Tiskový komentář členských organizací Zeleného kruhu zabývajících se energetikou ze dne  18. října 2023
    Vláda potvrdila konec uhlí v roce 2033, ropa a plyn končí v roce 2050. Stále však podceňuje obnovitelné zdroje a má nereálné jaderné plány.
 
Vláda ČR dnes vzala na vědomí návrh  Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který v  zápětí odešle k připomínkám Evropské komisi. Plán potvrzuje cíl ukončit  spalování uhlí do roku 2033 a rovněž dokládá na základě vědeckého modelování i  jeho proveditelnost. Do roku 2050 pak má ČR přestat spalovat i ropu a zemní  plyn. Plán také zvyšuje české cíle pro obnovitelné zdroje (OZE) a úspory  energie, stále však nevyužívá domácí možnosti a nezajišťuje  potřebný příspěvek k naplnění cílů EU. Naopak  výrazně přeceňuje možnosti výstavby drahých jaderných elektráren a počítá s  nereálně brzkými termíny jejich spuštění.
Modelování energetiky počítalo s umělým  omezením rozvoje větrné (maximálně 1,5 GW v roce 2030) a solární energetiky  (maximálně 10,1 GW v roce 2030), což je méně než ukazují odborné studie, podle  kterých se do roku 2030 lze dostat na 15 GW ve fotovoltaice a na 2 GW větrných  elektráren [1]. Plán tak zatím nenaplňuje cíl pro podíl obnovitelných zdrojů  energie na spotřebě energie v ČR, který by měl být mezi 33 a 35 procenty [2].  Pro zvýšení podílu OZE na spotřebě energie v ČR na úroveň minimálně 34 % se  vyjádřila také veřejnost v prvním kole veřejné konzultace, jejíž výsledky ale  při přípravě návrhu nebyly nijak zohledněny [3], samotný návrh textu  Vnitrostátního plánu s veřejností ale konzultován nebyl. V rámci vypořádání  připomínek v meziresortním připomínkovém řízení však Ministerstvo průmyslu a  obchodu slíbilo, že k nastavení stropů pro OZE se ještě povede další odborná  debata.
Ekologické organizace opakovaně  upozorňují, že výsledky modelování pracující s ekonomickou nákladovostí  jednotlivých zdrojů dávají falešné výsledky, protože zadání ministerstev počítá  s naprosto nereálně nízkými náklady na výstavbu nových reaktorů, za které se v  Evropě či USA jaderné elektrárny nestaví a které jsou proto v rozporu i s  analýzou Ministerstva financí [4]. Potíže mohou způsobit i přespříliš  optimistické předpoklady uvedení nových jaderných zdrojů do provozu  (2035 první malý modulární reaktor, v roce  2036 první velký v Dukovanech a v roce 2039 a 2041 další dva v Temelíně).
Česká republika schválený návrh  Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu zašle Evropské komisi s  téměř čtyř měsíčním zpožděním, termín pro odevzdání byl 30. června. Do konce  roku poté Evropská komise pošle ČR připomínky, které bude muset zapracovat do  finální podoby Vnitrostátního plánu, který musí být dokončen do 30. června  2024. Je proto nevyhnutelné, aby ČR tenhle čas využila a napravila nedostatky  svého návrhu tak, aby splňoval evropské závazky do roku 2030, zahrnoval  důvěryhodný a konzistentní soubor politik a opatření, a prošel efektivní  veřejnou konzultací.
Jiří  Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
  “Vláda  spolu s návrhem Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu  potvrdila i cíl ukončit do roku 2033 spalování uhlí a do roku 2050 i ropu a  zemní plyn. Ministerstvo průmyslu a obchodu ovšem stále počítá se zbytečně  nízkými stropy pro obnovitelné zdroje, uznalo však, že se jedná jen o vstupní  odhad a nejde o maxima z hlediska cíle. Ministerstvo také slíbilo, že se o  nastavení stropů povede další odborná debata. To je dobře, odborné studie totiž  ukazují, že máme jako ČR rozhodně na víc.”
Štěpán  Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, říká:
  “Návrh  Vnitrostátního plánu nevyužívá naplno potenciál Česka při naplňování  klimatických cílů. Vláda má navíc povinnost zapojit do procesu vzniku celého  dokumentu veřejnost, ta ale zatím neměla vůbec možnost se k návrhu vyjádřit.  Návrh plánu se úzce týká také témat energetické chudoby a sociálně spravedlivé  transformace. Je proto zásadní, aby měla veřejnost možnost se do tvorby finální  podoby plánu zapojit a aby vláda brala její připomínky vážně.”
Miriam  Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR, říká: “Vládou schválený draft  Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu nedosahuje požadovaných  evropských cílů pro podíl obnovitelných zdrojů energie a úspor energie do roku  2030. Ty jsou zásadní pro splnění klimatických závazků ČR. Draft naproti tomu  obsahuje strategický cíl zcela utlumit využití uhlí pro výrobu elektřiny a  tepla do roku 2033 a upozorňuje i na to, že je třeba počítat s koncem těžby  hnědého uhlí. Očekáváme, že se tímto závazkem bude řídit i ministr životního  prostředí Petr Hladík při přezkumu souhlasného stanoviska EIA k prodloužení  těžby hnědého uhlí na velkolomu Bílina.” 
Edvard  Sequens, energetický konzultant v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí řekl: “Jaderná  energetika za každou cenu navzdory levnějším a dostupným alternativám, tak by  se dal nazvat přístup zodpovědných politiků k přípravě strategických dokumentů,  které budou rámovat českou energetickou budoucnost a zejména pak způsobí  zadlužení státní pokladny a vysoké náklady spotřebitelů elektřiny po dlouhé  desítky let. Jak se ukázalo, nestačilo jen povinné zadání tří nových velkých  reaktorů či pokřivení ekonomických vstupů do modelu. Ministerstvo průmyslu do  Národního energeticko klimatického plánu těsně před jednáním vlády navzdory  modelování na základě připomínky resortů vepsalo i další velký reaktor v  Dukovanech.”
 
