Společná tisková zpráva Cally a Jihočeských matek
ze dne 14. května 2010
Nová turbína v Teplárně České Budějovice = více uhlí, více síry,
více skleníkových plynů
Českobudějovická teplárna je dnes z hlediska emisí SO2, emisí rtuti a skleníkových plynů největším znečišťovatelem ve městě a jedním z největších v Jihočeském kraji[1]. Akciová společnost Teplárna České Budějovice však plánuje navýšit spotřebu hnědého uhlí ve svém provozu na Novohradské o dalších více než 24 tisíc tun hnědého uhlí ročně. Chce nahradit jednu z dožívajících turbín za novou, která ale bude určena k výrobě elektřiny, přičemž nadbytečné teplo bude mařeno v nově postavených chladících věžích. Tomu bude odpovídat i vyšší množství emisí oxidů síry, prachu a skleníkového CO2. Snižuje se také celková energetická účinnost teplárny, která neodpovídá nejlepším dostupným technikám BAT.
Nyní k záměru vede Krajský úřad Jihočeského kraje správní řízení o změně integrovaného povolení provozu, jehož jsou sdružení Jihočeské matky a Calla účastníky. Současně zaslala své připomínky na Ministerstvo životního prostředí v rámci tzv. zjišťovacího řízení v procesu EIA (hodnocení vlivů na životní prostředí).
Ekologické organizace požadují aby:
- Provozovatel bezodkladně zajistil instalaci odsiřovacích technologií u všech provozovaných uhelných kotlů.
- Z teplárenského provozu na Novohradské nebylo oproti současnosti emitováno vyšší množství tuhých znečišťujících látek, NOx, benzo(a)pyrenu, rtuti a dalších škodlivin a rovněž emisí skleníkového CO2. Naopak by měly být přijaty přísnější emisní limity vedoucí ke snižování zátěže životního prostředí.
- Účinnost teplárny odpovídala požadavkům na nejlepší dostupné technologie podle BAT.
- Nedošlo k oteplení vod Mlýnské stoky vlivem vypouštěné chladící vody.
V rámci procesu EIA ekologické organizace požadují doplnění dokumentace a její projednání v úplném procesu EIA. Dokumentace by měla být podle Cally a Jihočeských matek doplněna zejména o:
- Aktualizovanou rozptylovou studii respektující nové údaje o emisích, novou zástavbu v okolí města a měla by v ní být specifikovány dopady na území Č. Budějovic.
- Variantu odsíření uhelných kotlů v provozu teplárny.
- Vyhodnocení vlivu benzo(a)pyrenu na lidské zdraví v rámci studie „Hodnocení vlivů na lidské zdraví“, protože na části území Č. Budějovic je překračována hodnota imisního limitu pro tuto škodlivinu.
- Vyhodnocení varianty jiné technologické obměny teplárny, která zajistí skutečné snížení emisí a současně bude respektovat měnící se podmínky v odběru tepla.
Monika Machová Wittingerová z Jihočeských matek řekla: „Na instalaci odsiřovacích systémů lze získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí a to do výše až 90 % nákladů. Vzhledem k tomu, že o dotace z tohoto programu lze žádat do roku 2013, je třeba, aby provozovatel začal jednat bezodkladně. Zatím se tak neděje.“
Edvard Sequens ze sdružení Calla doplnil: „Vyšší množství spáleného uhlí je spojeno s vyššími emisemi skleníkových plynů a dalších škodlivin a bude také přispívat ke tlaku na prolomení územně-ekologických limitů těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji. Myslíme si, zvláště k umístění provozu v centru města a zároveň v českobudějovické kotlině, že toto navyšování emisí by nemělo být akceptováno jak vlastníky, tak úřady.“