Tisková zpráva členských organizací Zeleného kruhu a Klimatické kooalice zabývajících se energetikou ze dne  11. ledna 2024
    Doporučení vládě: Zvýšit cíl pro obnovitelné zdroje či doplnit řešení energetické chudoby
 
Ekologické  organizace přichází se souborem konkrétních doporučení [1] vládě ČR, jak  vyřešit připomínky k Národnímu klimaticko-energetickému plánu ČR, které v  prosinci zaslala ve svém stanovisku Evropská komise [2]. Organizace již dříve  upozornily, že podle hodnocení Evropské komise obsahuje návrh plánu celou řadu  nedostatků [3]. Týká se to zejména příliš nízkého podílu obnovitelných zdrojů  (OZE), chybějících opatření pro sociálně spravedlivou transformaci ekonomiky,  nedostatečně popsaných investičních potřeb a zdrojů na jejich pokrytí či příliš  povrchní konzultace návrhu plánu s veřejností.
Kompletní doporučení ekologických  organizací jsou přílohou této tiskové zprávy a ke stažení zde:
Evropská  komise na druhou stranu ocenila návrh českého klimaticko-energetického plánu v  oblasti energetické efektivity, zejména plán na energetické renovace budov. Za  pozitivní také považuje plánované kroky k posilování energetické bezpečnosti a  otevírání energetického trhu novým hráčům. Komise také oceňuje cíl konce  spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033.
V řadě  oblastí však vládní návrh evropské závazky neplní. Jedná se zároveň o oblasti,  kde je zlepšení primárně v zájmu samotné České republiky. Česko by mělo zvýšit  cíl pro podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie z 30 na minimálně 33  procent do roku 2030 [4] a předložit konkrétní opatření, jak tohoto cíle  dosáhneme. Ekologické organizace navrhují zaměřit se na posilování kapacity a  flexibility přenosové a distribuční soustavy, zjednodušování povolovacích  řízení (včetně vyčlenění akceleračních zón), rozvoj komunitní energetiky a  dalších moderních přístupů jako je chytré řízení souladu výroby a spotřeby či  akumulace energie.
Evropská  komise také postrádá komplexní analýzu sociálních dopadů a konkrétní opatření  pro zajištění sociálně spravedlivé transformace ekonomiky. Ekologické  organizace doporučují zejména stanovit jasné cíle pro energetické renovace domů  se zaměřením na nízkopříjmové domácnosti a zajistit stabilní financování těchto  programů – například z výnosů prodeje emisních povolenek.
Organizace  také navrhují, jak konkretizovat cíle pro výzkum a vývoj v oblasti modernizace  energetiky. Navrhují i jak definovat investiční potřeby a finanční zdroje  spojené s energetickou transformací. Požadují také vyhodnocení rizik spojených  se změnou klimatu, která mají dopad na energetickou infrastrukturu včetně  například omezené dostupnosti vody pro chlazení jaderných elektráren.
Ve  vazbě na upozornění Evropské komise, že chybí plán a ukončení dotací pro  fosilní paliva, doporučují ekologické organizace přijmout definici fosilních  dotací, vyčíslit reálné fosilní dotace v ČR včetně investic do plynové  infrastruktury a přijmout opatření, která tyto dotace postupně vyřadí.
Evropská  komise dále vidí nedostatek v samotném procesu přípravy  klimaticko-energetického plánu, zejména v malém zapojení veřejnosti. První a  dosud jediná konzultace návrhu s veřejností proběhla na začátku června 2023,  kdy ještě nebyly k dispozici podklady a veřejnost se vyjadřovala jen k velmi  širokým otevřeným otázkám. Konzultace neproběhla v souladu s Aarhuskou úmluvou  a v návrhu plánu chybí část uvádějící, jak byly výsledky konzultace zohledněny,  která je povinnou součásti plánu. Proto je i na základě doporučení od Evropské  komise nevyhnutelné, aby se v co nejbližší době uskutečnilo druhé kolo veřejné  konzultace, která zabezpečí inkluzivní zapojení veřejnosti na přípravě plánu.
Za  vyřešení nedostatků plánu jsou zodpovědni ministr průmyslu a obchodu Jozef  Síkela a ministr životního prostředí Petr Hladík. Návrhy na opravy Národního  klimaticko-energetického plánu ČR s důrazem na doplnění konkrétních opatření by  zároveň měly být integrovány do aktuálně připravovaných strategických dokumentů  na národní úrovni – tedy do Státní energetické koncepce ČR (SEK) a Politiky  ochrany klimatu v ČR (POK).
Jiří  Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
  “Český  klimaticko-energetický plán má řadu silných stránek, ale na druhé straně je  opravdu co zlepšovat. Jako ekologické organizace cítíme svojí zodpovědnost v  tom pomoci. Proto jsme sestavili konkrétní doporučení vládě, jak plán opravit a  doplnit například v oblasti zajištění rychlejšího rozvoje obnovitelných zdrojů  či opatření proti energetické chudobě. Důvodem pro posilování sítí,  odstraňování bariér pro rozvoj OZE či cílenou pomoc se snižováním energetické  náročnosti bydlení není však jen reakce na stanovisko Evropské komise. Jde  hlavně o náš vlastní zájem na posilování energetické soběstačnosti a zlepšování  životních podmínek lidí.”
Štěpán  Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, říká:
  “Česko  bude mít v příštích několika letech k dispozici bezprecedentní objem peněz na  transformaci celé energetiky. Pokud máme této šance využít, nezbytně  potřebujeme kvalitní a důvěryhodnou strategii, kterou se můžeme řídit. Český  návrh klimaticko-energetického plánu zatím bohužel tato očekávání nesplňuje. V  první řadě nepočítá s dostatečným rozvojem obnovitelných zdrojů energie,  nevěnuje se ale dostatečně ani tématu energetické chudoby nebo ukončení dotací  na fosilní paliva. Vláda má nyní šanci všechny tyto nedostatky odstranit a  připravit plán, který nasměruje Česko k úspěšné transformaci.”
Miriam  Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR, říká: “Připomínky Evropské  komise k návrhu Národního klimaticko-energetického plánu ČR se v mnohém shodují  s připomínkami, které jsme jako ekologické organizace do procesu aktualizace  vnášely již od jejího začátku, ať už se jedná o navýšení cíle pro obnovitelné  zdroje anebo důraz na opatření pro sociálně spravedlivou transformaci  ekonomiky. Pro transparentnost celého procesu je ale také nevyhnutná inkluzivní  a efektivní konzultace plánu s veřejností, která doteď neproběhla. Proto je  důležité, aby se tak stalo co nejdříve, aby zůstal dostatek času na zapracování  připomínek do finálního plánu samotného.”
Edvard  Sequens, energetický konzultant v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí řekl: 
  “Použité  modely transformace české energetiky umožňují vybrat nákladově optimální  řešení. Politici ale řekli ne a rozhodli se zadat povinnou velkou kapacitu  drahých jaderných rektorů, omezit využití levnějších obnovitelných zdrojů a pro  jistotu ještě trvají na nereálně nízkých investičních nákladech jaderných  zdrojů. To vše doporučujeme v další práci změnit.” 
 
