Tisková zpráva sdružení Calla a Aliance pro energetickou soběstačnost z 29. června 2012

Drábová s Pačesem: atomovou stezkou v evropském protisměru

Poradní skupina pro energetickou koncepci České republiky pod vedením předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Drábové a profesora Pačese, dnes předala ministru průmyslu své výstupy, které budou sloužit pro přípravu nové verze Státní energetické koncepce. Prezentované závěry druhé Pačesovy komise však podle Aliance pro energetickou soběstačnost a sdružení Calla vypovídají o zásadních slabinách v datech, se kterými poradci pracovali. Jde například o elektroenergetickou bilanci, kdy sice nemá být podporován export elektřiny, ale současně mají být postaveny další jaderné reaktory, které podle prognóz OTE [9] posílí export. I přestože je český průmysl výrazně energeticky náročnější, než země EU či OECD, nevidí poradci výrazné možnosti zlepšení. Zatímco podstatně zaostáváme ve využívání obnovitelných zdrojů energie (s výjimkou dnes již stagnující fotovoltaiky), komise doporučuje dát výrobcům čas na technologické vylepšování.
Martin Sedlák, výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost řekl: „Komise Pačese a Drábové se rozhodla konzervovat zhoubný vliv dominantního postavení ČEZ na politiku. Zahraniční zkušenosti s předraženými jadernými projekty ukazují, že se nové reaktory nedají pořídit bez dotací. Když k tomu přičteme schopnosti ČEZ ztratit miliardy v různých investicích, tak plány na posílení jádra ohrožují budoucí cenu elektřiny. Nové technologie využívané v obnovitelných zdrojích a možnosti zvyšování energetické efektivity by naopak mohly postavit domácí ekonomiku na nohy, snížit míru znečištění a zbavit nás závislosti na centralizované energetice. Sluneční a větrná energie se stává čím dál levnější. Dlouhodobě stanovovat strop pro jejich výkon nedává smysl.“
Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl: „Představy o výrazně omezeném potenciálu obnovitelných zdrojů v České republice připomínají 300 let starý výrok pařížské akademie věd, který byl reakcí na otázku možnosti pádu meteoritů a zní: “Kameny v nebi nejsou, tudíž z nebe nepadají!”. Škoda, že v komisi nebyl žádný odborník na tento obor.“

Doporučení posílit jadernou energetiku a zarazit rozvoj obnovitelných zdrojů energie je špatnou zprávou pro českou ekonomiku. Aktuální data ukazují, že se obnovitelná energie stává ekonomicky zajímavá:
• Podle analytiků agentury Bloomberg klesla cena fotovoltaiky za poslední tři roky o 75 procent. Sluneční elektřina je v Německu, Itálii nebo Španělsku nižší než maloobchodní cena elektřiny [1]. Sluneční elektrárna na střeše tedy může výrazně snížit účty za energii.
• Větrná energie se také stává ekonomicky zajímavější než elektřina z nových jaderných zdrojů. Francouzský účetní dvůr propočetl, že elektřina z reaktorů spuštěných po roce 2020 může stát 70-90 euro/MWh, kdežto vítr bude podle Evropské asociace pro větrnou energii do konce desetiletí stát 58 euro/MWh [2, 3].
Jaderná energetika se naopak bez zvyšující se podpory státu zřejmě neobejde:
• Skrytou podporu pro atom propočetli experti Institutu pro pojišťovnictví při univerzitě v Lipsku: po odstranění omezeného ručení za škody při případné jaderné havárii by reaktory dodávaly proud za částku v intervalu mezi 14 centy za kilowatthodinu až 2,36 eury na kilowatthodinu [4].
• V Británii hrozí, že realizace vládního plánu výstavby deseti nových reaktorů zvýší cenu elektřiny pro domácnosti. Podle odhadů analytiků ze skupiny Citi by domácnosti mohly čelit nárůstu účtů až o 200 liber za rok [5, 6]. Přitom průměrné současné náklady rodiny za elektřinu jsou ve výši 400-500 liber za rok.
Německo přechod na obnovitelné zdroje zvládá. K dosažení většinového podílu čistých zdrojů do poloviny století má dobře našlápnuto:
• Cena elektřiny ze slunečních elektráren na střechách domů je nižší než elektřina ze sítě (viz přiložený graf).
• Například 24. května 2012 vyrobily pouze německé solární elektrárny 22 gigawattů elektřiny za hodinu, to odpovídá výrobě 20 jaderných reaktorů. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických panelů dosahuje 26 gigawattů.
Nová Pačesova komise neřešila otázku zachování územních limitů. Přesto dostupná data dávají jasnou odpověď, že se bez uhlí pod Horním Jiřetínem obejdeme:
• Součet možností k zateplování českých domů a výrobě tepla z obnovitelných zdrojů je větší než kompletní spotřeba uhlí a plynu k vytápění. [7]
• Kompletní energetická renovace budov může uspořit desítky miliard korun ročně za fosilní teplo. [8]