Společný tiskový komentář organizací Calla, Care, Centrum pro dopravu a energetiku, Greenpeace, Glopolis, Hnutí DUHA a Klimatická koalice ze dne 11. července 2017

Sněmovna poslala klimatickou dohodu z Paříže do dalšího projednávání

Poslanci a poslankyně právě projednali v prvním čtení ratifikaci přelomové dohody o ochraně klimatu z Paříže. Konečně tak prorazili blokádu ze strany poslanců ODS. Nyní jde tedy na stůl sněmovním výborům a poté se vrátí k definitivnímu rozhodnutí o souhlasu s ratifikací na plénu Sněmovny. Dohoda byla za účasti ČR schválena v prosinci 2015 a vešla globálně v platnost v listopadu 2016 [1].

Podobně jako v USA, kde města a firmy vzdorují rozhodnutí prezidenta Trumpa odejít z Pařížské dohody [2], také v České republice sílí hlas zdola žádající konkrétní kroky proti nebezpečné změně klimatu a pro modernizaci domácí ekonomiky. Například devadesát obcí, kde žije čtvrtina obyvatel České republiky, se nedávno zapojilo do symbolické akce na ochranu klimatu Hodina Země [3].

S ratifikací dohody souhlasila vláda již před 10 měsíci [4] a před čtvrtrokem ji odsouhlasil Senát [5]. Ze zemí EU dohodu dosud neratifikovalo kromě ČR pouze Nizozemí, tam však jde pouze o technické a termínové důvody [6]. Česká republika by se ratifikací dohody připojila k hlavnímu trendu světové ochrany klimatu a moderní ekonomiky. Podle studie, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo životního prostředí, by bylo snížení emisí o více než 80 % v příštích třech desítkách let ekonomicky výhodné, posílilo by zaměstnanost v energetice i energetickou bezpečnost země [7]. Podle návazné studie think-tanku IDEA je možné tohoto snížení emisí dosáhnout i bez výstavby nových bloků. Když navíc stát na výstavbu nebude tlačit, ale nechá rozhodnutí na trhu, bude snížení emisí levnější [8].

Klára Sutlovičová z analytického centra Glopolis řekla:
„Každý z našich sousedních států již Pařížskou dohodu ratifikoval a v Bruselu se právě dojednává důležitá legislativa k jejímu plnění. Zatímco se poslanci nesmyslně handrkují, jinde se už přijímají konkrétní opatření. Dnešní projednání dohody ve sněmovně a její postoupení výborům nicméně dává šanci soustředit se na další kroky a ujíždějící vlak ještě chytit.“

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:
„Sláva. Trapné divadlo v podání poslanců ODS má konečně pauzu. Ale čeká nás druhé čtení, kde se může opakovat. Hrozba mezinárodní ostudy však není tak důležitá jako fakt, že v Parlamentu sedí poslanci, kteří fanaticky brání, aby se zlepšovalo zdraví lidí a usilují o zpomalení modernizaci ekonomiky. Naštěstí marně. V tomto ohledu má na hlavě máslo spíše vláda, která zaspala v prosazování rozvoje občanských a obecních obnovitelných zdrojů či zavírání uhelných elektráren.“

Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR, řekl:
„Kdyby Česká republika přistupovala ke každé mezinárodní smlouvě tak laxním způsobem jako k Pařížské klimatické dohodě, asi by nikdy žádnou neschválila a ocitla by se v mezinárodní izolaci. Už teď kvůli nesmyslným obstrukcím vypadáme jako černá ovce Evropy či jako nedůvěryhodný partner pro vyjednávání. Opravdu chceme být na mezinárodní scéně za exoty, kteří nejsou schopní ratifikovat smlouvu, na jejíž přípravě se sami podíleli?“

Barbora Urbanová z Centra pro dopravu a energetiku řekla:
„Ratifikací dohody se Česká republika připojí k zemím, které se staví čelem k problému klimatické změny. Pařížská klimatická dohoda je zásadní dokument, jehož dopad ovšem závisí na konkrétních krocích vlád a rychlosti, s níž dokážou přejít na čistou ekonomiku. Uvítali bychom, kdyby Česká republika byla v této oblasti spíše průkopníkem než zpátečníkem.“

Jan Koubek Kejzlar, ředitel CARE Česká republika, řekl:
„Skoro symbolicky se Česká republika hlásí ke klimatické dohodě v období střídání letního sucha a silných dešťů. Podílet se na hledání východisek ze současných krizí, které doslova ohrožují životy v některých regionech světa, je konečně krok správným směrem. Prospěje jak naší zemi, tak společnému úsilí v reakci na změny klimatu.“

Edvard Sequens z Calla - Sdružení pro záchranu prostředí doplnil:
„Snížit emise skleníkových plynů v potřebné míře dokážeme i bez jaderné energetiky. Jen najít odvahu pro zásadní transformaci naší energetiky a důsledné využití potenciálů v energetických úsporách, obnovitelných zdrojích, ale také nutné změny v oblasti odpadového hospodářství či dopravy.“