Profil Cally na Facebooku

Společná tisková zpráva organizací Hnutí DUHA a Calla ze dne 31. srpna 2018

Jak zaplatit jádro? Špatné zadání nedá dobrý výsledek

Na Ministerstvu financí se dnes konala schůzka premiéra, ministryň financí a průmyslu (všichni za ANO) a zástupců společnosti ČEZ zaměřená na klíčovou otázku, jak zaplatit stamiliardy korun za nové jaderné reaktory. Na stole zatím neleží analýzy, které mají do konce září vyhodnotit ekonomické dopady jednotlivých investorských modelů stavby nových atomových elektráren  [1].  Ale je jisté, že i předběžné výsledky musí dělat vrásky na čele všem zúčastněným. A jsou tu i značná geopolitická rizika, problém jaderných odpadů a také garancí za jadernou škodu. Calla a Hnutí DUHA doporučují vrátit se o krok zpět a začít zcela vážně řešit jinou otázku -  jak za dvacet let pokrývat naše energetické potřeby bez drahých a riskantních atomových reaktorů a bez prodlužování provozu špinavých uhelných elektráren?

Zásadním ekonomickým problémem jaderné energetiky jsou vysoké investiční náklady. Ty způsobují, že se jaderná elektřina nemůže uplatnit na trhu a vyžaduje silné státní zásahy s dopady na peněženky spotřebitelů elektřiny nebo daňových poplatníků. Podle propočtů konzultační společnosti Candole partners by mohli spotřebitelé elektřiny zaplatit v případě udělení podpory formou garantovaných výkupních cen pro nové reaktory na dobu 35 let až jeden bilion korun (bez započítání inflace) [2].

Vládní materiály, například Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR, účelově podceňují investiční náklady zamýšlených českých reaktorů, když udávají cenu 5 230 Euro za instalovaný kilowatt (€/kW), a to bez nákladů na pořízení úvěru. Skutečné náklady ukazuje srovnání s jinými na Západě rozestavěnými projekty. Těmi jsou britský Hinkley Point C (reaktor EPR od Framatom, dříve Areva) s aktuální cenou 6 395 €/kW [3], francouzský Flamanville (reaktor rovněž EPR od Framatom, dříve Areva) dosahuje nákladů 6 812 €/kW [4] nebo americký Vogtle 3,4 (reaktor AP1000 od Westinghouse) za 7 590 €/kW [5].

U všech stavěných projektů dochází běžně k několikanásobnému prodražení odhadnuté ceny stavby. Proto lze předpovědět daleko drtivější ekonomické dopady, než dnes uvádějí nejen vládní podklady, ale i politici, kteří se tak snaží negativně zavázat českou ekonomiku na příštích sto let. Přehled vývoje cen všech projektů reaktorů třetí generace je uveden v loňské studii profesora Stephena Thomase [6].

Energetická bezpečnost ČR vyžaduje přípravu nové energetické koncepce s důrazem na stále nevyčerpaný potenciál energetické efektivity a nezbytné pokračování v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Elektrická energie z moderních větrných a solárních zdrojů dokáže nahradit uhelné elektrárny mnohem rychleji a s ještě nižší uhlíkovou stopou než nové jaderné zdroje, to dokládá i nová studie Rocky Mountain Institute [7].

Edvard Sequens, energetický konzultant Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, řekl:
„Snaha za každou cenu věnovat veškeré úsilí přípravě stavby nových jaderných reaktorů, připomíná formanského koně s klapkami na očích, který nevnímá okolí. Necháme si tak unikat ostatní bezpečnější, čisté a ve výsledku levnější možnosti, jak řešit naše budoucí energetické potřeby. Vláda by měla pracovat i s dalšími variantami a mít na stole fakta, ne cinknuté podklady obhájců jaderného průmyslu.“

Jiří Koželouh, předseda Hnutí DUHA, řekl:
„Zatímco někteří politici straší náklady na obnovitelné zdroje a ohánějí se energetickou bezpečností, plánují topit peníze v projektu, který by byl ještě daleko dražší, a posílil naši závislost na dovozu paliva. V situaci, kdy obnovitelné zdroje zlevňují a jaderné reaktory zdražují, je sázka na jadernou kartu absurdní.“