Rozhodnutí o odvolání občanských sdružení CALLA, Sdružení Jihočeské matky,a Hnutí Duha

Ministerstvo životního prostředí
České Budějovice 27.8.2001
Č.j.510/1098/01- O 62/2001

Rozhodnutí

o odvolání občanských sdružení CALLA Sdružení pro záchranu prostředí, Fráni Šrámka 35, 370 04 České Budějovice, Sdružení Jihočeské matky, Česká 13, 370 01 České Budějovice a Hnutí Duha, Česká 66, 370 01 České Budějovice, proti rozhodnutí Okresního úřadu České Budějovice, referátu životního prostředí, zn. RŽP 11 177-3/2000-246- ze dne 30. března 2001 ve věci souhlasu uděleného k umístěného golfového hřišti v k.ú. Hluboká nad Vltavou podle § 12 odst. 2 zákona ČNR č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy II, vykonávající v řešené věci vzhledem k ustanovení čl. LVI odst. 1 zákona č. 132/2000 Sb. a § 94 odst. 4 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, působnost příslušného odvolávacího orgánu podle § 58 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, po přezkoumání napadeného rozhodnutí v celém rozsahu rozhodlo o podaném odvolání dle ustanovení § 59 odst. 2 správního řádu takto:

Odůvodnění

Předmětem řízení před orgány ochrany přírody je v řešeném případě zásah do krajinného rázu v prostoru Podskalské a Poříčské louky v k.ú. Hluboká nad Vltavou v souvislosti s umístěním osmnáctijamkového hřiště, které zamýšlí na pozemcích stp. č. 1452 p.č. 1330/1, 1424/2, 1424/10, 1424/11, 1424/15, 1424/20, 1424/21, 1424/29 v k.ú. Hluboká nad Vltavou zřídit společnost Hluboká Invest, a.s., se sídlem České Budějovice, Husova 523 (dále "navrhovatel"), která je v řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 22.2.2000 společností "MANE INGENEERING s.r.o." se sídlem v Českých Budějovicích, Okružní 7, konkrétně jednatelem této společnosti panem Ing.Ottou Eiblem.

Řízení o souhlasu k umístění předmětné stavby původně zahájil z vlastního podnětu Okresní úřad v Českých Budějovicích, referát životního prostředí (dále "RŽP OkÚ"), oznámení zn. RŽP 9843/99-246- ze dne 16.11.1999 a v tomto řízení následně svým rozhodnutím zn. RŽP 9843-1/99-246- ze dne 15.12.1999 udělili podle § 12 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále "zákon"), souhlas k umístění stavby golfového hřiště s 18 jamkami v lokalitě Podskalské a Poříčské louky v k.ú. Hluboká nad Vltavou, přičemž současně s odkazem na ustanovení § 66 zákona stanovil podmínky pro umístění stavby. Uvedené rozhodnutí bylo napadeno odvoláními občanských sdružení CALLA Sdružení pro záchranu prostředí a Sdružení Jihočeské matky, o podaných odvolání rozhodlo Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy II., rozhodnutím č.j 810/316/2000/Br-O 15/2000 ze dne 26.6.2000 tak, že napadené rozhodnutí podle ustanovení § 59 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů, změnilo. Změna spočívala v nahrazení výroku prvoinstančního rozhodnutí novým zněním, podle něhož zůstal souhlas udělený podle § 12 odst. 2 zákona zachován, ale odlišně od rozhodnutí orgánu prvého stupně byly koncipovány podmínky stanovené podle § 66 zákona k umístění stavby a provozování golfového hřiště. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 29.6.2000, následně byl vpředu uvedenými občanskými sdruženími podán ministrovi životního prostředí podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení. Ministr životního prostředí na podkladě návrhu zvláštní (rozkladové) komise dospěl k závěru, že podnětem napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem a proto je svým rozhodnutím č.j. M/100686/00, SRK/626/P-1038/00 ze dne 6.10.2000 dle ustanovení § 65 odst. 2 správního řádu změnil tak, že jeho výrok nahradil textem: "Rozhodnutí Okresního úřadu České Budějovice, referátu životního prostředí, ze dne 15.12.1999, č.j. RŽP 9843-1/99-246, se podle ustanovení § 59 odst. 3 ruší a věc se vrací tomuto správnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí." Podle závěru odůvodnění rozhodnutí ministra, které nabylo právní moci dne 11.10.2000, je nezbytné, aby investor v řízení doplnil svoji žádost přesnou specifikací investičního záměru a předložením příslušných podkladových materiálů.

