Tisková zpráva  ze dne  28. ledna 2019
    Účet za uran ještě není zaplacen a otevře se další?
Přestože jsme za sanace škod po těžbě a  zpracování uranu od roku 1989 zaplatili již 44,7 mld. Kč a účet na dalších 60  mld. Kč nás ještě čeká [1],  chystá státní podnik DIAMO s posvěcením vlády kroky, které mohou vést  k obnově těžby uranu v České republice.  Vyplývá to ze zprávy Informace o postupu prací při vyhodnocování ložisek nerostných surovin [2], kterou dnes projednává vláda. Kromě negativních dopadů na životní  prostředí, které by těžba přinesla, by si tato vyžádala účinnou finanční pomoc  státu. Jen otevření nového uranového dolu v Brzkově by stálo přinejmenším  několik miliard korun [3], ačkoliv jeho  přínos pro zvýšení energetické soběstačnosti by byl minimální [4]. Zvlášť znepokojivá pak je snaha začít  chránit ložisko Holičky na Liberecku, na němž lze uran těžit pouze  environmentálně nepřijatelným rozpouštěním kyselinami v podzemí.
  Konkrétně dnes projednávaná zpráva informuje  vládu, že:
      + K  zajištění ochrany potenciálně perspektivních ložisek uranu byl zpracován návrh  na rozšíření chráněného ložiskového  území Stráž pod Ralskem pro část původního ložiska Holičky. Na prognózní  bloky uranové rudy v lokalitě Holičky je zpracován návrh na stanovení  průzkumného území. Ze závěrů, které si nechala zpracovat Technologická agentura  ČR, vyplývá, že ložisko Holičky v Severočeské křídové pánvi nelze těžit  hornickým způsobem, ale doporučuje těžit jej dohromady s ložiskem Hamr pod  Ralskem – Lužice pomocí kyselinového loužení [5].
      + DIAMO  stále usiluje o rozšíření Chráněného  ložiskového území pro těžbu uranu Brzkov – Horní Věžnice, další kroky nyní  závisí na postoji Ministerstva životního prostředí. Dotčené obce – Brzkov,  Věžnice, Polná a Přibyslav s  tímto záměrem ostře nesouhlasí.
      + DIAMO  zpracovává materiál Posouzení  využitelnosti zbytkových zásob a návrh doprůzkumu ložiska Rožná a to včetně  případné otvírky nejhlubšího 26. patra.
  Ve  správě státního podniku DIAMO je dnes osmnáct radioaktivním rmutem a nebezpečnými  odpady naplněných odkališť o celkové ploše skoro 600 ha a o objemu 54 mil. m3.  Také 371 odvalů, na nichž je navršeno přes 49 milionů m3 materiálů  obsahujících zbytky uranové rudy a   zabírajících  458 ha [6].
      Za  třicet let chemické těžby uranu na ložisku Stráž pod Ralskem bylo do podzemí  vtlačeno téměř 4,1 milionů tun kyseliny sírové, 320 tisíc tun kyseliny dusičné,  111 tisíc tun čpavku a 26 tisíc tun kyseliny fluorovodíkové. V současné době  zůstává v oblasti na 260 milionů m3 zamořených podzemních vod.  Zbytkové chemické roztoky ohrožují plochu o  velikosti 160 km2 a mohou ohrozit významné zásoby podzemní pitné  vody v Severočeské křídové pánvi [7].
      Edvard  Sequens, konzultant pro energetiku Calla – Sdružení pro záchranu prostředí řekl: „Těžba uranu v České republice skončila  vytěžením posledních tun v Rožné. Vzhledem k mnohamiliardovým škodám na  životním prostředí, které po sobě uranový průmysl zanechal, by mělo jít o konec  definitivní. Snahy DIAMO o obnovení těžby v Rožné, otevření nového dolu u  Brzkova nebo v budoucnu čerpání kyselin do podzemí v Ralsku, by měly  být jako drahé a špinavé odmítnuty už v samém počátku.“ 
 
  
    Další informace může doplnit:
    Edvard Sequens, Calla -  tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz
 
Poznámky:
[1] „Uranium 2018: Resources, Production and  Demand, NEA a IAEA“, str. 194, https://www.oecd-nea.org/ndd/pubs/2018/7413-uranium-2018.pdf 
  [2] Plným  názvem „Informace o postupu prací při  vyhodnocování ložisek nerostných surovin podle bodu II/1 usnesení vlády České  republiky ze dne 11. října 2017 č. 713 za rok 2018“ 
  [3] Podle  „Zprávy  k návrhu dalšího postupu těžby uranu na ložisku Rožná v lokalitě Dolní Rožínka  a předpokladech další možné těžby uranu v ČR”, Ministerstvo průmyslu a  obchodu, listopad 2014 a „Studie  proveditelnosti otvírky ložiska Brzkov – Souhrnná zpráva”, GEAM, 29. 4. 2014,  by jen investice do stavby nového dolu převýšily 2 miliardy korun, další  miliardové náklady by přinesla rekonstrukce chemické úpravny a odkališť. 
  [4] Podle “Studie proveditelnosti otvírky ložiska  Brzkov – Souhrnná zpráva”, GEAM, 29. 4. 2014, celkové množství  vytěžitelného uranu v Brzkově poslouží na pouhých 7 let provozu reaktorů v  Dukovanech a v Temelíně. Těžit tu lze ročně jen 4 promile uranu, který se  získává ve světě. Na obohacení a výrobě jaderného paliva jsme i tak zcela  závislí na zahraničních dodavatelích.
  [5] „Závěrečná zpráva o realizaci projektu  TB010CBU002 za období/rok 2012-2014“, Technologická agentura ČR, 2014 
  [6] „Souhrnná informace o výsledcích monitoringu  a stavu složek životního prostředí DIAMO, s. p., za rok 2017“, https://www.diamo.cz/storage/app/media/_ke-stazeni/zivotni-prostredi/1-souhrnna-informace-o-vysledcich-monitoringu-a-slozek-zivotniho-prostredi-diamo-s-p/souhrnna-informace-o-vysledcich-monitoringu-a-stavu-slozek-zivotniho-prostredi-diamo-s-p-za-rok-2017.pdf 
  [7] Usnesení  vlády České republiky ze dne 11. ledna 2012 č. 34 ke Zprávě o výsledcích  aktualizace analýzy rizik a jejích dopadů do celkových nákladů a výdajů  spojených s řešením důsledků po chemické těžbě uranu a souvisejících činností v  oblasti Stráže pod Ralskem a způsob jejich financování pro období let 2012 až  2042