a podpořit 
větší rozvoj tohoto oboru i zde.  Od listopadu 2002 do května 
2003 jsme organizovali soutěž pro střední školy "Slunce před tabulí", 
která byla zaměřena na prohlubování odborných znalostí o solární termice, na rozvoj 
kreativního myšlení u studentů a jejich schopnost prezentace daného problému veřejnosti. 
Soutěže, nad kterou převzalo záštitu Ministerstvo životního prostředí, se zúčastnilo 
37 školních pracovních skupin z celé republiky. Odborná porota na závěr vybrala 
tři nejlepší, jimž výhru (finanční odměna a věcné dary) předal osobně ministr 
životního prostředí Libor Ambrozek.   Připravili jsme pomůcku 
pro vedení přednášek o obnovitelných zdrojích energie pod názvem "Slunce 
- energie budoucnosti". Je k dispozici jak na CD, tak i v podobě 
souboru 45 fólií pro zpětný projektor. Připravené prezentace jsou doprovázeny 
textem, který přednášejícímu pomůže zvládnout dané téma. S pomocí souboru je možno 
uskutečnit přednášky pro různé skupiny posluchačů. Představení sborníku učitelům 
a lektorům ekologické výchovy se konalo v lednu na semináři "Jak a co 
přednášet o sluneční energii" na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity 
v Brně.    Součástí 
projektu bylo i prověření, nakolik je k nám možno přenést v Rakousku 
osvědčený systém svépomocné instalace solárních kolektorů. Na konci června jsme 
po měsících příprav sestavili a namontovali svůj první svépomocný kolektor v Českých 
Budějovicích.  U příležitosti olomouckého veletrhu Ekoenergie 
jsme 6. listopadu na zdejší Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého uspořádali 
druhou česko-rakouskou konferenci "Slunce 2003", zaměřenou na solární 
ohřev v bytových domech. Nadmíru úspěšné konference se zúčastnilo více než 
110 posluchačů. Na veletrhu jsme zároveň měli vlastní informační stánek. Projekt 
SOLAR-NET jsme též představili na veletrhu Aquatherm 28. listopadu v Praze. 
V rámci projektu byla publikována řada zahraničních článků a vznikly i internetové 
stránky http://www.solar-net.info.
 Větrné elektrárny u Pavlova
  Pracovali jsme na přípravě 
realizace dvojice větrných elektráren na Pavlově (lokalita Pavlov se nachází na 
jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny, nedaleko od Třeště). Především jsme 
hledali vhodného partnera, který by dokázal přinést chybějící finanční prostředky 
a zajistit půjčku od Státního fondu životního prostředí. To se nám přes nadějná 
vyjednávání a právní připravenost smluvních vztahů do konce roku nepodařilo. V druhé 
polovině roku probíhala veřejná obchodní soutěž na realizační firmu. Ani zde se 
nám nepovedlo nikoho vybrat a toto kolo soutěže jsme museli zrušit. Vydařila se 
však exkurze uskutečněná v květnu ve spolupráci s firmou ELDACo a to 
do Spörbichlu v Rakousku. Tady naši přátelé provozují stejné větrné elektrárny 
Vestas V 47-660/200 kW, které plánujeme i my. Účastníky výletu s přednáškou 
byli představitelé obcí z Vysočiny, včetně Pavlova, kteří se na vlastní oči 
i uši přesvědčili, co v praxi obnáší sousedství s větrnými turbínami.   
    Česko-německý 
větrný server    Zájemci o informace z oboru větrné 
energetiky mohou od léta 2003 využívat nový odborný internetový server, který 
najdou na adrese http://www.vetrnyserver.cz. 
Naleznou zde dvojjazyčné česko-německé stránky s aktuálními zprávami a články 
z oblasti energetického využití větru. Důraz je kladen na nabídku zkušeností 
z německé strany pro české zájemce. Na druhé straně také předkládáme německy 
hovořící veřejnosti informace z dění na české větrné scéně. Server vyplňuje 
informační mezeru, která zejména na českém poli existovala. Má napomoci k urychlení 
rozvoje větrné energetiky v České republice a zároveň ve svém důsledku umožnit 
větší příliv investicí do této oblasti. Na provozu serveru se podílí organizace 
Ökologische Beratung Deutschland/ Tschechien (Německo-české ekologické poradenství) 
a Sdružení Calla. 