RŽP OkÚ místo toho, aby v souladu s rozhodnutím ministra pokračoval v probíhajícím správním řízení, přijal nový návrh na zahájení řízení ve věci dotčení krajinného rázu výstavbou 18 jamkového golfového hřiště v Hluboké nad Vltavou, podaný jednatelem společnosti "MANE INGENEERING s.r.o." ing. Eiblem dne 13.11.2000 s přílohou - master plánem - doplněný dne 7.12.2000 dopisem ze dne 21.10.2000, označený jako "Doplnění na vydání územního rozhodnutí" , o rozšíření textové části technické zprávy s podrobnějším popisem a zdůvodnění některých pasáží projektantem, stanoviskem ke stavbě od firmy Popela - sadovnictví, krajinářství, návrhem hnojení golfového hřiště včetně ošetřování pesticidy, listy vlastnictví a souhlasem vlastníka (ing. Josefa Půra) se stavbou. RŽP OkÚ navrhovatele neuvědomil, že téže věci již řízení probíhá, takže jeho návrh včetně příloh lze hodnotit pouze jako změnu původního návrhu a doplnění podkladů pro rozhodnutí, ale dopisem zn. RŽP 11 177/2000-246-- ze dne 13.12.2000 oznámil zahájení nového řízení. Použil však přitom nesprávnou formulaci. "Okresní úřad České Budějovice - referát životního prostředí jako orgán státní správy ochrany přírody podle § 77 zákona ve smyslu ustanovení § 18 odst.1 zákona č. 71/1967 o správním řízení..." Přesněji formulace měla být "....oznamuje, že návrhem doručeným dne 13.11.2000 bylo zahájeno řízení...", když promineme, že podání mělo být posouzeno podle jeho obsahu a účastníci řízení pouze vyrozuměni, že správní orgán pokračuje v původním řízení s doplněnými podklady.

V oznámení RŽP OkÚ uvedl výčet podkladů, které jsou u něj k dispozici a z nichž bude vycházet při rozhodování, upustil do místního šetření s tím, že poměry na lokalitě jsou jemu i účastníkům řízení dostatečně známy a stanovil účastníkům řízení a dotčeným orgánům státní správy lhůtu pro vyjádření do 31.1.2001. Současně vyzval navrhovatele k doplnění výpisů z obchodního rejstříku, plné moci k zastupování, souhlasu Města Hluboká nad Vltavou (jakožto dalšího vlastníka pozemků) a k doplnění projektové dokumentace o přesný zákres památných stromů a jejich ochranných pásem včetně možných zásahů do tohoto pásma při stavbě a údržbě golfového hřiště.

Na základě uvedeného oznámení znovu oznámila svou účast v řízení občanská sdružení CALLA a Sdružení Jihočeské matky se do řízení přihlásilo Hnutí Duha České Budějovice. Ve stanovené lhůtě do 31.1.2001 pak RŽP OkÚ obdržel nesouhlasná vyjádření těchto občanských sdružení, souhlasné vyjádření Rybníkářství Hluboká nad Vltavou s požadavkem na vyhodnocení vodohospodářských poměrů v lokalitě s ohledem na stávající vysokou spodní hladinu vody a zohlednění vodohospodářských poměrů při vypouštění a manipulaci s vodou na rybnících a sádkách v oblasti, stanovisko ČIŽP OI České Budějovice (oddělení ochrany přírody) s řadou doporučení k odstranění nedostatků podání spatřovaných ČIŽP a nesouhlasné vyjádření Státního památkového ústavu v Českých Budějovicích z hlediska památkové péče. OS CALLA ke svému vyjádření přiložilo Posouzení vlivu stavby golfového hřiště v lokalitě Podskalská a Poříčská louka v k.ú. Hluboká nad Vltavou na krajinný ráz, které na základě objednávky sdružení zpracovalo v dubnu 2000 ČVUT v Praze, Fakulta architektury, Ústav urbanismu (autoři Doc. Ing.arch. Ivan Vorel, CSc. A Jan Hendrych, Dipl. Landscape Architect) včetně posouzení nově předloženého návrhu hřiště, které vypracoval Doc. Ing.arch. Ivan Vorel, CSc., dne 28. Ledna 2001. Město Hluboká nad Vltavou dne 23.1.2001 předalo RŽP OkÚ posouzení míry vhodnosti introdukce golfového hřiště z aspektů zachování krajinných specifik v k.ú. Hluboká nad Vltavou, které zpracoval v dubnu 2000 Ing.arch. Václav Štěpán, autorizovaný architekt, a kol., s poznámkou, že předpokládané posouzení vyjadřuje názory města a toto žádá o jeho respektování při tvorbě rozhodnutí. Po uplynutí stanovené lhůty, dne 2.2.2001, bylo RŽP OkÚ doručeno vyjádření Zemědělské vodohospodářské správy obsahující upozornění, že pro plné užívání pozemků je nutno akceptovat vodohospodářská doporučení z přiloženého zápisu, sepsaného 30.10.2000 z místního šetření na Podskalské louce. Navrhovatel doplnil plnou moc k zastupování udělenou společnosti "MANE ENGINEERING s.r.o.", vlastní výpis z obchodního rejstříků a dne 16.2.2001 předložil RŽP OkÚ dodatek č. 1/2001 k projektu na stavbu golfového hřiště Hluboká nad Vltavou, zpracovaný panem Kamilem Pilátem.

