Společná tisková zpráva Aliance pro energetickou soběstačnost, Calla – Sdružení pro záchranu prostředí a Hnutí DUHA ze dne 2. června 2015

Vládní jaderný plán: zapomeňte na levnou elektřinu, přichází vláda atomu

Národní akční plán pro rozvoj jaderné energetiky v ČR, o jehož schválení rozhodne ve středu 3. června vláda, počítá s přípravou čtyř nových reaktorů – po dvou v Dukovanech a v Temelíně. Po schválení aktualizace Státní energetické koncepce jde o zásadní materiál, který by měl připravit cestu k výstavbě dalších jaderných zdrojů v ČR. Kritickým problémem, jehož řešení vláda odsouvá do budoucna, je zajištění smysluplné ekonomiky projektu. Podle AliES, Calla a Hnutí DUHA tak jaderný plán vtáhne budoucí vládu v roce 2025 do jaderné pasti, neboť právě na ní by mělo zůstat rozhodnutí o pokračování projektu či jeho finanční podpoře z veřejných zdrojů.

Kritické body Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR:

• Plán navrhuje zahájit přípravu k výstavbě nových reaktorů v Temelíně a Dukovanech. Přitom ale zásadní rozhodnutí o jejím financování, tedy o formě a výši nezbytných garancí pro investora, které by museli uhradit spotřebitelé elektřiny nebo daňoví poplatníci, má být odsunuto až na rok 2025. Do té doby však bude za přípravu utraceno až 32 miliard korun.
• Počítá s příliš nízkými investičními náklady reaktorů. Ministerstvem průmyslu předpokládaná cena 4500 eur/kW je daleko od skutečnosti, která se pohybuje mezi 6000 až 9750 eur/kW.
• Podle propočtů konzultační společnosti Candole partners by mohli spotřebitelé elektřiny zaplatit v případě udělení podpory pro nové reaktory na dobu 35 let až jeden bilion korun. Podle propočtů zpracovaných pro Hnutí DUHA zohledňujících inflaci však může jít o částku až téměř 2 900 miliard korun. Samotný akční plán odhaduje dotaci na 8 až 13 miliard korun ročně, ovšem na základě odhadu garantovaných cen, ke kterým se ještě žádný investor nevyjádřil.
• Rozšiřování podílu jaderných zdrojů také nijak nehodnotí možná rizika v podobě terorismu, či možné budoucí politické nestability – jako můžeme aktuálně sledovat na Ukrajině, kde se válečná fronta mezi separatisty a ukrajinskou armádou stala do vzdálenosti necelých 200 kilometrů od skladu jaderného odpadu [2].

„Ministerstvo průmyslu by si mělo konečně sundat růžové brýle, kterými se dívá na jadernou energetiku. Rozestavěné projekty atomových elektráren ve světě jasně ukazují, že nejde o levnou hračku, nýbrž o projekty za stovky miliard, které vyžadují státní podporu ve formě různých dotací. Reálně hrozí, že na další české jaderné reaktory budou muset spotřebitelé připlatit v budoucnu více než bilion korun. Samotný ČEZ by pak měly varovat aktuální kroky ministerstva průmyslu, kterými se snaží nabourat garantovanou podporu pro obnovitelné zdroje. Jde o nebezpečný precedent, který může v budoucnu postihnout i uvažované dotace pro nové reaktory,“ říká Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Karel Polanecký z Hnutí DUHA dodává: „Předkladatelé návrhu na podporu nových českých reaktorů zvažují především překopírování britského modelu garantovaných výkupních cen. Předpoklad, že vyjednají lepší cenu než Britové, je ovšem přehnaně optimistický. Britská vláda garantuje cenu 126 eur/MWh, s každoročním nárůstem podle inflace. Aktuální cena na burze se pohybuje kolem 35 eur/MWh. To je hodně vysoký příplatek na jaderné nadšení.“

I přesto, že MPO dílčím způsobem akceptovalo připomínku k nápravě příliš nízkého ručení provozovatele jaderných reaktorů (ČEZ) za škody při případné jaderné havárii, zůstává v plánu i nadále zachována na velmi omezených devíti miliardách korun.

„Vyšší limit finanční odpovědnosti má řada dalších států EU – jde například o Švédsko, Španělsko, Belgii a Nizozemí. V Německu jsou záruky stanoveny až do výše 2,5 miliardy eur, tedy přes 60 miliard korun. Omezení odpovědnosti lze navíc chápat jako nepřímou státní podporu pro provozovatele jaderných reaktorů,“ upozorňuje Edvard Sequens z Cally.

Oproti tomu škody po těžké havárii atomových reaktorů mohou dosáhnout astronomických částek. Po Fukušimě jsou škody odhadovány na 4,3 bilionu korun [2], po Černobylu 4,6 bilionu korun [3], francouzský státní institut pro jadernou bezpečnost IRSN odhadl možnou škodu po havárii v jedné z tamních elektráren na 10,9 bilionu korun.

MPO se dlouhodobě vyhýbá objektivnímu porovnání nákladů na další jaderné reaktory s jinými energetickými zdroji. Jen tak mohlo do nově schválené státní energetické koncepce naplánovat, že do roku 2040 bychom měli vyrábět přes polovinu elektřiny v jaderných reaktorech, zatímco ve Francii má klesnout jejich podíl na 50 % již v roce 2025.

Z letošní studie německého think-thanku Agora [4] vyplývá, že cena solárních elektráren klesne v příštím desetiletí o třetinu, v dlouhodobém horizontu (do roku 2050) pak o dvě třetiny oproti roku 2015. Solární energetika by se tak měla stát do deseti let nejlevnějším zdrojem elektřiny na zemi. Porazí tak zdroje jako uhlí nebo atom, neboť podle zmíněné studie elektřina z nových uhelných a plynových elektráren stojí již dnes mezi 50 až 100 eury za megawatthodinu a z nových jaderných elektráren přes 110 euro.

Nevládní organizace uvítaly, že z Národního akčního plánu byl vyřazen záměr závodu na výrobu jaderného paliva v ČR, který nebyl ekonomicky smysluplný, přinášel geopolitická rizika a zatížil by svým provozem obyvatele dotčené obce či města.