V době, kdy společnost A.S.A. 
České Budějovice, s.r.o. usiluje o další rozšíření skládky komunálních odpadů 
v Lišově, ukazuje tato "milionová skládka" svou pravou tvář. Provoz skládky je 
všeobecně spojen se zvýšeným požárním rizikem - zahořením odpadů. V Lišově se 
ale tato situace opakuje a v krátké době zde hoří již podruhé. Na rozdíl od občanů, 
kteří jsou touto situací znepokojeni, většinu zastupitelů nechává skládka v klidu. 
To ukazuje i včerejší jednání zastupitelstva, kde byla aktuální informace o skládce 
zařazena až na základě stížnosti občanů do "různého". Lišovská radnice spoléhá 
na závěry posouzení vlivu skládky na životní prostředí a ukončením skládkování 
by se nerada "loučila" s jistým zdrojem do městské pokladny. Jak je ale zřejmé 
z názoru občanů ( v roce 2000 podepsalo 600 občanů petici proti rozšíření skládky) 
i ze současného provozu skládky, že rizika umístění a provozu skládky nejsou nezanedbatelná.
Proč 
skládka hoří?
Odpověď na tuto otázku je nutno hledat v provozním řádu 
skládky, který v roce 2004 schválil v rámci vydaného rozhodnutí o tzv. integrovaném 
povolení Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Krajský úřad Jihočeského 
kraje. Dle tohoto rozhodnutí lze na skládku ukládat cca 280 druhů odpadu. "To 
samo o sobě při nedostatečném překrývání odpadů , jejich hutnění a hlavně netřídění, 
může být prvotní příčinou zahoření skládky", uvedl Vladimír Molek ze sdružení 
Calla. Na skládky je přitom zakázáno ukládat odpady, které mohou mít při jejich 
smísení negativní vliv na životní prostředí a odpady neupravené, uvádí příslušný 
zákon o odpadech.
"Provozní řád musí zajišťovat, že skládka hořet 
nebude! Pokud se tak stane, měla by být neprodleně nalezena a odstraněna příčina. 
Pokud hoří opakovaně, existují pouze dvě možnosti: buď byl porušen provozní řád 
nebo tento provozní řád nesplňuje zákonem stanovené a pro všechny platné základní 
podmínky." Dodává k současné situaci na skládce v Lišově Molek. 
Občané 
mají právo na informace a rozhodování o osudu skládky
 Zdroje o stavu 
životního prostředí uvádějí, že 8% škodlivých rakovinotvorných dioxinů mají na 
svědomí požáry skládek. Vlivem nedokonalého spalování směsného odpadu (PVC, nábytek, 
nápojové kartony, plasty, koberce, polystyren) unikají do ovzduší i další jedovaté 
látky (fosgen, ftaláty, těžké kovy, oxidy síry, oxid uhelnatý, čpavek) Jejich 
měření však není prováděno a hasičský záchranný sbor provádí měření pouze ve vztahu 
k bezpečnosti práce zasahujících požárníků. Sdružení Calla, které vystupuje proti 
rozšíření skládky se proto ptá; Proč má být dále prodlužována životnost skládky, 
která ohrožuje životní prostředí? "Zároveň podáváme podnět k šetření 
České inspekci životního prostředí", uvádí Vladimír Molek