RŽP OkÚ přípisem zn. RŽP 11 177-1/2000-246- ze dne 22.2.2001 oznámil obdržení dalších podkladů pro řízení (Posouzení ČVUT, Posouzení ing.arch Štěpána a kol., dodatek č.1 k projektu na stavbu golfového hřiště), informoval účastníky řízení a dotčené orgány státní správy, že s uvedenými podklady je možno se v úředních dnech seznámit na RŽP OkÚ a stanovil jim lhůtu pro vyjádření do 31.3.2001. Rozhodnutím zn. RŽP 11 177-2/2000-246- ze dne 26.2.2001 RŽP OkÚ řízení přerušil do 30.3.2001 a vyzval navrhovatele k předložení souhlasu Města Hluboká nad Vltavou se záměrem a výpisu z obchodního rejstříku pro firmu MANE ENGINEERING s.r.o. Požadované doklady byly doplněny.

Dne 28.3.2001 bylo RŽP OkÚ doručeno nesouhlasné vyjádření Sdružení Jihočeské matky s přílohami týkajícími se obnovy historického schodiště v Dobré Vodě u Č. Budějovice podle návrhu ing.arch. Štěpána, dne 30.3.2001 stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, střediska České Budějovice, obsahující požadavky na zpracování a předložení plnohodnotné projektové dokumentace jako dostatečného podkladu pro hodnocení vlivů na zájmy chráněného zákonem č. 114/1992 Sb. A odkaz na předchozí vyjádření AOPAK z 3.3.1999 a 8.12.1999. Týž den bylo Okresnímu úřadu v Českých Budějovicích doručeno nesouhlasné vyjádření OS CALLA, kriticky komentují posouzení zpracované ing.arch. Štěpánem a kol. a poukazují na nové skutečnosti (územní rozhodnutí o terénních úpravách a umístění devítijamkového golfového hřiště)

Okresní úřad České Budějovice, referát životního prostředí, jako orgán státní správy ochrany přírody podle § 77 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, s datem 30.3.2000 (správný rok je nepochybně 2001, přičemž je nutno konstatovat, že stejná chyba v psaní je obsažena i v záhlaví dalších písemností rozesílaných orgánem ochrany přírody v průběhu řízení v roce 2001), tedy den před uplynutím jím stanovené lhůty pro vyjádření účastníků k doplněným podkladům, vydal rozhodnutí zn. RŽP 11 177-3/2000-246- za jímž udělil ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., souhlas k umístění golfového hřiště v lokalitě Podskalské a Poříčské louky v k.ú. Hluboká nad Vltavou. Toto rozhodnutí bylo v zákonné lhůtě napadeno odvoláními občanských sdružení Hnutí Duha, Sdružení Jihočeské matky a CALLA, jejichž obsah je shrnut dále.

Odvolatelé s rozhodnutím nesouhlasí z procesních i věcných důvodů. Především upozorňují na porušení ustanovení § 32 odst. 2 správního řádu tím, že správní orgán nevyužil vyjádření účastníka (tj. Sdružení CALLA) k přesnému zjištění úplného a skutečného stavu věci pro rozhodnutí, když rozhodl před uplynutím jím stanovené lhůty do 31.3.2001, dále že nerespektoval předložený posudek autorů ČVUT Praha z dubna 2000 včetně doplňku z ledna 2001, aniž by těmto posudkům zaujal věcné stanovisko a nereflektoval ani na stanovisko resortní poradní odborné organizace - Agentury ochrany přírody a krajiny. OS CALLA považuje za stěžejní pro posouzení souvisejících otázek podmínky zakotvené v rozhodnutí ministra životního prostředí č.j. M/10068/00, SRK/626/P-1038/00 a v rozhodnutí referátu regionálního rozvoje OkÚ České Budějovice č.j. RR 837/00-334- ze dne 12.12.2000 a konstatuje, že přístup RŽP OkÚ neposiluje v členech sdružení důvěru v orgán státní správy a nepřesvědčuje je o správnosti vydaného správního rozhodnutí ve vztahu k odst. 4 § 3 správního řádu. CALLA konstatuje, že připomínky, které uplatnila v průběhu řízení, nadále platí, stejně jako požadavek respektovat stanoviska Státního ústavu památkové péče, Agentury ochrany přírody a krajiny a ČIŽP odd. ochrany přírody, která byla podána k řízení. Sdružení Jihočeské matky dále namítlo, že navrhovatelem předložené doplňky jsou pouze kosmetického charakteru, ačkoliv ministr životního prostředí předešlá rozhodnutí zrušil a celou kauzu vrátil k novému projednání s požadavkem předložení kvalitativně přijatelnější projektové dokumentace investorem záměru. Pouze CALLA Sdružení pro záchranu prostředí v odvolání navrhlo odvolacímu orgánu, aby napadené rozhodnutí podle § 59 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení pro rozpor s § 3 odst. 4 a § 32 odst. 2 téhož zákona. Další dvě občanská sdružení uvedla jen důvody, které je vedly k podání odvolání, aniž by navrhla, jak má odvolací orgán ve věci rozhodnout.

