Profil Cally na Facebooku

Otevřený dopis ekologických organizací Calla, Centra pro dopravu a energetiku, Greenpeace, Hnutí DUHA, Klimatické koalice, STUŽ, Veronica a Zeleného kruhu předsedům vládních stran

V Praze, dne 17. června 2014

Mgr. Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD
Ing. Andrej Babiš, předseda hnutí ANO
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA, předseda KDU-ČSL 
                                              

Vážený pane předsedo,

obracíme se na Vás v souvislosti s evropskou energetickou bezpečností a nadcházejícím summitem EU, na němž se toto téma bude diskutovat společně s klimaticko-energetickými cíli pro rok 2030. I vy máte možnost ovlivnit, zda bude Česká republika podporovat přijetí řešení, které opravdu a trvale povede k růstu naší energetické bezpečnosti a zároveň přinese podporu ekonomiky, nová pracovní místa, zlepšení životního prostředí i zdraví občanů.

Evropa dováží více než polovinu energie ze zahraničí (54 %) [1] a  bez přijetí účinných opaření tomu tak bude i nadále [2]. Jen v roce 2012 za ni zaplatila 421 miliard EUR [3]. To platí i pro Českou republiku, která dováží většinu svého plynu a veškeré jaderné palivo z Ruska. 65 % našich občanů přitom vnímá tuto závislost jako problém [4].

Evropská komise se ve své strategii energetické bezpečnosti [5] zaměřuje na výstavbu nových plynovodů, které by do Evropy přivedly plyn z jiných zemí než z Ruska. To ale nijak nepovede ke snížení naší závislosti na dovozu paliv, pouze tuto závislost přemístíme na jiné, mnohdy rizikové, země.

Další z návrhů, orientace na využití domácího uhlí, představuje významné zvýšení negativních dopadů na životní prostředí a je v rozporu s našimi klimatickým závazky. Jaderná energetika také řešení nepřináší. Naše závislost by se, vzhledem k nutnosti dovozu paliva, pouze upevnila. Zároveň je jaderná energetika spojena s neúnosnými náklady a negativními dopady na životní prostředí a bezpečnost [6,7].

Pouze dlouhodobá strategie, která upřednostní obnovitelné zdroje a hospodárné využívání energie v Evropě, nám může pomoci zbavit se závislosti na importované energii. To chtějí i naši občané, 3/4 z nich si přeje přijetí společných evropských cílů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů [4].

Opatření vedoucí k energetickým úsporám, jako například energetická renovace budov a modernizace průmyslu, přinesou nové investice, vytvoří nová pracovní místa, podpoří zlepšování zdraví obyvatelstva, omezí negativní dopady na životní prostředí a sníží účty za energie [8, 9].

Potenciál pro využití čisté energie v Evropě je obrovský, podíl obnovitelných zdrojů by mohl v roce 2030 pokrýt polovinu veškeré spotřeby EU [10]. Jen v roce 2012 stoupl podíl obnovitelných zdrojů v Evropě o více, než odpovídá ročním importům plynu Slovenska, Bulharska, Estonska, Lotyšska a Litvy dohromady*.

Podle dopadové studie 2030 Evropské komise by 35 % cíl EU v obnovitelných zdrojích společně s ambiciózním cílem v oblasti energetické efektivity mohly snížit energetické importy do Evropy do roku 2050 o více než polovinu [11]. Ambicióznější  cíle by vedly ještě k mnohem razantnějšímu snížení.

V dlouhodobém horizontu toto řešení vyžaduje závazné cíle pro rok 2030 - v oblasti obnovitelných zdrojů 45 %, v oblasti energetické účinnosti 40 % a cíl snižování emisí skleníkových plynů 55 % napříč EU s tím, že pro jednotlivé státy budou stanoveny cíle individuální, aby bylo dosahování společných cílů  co nejefektivnější a nejracionálnější [5].

Věříme, že zvážíte naše argumenty a podpoříte naši snahu dosáhnout zmiňovaných cílů.

Děkujeme.

S pozdravem,

Lenka Pipková, koordinátorka energetické kampaně Greenpeace ČR
Ondřej Pašek, Centrum pro dopravu a energetiku
Edvard Sequens, předseda sdružení Calla
Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA
Júlia Sokolovičová, ředitelka Zeleného kruhu
Barbora Urbanová, koordinátorka Klimatické koalice
Jiří Dlouhý, předseda Společnost pro trvale udržitelný život
Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica

 

[1] Eurostat: EU energy in figures - statistical pocketbook 2013.
[2] Commission staff working document, 22. ledna 2014: Impact assessment for a 2030 climate and energy policy framework.
[3] European Commission, January 2014:Energy Economic Developments in Europe.
[4] Průzkum provedený agenturou IPSOS, červen 2014:
[5]Greenpeace,January 2014:Greenpeace Briefing on Commission's 2030 proposal
 [6] Greenpeace, březen 2014: Lifetime extension of ageing nuclear plants: Entering a new era of risk.
[7] Reuters, 28. února 2014: Finnish nuclear plant delayed again as Areva, TVO bicker.
[8] Institute for European Environmental Policy, May 2013:Review of costs and benefits of energy savings.
[9] Greenpeace, 24. října 2012: Energy [R]evolution – a sustainable EU 27 energy outlook.
[10] Fraunhofer ISI, 4. října 2013: Analysis of a European Reference Target System for 2030.
[11] Commission staff working document, 22. ledna 2014: Impact assessment for a 2030 climate and energy policy framework.
* Zemí, které si nezávisle na evropském či mezinárodním legislativním procesu stanovily vlastní
středně a dlouhodobé cíle v rozvoji obnovitelných zdrojů energie, je celá řada, a to včetně rozvojových zemí jako Dánsko, Mexiko, Maroko, Seychelly, Bhutan, Nicaragua, Německo, Marshallovy ostrovy, Kolumbie, Costa Rica.