 
     Vraťme právo rozhodovat o 
sousedství s úložištěm radioaktivních odpadů do rukou občanů!     
Domníváme se, že problém radioaktivních odpadů si musíme vyřešit sami v této 
zemi, ale že je naprosto nepřijatelné, aby byl prosazován proti vůli obyvatel. 
V rámci našeho projektu jsou občané z dotčených míst prostřednictvím 
podpory místních občanských sdružení, iniciací místních referend a dalšími aktivitami 
vtahováni k vyjadřování svého názoru k věcem veřejným. Za pomoci Ekologického 
právního servisu jsme pomohli s přípravou referend k úložišti ve třech lokalitách 
a také s náležitostmi ke vzniku několika dalších lokálních občanských sdružení.  
Aktivně jsme se během roku zúčastnili řady veřejných schůzí a dalších akcí takřka 
ve všech lokalitách, ať už je pořádali místní občanská sdružení, starostové anebo 
iniciátorem byla Správa úložišť radioaktivních odpadů. Rovněž jsme názor veřejnosti 
obhajovali na diskusním tematickém semináři "Kam s ním?" na Ekofilmu 
v Českém Krumlově. Při příležitosti představení návrhu konceptu územního 
plánu Jihočeského kraje v listopadu jsme vystoupili i na veřejném happeningu 
s kritikou zakreslení lokalit úložiště do územního plánu již v této 
fázi.  Ve spolupráci s Hnutím DUHA jsme vydali a rozeslali tři 
čísla zpravodaje JADERNÝ ODPAD? DĚKUJEME, NECHCEME. a aktualizované informační 
letáky o problematice jaderných odpadů. Spolu s dalšími organizacemi jsme 
6. prosince v Táboře uspořádali celodenní seminář pod názvem "Úložiště 
radioaktivních odpadů - máme právo se rozhodnout" za účasti cca 40 starostů, 
jejich zástupců a představitelů místních občanských sdružení ze všech ohrožených 
lokalit. Setkání bylo všestranně informační a jeho závěrem bylo přijato společné 
memorandum určené vládě a Parlamentu.Zpět 
na obsah 
 Motto: "Jihočeská příroda - věc občanů" 
   Na 
projekt "Občanské sdružení a správní řízení", který byl od roku 1997 
nosnou částí celého programu navázal nový projekt "Ochrana jihočeské přírody 
- věc občanů". Reagujeme tak na nové územně správní členění kraje a kromě 
praktické účasti ve vybraných rozhodovacích procesech a řízeních se zaměřujeme 
na metodickou a poradenskou činnost, která dostala společnou podobu Střediska 
účasti veřejnosti - SÚVa. S novou nabídkou a okruhem odborných poradců byla 
tato bezplatná služba slibně využívána prostřednictvím osobních a telefonických 
konzultací i písemnou a e-mailovou poštou. Pomoc našeho sdružení při realizaci 
plánu péče v Národní přírodní rezervaci Brouskův mlýn pokračovala i v roce 
2003, kdy byl nejen splněn úkol stanovený smlouvou, ale bylo dosaženo i příznivých 
ekonomických výsledků. S touto aktivitou souvisel projekt podpořený v programu 
MATRA Nizozemskou ambasádou v Praze, který byl završen odborným seminářem 
Borovanech, vydáním barevné brožury o NPR Brouskův mlýn, uspořádáním nové putovní 
výstavy a zhotovení informační tabule přímo v chráněném území. V ekologicko 
osvětové práci se stěžejní stala výstava Vydra říční - tajemná dáma vod a mokřadů 
uspořádaná ve spolupráci z Českým  nadačním fondem pro vydru u příležitosti Světového dne mokřadů. Spolupořádáním 
a účastí na diskusních besedách na téma "Chceme žít v CHKO Novohradské 
hory" byla prosazována a objasňována nejen problematika vyhlášení CHKO, ale 
i principy soustavy NATURA 2000 a zejména pak související problematika návrhů 
tzv. ptačích oblastí v regionu. Aktivně jsme se zapojili do zpracovávání 
krajské koncepce systému environmentální výchovy, osvěty a vzdělávání a aktivit 
k získání společného zázemí pro ekologické nevládní organizace, tzv. zeleného 
domu. Připomínkovali jsme krajskou odpadovou koncepci a měli jsme podíl na jejím 
