Tisková zpráva sdružení Calla ze dne 1. 9. 2009
Mezinárodní setkání zástupců ekologických organizací v Bulharsku kritizovalo plány na dostavbu JE Belene
1. 9. 2009 Belene - Zástupci neziskových organizací z celé Evropy se sešli v bulharském  městě Svištov v rámci mezinárodní akce "Anti-nuclear summit", jejímž hlavním  cílem byla diskuse o  záměru dostavby  nedaleké jaderné elektrárny Belene. Na dvoudenní konferenci, kterou pořádala  koalice bulharských ekologických organizací, se sjelo na 120 účastníků z 15  evropských zemí podpořit jejich snahu o zastavení tohoto kontroverzního  projektu. Českou republiku reprezentovala na summitu Hana Gabrielová ze sdružení  Calla.
     Kritika dostavby JE Belene se týká především stále rostoucích nákladů  dostavby, jejíž financování kryje z veřejných prostředků bulharská vláda. Podle  odborníků není plánovaná produkce energie z Belene pro Bulharsko vůbec nezbytná  a objem prostředků určených pro stavbu doporučují využít pro potenciál  úsporných opatření a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Výsledek této  investice by se tak mohl projevit nejen efektivněji ale především dříve,  protože spuštění do provozu nelze očekávat dříve, než za 10 let. Jaderná  elektrárna Belene je navíc plánována v oblasti se seismickou činností a riziko  otřesů půdy pod elektrárnou nelze do budoucna vyloučit. 
    Nedaleko staveniště se nachází  oblasti Natura 2000 a kolem 20 % půdy je zde obhospodařováno v režimu  ekologického zemědělství. Není proto s podivem, že jednou z důležitých osob  kampaně proti Belene se stala místní producentka vinné révy  Albena Simeonova. Na konferenci zastupovala  Nadaci pro ochranu životního prostředí a zemědělství a ve svém příspěvku  hovořila o dopadu stavby elektrárny na 100 km zónu jejího okolí včetně  sousedního Rumunska.  "Kvalitu našeho  vína znají lidé po celém světě a turisté si oblíbili náš kraj pro jeho přírodní  krásy a čistotu. Při výstavbě Belene by bezpochyby tento kraj utrpěl nevratné  ztráty. Kdo by měl zájem o ekologickou   produkci od jaderné elektrárny?" vyjádřila své obavy Simeonova. 
    Dlouholetá kampaň bulharských neziskových organizací má podporu od  místní veřejnosti i u mezinárodních organizací jako jsou Greenpeace a Friends  of the Earth. Energetický expert Jan Haverkamp pracující pro Greenpeace  International v oblasti střední a východní Evropy ve svém příspěvku účastníkům  připomněl: "Problémy s rostoucím rozpočtem nemá jen Belene, ale jedná se o  světový trend. Finský projekt Olkiluoto a francouzský  Flamanville  se prodražily již  několikanásobně, harmonogramy výstavby se neustále zpožďují a projekty tak ještě  více zdražují." Navíc nikde na světě dosud není vyřešen problém "Kam s ním?",  tedy kde uložit nebezpečný vysoce radioaktivní odpad z jaderných elektráren.
    Projekt stavby jaderné elektrárny Belene v Bulharsku byl zahájen již v  roce 1981 a později zastaven. Od roku 2003 po uzavření 4 ze 6 bloků v jaderném  komplexu Kozloduj  vyvíjí bulharská vláda  snahu o dostavbu s finanční podporou západních států, konkrétně s přímou  investicí 49 % od německého energetického gigantu RWE. Zatímco riziko s  provozem stavby spojené a jaderný odpad by měl zůstat v bývalém východním  bloku, produkce elektřiny je plánována na vývoz.
    Ekonomickou výhodnost a potřebnost projektu dnes přezkoumává  nová bulharská vláda a první výsledky už byly předneseny v srpnu. Podle  ministra energetiky Traicho Traikova by dostavba nestála plánovaných 4 miliardy  EUR, ale 10 miliard EUR. Očekává se, že vláda učiní ohledně Belene další  rozhodnutí pravděpodobně v průběhu září.