Společná tisková zpráva Zeleného kruhu, občanského sdružení Arnika, Calla - Sdružení za záchranu prostředí, Hnutí DUHA a Jihočeských matek z 24. června 2010

Senátoři přistoupili na návrh ČEZu - rozhodování o velkých projekterch se má stát formalitou

Vliv na životní prostředí nemá být již nadále pro povolení stavby rozhodující. Senátoři včera schválili návrh senátora Jiřího Nedomy (ODS), několika jeho kolegů a společnosti ČEZ na novelu zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Senátní návrh, který nyní musí posoudit vláda a poslanci, rozšiřuje působnost zmíněného zákona také na vodní a energetickou infrastrukturu včetně velkých elektráren. Návrh zákona u těchto staveb umožňuje sloučit posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) s územním i stavebním řízením [1].

Expertní hodnocení variant projektu i připomínky dotčené veřejnosti tak ztratí smysl, neboť již nebudou mít zásadní vliv na udělení územního a stavebního povolení. Klíčovou část novely předložila přímo společnost ČEZ, senátor Nedoma si její návrh následně osvojil. Elektrárenská firma a senátoři se tak snaží urychlit výstavbu nových jaderných reaktorů, vedení vysokého napětí nebo jezů na Labi [2] i na úkor dotčené veřejnosti a systémové ochrany životního prostředí.

V procesu posuzování vlivů na životní prostředí jsou odborně hodnoceny varianty záměru, vyjadřuje se k nim státní správa, obce a dotčená veřejnost. Finální stanovisko, které u velkých staveb vydává ministerstvo životního prostředí, zpravidla doporučí nejvhodnější variantu umístění a vydá soubor podmínek pro její stavbu. V případě schválení novely by ale stanovisko s podmínkami příslušný úřad dostal později než investorovu finální podrobnou dokumentaci pro sloučené územní a stavební řízení. Podmínky zajišťující ochranu životního prostředí by se tak staly čistě formálními.

Proti novele se razantně postavilo také ministerstvo pro místní rozvoj, do jehož kompetence územní a stavební řízení spadá [3]. Proklamovaný cíl zkrácení přípravy staveb přitom novela neplní. Jejich zdaleka nejdelší fázi totiž představuje projektová příprava, která je plně v rukou investora, popřípadě soudní spory, které jsou v rukou soudů. 
Edvard Sequens ze sdružení Calla to komentuje: „Jednání senátorů opětovně prokázalo, že tomuto státu vládne a pro sebe výhodná pravidla mu diktuje společnost ČEZ. Věříme ale, že tentokrát ministři i poslanci odmítnou sloužit privátnímu zájmu na úkor občanů.“

Martin Sedlák z Hnutí DUHA připomíná:  „Jde v poslední době již o druhý případ, kdy namísto našich volených zástupců rozhoduje společnost ČEZ. V případě legislativního přílepku, který mu přihrál desítky miliard za emisní povolenky, jí to vyšlo. Její nový návrh je prvním vážným testem pro formující se vládní koalici, která tvrdí, že bude hájit veřejný zájem.“ 

„Plánované znehodnocení připomínek státní správy, obcí a veřejnosti u velkých staveb by otevřelo cestu pro nekontrolovatelné poškozování přírody. Platí to zejména pro plánovaný plavební stupeň v Děčíně. Může dojít k velmi vážným škodám,“ říká Jana Vitnerová, vedoucí programu Ochrana příroda ze sdružení Arnika.

„Novela sleduje jediný cíl – co nejvíce omezit účast veřejnosti v rozhodování o sporných projektech. Její schválení by umožnilo průmyslové lobby pomocí sloučených správních řízení se velmi rychle vypořádat s nepohodlnými kritiky“, řekla Monika Machová - Wittingerová ze sdružení Jihočeské matky.

Poznámky:
[1] Novela zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury přidává toto ustanovení: „U stavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury stavební úřad na žádost stavebníka spojí územní a stavební řízení. Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí dle zvláštního zákona, toto posouzení probíhá na žádost stavebníka v rámci spojeného územního a stavebního řízení, popř. v rámci územního řízení. Jestliže příslušný úřad nevydá stanovisko k záměru ve lhůtách dle zvláštního zákona, má se za to, že stanovisko je kladné.“

[2] Vodní infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumí stavba vodního díla umisťovaného v plochách a koridorech vymezených v platné politice územního rozvoje nebo veřejně prospěšné stavby na ochranu před povodněmi.
Energetickou infrastrukturou se pro účely tohoto zákona rozumějí stavby zařízení elektrizační soustavy a plynárenské soustavy podle energetického zákona zřizované ve veřejném zájmu (nad 100 MW poskytující systémové služby), pokud nejsou v rozporu s platnou politikou územního rozvoje nebo zásadami územního rozvoje kraje.

[3] Při projednávání v senátních výborech zástupce MMR - Ing. arch. Martin Tunka, CSc., ředitel odboru územního plánování - označil spojení územního a stavebního řízení s posuzováním vlivů na životní prostředí za „…zásadní problém, který povede ke zmatení kompetencí, speciální úřady budou přebírat jim systémově nepříslušející kompetence…“