Okresní úřad v Českých Budějovicích, referát životního prostředí, vyrozuměl účastníky řízení o podaných odvoláních dopisem č.j. 11 177-4/2000-246- ze dne 20.4.2001 a stanovil lhůtu pro vyjádření k jejich obsahu do května 2001. Poslední den lhůty obdržel vyjádření OS CALLA označené jako stanovisko, kterým CALLA doplňuje své odvolání takto: CALLA spatřuje porušení § 33 odst. 2 v tom, že správní orgán rozhodl dříve, než se CALLA mohla vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Odůvodnění rozhodnutí je zcela nedostatečné, protože hodnotí podklady, tj. všechny posudky a stanoviska nikoliv podle jejich obsahu, ale podle jejich autora, což je zcela nesmyslné.

Odvolání spolu se spisem a podklady předloženými navrhovatelem byla dne 28.května 2001 předložena k rozhodnutí odvolacímu orgánu.

Odvolací orgán v souladu s ustanovením § 59 odst. 1 správního řádu přezkoumal napadené rozhodnutí i předcházejícímu správnímu řízení v plném rozsahu, přičemž především selhal, že napadené správní rozhodnutí orgánu ochrany přírody bylo vydáno v řízení, jehož zahájení a vedení bránila překážka litispendence (tj. Překážka zahájeného řízení). V daném případě totiž bylo RŽP OkÚ zahájeno z vlastního podnětu řízení ve věci vydání souhlasu podle § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny k umístění golfového hřiště s 18 jamkami v lokalitě Podskalská a Poříčská louka v .ú. Hluboká nad Vltavou (doručením oznámení o jeho zahájení zn. RŽP 9843/99-246 z 16.11.1999.účastníkům řízení) a toto řízení nebylo ukončeno, když změnou výroku rozhodnutí MŽP, odboru výkonu státní správy II., č.j. 810/316/2000-Br-O 15/2000 ze dne 26.6. 2000, která byla podle § 65 odst. 2 správního řádu provedena rozhodnutím ministra životního prostředí č.j. M/1000686/00 SRK/626/P1038/00 ze dne 6.10.2000, bylo zrušeno rozhodnutí RŽP 9843-1/99-246-Za z 15.12.1999 (vydané v řízení zahájeném zmíněným oznámení z 16.11.1999) a věc tomuto správnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí. Za této situace tedy neměl tentýž správní orgán oznámit zahájení dalšího řízení s totožným předmětem řízení a totožným okruhem účastníků, byť by to bylo na základě nového návrhu investora. Tato zásadní skutečnost byla RŽP OkÚ známa, neboť uvedené rozhodnutí ministra, opatřené doložkou právní moci, mu bylo doručeno dne 19.10.2000.

Správní řád sice institut překážky litispendence výslovně neupravuje, ale tento se stejně jako další obecně aplikované procesně právní principy (např. Překážka věci rozhodnuté) uplatňuje v řízení ve všech odvětvích práva, tedy logicky i ve správním řízení. Skutečnost, že odvoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno v řízení, jehož zahájení a vedení bránila překážka litispendence, je procesní vadou, která sama o sobě působí nezákonnost vydaného správního rozhodnutí, již nelze v odvolávacím řízení odstranit. Jelikož ustanovení § 30 správního řádu na rozdíl např. od občanského soudního řádu ( §104) neumožňuje zastavení správního řízení z důvodu jeho neodstranitelných nedostatků, neměl odvolávací orgán jinou možnost než napadené rozhodnutí, které nemělo být vzhledem k překážce litispendence vydáno, zrušit podle § 59 odst. 2 správního řádu, což má stejné účinky, jako by řízení bylo zastaveno. Listiny, které se k věci vztahují a byly založeny do spisu ve věci zahájené později, se připojí ke spisu, kde bylo řízení zahájeno dříve.

Ačkoliv odvolací orgán není povinen v případě, kdy není rozhodnutí zrušováno podle ustanovení § 59 odst. 3 správního řádu (tj. Zrušeno a věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí), nýbrž podle ustanovení, uvádět poučení podle odst. 2 uvedeného ustanovení, uvádět poučení k dalšímu postupu, považuje přesto za nezbytné upozornit na některé aspekty podstatné pro řádné rozhodnutí o věci, na jejichž řešení by měl orgán prvého stupně rovněž zaměřit svou pozornost, a dále na další zjištěné vady řízení či rozhodnutí, neboť tyto nedostatky by byly v případě, že by napadené rozhodnutí bylo vydáno v řízení původně zahájeném, důvodem pro zrušení tohoto rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání prvoinstančnímu orgánu.