nepřijetí. V souvislosti se vstupem sdružení do kampaně proti výstavbě Střediska 
zimních sportů Chlum ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice jsme se stali členy 
koalice NATURA 2000 usilující mimo popularizaci soustavy a přijetí návrhů předkládaných 
nevládními organizacemi o přijetí akceptovatelné novely zákona o ochraně přírody 
a krajiny.     Občanské sdružení a správní řízení   
  S využitím ust. §70 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně 
přírody a krajiny jsme na základě tzv. generální žádosti postihovali většinu vybraných 
správních řízení vedených správními orgány v kraji a ministerstvem životního 
prostředí. Pozornost jsme věnovali i těm řízením, kde jsme mohli podpořit místní 
občanské aktivity (občanské sdružení Za Rusko krásnější, Česká Kanada, Větrovy, 
Cesta 2001, Domovina, Malše, Dubičák, Jihočeský habr, Za Pětidomí, Třeboňské podzámčí, 
V. Kuny a další). Některá občanská sdružení jsme pomáhali zakládat a poskytujeme 
jim trvalou metodickou pomoc. Díky společnému úsilí, podpoře odborných organizací 
a odborných posudků námi požadovaných nebo předkládaných, se např. podařilo zabránit 
výstavbě tiskárny uprostřed sídliště Pražská, omezit negativní vlivy ze sportoviště 
TJ Meteor a ovlivnit řadu správních řízení ve prospěch zájmů ochrany přírody a 
krajiny. Dalším kriteriem účasti bylo upevnění pozice orgánu ochrany přírody ze 
strany účastníka řízení. Hlavní kauzy byly vedeny v  součinnosti občanských 
sdružení Jihočeské matky, Hnutí Duha, Ekologický právní servis, Českokrumlovská 
obec památkářská, ČSOP Šípek Český Krumlov, Děti Země Bohumilice, Arnika České 
Budějovice.       Velkokapacitní kravín v CHKO Blanský 
les v obci Habří     Také tato dlouhodobá kauza byla 
ukončena ve prospěch návrhu obce, občanských sdružení a především krajiny. Investor 
neprosadil svůj záměr, využil námi navrhované řešení opuštěného velkokapacitního 
teletníku v sousední obci. K tomuto výsledku přispělo bezesporu neměnné 
stanovisko obce a jeho snaha udržet územní plán a posudek doc. Vorla. Přesto, 
že záměr "prošel" procesem EIA i odvolacím řízením u ministerstva životního 
prostředí, investor svůj původní úmysl nakonec změnil!      
  Besednické vltavíny      Na 
základě povolení ministra životního prostředí Kužvarta v rozkladovém řízení 
byla povolena těžba vltavínů na části chráněného území přírodní památka Besednické 
vltavíny. Zároveň ale odmítl průzkumnou těžbu v navazujících lokalitách podle 
požadavků občanských sdružení. Investor požádal o další rozšíření těžby, čehož 
jsme se obávali. Tento záměr nejprve povolil správní orgán jemuž toto rozhodnutí 
nepříslušelo a poté i Krajský úřad Jihočeského kraje. Vzhledem k tomu, že 
správní orgán neakceptoval naše požadavky přizvání odborných konzultantů s cílem 
vyhodnotit dosavadní těžbu, podala občanská sdružení odvolání proti tomuto rozhodnutí.      Golfové 
hřiště Hluboká nad Vltavou    Kauza odporu nevládních 
a odborných organizací (např. Agentury ochrany přírody a krajiny) proti výstavbě 
golfového hřiště na Podskalské a Poříčské louce u Hluboké nad Vltavou pokračovala 
pátým rokem. Přesto, že dle závěrečné zprávy ochránce veřejných práv byla v postupu 
orgánů státní správy shledána nezákonnost, aktivity na hřišti trvají. Ministerstvo 
životního prostředí vydalo souhlas s udělením výjimky z ochranných podmínek 
chráněných druhů živočichů. Sdružení Calla podalo v zastoupení Mgr. Pavla 
Douchy soudní žalobu na ministerstvo životního prostředí. Výsledky zatím nepřinesla 
ani jednání mezi nevládními organizacemi, investorem a městem, směřující k vypracování 
odborné expertizy atelierem doc. Vorla za součinnosti prof. Hansonna z USA. 