Kontakty:
Jiří  Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí  DUHA, tel.: 723 559 495, e-mail: jiri.kozelouh@hnutiduha.cz 
  Štěpán  Vizi, expert na klimatickou politiku Centra  pro dopravu a energetiku, tel.: 770 164 203, e-mail: stepan.vizi@cde-org.cz 
  Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně  Greenpeace ČR, tel.: 771 154 362, e-mail: miriam.macurova@greenpeace.org 
  Edvard Sequens, energetický  konzultant v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, tel.: 602 282 399,  e-mail: edvard.sequens@calla.cz
 
Zdroje:
[1]  https://hnutiduha.cz/sites/default/files/dokumenty/doporuceni_upravy_doplneni_necp_2024_01_10.pdf 
[2] https://commission.europa.eu/system/files/2023-12/Factsheet_Commissions_assessment_NECP_Czechia_2023.pdf
https://commission.europa.eu/system/files/2023-12/SWD_Assessment_draft_updated_NECP_Czechia_2023.pdf
[3] https://www.cde-org.cz/cs/blog/cesky-navrh-klimaticko-energetickeho-planu-ma-dle-evropske-komise-nedostatky-zvysit-by-se-mel-napriklad-cil-pro-oze/2347
[4] Návrh klimaticko-energetického plánu počítá s cílem 30%  pokrytí spotřeby energie z OZE v roce 2030. Požadavek Evropské komise na 33 %  (což odpovídá férovému podílu ČR na plnění celoevrospkého cíle) je splnitelný,  pokud využijeme potenciál, který ČR má. Zatímco dosavadní návrh plánu počítá s  výstavbou 10 GW nových fotovoltaik a 1,2 GW nových vetrných elektráren, tak  možnosti jsou dle odborných studií 15 GW fotovoltaiky a 2 GW větru. https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cz/Documents/energy-resources/Rozvoj-obnovitelnych-zdroju-do-roku-2030-kveten-2023.pdf