Společná tisková zpráva Zeleného kruhu, Hnutí DUHA a Sdružení Calla ze dne  9. června 2020
    Cena za nový reaktor dopadne na spotřebitele
  Ministerstvo financí upozorňuje ministra Havlíčka na riziko neúměrného zdražení
  Připomínky, které uplatnily jednotlivé vládní rezorty  k návrhu Ministerstva průmyslu na zákon, kterým se vytváří podpora nových  jaderných reaktorů, dávají za pravdu kritice ekologických organizací [1].   Hlavní principem zákona jsou na nejméně 30 let garantované výkupní ceny  pro elektřinu z jaderných reaktorů, které se následně rozpočítají do účtů za  elektřinu všem jejím odběratelům.  Návrh  je však v řadě ohledů příliš vágní, neobsahuje žádné reálné ekonomické propočty,  kolik by taková podpora jaderných reaktorů mohla stát, žádný maximální limit, o  kolik se bude moci navýšit platba za elektřinu a protože všechny významné  parametry nechává na smlouvách mezi investorem (aktuálně ČEZ) a vládou, představuje tak bianko šek s neomezeným  čerpáním.
  Ministerstvo financí kromě  jiného kritizuje, že návrh vytváří: „silné  motivy k tzv. přeinvestování, a tím zvyšování celkového zisku (investora,  pozn.). … Riziko opakování příkladů (významného prodražování projektů,  pozn.)  ze zahraničí je tak v ČR téměř  hraničící s jistotou.“ [2] a  varuje, že: „Materiál tedy dopad na  státní rozpočet má a to nezanedbatelný, přičemž může dojít k obdobnému  negativnímu scénáři, jaký v minulosti nastal v případě podpory poskytované na  obnovitelné zdroje energie.“  Obdobně  před neurčitostí návrhu a chybějícím vyčíslením dopadů reagují Ministerstvo  životního prostředí, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo kultury,  Energetický regulační úřad či Odbor kompatability Úřadu vlády [3]. 
  Ministerstvo kultury navíc  dodává, že: „Konstrukce návrhu zákona je  taková, že investor ani stát neponesou prakticky žádné riziko, a veškerá rizika  jsou v konečném důsledku přenesena na (budoucí) odběratele elektřiny a daňové  poplatníky.“ a „Na  spotřebitele elektřiny budou přeneseny i dopady (další zdražení) případného  špatného obchodování na burze ze strany státní společnosti, která má elektřinu  prodávat.” [4].
  Na sociální dopady návrhu  zákona upozorňuje Ministerstvo životního prostředí: „Jedná se tak o skryté regresivní zdanění, které zvýší ceny elektřiny  konečným zákazníkům a dopadne relativně negativněji na příjmově slabé  domácnosti, resp. domácnosti ohrožené energetickou chudobou. Jedná se v ČR o  nezanedbatelný sociální dopad, který je v Důvodové zprávě a v RIA  nedostatečně popsán a potenciální dopady by měly být kvantifikovány.“ [5].
  Částka, kterou budou  spotřebitelé doplácet, bude záviset především na investičních nákladech  jaderných zdrojů. Ty se ale v současné debatě výrazně podceňují, když ČEZ a MPO  používají údaj 140-160 miliard korun. K této částce je ovšem třeba říci, že jde  o takzvané overnight costs (teoretická částka, pro případ, že by byla  elektrárna postavena za jednu noc). Tato hodnota se používá kvůli možnosti  porovnání nákladů na jednotlivé projekty při zanedbání finančních nákladů. Citovaná  částka pro overnight costs je ovšem nízká. Pro věrohodný odhad ceny je vhodné  brát v úvahu zejména evropské a americké projekty (Olkiluoto, Flamanville,  Hinkley Point, Vogtle, případně turecký projekt Akkuyu), z nichž vyplývá odhad  investičních nákladů v intervalu 7 000 až 7 800 €/kW  [6].   To znamená pro blok o výkonu 1200 MW v Dukovanech zhruba 8,4 až 9,6  miliardy eur bez finančních nákladů. Při současném kurzu tedy přibližně 232 až  265 miliardy Kč. 
  Edvard Sequens, energetický  konzultant sdružení Calla, řekl: „Každý rozumný člověk si musel všimnout, že v návrhu zákona, který  přichází s rizikem výrazného doplácení nového reaktoru v Dukovanech  českými spotřebiteli elektřiny, chybí reálné propočty a nejsou tam ani  nastaveny limity této podpory. Na takového zajíce v pytli bychom  ministrovi Havlíčkovi neměli skočit.“
  Karel Polanecký,  energetický expert Hnutí DUHA, řekl: “Nemá smysl si namlouvat, že v České republice nastane unikátní případ  s jadernou elektrárnou postavenou rychle, levně a kvalitně. V současné situaci nelze stavět  jaderné bloky bez podpory veřejných financí a vzhledem k částkám, které jsou na  stole, je pečlivá kontrola v obecném zájmu. Je dobře, že si to zástupci  ministerstev uvědomují.”
   
    Kontakty:
    Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla, 602 282 399, edvard.sequens@calla.cz
    Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, 775 778 202, karel.polanecky@hnutiduha.cz
 
Poznámky:
[1] Návrh zákona o  opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBPKCETTG . 
[2] „Upozorňujeme, že pokud  se realizační cena odvíjí od nákladů a přiměřeného zisku vzhledem k objemu  kapitálu, na straně regulovaného podniku vyvstanou silné motivy k tzv.  přeinvestování, a tím zvyšování celkového zisku. K uvedenému došlo v případě  britské výstavby Hinkley Point C, kde byly také použity deriváty CfD (Contract  for Difference) – investiční náklady byly v průběhu výstavby zvýšeny o cca 87  mld. Kč. Podobný případ nastal také ve slovenské elektrárně Mochovce, kde  investiční náklady narostly dvojnásobně.   ČR si musí být tohoto neblahého jevu vědoma a zohlednit rizika možného  prodražení výstavby již v zákonné úpravě. Předložený zákon stanovuje realizační  cenu velmi obecnou a vágní formou. Riziko opakování příkladů ze zahraničí je  tak v ČR téměř hraničící s jistotou. Trváme tedy na detailní konkretizaci  velikosti investičních nákladů.“, uvedlo ve svých připomínkách Ministerstvo  financí - https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORNBQ9KMTUP
[3] Všechny podané  připomínky jsou zde: https://apps.odok.cz/veklep-detail?p_p_id=material_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=0&p_p_state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column-1&p_p_col_count=3&_material_WAR_odokkpl_pid=KORNBPKCETTG&tab=remarks
[4] Připomínky Ministerstva  kultury: https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORNBQ9FDSL4
[5] Připomínky Ministerstva  životního prostředí:  https://apps.odok.cz/attachment/-/down/KORNBQ9H76KQ
[6] World  Nuclear Industry Status Report 2019