Správní orgán prvého stupně tedy bude pokračovat v dříve zahájeném řízení ve věci souhlasu dle ustanovení § 12 odst. 2 zákona k umístění stavby osmnáctijamkového golfového hřiště. V průběhu řízení by měl návaznost na rozhodnutí ministra životního prostředí především posoudit, zda dokumentace a další podklady, které byly doposud navrhovatelem předloženy, odpovídající požadavku na předložení přesné specifikace záměru. Dostatečnost dokumentace a dalších podkladů je nutno ze strany ochrany přírody posuzovat z hlediska předmětu řízení dle § 12 odst. 2 zákona, tj. Zda poskytují dostatečný a věrohodný podklad pro posouzení zásahu do krajinného rázu, nikoliv z hlediska § 35 odst. 1 stavebního zákona a § 3 vyhlášky MMR č. 132/1998 Sb., což přísluší stavebnímu úřadu příslušnému k vydání územního rozhodnutí. Právě stavební úřad je totiž oprávněn dle § 35 stavebního zákona navrhovatele vyzvat k doplnění návrhu potřebnými údaji nebo podklady. V tomto směru nicméně odvolací orgán podotýká, že návrh, k němuž orgány státní správy hájící v územním řízení zájmy chráněné zvláštními předpisy (dotčené orgány státní správy vydávají opatření v souladu s těmito zvláštními předpisy, by měl být shodný s návrhem na vydání územního rozhodnutí. Zákon o ochraně přírody a krajiny ve vztahu k rozhodnutím předběžné povahy, vydávaným v rámci řízení vedených jinými orgány (typicky stavebními úřady či vodohospodářskými orgány), nespecifikuje jakékoliv náležitosti návrhu na vydání rozhodnutí. Údaje potřebné pro posouzení vlivu umisťovaného záměru nebo nového využití území na krajinný ráz by měly být zřejmé z podkladů, které navrhovatel přikládá stavebnímu úřadu k návrhu na vydání rozhodnutí podle § 35 odst. 4 a 5 vyhlášky MMR č. 132/1998 Sb. Pokud tomu tak není, je orgán ochrany přírody nepochybně oprávněn vyzvat navrhovatele k takovému doplnění podkladů, které jsou pro jeho posouzení nezbytné.

Z předložených spisů odvolávací orgán zjistil, že navrhovatel dosud jako podklady pro vydání rozhodnutí podle § 12 odst. 2 zákona předložil orgánu ochrany přírody prvého stupně jednak nedatovaný master plan "Golf Hluboká nad vltavou" v měřítku 1:2000, zpracovaný panem Kamilem Pilátem, jednak oproti tomuto původnímu výrazně pozměněný a doplněný master plan " Golf Hluboká nad Vltavou - závodní hřiště 18 jamek" (paré č. 2) vyhotovený GET s.r.o. v březnu 1999 a opatřený podpisem a razítkem pana Kamila Piláta s datem 10/2000 (jde patrně o situaci předkládanou k návrhu na vydání územního rozhodnutí podle § 3 odst. 3 vyhl. MMR č. 132/1998 Sb.) Dále byla předložena situace odpovídající pozdějšímu master planu, potvrzená panem Kamilem Pilátem rovněž s datem 10/2000, na níž jsou vyznačeny stromy a jejich ochranná pásma (dub letní - ochranné pásmo d = 22m). Kromě uvedených grafických podkladů navrhovatel postupně předložil písemnosti vypracované panem Pilátem:

• Golf Hluboká nad Vltavou - zadání stavby (z dokumentace nelze zjistit období jeho zpracování), který sestává ze tří částí - A. Průvodní zpráva, B. Souhrnné řešení stavby, souhrnná technická zpráva, C. Organizace výstavby.
• Golfové hřiště Hluboká nad Vltavou - technické řešení stavby, dodatek č. 1/2001 (paré č.2) k projektu na stavbu golfového hřiště Hluboká nad Vltavou, který obsahuje pět písemností majících charakter prohlášení pochybné odborné úrovně, jimiž zpracovatel reaguje na biologické hodnocení z podzimu 1999. V dodatku je začleněno rovněž sdělení zpracovatele biologického hodnocení RNDr. Ing. Richarda Tichého, CSc., ze dne 7.2.2001, adresované ing. Rudolfu Klackovi ve věci managementu golfového hřiště. Ve složce dodatku

