Společná tisková zpráva ekologických organizací Calla, Greenpeace ČR, Hnutí DUHA, Limity jsme my a Zelený kruh    ze dne 7. září 2015
  Těžba uhlí za limity se nevyplatí. Vyplývá to z nové studie ministerstva průmyslu a obchodu
  
Ekonomické škody způsobené prolomením limitů těžby hnědého uhlí  by čtyřnásobě převýšily ekonomické přínosy. Vyplývá to ze studie aktuálně  zveřejněné ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO).  Studie, kterou zpracovalo Centrum pro otázky  životního prostředí Univerzity Karlovy (COŽP UK), analyzuje externí náklady  těžby hnědého uhlí v severních Čechách. [1] Podle expertů UK by vyšly na  25 miliard korun. [2]
Zástupci ekologických organizací očekávají, že MPO na základě  nových výpočtů přehodnotí své stanovisko a doporučí vládě zachovat limity na  velkolomech ČSA i Bílina. Porovnáním externích nákladů těžby ve výši 25 miliard  a ekonomických přínosů ve výši 6,6 miliard korun [3] totiž jasně vyplývá, že  rozšiřování těžby není pro Českou republiku výhodné.
Vláda má na návrh ministra Mládka rozhodnout o budoucnosti  limitů již tento nebo příští měsíc. Pokud by se ministři rozhodli limity prolomit,  připravili by tak o domov a snesitelné životní prostředí tisíce lidí na  Litvínovsku, ale navíc by uškodili české ekonomice. Jedinými lidmi, kteří by na  rozšíření dolů velice vydělali, jsou majitelé těžebních společností. [4]
Závěry studie externalit podporují zachování limitů i přesto, že  ministerstvo při jejím zadání některé důležité dopady vynechalo. Za nejvážnější  chybu pokládají ekologové vyloučení zdravotních dopadů na občany sousedních  zemí. MPO tak dalo implicitně najevo, že životy a zdraví Němců, Poláků či  Slováků pro něj nemají žádnou cenu - do vzniklé vzniklých nákladů se započítává  pouze dopad na zdraví lidí žijících v České republice. Nebyly hodnoceny  ani dopady spalování vytěženého uhlí v domácích topeništích, jejichž měrný  dopad na zdraví je vyšší, než u velkých elektráren. [5] 
Ve studii vědci pro srovnání vyčíslili i  škody, které by vládní rozhodnutí o prolomení limitů způsobilo v rámci EU a v  globálním měřítku. Po započítání všech externích nákladů tak došli k částce 900  miliard korun. [6] 
Asociace českých ekologických organizací Zelený kruh vyzvala  vládu, aby neprodleně potvrdila zachování limitů těžby v současné podobě.  Argumentuje nejen dopady na životní prostředí, ale také negativními sociálními  a politickými následky porušení dlouhodobého kompromisu mezi místními lidmi a  těžaři z roku 1991. [7]
Jan Rovenský, vedoucí  energetické kampaně Greenpeace ČR, řekl: 
  „Pokud  by byly započítány všechny negativní dopady po celou dobu těžby, dosáhly by  podle vědců vzniklé škody neuvěřitelných 900 miliard. Ministerstvo průmyslu  sice bere v potaz pouze zlomek této částky, ale i to bohatě stačí: na prolomení  limitů by stát i daňoví poplatníci podle ministerských čísel výrazně prodělali.  Naopak královské zisky by čekaly na pány Tykače a Dienstla. Těžko najít  pěknější příklad privatizace výnosů a socializace nákladů. Podobně “výhodné”  rozhodnutí by politici ČSSD, ANO a lidovců svým voličům vysvětlovali fakt  obtížně.“
Jiří Koželouh, programový  ředitel Hnutí DUHA, řekl:
  „Prolomení limitů je ekonomicky  nevýhodné, a to i pokud bychom přejali poněkud nacionalistický pohled, který si  MPO objednalo a který nezapočítává dopady na zdraví a životy našich sousedů na  Slovensku, v Německu či v Polsku. Ministři mohou pokrčit rameny nad tím,  že rozhodnutí odnesou také lidé v chudých rozvojových zemích. Jenže zhoršování  jejich životního prostředí je jednou z příčin, která je vyhání z domova.  Mluvit o pomoci migrantům v zemích původu je na nic, pokud by jim ministři  zároveň svým rozhodnutím uškodili." 
Josef Patočka z iniciativy  Limity jsme my, řekl:
"Ministr  Mládek by měl hodit ručník do ringu a postavit se za zachování limitů těžby ve  stávající podobě, včetně Bíliny. Ochranu si zaslouží nejen domovy lidí v Horním  Jiřetíně a Černicích, ale i plíce a uši obyvatel Mariánských Radčic, ohrožené  klima a krajina."
   
Další informace  mohou poskytnout:
  Jan Rovenský, Greenpeace ČR, 734 620 844, jan.rovensky(zavinac)greenpeace.org
    Jiří Koželouh, Hnutí DUHA, 723 559 495, jiri.kozelouh(zavinac)hnutiduha.cz
    Josef Patočka, iniciativa Limity jsme my, 731 445 153, patocka.josef(zavinac)gmail.com
    Daniel  Vondrouš, Zelený kruh, 724 215 068, daniel.vondrous(zavinac)zelenykruh.cz
  Edvard Sequens, Calla, 602 282 399, edvard.sequens(zavinac)calla.cz
 
  Poznámky pro editory:
  [1] Viz studii Centra pro otázky životního prostředí UK “Kvantifikace environmentálních a  zdravotních dopadů (externích nákladů) z povrchové těžby hnědého uhlí v  Severočeské hnědouhelné pánvi v těžebních lokalitách velkolomů Bílina a ČSA a  využití vydobytého hnědého uhlí ve spalovacích procesech pro výrobu elektřiny a  tepla na území ČR” (http://www.mpo.cz/dokument161524.html)
    [2] Celkové ministerstvem průmyslu uznávané externí náklady  těžby vědci z Univerzity Karlovy spočítali na 14 miliard pro variantu 1  (zachování limitů), 24 miliard pro variantu 2 (prolomení limitů pouze na dole  Bílina) a na 34 miliard pro variantu 4 (prolomení limitů na dolech Bílina i  ČSA). Rozdíl mezi zachováním a plným prolomením limitů tedy činí 25 miliard Kč.
    [3] Viz závěry studie konzultační společnosti  PricewaterhoueCoopers pro MPO “Posouzení  ekonomických dopadů z pohledu zvažovaných variant prolomení limitu těžby uhlí  na území severních Čech” (http://download.mpo.cz/get/53118/60568/634489/priloha004.pdf)  
    [4] Jen v letech 2009 až 2012 vynesla “hochům z Motoinvestu”  Tykačovi, Dienstlovi a Fohlerovi těžbě a prodej státního uhlí 17 miliard korun  na dividendách. Současná tržní cena za limity na velkolomech ČSA a Bílina  dosahuje 800 miliard korun.
    [5] Většina tzv. tříděného uhlí spalovaného v lokálních  topeništích přitom pochází právě z velkolomů ČSA a Bílina.
    [6] Viz pramen uvedený v poznámce č.[1], tabulka č. 2, str. 7.
    [7] Stanovisko Zeleného kruhu zde: http://www.zelenykruh.cz/na-cem-pracujeme/limity-tezby