Tiskový komentář členských organizací Zeleného kruhu zabývajících se energetikou ze dne 11. července 2024
    Větší využití větru a slunce zlevní transformaci a posílí soběstačnost. Vláda toho využít nechce.
 
Během včerejšího  odpoledne proběhlo poslední jednání Platformy pro strategie v oblasti  energetiky a klimatu ještě před zasedáním vlády k této věci. Jednání ukázalo,  že vyšší využití solárních a větrných elektráren (scénář s 32% pokrytím  spotřeby energie obnovitelnými zdroji v roce 2030) by bylo celkově o něco  levnější, zejména díky nižším nákladům na energie. A to i při naopak vyšším  objemu potřebných investic. Tento scénář by dále vyžadoval do roku 2030 menší  výstavbu zdrojů na fosilní zemní plyn než scénář s nižším využitím OZE v roce  2030.
Ve středu 17.  července (nebo nejpozději ve středu 24. července) by o finálních návrzích  Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP), Státní energetické koncepce  (SEK) a Politiky ochrany klimatu (POK) měla jednat vláda ČR. Vyjádření zástupců  ministerstev průmyslu a životního prostředí potvrzují, že jejich ministři vládě  navrhnou scénář s nižším rozvojem OZE. Termín pro odevzdání NKEP Evropské  komisi uplynul již na konci června.
Ekologické  organizace, které prosazují cíl nejméně 33 % obnovitelných zdrojů [1], vládě  doporučují zvolit navržený scénář s vyšším cílem pro obnovitelné zdroje.  Podobné doporučení, tj. zvýšit cíl z 30 % na 33 %, zaslala české vládě i  Evropská komise [2]. Scénář s podílem 30 % obnovitelných zdrojů předpokládá  výstavbu 8 GW solárních a 1,2 GW větrných elektráren do roku 2030. Scénář s  podílem 32 % předpokládá výstavbu 10,5 GW solárních a 1,4 GW větrných  elektráren. S dostupnými finančními zdroji by však Česko mohlo mít dle  odborných studií až 15 GW nových fotovoltaických elektráren a 2 GW větrných  turbín [3].
Modelování  scénářů obsahovalo umělé zastropování obnovitelných zdrojů. Naopak v případě  jaderných reaktorů model počítá s nejméně třemi novými reaktory bez ohledu na  to, zda by je model použil jako ekonomicky efektivní, a bez ohledu na reálnou  cenu výstavbu nových bloků v Evropě. Až po modelování byl navíc z politického  rozhodnutí dodatečně přidán další jaderný reaktor v Dukovanech. Výsledné návrhy  koncepčních dokumentů proto výrazně přeceňují možnosti výstavby drahých jaderných  elektráren a počítají s nereálně brzkými termíny jejich spuštění.
Strategické  dokumenty také potvrzují cíl ukončit spalování uhlí nejpozději do roku 2033 a  rovněž dokládají, na základě odborného modelování, i jeho proveditelnost. Do  roku 2050 má ČR ukončit také spalování ropy i zemního plynu, pokud nebude  opatřeno zachytáváním a ukládáním oxidu uhličitého.
Politika ochrany  klimatu v ČR, která zahrnuje nejen energetiku, ale i další sektory důležité pro  snižování či pohlcování emisí, se oproti původnímu návrhu Ministerstva  životního prostředí zhoršila po nátlaku Ministerstva zemědělství v oblasti  ochrany a obnovy lesů. Byl vyřazen odklad těžby ve starých a cenných lesích a u  dvou bodů (omezení holosečí a ponechávání mrtvého dřeva a těžebních zbytků v lesích),  není jasné, zda budou nadále vyžadované i v lesním zákoně a tedy funkční i v  praxi.
 