Na základě závěrečné zprávy ochránce veřejných práv zahájila řízení Česká inspekce 
životního prostředí a shledala v několika případech zásah do ochranných pásem 
památných stromů.          Vysílač 
Rádia Faktor na Kleti v CHKO Blanský les    Pravomocným 
rozhodnutím Správy CHKO Blanský les byla ukončena tříletá kauza "Vysílač 
Rádia Faktor" na Kleti. Stěžejní roli zde sehrála součinnost nevládních organizací 
se Správou CHKO Blanský les a jejich aktivita. Zejména Sdružení Calla, které koordinovalo 
petiční akci, společně s občanským sdružením Jihočeské matky předložilo odborné 
posudky, o které se správní orgán opíral při svém rozhodování. Ke kauze byla vydána 
řada tiskovin a tiskových zpráv.           Protipovodňové 
opatření na řece Malši v Českých Budějovicích     
O prosazení oponentní studie usiluje nově založené občanské sdružení Malše. Rovněž 
zastupitelstvo města České Budějovice zadalo zpracování variantního, ekologicky 
a ekonomicky přijatelnějšího řešení protipovodňových opatření na řece Malši. Závěr 
ale dosud nebyl přijat.       Procesy posuzování vlivů 
staveb na životní prostředí a IPPC     V loňském 
roce jsme se zapojili do deseti procesů posuzování vlivů staveb na životní prostředí 
(EIA) s cílem zabránit ukončení procesu zjišťovacím řízením a podpořit veřejnost 
při zapojování občanů do procesu. Jednalo se zejména o posuzování vlivu Lázeňského 
komplexu LAVANA Třeboň, kde bylo dosaženo vrácení dokumentace a její přepracování 
v duchu našich připomínek. Dále pak v řízení Větrné elektrárny Bradáčov, 
záměru několika supermarketů a pod. Vstoupili jsme do procesu projednávání integrovaného 
povolení na skládku komunálního odpadu Lišov.       Asanační 
a regulační opatření v Národní přírodní rezervaci Brouskův mlýn     
 Na 
základě uzavřené smlouvy s Agenturou ochrany přírody a krajiny provedlo Sdružení 
Calla práce dle plánu péče na vymezených plochách. Jednalo se o ruční kosení cca 
7,5 ha terestrických rákosin na rašeliništích, porostů podmáčených a ostřicových. 
