Společná tisková zpráva Zeleného kruhu, Hnutí DUHA a Sdružení Calla ze dne  28. května 2020
    Rozhoduje se o Dukovanech, ale na stole chybí věrohodné informace o skutečných nákladech
  Riziko pro ČEZ má být minimální, pro občany a firmy v Česku obrovské
  Ministr Havlíček informoval, že je vláda rozhodnuta sama  si půjčit a úvěrovat takto obrovské náklady plánu na nový reaktor  v Dukovanech [1].  Kromě toho Ministerstvo průmyslu zpracovalo návrh zákona, kterým má poskytnout  garantovanou výkupní cenu elektřiny z nového bloku na nejméně 30 let [2]. Tu zaplatí české domácnosti a firmy  v ceně za elektřinu. ČEZ má navíc právo předat celý projekt státu  v okamžiku, kdyby se některé parametry dohodnuté ve smlouvách mezi vládou  a firmou ČEZ, které nebyly zveřejněny, změnily. Zásadním problémem jsou  chybějící vládní ekonomické analýzy, které by věrohodně ukázaly na skutečné  náklady, které by měli zaplatit jak spotřebitelé elektřiny, tak i daňoví  poplatníci.
  Ekologické organizace  upozorňují, že:
  
    - Udávané investiční náklady v rozmezí 140-160 miliard korun (tzv.       overnight costs) neodpovídají reálnému stavu porovnatelných projektů jako je Olkiluoto, Flamanville, Hinkley Point, Vogtle či Akkuyu [3]. To       znamená pro blok o výkonu 1 200 MW zhruba 8,4 až 9,6 miliardy eur, při       současném kurzu tedy přibližně 232 až 265 miliardy Kč.
    - Udávaná doba stavby 7 let, je nadmíru optimistická a       není obvyklá ani v Číně [3].  Každé zpoždění pak s sebou nese       výrazné navýšení původně předpokládaných nákladů, které vedlo až ke       krachu velkých, dříve silných firem       - Westinghouse a Areva.  V       případě krachu projektu a nesplácení státem poskytnutého úvěru pak půjdou       náklady na vrub daňových poplatníků.
    - Udávaná výše garantované výkupní ceny 50-60 eur/MWh,       který má dostat ČEZ [1] je nerealisticky nízká a jsou to citace z propočtů       z Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky z ledna       2015, které byly kritizovány již tehdy. Klíčovým parametrem, který určí       výši garantované výkupní ceny, je vnitřní výnosové procento. Akcionářům       ČEZ s výjimkou ministerstva financí se určitě nebude líbit hodnota IRR       kolem 5 % [4]. Podle výpočtů ekonoma Jana Ondřicha, které       mají ekologické organizace k dispozici [v příloze], může výše       garantované ceny dosáhnout 138       eur/MWh. Pak by ovšem spotřebitelné elektřiny museli zaplatit cca 20       miliard ročně rozdílu po dobu nejméně 30 let. 
 
  Edvard Sequens, energetický  konzultant sdružení Calla, řekl: “Na stole by měly ležet jasné  ekonomické propočty, kolik vládní plán na nový reaktor v Dukovanech přijde spotřebitele  elektřiny a daňové poplatníky i se všemi očekávatelnými riziky. Stávající čísla, která poletují odvládních představitelů vzduchem, jsou na  úrovni prodejců zázračných hrnců či vysavačů.”
Karel Polanecký,  energetický expert Hnutí DUHA, řekl: “Nechce se mi věřit,  že by čeští ministři vymysleli způsob podpory výstavby jaderného bloku s  poloviční garantovanou výkupní cenou, než jejich kolegové ve Velké Británii.  Vsadil bych se, že v případě spuštění nových Dukovan budeme jako spotřebitelé  dorovnávat v důsledku garantované výkupní ceny průměrně 50 eur za každou  megawatthodinu, Ale vsadit se nemůžu, protože tou dobou budu buď na hřbitově  nebo v penzi s nejistým příjmem.”
 
V příloze:  Review of new Czech NPP project Economics  of Dukovany, Jan Ondřich
 
    Kontakty:
    Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, 775 778 202, karel.polanecky@hnutiduha.cz
    Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla, 602 282 399, edvard.sequens@calla.cz
     
Poznámky:
  
[1] Rozhovor s ministrem průmyslu Havlíčkem, Hospodářské noviny, 28. května 2020
[2] Návrh zákona o  opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBPKCETTG
[3] World  Nuclear Industry Status Report 2019
[4] I v rozhovoru  pro Hospodářské noviny 11. května 2020 říká  generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, že přiměřený zisk pro ČEZ lze „srovnávat s podobnými projekty, tedy kolik dostali jiní od svých vlád”.