Jiří  Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
  “Česká vláda má nyní možnost konkrétním činem potvrdit to,  o čem její předseda i členové často hovoří, tedy přijatelné ceny energií a  posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti. Odborné modelování ukazuje,  že klíčem je vyšší využití sluneční a větrné energie. Byla by velká chyba toho  nevyužít. Doporučujeme, zvolit pro energetiku scénář s vyšším cílem pro  obnovitelné zdroje.”
Štěpán  Vizi, expert na klimatickou politiku Centra pro dopravu a energetiku, říká:
  “Strategie stále počítají se stejným podílem obnovitelných  zdrojů jako původní návrh energeticko-klimatického plánu z loňského října.  Ministerstvo průmyslu a obchodu tedy nijak nereflektovalo výsledky veřejné  konzultace, ani doporučení Evropské komise. Scénář s vyšším podílem  obnovitelných zdrojů přitom je k dispozici a je výhodnější jak z hlediska  snižování emisí, tak z hlediska přínosu pro českou ekonomiku a snižování  závislosti na dovozu plynu.”
Miriam  Macurová, vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR, říká:
  “Navýšení cíle pro obnovitelné zdroje energie na minimálně  33 % doporučila České republice Evropská komise a vyjádřili se pro to i lidé ve  veřejné konzultaci. Proto by tento cíl měl být reflektován také při výběru ambicióznějšího scénáře,  který je levnější a optimálnější pro posilování energetické nezávislosti a  kvality životního prostředí v ČR. Pozitivní je, že strategické dokumenty počítají  s legislativním ukotvením odklonu od využívání uhlí pro energetické účely  nejpozději v roce 2033.”
Edvard  Sequens, energetický konzultant v Calla - Sdružení pro záchranu prostředí říká:
  “Masivní rozvoj jaderné energetiky za každou cenu navzdory  levnějším a dostupným alternativám jako řešení pro naši energetickou  budoucnost, tak by se dal nazvat přístup zodpovědných politiků k přípravě  strategických dokumentů, které budou rámovat českou energetickou budoucnost.  Dalším generacím pak zanechají citelné zadlužení státní pokladny a vysoké  náklady spotřebitelů elektřiny po dlouhé desítky let.”
 
Kontakty:
Jiří  Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí  DUHA, 
tel.: 723 559 495, e-mail: jiri.kozelouh@hnutiduha.cz
Štěpán  Vizi, expert na klimatickou politiku Centra  pro dopravu a energetiku, 
tel.: 770 164 203, e-mail: stepan.vizi@cde-org.cz
Miriam Macurová, vedoucí klimatické  kampaně Greenpeace ČR, tel.: 771 154 362, e-mail: miriam.macurova@greenpeace.org
Edvard  Sequens, energetický konzultant v Calla -  Sdružení pro záchranu prostředí, tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz
Eva  Pernicová, tisková mluvčí Hnutí DUHA,
tel.: 734 770 020, e-mail: eva.pernicova@hnutiduha.cz
 
Zdroje:
[1] https://hnutiduha.cz/aktualne/vice-zelene-energie-pomuze-konkurenceschopnosti-ceska-siroka-koalice-podporuje-vyssi-podil
[2]  Pokud jde o obnovitelné zdroje energie (OZE), český návrh aktualizovaného NECP  postrádá odvětvové trajektorie a postrádá komplexní rámec politik a opatření,  která země hodlá přijmout napříč relevantními sektory. Příspěvek České  republiky ve výši 30 % je mírně pod 33 % požadovaných podle vzorce uvedeného v  příloze II Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11.  prosince 2018 o správě energetické unie.
  https://commission.europa.eu/system/files/2023-12/SWD_Assessment_draft_updated_NECP_Czechia_2023.pdf
[3] Deloitte, Rozvoj obnovitelných zdrojů  do roku 2030, květen 2023 https://www2.deloitte.com/content/dam/Deloitte/cz/Documents/energy-resources/Rozvoj-obnovitelnych-zdroju-do-roku-2030-kveten-2023.pdf