je dále založen Doplněk k technické zprávě (nedatovaný, opatřený razítkem a podpisem "MANE ENGINEERING s.r.o., označený jako " Monitoring kvality a výšky hladiny spodní vody", ačkoliv jeho obsah se týká zřízení monitorovacích stanic povrchových vod a odběrů vzorků povrchové vody) a kopie leteckého snímku s lokalizací památných stromů, zpracovanou Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR v roce 1999. Doplnění návrhu na vydání územního rozhodnutí na stavby golfového hřiště Hluboká nad Vltavou (písemnost opět postrádá datum), kterým autor komentuje předložený grafický podklad (master plan 10/2000) a potvrzuje dodržení většiny podmínek (tyto podmínky v podstatě opisuje) stanovených ve výroku rozhodnutí MŽP č.j. 810/316/2000/Br - O 15/2000 z 26.6.20000, který byl změněn vpředu uvedeným rozhodnutím ministra životního prostředí. Přílohy této písemnosti tvoří stanovisko ing. Popely (zpracovatele posouzení krajinného rázu v biologickém hodnocení) hodnotící výstavbu golfového hřiště podle upraveného master planu jako možnou a dvoustránková informace zpracovaná a.s. OSEVA UNI )Ing. I.Našinec, Šlechtitelská stanice Větrov) o obecných zásadách hnojení travních porostů, přihnojování porostů golfových hřišť a jejich pesticidním ošetřování.

Z takto postupně předkládaných podkladů, zejména když obsah podkladů dřívějších je spíše vyvracen než doplňován obsahem podkladů pozdějších, je značně obtížné učinit si komplexní a přesnou představu o záměru navrhovatele, která je naprosto nezbytná pro vydání rozhodnutí vycházejícího ze spolehlivě zjištěného stavu věci, jak vyžadují ustanovení § 3 odst. 4 a §46 správního řádu.

Tvrzenou obtížnost zjištění skutečného stavu věci z podkladů předložených navrhovatelem lze dokumentovat na dvou podstatných aspektech záměru, jejichž jasné zodpovězení je nezbytným předpokladem pro objektivní posouzení dopadu záměru na krajinný ráz. Jedná se o řešení zázemí golfového hřiště a zajištění ochrany dubů.

Všeobecně je známo, že závodní golfové hřiště, o jehož umístění se jedná, se neobejde bez staveb, které tvoří jeho zázemí. Umístění a řešení zázemí však zpracovatel projektu navzdory požadavkům, které byly v řízení opakovaně vzneseny, odmítá začlenit do předpokládaného návrhu - v zadání stavby "Golf Hluboká nad Vltavou" (str. 1) sice konstatuje, že současně s golfovým hřištěm připravuje návrh na zázemí (klubovnu, objekty technického vybavení údržby), ale současně uvádí, že tento návrh bude vyžadovat řízení o stavebním povolení a proto není s dokumentací golfového hřiště spojován. Tento argument je zcestný již z tohoto důvodu, že bez ohledu na to, které konkrétní stavby /terénní úpravy/ budou následně předmětem stavebního řízení, je pro umístění golfového hřiště i jeho zázemí potřebné nejdříve územní rozhodnutí. Bylo by tedy zcela logické předložení návrhu na územní rozhodnutí současně pro oba záměry, které spolu bezprostředně provozně souvisejí (projektant na str. 8 zadání uvádí, že v době dokončení závodního hřiště s plnou kapacitou je nezbytné ve stejném termínu dokončit výstavbu zázemí). Zájem na získání informace, kde a jak hodlá navrhovatel zázemí řešit, je plně legitimní, zejména dozvídáme-li se z bodu 6) doplnění návrhu na vydání územního rozhodnutí, že "předložená dokumentace pro výstavbu golfového hřiště v předkládaném řešení neumísťuje do Podskalské a Poříčské louky žádné jiné stavby kromě popsaných a zakreslených" a stavby zázemí skutečně nejsou v žádném z grafických podkladů předložených orgánu ochrany přírody zakresleny, zatímco v grafickém podkladu (master planu), který tvoří nedílnou součást souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro výstavbu "Golfového hřiště Hluboká nad Vltavou", je klubovna (zmiňovaná v souhlasu, vydaném MŽP, OEK, dne 31.5.2000 pod č.j. P/3970/00, EOK/471/2000, jako II. etapa realizace golfového hřiště) zakreslena v jihovýchodní části Podskalské louky - na pozemku p.č. 1330/1 v k.ú. Hluboká nad Vltavou. Bylo by tedy nepochybně na místě, aby navrhovatel konečně jasně a jednoznačně deklaroval své záměry ohledně umístění zázemí hřiště a umožnil tak komplexní posouzení. Kromě budov mohou mít vliv na krajinný ráz lokality i parkoviště. Parkovací plochy však nejsou v grafickém podkladu vyznačeny a není s nimi vůbec uvažováno ani v podkladech písemných, ač dle vyhlášky č. 138/1997 Sb. Musí být řešeny jako součást stavby nebo provozně neoddělitelná část stavby, jak ve svém rozhodnutí o odvolání zdůraznil nadřízený orgán stavebního úřadu.