Součástí zásahu byla likvidace křídlatky sachalinské v ochranném pásmu přírodní 
rezervace, odstraňování náletů, nežádoucí vegetace, péče o pokusné tůňky, likvidace 
polomů a pařezů.  Práce prováděli členové a zaměstnanci Sdružení 
Calla posíleni o civilkáře Josefa Polívku. A také osvědčené skupiny studentů pod 
vedením Honzy Tomana, Kuby Hulce, jenž pracovali za každého počasí. Touto cestou 
bychom jim rádi poděkovali. Odpracováno bylo celkem 2278 hodin, z toho podíl 
brigádníků činil 1591 hodin, za které obdrželi příslušnou mzdu. Díky vstřícnosti 
Povodí Vltava a. s. se podařilo zhotovit a instalovat dvě nové lávky přes 
Stropnici stržené povodní a v rámci projektu "MATRA" informační 
tabuli o přírodních hodnotách rezervace.   Opětovně jsme 
zajistili údržbu hnízdní stěny pro břehule říční v bývalé pískovně v Třebči. Jednalo 
se o odstranění po zimě sesutého písku těžkou mechanizací. Podnítili jsme 
proces vyhlášení této lokality jako přechodně chráněné plochy. Jde totiž o jedno 
z největších hnízdišť ohrožených břehulí na jihu Čech.  Zpět 
na obsah  
    V 
minulém roce Sdružení Calla přijalo novou pracovnici Markétu Šiškovou, která "rozjela" 
program dopravy. Za uplynulý rok se nám podařilo uskutečnit některé dopravní projekty, 
které byly zaměřeny především na osvětu veřejnosti. Soustředili jsme se na problematiku 
velkých liniových staveb - dálnice D3 a IV. železničního koridoru, kde jsme se 
stali účastníky několika správních řízení. Opomenuta však nebyla ani problematika 
dopravy v Českých Budějovicích. Své síly jsme věnovali především tomu, aby se 
zlepšily podmínky pro cyklistickou dopravu ve městě. Sdružení Calla se stalo členem 
tzv. pracovní skupiny BYPAD, která se podílí na vyhodnocování cyklistické politiky 
města. Podařilo se nám rozšířit i naše webové stránky o dopravní problematiku.        Den bez aut    
 Aktivně 
jsme se zapojili do programu Evropského dne bez aut, jehož pořadatelem byl českobudějovický 
magistrát. Evropský týden mobility jsme zahájili vernisáží výstavy fotografií 
brněnského autora Petra Barana nesoucí název "Město - místo pro lidi". 
Součástí expozice byly i fotografie autorky Jaroslavy Brožové, které měly upozornit 
na některé dopravní problémy komplikující život chodcům a cyklistům v Českých 
Budějovicích. Pro zájemce o hlubší pochopení dopravní problematiky jsme uspořádali 
besedu s dopravním poradcem Ing. Tomášem Otepkou s názvem "(Auto)mobilita 
- problém Českých Budějovic?". Na samotný Den bez aut jsme připravili informační 
kampaň pro veřejnost, jejímž cílem bylo upozornit na nejzávažnější problémy individuální 
automobilové dopravy ve městě a na problematiku výstavby dálnice D3/R3. Den bez 
aut jsme zakončili již tradiční cyklojízdou, tentokrát pojatou jako "exkurzi" 
po problematických úsecích českobudějovických cyklostezek. Této cyklojízdy se 
zúčastnila také náměstkyně primátora Ivana Popelová. Sdružení Calla se stalo rovnocenným 
účastníkem v tzv. cyklistické skupině, která pracuje při magistrátu města a jejímž 
úkolem je řešit konkrétní problémy cyklistické infrastruktury ve městě. Dne bez 
aut jsme také využili k oficiálnímu předání Petice proti přípravám dálnice D3.       Dálnice D3   
Nedílnou součástí dopravního programu byla i osvětová kampaň zaměřená na problematiku 
dálnice D3 a to především v její jižní části, tedy v úseku České Budějovice - 
hranice okresu Český Krumlov a rychlostní komunikace R3 v navazujícím úseku 
k rakouským hranicím. Důležitým příspěvkem ke zlepšení informovanosti veřejnosti 
o problematice výstavby rychlostní komunikace R3 byl diskuzní večer v Kaplici 
s dopravním poradcem Ing. Tomášem Otepkou. Na jeho realizaci se společně s námi 
podílelo také Sdružení Jihočeské matky a Hnutí Duha České Budějovice. Místo konání 
besedy - město Kaplice bylo vybráno záměrně v oblasti, která byla nejvíce ovlivněna 
široce medializovanou nehodou autobusu u Nažidel a zneužita pro lobbování některých 
politiků za urychlenou výstavbu dálnice D3/R3. Nezanedbatelným přínosem besedy 
byla i účast hejtmana Jihočeského kraje a starostů z Kaplice a Dolního Dvořiště. 
Reakcí na uskutečněnou besedu byla žádost o vyčlenění odpovídajících finančních 
prostředků na úpravu nebezpečných úseků komunikace E 55 v oblasti Krasejovka - 
Dolní Dvořiště, se kterou jsme se obrátili na Státní fond dopravní infrastruktury. 
