Společná tisková zpráva sdružení Calla, Hnutí Duha a Bezjaderná vysočina ze dne 9. 3. 2009

Říman k úložišti jaderných odpadů: sliby neplním

Vláda České republiky dnes projednává analýzu ministra Římana o možnostech zapojení obcí do vyhledávání hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Příjme-li vláda návrh v předložené podobě, zůstane legislativa nezměněná - obce i nadále nebudou mít účinný nástroj, jak hájit zájmy svých občanů. Přitom v březnu 2008 již podobnou analýzu vláda odmítla, protože nerespektovala programové prohlášení vlády. V něm se strany vládní koalice zavázaly pro změnu práv obcí: "Další kroky ve vyhledávání hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva bude vláda činit transparentně a nepřekročitelným kritériem bude souhlas dotčených obcí."

Římanova analýza tvrdí, že při rozšíření účastníků v řízení podle atomového zákona:

1. "Dojde k diskriminaci aktivit v jaderné oblasti, zejména co se týče dalšího rozvoje jaderných elektráren, využívání jaderné energie a bezpečného ukládání radioaktivních odpadů.
2. V těchto řízeních bude v důsledku toho dávána přednost dílčím zájmům účastníků před zájmem veřejným, zejména zájmem na udržení energetické bezpečnosti a jaderné bezpečnosti.
3. Prodloužení délky správních řízení povede ke zvýšení nákladů státu na tato správní řízení, jakož i ke zvýšení administrativní a finanční zátěže žadatelů o povolení.
4. Dojde k neomezenému prodlužování a komplikování správních řízení."

Podle interních informací lze na vládě očekávat ostrý střet, neboť Ministerstvo životního prostředí nehodlá na podobnou argumentaci přistoupit.

Sdružení Calla a Hnutí DUHA prosazují novelu atomového zákona, která dá obcím a krajům právo spolurozhodovat o kontroverzních úložištích radioaktivních odpadů. Prozatím jsou z povolovací procedury vyloučeny. Upozornily, že paradoxně nejdále se s budováním úložiště radioaktivních odpadů dostalo Švédsko a Finsko, kde dotčené obce mají dokonce právo veta. Spolurozhodování totiž posiluje důvěru místních lidí ke státu.

Osmatřicet starostů z regionů, kde by mohlo stát hlubinné úložiště radioaktivních odpadů, v říjnu 2005 požádalo Poslaneckou sněmovnu, aby takovou novelu schválila. V pětadvaceti obcích se uskutečnilo místní referendum, které úložiště odmítlo. Vláda na základě tlaku obcí a krajů zastavila průzkumné práce do roku 2009, ale pak je hodlá obnovit. Bez změny přístupu to však bude krajně obtížné.

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl:
"Je podivuhodné, v jaké míře nejsou na počátku jedenadvacátého století uprostřed Evropy dodržovány základní demokratické principy ve jménu podpory jediného průmyslového odvětví - jaderné energetiky. Zdá se, že ji není možné udržovat v provozu bez intervencí státu a pokřivené spravedlnosti."

Martin Sedlák z Hnutí DUHA doplnil:
"Negativní doporučení nezapojit obce do procesu výběrů lokality pro budoucí úložiště se schovává za absurdní argumenty typu diskriminace jaderného odvětví nebo oslabení energetické bezpečnosti. Další důvod pro odmítnutí - prodloužení délky správního řízení - je jen krutým výsměchem starostům v dotčených lokalitách. Je to totiž právě stát, který pět let odmítá splnit rozumné požadavky místních na právo spolurozhodovat v procesu o výběru lokality pro úložiště. Pevně věříme, že stát Římanovu analýzu odmítne a přestane vést zákopovou válku s obcemi a kraji."

Čestmír Vitner z občanského sdružení Bezjaderná vysočina dodává:
"Je to paradox. Obce mohou ovlivnit vzhled a umístění garáže nebo kůlny na dřevo, ale do přípravy tak závažného rozhodnutí, jako je umístění trvalého úložiště radioaktivního odpadu na svém katastru, nemohou zasáhnout. Ve Švédsku a ve Finsku mají obce právo veta a také díky tomu se tam daří najít místo pro trvalé úložiště lépe než jinde ve světě."