Pro zachování krajinného rázu dotčeného území je podstatné zachování dubů. Biologickým hodnocením je zdůrazněna nezbytnost zachování vyrovnaného vodního režimu v lokalitě jako stěžejní podmínka dobrého zdravotního stavu dubů. Vodní režim lokality může být nepochybně ovlivněn melioračními zásahy - závlahami a odvodněním pozemků. Údaje uváděné projektantem v předložených podkladech jsou neúplné a z odborného hlediska podivné. Pokud jde o odvodnění, je v zadání na str. 3 zmíněný důsledný drenážní systém celé plochy a nejbližšího okolí jamkovišť, na str. 5 se uvádí, že na Podskalské louce zůstanou zachovány prvky odvodňovacího systému, které budou součástí návrhu na odvodnění ploch a kondenzaci vody v retencích. Ohledně závlah zadání na str. 4 předpokládá několik rybníčků či jezírek o velikosti max. 800 m2 jako retence na vodu potřebnou k zavlažování jamkovišť a odpališť, na str. 7 zmiňuje elektrickou přípojku k čerpací stanici pro zavlažovací místo napojení, na str. 9 čerpací a podávací stanice zavlažovacího systému.

V původním (referátem regionálního rozvoje OkÚ zrušeném) rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby golfového hřiště s 18 jamkami bylo stanoveno, že závlahová voda bude odebírána z vodovodu. Jasno do této vodohospodářské problematiky, jejíž jasné řešení je nezbytným předpokladem možnosti objektivního posouzení vlivu záměru na zachování dubů, tudíž na krajinný ráz, nevnáší ani kapitola Vodní hospodářství na str. 8 zadání. Podle této kapitoly provede vlastní technologický návrh zavlažovacího systému na základě hlavní koncepce autora hřiště dodavatel, tato část bude předložena jako součást stavebního projektu, ale její charakter nevyžaduje stavební povolení, je pouze brán na vědomí jako běžný "letní vodovod" v zahradách. Dále uvádí, že do problematiky vodního hospodářství patří koncepčně i návrh retencí a ploch na jímání povrchové vody, které budou zásobárnou vody pro zavlažovací systém. Podle dalšího textu bude předmětný návrh zaměřen na úspěšné provedení odvodnění zamokřených ploch, aniž by bylo specifikováno, které konkrétní plochy má autor zadání na mysli. V dodatku č. 1/2001 je zmiňováno rozšíření odvodňovacích součástí historického drenážního systému retencí (část 2 Ochrana obojživelníků a údržba vodotečí), dále je zmínka o finálních úpravách součástí melioračního systému dle závěru biologického hodnocení a obnovení funkce celého melioračního systému obou lokalit nezbytné pro stabilizaci všech přírodních funkcí lokality. V doplnění návrhu na vydání územního rozhodnutí projektant konstatuje, že zdrojem závlahy jamkovišť a odpališť nebude podzemní voda čerpaná z prostoru Podskalské a Poříčské louky, aniž by specifikoval, jak bude zdroj vody pro závlahy zajištěn. Na základě uvedeného nelze než konstatovat, že zásahy do vodního režimu lokality tak, jak jsou projektantem popisovány, naprosto neposkytují dostatečný podklad pro posouzení možných umístění a stavby golfového hřiště na duby. Které jsou předmětem ochrany. Je rovněž nutno podotknout, projektant se dopouští omylu v tvrzení, že k vodohospodářské části stavby není potřebné povolení - stavby k zavlažování a odvodňování pozemků jsou podle § 38 odst. 1 písm. E) zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, vodohospodářskými díly (pokud vodohospodářský orgán příslušný k povolení nerozhodne v pochybnostech jinak), k jejichž zřízení je potřebné povolení vodohospodářského orgánu podle § 9 vodního zákona. Nezbytným podkladem pro vydání tohoto povolení je územní rozhodnutí, z čehož plyne, že již v podkladech pro územní řízení se navrhovatel bude muset s uvažovanými závlahami vypořádat přesnějším způsobem (z obsahu zadání a pozdějších dodatků a doplňků je zřejmé, že jejich autorovi je vodohospodářská problematika velmi vzdálená.

Dle názoru odvolávacího orgánu měla negativní vliv na dodržení zásady objektivní (materiální) pravdy v řízení a rozhodnutí orgánu prvého stupně i skutečnost, že tento orgán naprosto nevzal na zřetel, že v době vydání jeho rozhodnutí již existovala dvě pravomocná rozhodnutí stavebního úřadu (územní rozhodnutí stavebního úřadu Městského úřadu Hluboká nad Vltavou č.j. 2639/2/00/Sm - 328 ze dne 9.8.2000 o využití území pro terénní úpravy Podskalská a Poříčská louka na pozemcích st.p. 1452, p.č. 1330/1, 1424/1, 1424/2, 1424/10, 1424/11, 1424/15, 1424/20, 1424/21 v k.ú. Hluboká nad Vltavou a územní rozhodnutí o využití území pro devítijamkového golfového hřiště Hluboká nad Vltavou na pozemcích p.č. 1424/1, 1424/19, 1424/21). Vydání těchto rozhodnutí, vedoucích fakticky k zahájení prací na výstavbě části golfového hřiště s osmnácti jamkami, k jehož umístění měl být teprve vydán orgánem ochrany přírody souhlas podle § 12 odst. 2 zákona, orgán prvého stupně umožnil stavebnímu úřadu svými vyjádřeními (stanovisky). S touto skutečností a jejími případnými důsledky pro vydání rozhodnutí v dříve zahájeném řízení se orgán prvého stupně nevypořádal v rozhodnutí vůbec, což mu bylo v odvolání občanských sdružení oprávněně vytčeno.