Kontakty:
Jiří  Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí  DUHA, tel.: 723 559 495, e-mail: jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
  Štěpán  Vizi, expert na klimatickou politiku Centra  pro dopravu a energetiku, tel.: 770 164 203, e-mail: stepan.vizi@cde-org.cz
  Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně  Greenpeace ČR, tel.: 771 154 362, e-mail: miriam.macurova@greenpeace.org
  Edvard Sequens, energetický  konzultant v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, tel.: 602 282 399,  e-mail: edvard.sequens@calla.cz
 
Zdroje: 
[1] Deloitte,  Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030, květen 2023 https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cz/Documents/energy-resources/Rozvoj-obnovitelnych-zdroju-do-roku-2030-kveten-2023.pdf
[2]  Samotný návrh Národního klimaticko energetického plánu uvádí, že vychází z cíle  EU 32 % v roce 2030, neboť cíl 42,5 % není definitivně schválen. 9. října však  Rada EU nově dohodnutý cíl EU 42,5 % definitivně schválila. Je tedy jasné, že  český podíl bude muset být vyšší.
Fakta o klimatu a Frank Bold, Rozvoj obnovitelné energie v Česku  do roku 2030 pro posílení bezpečnosti a plnění klimatických cílů EU březen 2023 https://faktaoklimatu.cz/assets-local/publications/2023-rozvoj-obnovitelne-energie-v-cesku-do-2030.pdf
[3] https://www.mpo.cz/assets/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/2023/8/Vyhodnoceni-verejne-konzultace-k-Vnitrostatnimu-planu-v-oblasti-energetiky-a-klimatu_final.pdf
[4] Utajovaná analýza  spočítala obří náklady na český jaderný megaplán, Seznam  Zprávy, 30. 8. 2023