Tisková zpráva ze dne 26. listopadu 2009

Nekonfliktně k úložišti? I po pětiletém moratoriu stále bez obcí

Starostové a zástupci občanských sdružení ze všech šesti lokalit ohrožených hlubinným úložištěm jaderných odpadů sbírají podpisy pod petici, kterou chtějí dosáhnout změnu procesu vyhledávání hlubinného úložiště. Požadují, aby byl respektován jejich názor a stali se pro státní orgány skutečnými partnery. Základní podmínkou dalších jednání je nastavení otevřeného transparentního procesu s nepřekročitelným právem obcí a kraje odmítnout úložiště v daném regionu. Obce i veřejnost, v jejichž katastrálním území má být umístěno jaderné zařízení, dnes nemají možnost o takových záměrech účinně spolurozhodovat.

Petice je další reakcí na promarněnou příležitost, kdy stát nevyužil pětiletého moratoria na provádění geologických prací vyhlášeného vládou v roce 2004 k zásadní změně svého přístupu k obcím. Moratorium bylo vyhlášeno pro řadě místních referend, protestních akcí před úřadem vlády. Smyslem pozastavení prací mělo být nalezení konsensu mezi požadavky obcí na demokratický, plně transparentní proces s účastí obcí a zájmem státu - vybudování úložiště.

Sdružení Calla a Hnutí DUHA dlouhodobě prosazují novelu atomového zákona, která dá obcím a krajům právo spolurozhodovat o kontroverzních úložištích radioaktivních odpadů.Prozatím jsou z povolovací procedury vyloučeny. Upozornily, že paradoxně nejdále se s budováním úložiště radioaktivních odpadů dostalo Švédsko a Finsko, kde dotčené obce mají dokonce právo veta. Spolurozhodování totiž posiluje důvěru místních lidí ke státu [1].

U příležitosti končícího moratoria pořádá Správa úložišť radioaktivního odpadu konferenci "Nekonfliktně k úložišti." Cílem má být prohloubit dialog zainteresovaných stran a veřejně reagovat i na některé výzvy obcí ke změně současné podoby procesu hlubinného úložiště. Ekologické organizace i obce se však pozastavují nad podobou panelů konference, protože na něm překvapivě nedostávají prostor mluvčí těchto výzev.

Svůj postoj k současné podobě procesu již daly dotčené obce a lokální iniciativy najevo pomocí:

• Místních referend – od roku 2004 proběhlo 27 místních referend s průměrnou účastí 73 %, jejich výsledkem je jednoznačné odmítnutí úložiště místními občany
• Peticí, demonstrace před Úřadem vlády (výsledkem moratorium pozastavující práce)
• Memorand: v roce 2007 tři lokality (Pačejov, Božejovice-Vlksice, Lodhéřov) sestavily a odeslaly memoranda vyzývající vládu a poslance ke splnění slibu v programovém prohlášení vlády [2]
• Božejovické výzvy: v roce 2009 se na společném setkání starostů napříč všemi lokalitami dohodla společná výzva adresovaná politickým představitelům, opět vyzývající ke změně procesu. Výzvu zaštítilo 15 obcí a 11 ekologických a místních organizací

Jiří Dvořák starosta obce Lodhéřov řekl:
„Minulá vláda sice slíbila respektovat názor obcí, ale nic proto v legislativě neudělala pro odpor Ministerstva průmyslu. Správa úložišť radioaktivních odpadů si myslí, že náš nesouhlas prolomí finanční kompenzace v průběhu průzkumů, ale ne vše se dá zaplatit penězi. Navíc jde opět jen o sliby, které nejsou podloženy změnou zákona. Tento postup není zrovna vůči dotčeným lokalitám férový.“

Martin Sedlák z Hnutí DUHA řekl:
„Hledání úložiště pro vyhořelé jaderné palivo má u nás podobu otevřeného střetu obcí se státními úřady. Podle zákonů nemohou obce projekt odmítnout, natož být účastníkem řízení. Zkušenosti ze Švédska dokazují, že demokratická podoba proces civilizuje a odstraňuje zbytečné konflikty občanů se státem. Připustí-li stát spoluúčast obcí na procesu, podaří se mu vyhnout eskalaci konfliktů.“

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl:
„Signatáři Petice za změnu procesu vyhledávání hlubinného úložiště radioaktivních odpadů také žádají odpovědné orgány, aby nezvyšovaly množství vyhořelého jaderného paliva z reaktorů. Plány na výstavbu nových jaderných bloků jsou bez existence úložiště či jiného proveditelného řešení vysoce nezodpovědné.“