K dalšímu průběhu řízení před orgánem prvého stupně odvolávací orgán podotýká, že orgán prvého stupně by měl upřesnit okruh účastníků v řízení o vydání souhlasu dle § 12 odst. 2 zákona a vzít na vědomí, že v tomto řízení, které je řízením o předběžné otázce, žádný dotčený orgán státní správy nevystupuje, t.j. zejména si uvědomit odlišnost mezi územním řízení podle stavebního zákona a řízením o zásahu do krajinného rázu. Při stanovení okruhu účastníků řízení podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, postupuje orgán ochrany přírody podle § 14 správního řádu. Ve vztahu k odst. 1 tohoto ustanovení odvolávací orgán uvádí, že podle § 12 odst. 2 zákona je typickým rozhodnutím předběžné povahy, které nezasahuje do práv a povinností nikoho jiného než navrhovatele. Práva a povinnosti dalších právních subjektů, které orgán prvého stupně nadbytečně považuje za účastníky řízení (Ing. Půr, Zemědělská vodohospodářská správa), mohou být dotčena až konečným rozhodnutím stavebního úřadu. V souladu s ustanovením § 14 odst. 2 správního řádu přísluší postavení účastníků řízení podle § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny občanským sdružením (pokud splnila zákonem stanovené podmínky) a podle § 71 odst. 3 téhož zákona obci (pokud její orgány nerozhodují v téže věci jako orgány státní správy). Odvolávacímu orgánu ani z rozhodnutí samého ani z ostatní spisové dokumentace není jasné, koho a z jakého titulu považuje orgán prvého stupně za orgán státní správy, jímž reprezentované zájmy, chráněné zvláštním zákonem, by mohly být rozhodnutím podle § 12 odst. 2 zákona dotčeny. Zákon o ochraně přírody a krajiny obsahuje v § 65 pouze ustanovení o dotčení zájmů ochrany přírody, nikoliv o dotčení jiných zájmů a odvolacímu orgánu není známo ustanovení žádného právního předpisu, z něhož by vyplývalo jakémukoliv orgánu státní správy postavení dotčeného orgánu v řízení podle zákona o ochraně přírody krajiny, zejména směřují-li tato řízení nikoliv konečnému rozhodnutí ve věci (jakým je např. Povolení ke kácení dřevin), nýbrž pouze k vydání rozhodnutí předběžné povahy v rámci řízení vedeného stavebním úřadem.

Pokud se však některý státní orgán či instituce k předmětu řízení vyjádřily, je potřeba na tato vyjádření hledět vzhledem k jejich obsahu jako na důkaz ve smyslu § 34 odst. 1 správního řádu Orgánu prvého stupně tudíž doporučujeme, aby odborné stanovisko AOPK použil jako důkazní prostředek pro zjišťování a objasňování skutečného stavu věci a hodnotil je spolu s dalšími listinnými důkazy (Posouzení ČVUT, posouzení ing.arch. Štěpána), které byly v průběhu správního řízení předloženy účastníky řízení (OS CALLA a městem Hluboká nad Vltavou), a to způsobem stanoveným v § 34 odst. 5 správního řádu. Úvahy, kterými bude správní orgán při hodnocení důkazů veden, musí být jasně a přehledně uvedeny v odůvodnění rozhodnutí, a to objektivnějším a přesvědčivějším způsobem, než tomu bylo v rozhodnutí rušeném. Především je nutno náležitě reagovat na obsah a závěry posouzení zpracovaného ČVUT, na které se občanská sdružení odkazují, a vypořádat řádně i další námitky a připomínky, pokud mají vztah ke krajinnému rázu.

Pouze pro úplnost připomínáme, že v oznámení o pokračování v řízení bude potřeba uvést úplný výčet všech podkladů, které bude mít v době jeho rozesílání prvoinstanční orgán k dispozici a vyzvat účastníky řízení, aby se k nim vyjádřili. V zájmu hospodárnosti řízení by bylo nanejvýše žádoucí vyzvat navrhovatele k předložení náležitého podkladu ve smyslu rozhodnutí ministra a tohoto rozhodnutí tak, aby podklady, k nimž se budou účastníci řízení vyjadřovat, byly již kompletní. Závěrem orgán prvého stupně upozorňujeme, že i on je vázán lhůtami, které stanoví, takže nepřichází k úvahu, aby rozhodnutí vydal dříve, než tyto lhůty proběhnou.

Ing. Václav Osovský
ředitel
odboru výkonu státní správy II.

nahoru