 Zpět na obsah 
 
 V loňském roce se nám podařilo 
zrealizovat další osvětové aktivity. Jednou z nich byla beseda s názvem "Šumava 
- mediální obraz a skutečnost". O tom jak média dokáží změnit skutečný stav 
věcí jsme diskutovali s publicistou a kritikem Vladimírem Justem.   
 I 
v loňském březnu jsme prezentovali problematiku Tibetu. Kromě tradičního 
vyvěšování vlajky u borovanské radnice jsme v tomto městě spolu s Rosou 
připravili třítýdenní výstavu fotografií Petra Hasala pod názvem "Tibeťané, 
Tibeťanky, Tibeťančata".  Pro Stranu zelených a Nadaci 
Heinricha Bölla jsme s pomocí naší stážistky Zity Georgievové připravili 
seminář "Povodně, klima a ochrana krajiny". Konal se v dubnu 
na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Jeho cílem bylo srovnat přístupy 
zemí Evropské unie a České republiky k otázkám změny klimatu, ochraně krajiny, 
niv a ozřejmit vzájemné souvislosti. Ze zahraničních hostů se ho zúčastnila Dr. Madeleine 
Petrovic, poslankyně rakouského parlamentu za Zelené, která byla zároveň jednou 
z přednášejících. Záznam ze semináře byl formou CD nosičů zpřístupněn veřejnosti. 
       Časopis Ďáblík      Tento 
občasník si našel mezi členy a přáteli Sdružení Calla své místo. Po pětiletém 
vydávání se okruh jeho čtenářů pomalu ale jistě zvyšuje, což nás těší. V časopise 
informujeme činnosti Sdružení Calla, kauzách, o projektech a jejich plnění. 
V loňských číslech si čtenáři mohli přečíst články vlastivědné, o ekologických 
aktivitách studentů Česko-anglického gymnázia v Českých Budějovicích, články 
od pravidelných čtenářů, v nichž se autoři podělili o své všední i nevšední 
zážitky. Prostřednictvím Ďáblíka zveme zájemce na besedy, akce k různým výročím 
vztahujících se k ekologii, přírodě, výstavy a setkání, která pořádá jak 
naše sdružení, tak i spřátelené organizace.    Zelené 
čtvrtky      Zpět 
na obsah Přednáškový 
cyklus nazvaný Zelené čtvrtky, který zapustil své kořeny v naší činnosti 
už koncem roku 2002, pokračoval po celý rok 2003 úspěšně dál. Ve spolupráci se 
společností Rosa se nám podařilo zrealizovat celkem deset besed. Jako hosty jsme 
přivítali například Mgr. Josefa Albrechta z Agentury ochrany přírody a krajiny, 
který společně s RNDr. Jiřím Guthem, koordinátorem Natury 2000, přednášel o přírodních 
hodnotách Novohradských hor v souvislosti s návrhem na vyhlášení chráněné 
krajinné oblasti. O tom, zda je voda v našich rybnících a řekách bezpečná 
pro koupání jsme si povídali s hydrobiologem RNDr. Richardem Fainou. Astronoma 
RNDr. Jana Hollana z Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně jsme přivítali 
jako hosta na besedě s tematickým názvem "Globální oteplování- výmysl 
nebo realita?". Akci Falco nám představil Pavel Koubek z Klubu ochrany dravců 
a sov při hnutí Děti Země. Při výběru témat jsme nezapomněli ani na problematiku 
hypermarketů, o té jsme diskutovali s Milanem Štefancem z Nezávislého sociálně 
ekologického hnutí - NESEHNUTÍ Brno. O tom, jaké jsou trendy v energetice 21. 
