Tiskový komentář členských organizací Zeleného kruhu zabývajících se energetikou ze dne  28. srpna 2023
    Dosavadní scénáře pro energetickou koncepci nevedou k potřebnému růstu OZE ani ke splnění klimatických cílů
Ministerstvo průmyslu a obchodu a  Ministerstvo životního prostředí představily na dnešním jednání Platformy pro  strategii v oblasti energetiky a klimatu výsledky modelování dvou scénářů  energetické strategie pro ČR, jejichž zadání projednávala Platforma v červenci  [1]. Výsledky ukazují, že ani jeden ze scénářů zdaleka nedosahuje možností ani  cílů pro obnovitelné zdroje energie a úspory k roku 2030. Ekologické organizace  již při zadání modelování kritizovaly stropy omezující rozvoj OZE, zatímco nové  jaderné reaktory v Dukovanech a v Temelíně vstupovaly do zadání jako pevný  minimální požadavek (a navíc s nereálnými podhodnocenými náklady). Scénář s  nižšími stropy pro rozvoj OZE je pro další práci zcela nepoužitelný. Ale i u  scénáře s vyšším povoleným rozvojem OZE je nutné odstranit jejich stropy i  požadavek na minimální objemy jádra a modelovat se vstupní podmínkou dosažení  cílů pro rok 2030 a opravit falešné investiční náklady v modelu.
Zatímco cíl pro podíl OZE na spotřebě  energie v ČR by měl být mezi 33 a 35 procenty [2], současné scénáře vykazují  daleko méně - první jen 26,5 %, druhý dokonce jen 24 % (což je méně, než kolik  ukazuje referenční scénář bez dodatečných opatření). Naopak odborné studie  ukazují možnost do roku 2030 dosáhnout podílu OZE přes 30 % a konkrétně  instalovat 15 GW ve fotovoltaice a 2 GW větrných elektráren [3].
Modelování však také ukázalo, že scénář s  rychlejším nárůstem solární a větrné energie (a pomalejší výstavbou nových  jaderných reaktorů) by si vyžádal o 350 miliard nižší náklady na energetickou  transformaci, než scénář s pomalejším rozvojem OZE a naopak rychlejší a  rozsáhlejší výstavbou reaktorů. V rámci celkových nákladů transformace jde však  o rozdíl v řádu procent.
Oba scénáře počítají s koncem uhlí  nejpozději v roce 2033 z důvodu neúnosných nákladů na jeho spalování a naopak  výstavbou plynových zdrojů (nejdříve na zemní plyn a postupně s přechodem na  vodík) pro pokrytí špiček spotřeby. Scénář rychlejšího rozvoje OZE však vede k  nižším emisím skleníkových plynů v roce 2030 i celkovým emisím vypuštěným do  roku 2050. Scénář s nižším rozvojem OZE vykazuje vyšší emise v roce 2030 i  oproti referenčnímu scénáři (bez dodatečných opatření).
Pro zvýšení podílu OZE na spotřebě  energie v ČR na úroveň minimálně 34 % se vyjádřila také veřejnost v první kole  veřejné konzultace, jejíž výsledky byly také prezentovány na včerejší Platformě  [4].
Modelování scénářů je součástí procesu  tvorby strategických dokumentů české energetické a klimatické politiky (Státní  energetické koncepce ČR, Národního energeticko-klimatického plánu ČR a Politiky  ochrany klimatu v ČR).
Jiří  Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA a člen Platformy pro  strategie v oblasti energetiky a klimatu, říká:
  “Přesně  jak jsme varovali, omezování obnovitelných zdrojů a naopak protěžování  jaderných reaktorů již v zadání pro modelování české energetiky se nevyplatilo.  Výsledné scénáře nevyužívají možnosti OZE a úspor ani neplní cíle v této  oblasti. Scénář s přísným omezením růstu OZE dokonce vykazuje horší výsledky (nižší  podíl OZE a vyšší emise skleníkových plynů) než referenční scénář. Vlastně by  tedy bylo lepší nedělat nic, než jet podle takového scénáře. Scénář, který  připustil pŕece jenom větší rozvoj OZE, alespoň ukázal cestu. Nyní bude potřeba  modelovat dál bez stropů pro OZE a naopak s požadavkem dosažení cílů.”
