Na nedávném setkání v Horní 
                                          Plané se zástupci ekologických nevládních 
                                          organizací regionu shodly na stanovisku, 
                                          vyjadřující nesouhlas s realizací Lyžařského 
                                          areálu Chlum. Naopak o tomto 
                                          záměru vážně uvažuje soukromá společnost 
                                          Lipno Servis, která si nechala již zpracovat 
                                          od projekční kanceláře Atelier 8000 
                                          studii představující lyžařský areál 
                                          s 28 km sjezdových tratí, šesti lanovkami, 
                                          běžecký areál, ubytovací a stravovací 
                                          zázemí, příjezdové komunikace, parkoviště 
                                          a další atraktivity umožňující pořádat 
                                          sportovní události světového významu. 
                                          To vše za 1,8 miliardy korun. Vítaným 
                                          společníkem pro Sdružení Chlum se stal 
                                          Jihočeský kraj, který prostřednictvím 
                                          svého zastupitelstva schválil záměr 
                                          Lyžařského areálu Chlum v listopadu 
                                          loňského roku jako jeden ze strategický 
                                          projektů Programu rozvoje a Akčního 
                                          plánu. Celý projekt představovaný jako 
                                          "revitalizace původní atmosféry a života 
                                          lokality" je umocněn projektem Šumavské 
                                          tramvaje propojující celý region.
                                       
                                      
                                      "Území mezi CHKO Blanský les a CHKO 
                                        Šumava představuje výjimečnou konfigurací 
                                        terénu a vhodnými klimatickými podmínkami 
                                        ideální předpoklad pro vybudování centra 
                                        s širokým zimním, ale i letním využitím", 
                                        uvádí se ve studii společnosti Lipno servis. 
                                        Zároveň však autoři připouštějí, že oblast 
                                        leží ve srážkovém stínu, což předpokládá 
                                        technické zasněžování. Také zkušenosti 
                                        místních obyvatel, kteří již vyjádřili 
                                        peticí svůj nesouhlas s budováním areálu, 
                                        hovoří o klimatických podmínkách nepříznivých 
                                        záměru.
                                      
                                         Ekologické nevládní organizace 
                                          mají na projekt jiný názor. 
                                          "Území vojenského výcvikového prostoru 
                                          mezi dvěma chráněnými krajinnými oblastmi 
                                          doslova svádí k obdobným podnikatelským 
                                          záměrům" uvádí Vladimír Molek ze 
                                          sdružení CALLA. "Polopravdy o zdevastovaném 
                                          vojenském prostoru vytváří spolu s vidinou 
                                          opuštěných armádních objektů lákavou 
                                          představu", dodává Jaroslava Brožová 
                                          z občanského sdružení Jihočeské matky. 
                                          "Jedná se o pramennou oblast několika 
                                          toků ovlivňujících svou čistotou výskyt 
                                          chráněné kriticky ohrožené perlorodky 
                                          říční na řece Blanici", uvádí Martin 
                                          Janda z Ekocentra Volary.
                                       
                                      
                                        Zdevastované území nebo 
                                          přírodní skanzen?
                                       
                                      "Vojenský výcvikový prostor 
                                        Boletice představuje mimořádně pozoruhodné 
                                        území s výjimečnými přírodními podmínkami. 
                                        Botaniky zde bylo zjištěno 180 ohrožených 
                                        a fytogeograficky významných druhů rostlin, 
                                        z čehož 45 druhů je chráněných zákonem 
                                        a 133 je zahrnuto v tzv. Červeném seznamu. 
                                        V samotné oblasti Chlum byl zjištěn výskyt 
                                        100 chráněných a ohrožených druhů rostlin 
                                        na více jak 3000 lokalitách, z nichž mnohé 
                                        vzácné druhy zde mají také zřejmě nejpočetnější 
                                        zastoupení v rámci celé ČR.", 
                                        uvádí se ve zprávě Agentury ochrany přírody 
                                        a krajiny z mapování biotopů pro Soustavu 
                                        NATURA 2000. Hlavní příčinou současně 
                                        velmi příznivého stavu přírodního prostředí 
                                        je skutečnost, že krajina přestala být 
                                        vznikem vojenského výcvikového prostoru 
                                        po roce 1945 extenzivně obhospodařována 
                                        a díky tomu chybí zdroje znečištění.
                                      "Našim cílem je prokázat, 
                                        že území je ekologicky důležité, lidé 
                                        se nesmí zaleknout ochrany přírody", 
                                        shodli se zástupci nevládních organizací. 
                                        Z těchto důvodů si také vyžádali v souladu 
                                        se zákonem o poskytování informací o životním 
                                        prostředí uvedené výstupy. "Specifický 
                                        režim využívání vojenského prostoru měl 
                                        za následek vznik unikátního prostředí, 
                                        jehož vysoká rozmanitost umožňuje existenci 
                                        mnoha celoevropsky ohroženým druhů ptáků. 
                                        Z těchto důvodů bylo území navrženo jako 
                                        oblast ochrany ptactva v rámci soustavy 
                                        NATURA 2000," uvádí David 
                                        Lacina z České společnosti ornitologické, 
                                        která zpracovala na základě dlouholetých 
                                        výzkumů návrh tzv. ptačích oblastí pro 
                                        celou republiku.
                                      Je zde příroda, která nabízí 
                                        odkrytí mnoha dosud nepoznaných ekologických 
                                        zákonitostí a která by se do budoucna 
                                        mohla stát zásobárnou života pro regeneraci 
                                        a revitalizaci dnešní těžce zkoušené civilizované 
                                        krajiny. Tím ovšem nechceme usilovat 
                                        o její zakonzervování a znepřístupnění. 
                                        Rovněž obava o ztrátu zaměstnání ze strany 
                                        místních obyvatel v souvislosti s případným 
                                        vyhlášením chráněného území není na místě. 
                                        Vždyť právě díky dosavadnímu specifickému 
                                        režimu využívání a hospodaření, mělo za 
                                        následek vznik unikátního prostředí. Avšak 
                                        navrhované megalomanské projekty by zde 
                                        neměly najít uplatnění.