Společná tisková zpráva Aliance pro energetickou soběstačnost, Calla, Hnutí DUHA, Global 2000, Friends of the Earth Europe, Občanské iniciativy pro životní prostředí, Jihočeských matek ze dne 25. května 2015
  Výzva Sobotkovi a Šefčovičovi: Žádáme otevřenou kritickou debatu o jaderné energetice
  
Nevládní a ekologické  organizace z České republiky, Rakouska a Bruselu ve společné výzvě  oslovily v předvečer Evropského jaderného fóra (ENEF, koná se v Praze  26. - 27. května) předsedu vlády ČR Bohuslava  Sobotku, který nad ENEF převzal záštitu. Upozorňují jej na stinné stránky  jaderné energetiky v podobě ekonomických rizik pro spotřebitele elektrické  energie, stále neřešený problém jaderného odpadu i nové otázky jaderné  bezpečnosti vycházející z technologického stárnutí reaktorů. Obdobnou  výzvu s evropským kontextem adresovali také Maroši Šefčovičovi,  místopředsedovi Evropské komise odpovědného za Energetickou unii.
  České  i mezinárodní organizace dlouhodobě se věnující otázkám budoucnosti energetiky  považují za klíčové téma možných dotací pro nové jaderné reaktory, o kterých  uvažuje po Velké Británii také české ministerstvo průmyslu. Vyzvaly proto premiéra  Bohuslava Sobotku, aby česká vláda dala již nyní jasné a závazné stanovisko, ve  kterém odmítne garantované výkupní ceny pro případné další jaderné reaktory.
  Po  české vládě i Evropské komisi žádají prosazování úplné implementace  bezpečnostních opatření vyplývajících ze zátěžových testů jaderných elektráren.  Pokud by se uvažovalo o prodloužení životnosti jaderných reaktorů přes  projektovanou – v České republice jde o Dukovany, tak pouze  s podmínkou posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) včetně  přeshraničního.
  Provozovatelé  jaderných elektráren by měli nést plnou odpovědnost za škody, které případně  způsobí. Evropská  komise i jednotlivé země by se proto měly co nejdříve domluvit na sjednocující  úpravě dnes roztříštěných režimů úmluv (Pařížské a Vídeňské) o občanskoprávní  odpovědnosti za jaderné škody.
  Organizace také upozorňují, že národní  plány nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními  odpady musí projít transparentní veřejnou debatou a že je třeba, aby národní  legislativa dostatečně respektovala zájmy obyvatel, kterým by případná úložiště  navždy změnila budoucnost.
„Předseda vlády by měl na místo výletů do Dukovan nebo na  jaderná fóra podpořit kritickou debatu o jaderné energetice. Jen tak se může  Česká republika připravit na budoucí problémy se stárnoucími a dožívajícími  jadernými reaktory a především se vyhnout nutnosti masivně dotovat výstavbu a  provoz jaderných reaktorů. Bez nezávislého vyhodnocení rizik reálně hrozí, že na další české jaderné reaktory budou  muset spotřebitelé připlatit v budoucnu tisíce miliard korun,“ uvádí jeden z hlavních  důvodů společné výzvy Martin Sedlák z Aliance pro energetickou  soběstačnost.
Edvard Sequens ze sdružení Calla pak  doplňuje:
 „Česká republika využívá neexistujícího evropského režimu pro  odpovědnost provozovatelů za škody po havárii a ČEZ by tak uhradil škody jen do  výše 8 miliard korun. To chceme změnit stejně jako chybějící společenskou  debatu o řešení problému vyhořelého jaderného paliva.“