Štěpán  Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, říká:
  “Ani  jeden ze dvou scénářů nevyužívá naplno potenciálu obnovitelných zdrojů do roku  2030, jejich parametry proto bude potřeba upravit. Obzvlášť zadání Ministerstva  průmyslu a obchodu možnosti rozvoje OZE výrazně podhodnocuje a nepřispívá  dostatečně ke splnění evropských klimatických cílů. I z těchto výsledků je ale  zřejmé, že větší využití obnovitelných zdrojů místo budování dalších velkých  jaderných zdrojů vede k podstatně nižším nákladům na celou transformaci  energetiky.”
Miriam  Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR, říká: “Pro splnění  klimatických závazků ČR je zásadní maximální navýšení cílů pro OZE a energetické  úspory. Je nepřijatelné, aby se ČR na úkor těchto řešení fixovala na jádro a co  nejdelší využívání uhlí, jak předpokládá scénář MPO. Pro ambiciózní navýšení  národního cíle pro OZE se vyjádřila v konzultaci i veřejnost, proto by tyto  hlasy zodpovědní ministři neměli při výběru a úpravě scénáře ignorovat.” 
Edvard  Sequens, energetický konzultant v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí řekl: “Ministerstva  průmyslu a životního prostředí vložily do scénářů "cinknuté"  předpoklady, které ve výsledku samozřejmě dávají falešné výsledky. Za 155  miliard korun nový reaktor v Dukovanech opravdu nikdo nepostaví, když i ČEZ již  hovoří o reálnějších 250 miliardách. Obhájci jaderné energetiky navíc  neriskovali, že by model vybral dostupnější a levnější zdroje a podmínili  koncepci minimálním požadavkem i na nový reaktor v Temelíně, ačkoliv o něm  ještě vláda ani nerozhodovala.”
 
Kontakty:
Jiří  Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí  DUHA, tel.: 723 559 495, e-mail: jiri.kozelouh@hnutiduha.cz 
  Štěpán  Vizi, expert na klimatickou politiku Centra  pro dopravu a energetiku, tel.: 770 164 203, e-mail: stepan.vizi@cde-org.cz 
  Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně  Greenpeace ČR, tel. 771 154 362, miriam.macurova@greenpeace.org  
Edvard Sequens, energetický konzultant  v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz
Zdroje:
[1] https://hnutiduha.cz/aktualne/pro-energetickou-koncepci-ma-vzniknout-jaderne-obnovitelny-jaderny-scenar-chybi-rychlejsi
[2]  Samotný návrh Národního klimaticko energetického plánu uvádí cíl pro ČR 23,9 -  26,5 % OZE na konečné spotřebě energie jako odvozený od cíle EU 32 % v roce  2030. Je však jasné, že uvažovat musíme už nově schválený cíl EU 42,5 %, tedy  český cíl v rozmezí  31,7 - 35,2 %.
[3]  Deloitte, Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030, květen 2023 https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cz/Documents/energy-resources/Rozvoj-obnovitelnych-zdroju-do-roku-2030-kveten-2023.pdf
Fakta o klimatu a Frank Bold, Rozvoj obnovitelné energie v Česku  do roku 2030 pro posílení bezpečnosti a plnění klimatických cílů EU březen 2023 https://faktaoklimatu.cz/assets-local/publications/2023-rozvoj-obnovitelne-energie-v-cesku-do-2030.pdf
[4] https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/2023/8/Vyhodnoceni-verejne-konzultace-k-Vnitrostatnimu-planu-v-oblasti-energetiky-a-klimatu_final.pdf