století přišel besedovat Jan Beránek, předseda Energetického informačního servisu 
- WISE Brno. Zájem veřejnosti o besedy byl velký, proto budeme v "Zelených 
čtvrtcích" pokračovat i v dalším roce.   Zpráva o hospodaření za rok 2003
 
 Příjmy v roce 2003:
 
 členské 
příspěvky - 9 150 Kč
 dary - 50 850 Kč
 granty nadací - 1 341 200 Kč
 dotace od státu a samosprávy - 445 500 Kč
 pronájem kanc. prostor - 41 650 
Kč
 úhrady za kopírování - 2 900 Kč
 vlastní činnost - 851 900 Kč
 úroky z bankovních účtů - 10 750 Kč
 přeplatky plynu, vodné - 2 500 Kč
 Příjmy celkem 2 756 400 Kč
 
 
 Výdaje v roce 2003:
 
 mzdové náklady - zaměstnanci - 835 100 Kč
 civilní služba - 26 150 Kč
 právní služby - 12 500 Kč
 odborné expertizy 
a konzultace - 22 200 Kč
 služby externistů - 228 900 Kč
 nájemné, energie 
- 164 800 Kč
 pronájem sálů - 9 550 Kč
 telefon, internet - 151 700 Kč
 poštovné - 51 350 Kč
 spotřební materiál - 119 000 Kč
 pojištění 
kanceláře - 2 050 Kč
 publikační náklady, propagace, tisk - 217 250 Kč
 technické vybavení, software - 91 600 Kč
 cestovné a doprava - 64 150 Kč
 výstřižková služba - 14 850 Kč
 nákup literatury, časopisů - 9 100 Kč
 nákup služeb - 347 800 Kč
 účast v jiných organizacích, vložné semináře - 
6 300 Kč
 bankovní poplatky - 9 850 Kč
 výhry v soutěži Slunce před tabulí 
- 22 000 Kč
 Výdaje celkem 2 406 200 Kč
 
 
 Zůstatek k 31. 12. 2003: 350 200 Kč
 Zůstatek umožní realizaci projektů v roce 
2004.
 Zpět 
na obsah  
 |  | Edvard 
Sequens, 38 let |   |    
Jako předseda sdružení je zodpovědný za jeho vedení, hospodaření a strategické 
plánování. Má na starost energetickou sekci. Ve volném čase se zajímá o chov koček, 
stavební práce a turistiku.  |   |  | Vladimír 
Molek, 49 let |   | Vedoucí sekce ochrany 
přírody a krajiny, zajišťuje asanační práce v NPR Brouskův mlýn a poradenskou 
činnost ve svém oboru. Věnuje se chovu domácích zvířat a filatelii. |   |  | Lenka 
Novotná, 25 let |   | Ve Sdružení Calla 
pracovala jako účetní, sekretářka a asistentka kanceláře. Ráda čte klasickou literaturu. |   |  | Milada 
Podpěrová, 29 let |   |    
Asistentka pro energetickou sekci, soustřeďuje se především na solární energetiku. 
Tvoří pražskou pobočku Sdružení Calla. Je vedoucí člen Sdružení spotřebitelů elektřiny. 
Jejím koníčkem je výtvarné umění.  |   |  | Markéta 
Šišková, 27 let |   |    Asistentka 
pro sekci ochrany přírody a krajiny. Pracuje na vlastních projektech v oblasti 
dopravy. Je vášnivá cyklistka.  |   |  | Josef 
Polívka, 24 let |   |    
Vybral si naše sdružení jako dočasné pracoviště v rámci civilní služby. Svou prací 
udržuje chod kanceláře sdružení. Sbírá známky a uděluje rady, jak dobře třídit 
starý papír.  |  Výbor Sdružení Calla tvoří Tomáš Malina, 
Vladimír Molek, Romana Panská, Jiří Řehounek, Edvard Sequens a Dalibor Stráský. 
Revizní komise pracuje ve složení Štěpánka Homolková, Pavlína Šímová a Markéta 
Šišková.  Zpět 
na obsah    Poděkování
    Děkujeme 
Nadaci Partnerství, Ministerstvu životního prostředí ČR, Nadaci Open Society Fund 
Praha, ARGE Atomstromfrei Rakousko, Royal Netherlands Embassy, Statutárnímu městu 
České Budějovice, Heinrich-Böll-Stiftung, e.V. a Unabhängiges Institut für Umweltfragen 
e.V. z Německa za laskavou finanční podporu našich projektů v roce 2003. 
