Tisková zpráva sdružení 
  Calla  ze dne 8. 1. 
  2009
Ropný zlom - pozvání na Zelený čtvrtek
 Ropný zlom, anglicky  Peak Oil, je stručné vyjádření skutečnosti, že ropa je neobnovitelný  energetický zdroj a že se pravděpodobně nacházíme v období, kdy lidstvo již  vytěžilo polovinu všech známých zásob ropy. Od začátku průmyslové těžby ropy  kolem roku 1860 až dosud světová těžba ropy jen stoupala. Jakmile však bude  (nebo možná už bylo) dosaženo bodu, kdy bude (byla) vytěžena polovina veškerých  ropných zásob, těžba s největší pravděpodobností začne (začala) klesat. Proto  se používá pojmu "zlom". 
  Důsledkem poklesu  těžby však bude nevyhnutelný růst nákladů. Postupně budou vyhledávána ložiska  méně bohatá, bude se těžit ve složitějších geologických a klimatických  podmínkách, bude věnována pozornost i netradičním zdrojům jako jsou ropné  břidlice nebo asfaltové písky. I když vyjádření těchto skutečností v cenách  ropy či finančních nákladech na její těžbu může být různé, energetická  návratnost těžby už ve skutečnosti s největší pravděpodobností začala  klesat.
  Současná civilizace,  od zemědělství až po zábavu, je na levné ropě životně závislá. Jestliže tedy  těžba ropy začne stagnovat a následně klesat a současně začnou (nebo už začaly)  soustavně a nevratně růst náklady na její těžbu, bude to mít pro budoucnost a další  vývoj lidstva pravděpodobně vážné a z hlediska podloženého současnými  znalostmi i historickými zkušenostmi těžko představitelné důsledky. Chmurnost  některých předpovědi vývoje "postfosilní" společnosti je dána mírou závislosti  naší civilizace na ropě a z ní vyplývající zranitelnosti všech základních  oblastí života lidstva. 
  V čele tohoto  plýtvavého způsobu organizace společnosti a ekonomiky jsou Spojené státy  americké. Se svými 5 % světové populace spotřebovávají skoro 30 % světových  energetických zdrojů. Není proto divu, že jsou i v čele světových diskusí  o ropném zlomu. Téma v USA už dávno přešlo z aktivistických kruhů a  internetových diskusí do zorného pole vlády a především jejích silových  resortů, jako jsou ministerstva obrany a vnitra a tajné služby. Ministerstvo  energetiky si nechalo vypracovat analýzu, která je obvykle nazývána podle  jejího hlavního autora Hirschovou zprávou. Ze zprávy vyplývá, že kdybychom  začali okamžitě realizovat opatření nutná ke zmírnění závažných následků  ropného zlomu, trvalo by to asi 20 let, než by se dostavily žádoucí výsledky.
  V radikálním  aktivistickém prostředí, kde se o problému ropného zlomu nejdříve začalo  diskutovat, vznikla řada katastrofických vizí nedaleké "postfosilní"  budoucnosti. Přesto se dají najít i pozitivněji laděné návrhy na možná řešení,  která budou spočívat v celém komplexu opatření na všech úrovních, od vlád a  zákonodárců přes obce, občanská sdružení a komunity až po jednotlivce. Jejich  obsah se dá stručně shrnout asi takto:
  - rychlená podpora obnovitelných zdrojů energií
- úspory energií ve všech oblastech
- změna způsobu života směrem k omezování spotřeby
- změna ekonomického paradigmatu nahrazující všeobecné  zbožnění růstu
- decentralizace a lokalizace ekonomik, především v  oblasti obstarávání základních životních potřeb
- renesance komunitního života, snaha o větší míru  soběstačnosti 
Téma ropného zlomu bude obsahem dalšího setkání  z řady Zelených čtvrtků, které pořádá sdružení Calla ve spolupráci se  společností Rosa. Přednášet a besedovat přijede Jindřich Kalous z Trastu pro ekonomiku a společnost. Koná se  ve čtvrtek 15. ledna 2009 od 18.00 hodin v galerii Měsíc ve dne, Nová ul.  3, České Budějovice.