Tisková zpráva Greenpeace ČR, Centra pro dopravu a energetiku, Hnutí DUHA a Calla ze dne 25. června 2024
    Lidé chtějí ambicióznější klimaticko-energetickou strategii Česka, ukazují výsledky veřejné konzultace
 
Ministerstvo průmyslu a obchodu minulý  týden zveřejnilo výsledky druhé části veřejné konzultace nového Vnitrostátního  plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) [1]. Z výsledků vyplývá, že lidé  chtějí ambicióznější klimaticko-energetickou strategii ČR, než uvádí vládní  návrh dokumentu. 
Konzultace, která se konala od 9. ledna  do 29. února 2024, se zúčastnilo 1092 subjektů, z toho až 1069 občanů a  občanek. Z odpovědí vyplývá, že v dokumentu chybí podrobný plán odklonu od  uhlí, plán snižování dotací do fosilního průmyslu, plán adaptace krajiny na  změnu klimatu a také plán pro zlepšení situace v oblasti energetické chudoby. V  odpovědích je také shoda na přeceňování podpory nejdražší jaderné energie.  Naopak cíl pro obnovitelné zdroje energie pro rok 2030 podle odpovědí podceňuje  možnosti ČR a měl by být zvýšen z 30 % minimálně na 33 % konečné spotřeby  energie, aby ČR dostatečně přispěla k naplnění celoevropského cíle.  
Zveřejnění výsledků veřejné konzultace  přichází týden před oficiálním termínem pro odevzdání finální podoby NKEP  Evropské komisi, který je 30. června. Stále ale není jasné, jaký scénář bude ve  finální podobě dokumentu použitý. Česká republika by na základě doporučení  Evropské komise –? ale hlavně v zájmu posilování své energetické nezávislosti a  kvality životního prostředí –? měla využít realistické možnosti rozvoje  obnovitelných zdrojů. Energetický scénář WAM3, zvolený pro první návrh  Národního klimaticko-energetického plánu, nevyužívá naplno potenciálu  obnovitelných zdrojů do roku 2030. Proto environmentální organizace apelují,  aby ve finální verzi NKEP a také ve Státní energetické koncepci a Politice  ochrany klimatu byl použit cíl pro obnovitelné zdroje na úrovni minimálně 33 %,  což je spravedlivý podíl ČR pro splnění evropských cílů, jak v doporučeních  zdůraznila také Evropská komise [2]. Navíc vedlejší přínosy rychlého snižování  emisí by pro Česko činily do roku 2030 přibližně 439 miliard korun [3].
Miriam Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR,  říká: „Výsledky veřejné konzultace  Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu jasně ukazují, že lidé  chtějí jasný plán odklonu od uhlí a navýšení cíle pro obnovitelné zdroje  energie na minimálně 33 %. Tento cíl pro OZE doporučila i Evropská komise,  proto by měl být reflektován také při výběru ambicióznějšího scénáře, pro  finální podobu NKEP. Ve vyhodnocení konzultace ale stále chybí informace o tom,  jak budou náměty veřejnosti zapracovány do finální podoby strategie.” 
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA,  říká: „Nejen veřejná konzultace, ale také  průzkumy veřejného mínění opakovaně ukazují, že lidé podporují obnovitelné  zdroje. Ale důvody pro to, aby vláda zvolila energetický scénář s vyšším cílem  pro obnovitelné zdroje jsou odborné - rychlejší nahrazování fosilních paliv,  levnější elektřina a posílení energetické soběstačnosti domácností, obcí i  firem. Tedy jasná volba z pohledu ministra životního prostředí, stejně jako z  pohledu ministra průmyslu a obchodu.”    
Štěpán Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro  dopravu a energetiku, říká: „Výsledky konzultace jsou jasným vzkazem o podpoře veřejnosti pro  rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů, než který vláda v návrhu plánovala. V  tuto chvíli přitom na stole skutečně leží scénář, který právě s rychlejším  rozvojem větrné i solární energetiky do roku 2030 počítá. Vláda by měla vzít  názor veřejnosti vážně a rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů při přípravě  strategií podpořit.”
Edvard Sequens, energetický konzultant v  Calla - Sdružení pro záchranu prostředí, řekl: „Vláda dává nereálný důraz na pomalý rozvoj drahé jaderné  energetiky, namísto toho, aby v zájmu rychlého snížení emisí skleníkových plynů  sahala po nízko visícím ovoci. Prioritou by naopak měly být energeticky  efektivní opatření a využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie.”
 
Kontakty:
Miriam  Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace  ČR, miriam.macurova@greenpeace.org,  771 154 362
  Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí  DUHA, tel.: 723 559 495, e-mail: jiri.kozelouh@hnutiduha.cz 
  Štěpán  Vizi, expert na klimatickou politiku Centra  pro dopravu a energetiku, stepan.vizi@cde-org.cz,  770 164 203 
  Edvard Sequens, energetický konzultant v Calla -  Sdružení pro záchranu prostředí, tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz
 
Poznámky pro editorky a editory:
  [1] 
https://www.mpo.gov.cz/cz/energetika/strategicke-a-koncepcni-dokumenty/vyhodnoceni-verejne-konzultace-k-aktualizaci-vnitrostatniho-planu-cr-v-oblasti-energetiky-a-klimatu--281636/ 
  [2] 
https://commission.europa.eu/system/files/2023-12/SWD_Assessment_draft_updated_NECP_Czechia_2023.pdf Pokud jde o obnovitelné zdroje energie  (OZE), český návrh aktualizovaného NKEP postrádá odvětvové trajektorie a  postrádá komplexní rámec politik a opatření, která země hodlá přijmout napříč  relevantními sektory. Příspěvek České republiky ve výši 30 % je mírně pod 33 %  požadovaných podle vzorce uvedeného v příloze II Nařízení Evropského parlamentu  a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie.  
   [3] Investice do budoucnosti: Socioekonomické  přínosy rychlého přechodu na zelenou ekonomiku. 
https://www.cde-org.cz/media/object/2378/investice-do-budoucnosti-cobenefit-report-can-europe-c.pdf