    Za pomoc a spolupráci děkujeme Agentuře ochrany přírody a krajiny, Josefu 
Albrechtovi, Arbeitsgemanschaft ERNEUEREBARE ENERGIE z Rakouska, Arnice, 
arsenal research z Rakouska, Janu Beránkovi, Jaroslavu Boháčovi, Jitce Bolechové, 
Pavle Bublíkové, Jiřímu Burešovi, Martinu Bursíkovi, Josefu Cepákovi, Ondřeji 
Cudlínovi, Olze a Zdeňkovi Černých, Rostislavu Černému, Jitce Červencové, Českému 
nadačnímu fondu pro vydru, Pavlu Čihákovi, Jakubu Čurdovi, Vítězslavu Dohnalovi, 
Pavlu Douchovi, Václavu Dragounovi, Elišce Duškové, Econnectu, Janě Egerové, Janu 
Flíčkovi, Marii Fuksové, Yvonně Gailly, Zitě Georgievové, Vítu Grulichovi, Zuzaně 
a Jiřímu Guthových, Mileně Haiderové, Štěpánu a Janu Hejzlarovým, Petru Henebergovi, 
Ivaně Hlinkové, Hnutí DUHA, Janu Hollanovi, Petru Holubovi, Štěpánce Homolkové, 
Milanu Hrádkovi, Jakubu Hulcovi, Václavu Chalupskému, Ivě Jakešové, Martinu Klozovi, 
Kateřině Kňazovické, Jakubu Kocourkovi, Růženě Kolářové, Martinu Kolářovi, Ireně 
Kopáčkové, Monice Koupilové, Zdeňce Kovářové, Milanu Krištůfkovi, Alexandře Kubákové, 
Daně Kuchtové, Richardu Lhotskému, Leoši Lipplovi, Stanislavu Malíkovi, Jiřímu 
Markovi, Jiřímu Matějkovi, Václavu Matějkovi, Liboru Matouškovi, Kateřině Matouškové, 
českobudějovické kavárně Měsíc ve dne, Městskému úřadu v Borovanech, Marii 
Mikešové, Ministerstvu životního prostředí ČR, Tomáši Mohlerovi, Pavlu Molkovi, 
Anně Motzové, Ludmile Murtingerové, Karlu Murtingerovi, Haně a Ondřeji Nedvědovým, 
Václavu Novákovi, Janu Novému, Odbornému učilišti a praktické škole Lišov, agentuře 
OMNIS, Tomáši Otepkovi, Romaně a Martinu Panských, Miroslavu Patrikovi, Madeleine 
Petrovic, Karle Petřivalské, Gabriele Pohlové, Janu Pokornému, Karlu Polaneckému, 
akciové společnosti Povodí Vltava, Jiřímu Pykalovi, Bernhardu Rieplovi z Rakouska, 
Miroslavu Rokosovi, Miladě Rozvoralové, Martinu Říhovi, Pavlu Schreiberovi, Sdružení 
Jihočeské matky, Sdružení Krajina 2000, Anně Sehnalové, Janě Sequensové, Společnosti 
ROSA, Lucii Starčevské, Františku Staškovi, Vojtěchu Stormovi, Radku Strachotovi, 
Ondřeji Syrovátkovi, Miroslavu Šafaříkovi, Janu Šefčíkovi, Boženě Šeré, Růženě 
Šimkové, Tereze Šimonové, Josefu Šímovi, Lucii Štíchové, Růženě Štojdlové, Jaroslavu 
Švecovi, Janě a Miloši Tichým, Janu Tomanovi, Lence Trnkové, Evě Tylové, Kamilu 
Urbánkovi, Slavomíru Valdovi, Pavlu Vlčkovi, Ivanu Vorlovi, Výzkumnému ústavu 
zemědělské techniky v Praze, Windkraft Innviertel z Rakouska, Neele Winkelmannové 
a manželům Wolterovým z Německa, Zelenému kruhu, ZO ČSOP Veronica, Janě a 
Ondřeji Zuntychovým a p. Žaludovi.   Samozřejmě děkujeme i ostatním zde 
neuvedeným jednotlivcům a organizacím, kteří nám jakkoliv pomohli konat to, co 
děláme.    Pokračování našich aktivit závisí na Vaší podpoře! Děkujeme za 
ni.  Číslo našeho konta: 3202800-544 / 0600 u GE Capital Bank, pobočka České 
Budějovice
 
 Zpět 
na obsah |