Společná tisková zpráva sdružení 
  Calla, Jihočeské Matky, V havarijní zóně JETE a OIŽP ze dne 7. 5. 
  2008
Jihočeské nevládní organizace nesouhlasí
  s umístěním skladu vyhořelého jaderného paliva v  areálu JE Temelín.
 
Jihočeské nevládní organizace  Jihočeské matky, Calla, V havarijní zóně JETE a OIŽP pořádají dnes před  budovou Krajského úřadu Jihočeského kraje happening, na kterém chtějí upozornit  na způsob, jakým se rozhoduje o umístění skladu vyhořelého jaderného paliva  v areálu  jaderné elektrárny  Temelín.
Krajský úřad Jihočeského kraje,  který je v této věci stavebním úřadem, zahájil územní řízení již  v roce 2006, hned po ukončení procesu posuzování vlivu stavby  na životní prostředí (EIA - zákon č. 100/2001  Sb.). 
Do povolovacích řízení se  nevládní organizace zapojily jako řádní účastníci a od samého počátku  upozorňovaly na zásadní nedostatky, které jak proces EIA, tak i vlastní územní  řízení doprovázejí (viz příloha tiskové zprávy).
Zástupci sdružení jsou  přesvědčeni, že dokumentace, která byla i přes výše uvedené nedostatky  opakovaně ve stále stejné "kvalitě" předkládána stavebnímu úřadu k vydání  územního rozhodnutí, nemůže být dostatečným podkladem pro to, aby mohl stavební  úřad v této záležitosti kvalifikovaně rozhodnout.
  Stavební úřad však naše  připomínky uvedené v odvoláních opakovaně zamítá a 14. dubna 2008 vydal,  v pořadí již třetí, územní rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že námitky  jednotlivých sdružení opět nebyly stavebním úřadem akceptovány, podala sdružení  znovu odvolání k Ministerstvu pro místní rozvoj. 
"Stavební úřad požaduje, aby  dokumentace pro následné stavební řízení řešila např. umělé osvětlení haly  skladu či prostorové řešení WC pro zaměstnance. To je samozřejmě nutné, na  druhé straně však považujeme za absurdní, že se stavební úřad nezabývá  vyhodnocením rizik spojených s pádem velkého dopravního letounu či cíleným  teroristickým útokem na budovu skladu. Za největší perličku považujeme tvrzení,  že: "...otázka terorismu a z něho vyplývajících rizik má globální a nikoli  lokální charakter. Opatření snižující rizika teroristických útoků nelze řešit v rámci  umisťování jedné konkrétní stavby...", říká Hana Gabrielová ze sdružení Calla.
Monika Machová - Wittingerová  ze sdružení Jihočeské matky k tomu dodává: "O tom, že naše požadavky  nejsou přemrštěné nebo neadekvátní svědčí i vyjádření pracovníka SÚJB během  ústního jednání 8. 4. 2008. Ten do protokolu uvedl, že problematika  nadprojektové havárie spojené s pádem velkého dopravného letounu musí být  řešena v následném stavebním řízení. Podle mého názoru však měly být  dopady takovéto havárie vyhodnoceny již v procesu EIA. Je také zarážející,  že tuto podmínku stavební úřad do územního rozhodnutí neuvedl."
"Musíme, bohužel, konstatovat,  že - stejně jako v případě kolaudace obou bloků JETE - se ukazuje, že  stavební úřad nerozhoduje objektivně, místo toho bagatelizuje problémy a  prosazuje projekt ČEZu za každou cenu. V této souvislosti jsme již  několikrát v minulosti formou odvolání poukazovali na podjatost úředníků  stavebního úřadu, kteří mají agendu JETE a skladu vyhořelého jaderného paliva  na starosti. Na všechny tyto aspekty chceme veřejnost upozornit na dnešním  happeningu," říká Vladimír Halama ze Sdružení V havarijní zóně JETE.
"Nechceme povolovací proces  zdržovat, jak je nám často jadernou lobby podsouváno. Chceme jen, aby řízení ve  věci umístění skladu vyhořelého jaderného paliva probíhalo seriózně a  objektivně. Povoluje se přece stavba jaderného zařízení. Ti, kdo ve skutečnosti  celý proces brzdí, jsou ČEZ a stavební úřad. Ti se totiž zarputile a vehementně  brání přijmout  jakoukoli připomínku  podanou nejen nevládními organizacemi, ale i připomínky podané některými  občany," uvádějí shodně zástupci sdružení.
Příloha tiskové zprávy:
  Nedostatky dokumentace  předložené k územnímu řízení:
  
    - Nejsou vyhodnoceny dopady nadprojektové havárie skladu       způsobené např. pádem velkého dopravního letounu nebo cíleným       teroristickým útokem na životní prostředí a člověka. Neuvažuje se ani       s vybudováním skladu jako skladu podzemního, což by zvýšilo jeho       odolnost proti výše zmíněným rizikovým faktorům.
    - Chybí vyhodnocení možných dlouhodobých negativních vlivů       skladu na životní prostředí v případě, kdy v době       předpokládaného ukončení provozu skladu (dle stanoviska Evropské komise č.       2005/C 293/08 má být doba skladování přibližně 60 let) nebude nalezeno       trvalé úložiště vyhořelého jaderného paliva. Nejsou také vyhodnoceny tzv.       kumulativní a synergické vlivy škodlivin na životní prostředí spojené       s provozem dalšího jaderného zařízení (JETE) a MAPE Mydlovary, kde se       potýkají s následky zpracování uranové rudy.
    - Není znám konkrétní typ obalových souborů (kontejnerů),       ve kterých bude vyhořelé jaderné palivo ukládáno, ani jejich výrobce.       Samotná budova skladu přitom nepředstavuje žádnou bariéru proti případnému       úniku radionuklidů, tou jsou právě kontejnery. Je přitom logické posuzovat       stavbu (v tomto případě budovu skladu) a technologii (v tomto případě       kontejner) jako celek.
    - Za uvedeného stavu dokumentace předložené k řízení       žadatelem o vydání územního rozhodnutí nemělo být správní řízení vůbec       zahájeno (§ 35 Stavebního zákona). Pokud se tak stalo, mělo být po       písemném upozornění řádných účastníků řízení na uvedené skutečnosti přerušeno.
 
  Kontakty:
    Hana Gabrielová, Sdružení Calla
telefon: 777 027 012, email: hana.gabrielova(zavinac)calla.cz
  Poznámky:
[1] První odhad byl stanoven na zhruba 15 miliard dolarů a dlouhodobě mělo jít o  75-100 miliard. Ale posléze prognózy škod za prvních čtrnáct let po havárii  stouply na 283-358 miliardy dolarů. Běloruská vláda odhaduje celkové  hospodářské škody způsobené v letech 1986-2015 na 235 miliard dolarů v  cenách z roku 1992. Hospodářské náklady na Ukrajině mají podle novějších  odhadů činit 130 miliard dolarů. Viz Carroll,  S., et Froggatt, A.: Nuclear third Party insurance: the nuclear sector's  ,silent' subsidy state of play and  opportunities in Europe, Conference Discussion Paper, 2007
  [2] Savage,  M., Baruya, P., et Cunningham, J.: Energy subsidies in the European Union: a  brief overview. EEA Technical Report 1, European Environment Agency, Copenhagen  2004