Tisková zpráva   ze dne 4. prosince 2015
  Kam s odpadem z Temelína a Dukovan?
  Probíhá veřejné posouzení dopadů koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem
  
 
Veřejnost  – lidé i obce se mohou až do 22. prosince vyjadřovat k návrhu Ministerstva  průmyslu a obchodu, jak nakládat s radioaktivními odpady včetně vyhořelého paliva  z Temelína a z Dukovan. Probíhá totiž zákonné posouzení vlivů  navržené koncepce na životní prostředí a zdraví lidí [1].
      Konečné hlubinné úložiště podle představ Ministerstva průmyslu nemusí  být jedinou možností, co dělat s tisíci tun vyhořelého jaderného paliva  z Dukovan a Temelína nebezpečnými po několik set tisíc let. Alternativou  může být dlouhodobé skladování, vybudování mezinárodního úložiště v zahraničí  nebo přepracování a zčásti nové použití jako paliva. Návrh právě zveřejněné  „Aktualizace Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným  palivem“ s jinými způsoby, než je úložiště do roku 2065 ale nepočítá [2].   Nyní je na řadě veřejnost.
      Calla ve spolupráci se spolkem Nechceme  úložiště Kraví hora jim k tomu připravily internetový formulář na  stránkách, kde najdou všechny potřebné informace: www.nechcemeuloziste.cz[3]. Podle došlých vyjádření posléze MŽP  určí obsah posudku, který by měl být předložen k veřejné diskusi  v průběhu příštího roku.
       V České republice doposud  neproběhla žádná debata, jak naložit s vyhořelým jaderným palivem, které  zatíží mnoho budoucích generací a neexistuje tak ani potřebná společenská shoda  na takovém řešení.  Trvající zaměření Ministerstva  průmyslu a obchodu a Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na jedinou  variantu – nalezení finální lokality pro hlubinné úložiště na území České  republiky do roku 2025, vede k vážnému a letitému sporu mezi státem a  obyvateli i samosprávami desítek obcí, jejichž názor není respektován. Silový  postup státu vedl k podání žalob obcí a spolků proti stanovení průzkumných  území na všech sedmi lokalitách vytipovaných pro uložení odpadu [4]. I navzdory tomu mají průzkumné  práce proběhnout v roce 2016.
      Chybějící varianty nakládání  s radioaktivními odpady byly jedním z důvodů, proč dnes platná  koncepce přijatá vládou v roce 2002, dostala jako první koncepční vládní  dokument nesouhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí na závěr  hodnocení dopadů na životní prostředí (tedy v procesu, který je veden nyní) [5].
     Edvard Sequens z  Cally řekl:  „Dnes špatně vedené hledání úložiště by mělo být  zastaveno. Řešení problematiky jaderných  odpadů, jejichž nebezpečnost přetrvá věky, musí být postavené na koncepci  přijaté širokým společenským konsensem a ne na dnešním prosazování kdysi zvolených  technokratických nápadů.“
Cílem projektu „Silnější hlas  obyvatel Vysočiny při hledání hlubinného úložiště“ podpořeného grantem z  Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů prostřednictvím Nadace  rozvoje občanské společnosti je posílit roli obyvatel obcí v procesu výběru  úložiště. Možnosti starostů a veřejnosti hájit své zájmy jsou totiž velmi  omezené a neodpovídají požadavkům na účinnou účast, jak ji chápou moderní  evropské přístupy.