Sdružení Calla
  Dnes je 25. září 2024  | Hlavní stránka | Energetika | Ochrana přírody | Odpady | Ekoporadenství | Zpravodaj Ďáblík Anglická vlajka

Ombudsman - Závěrečná zpráva

 

V Brně dne 2. září 2002
Sp. zn.: 1616/2002/VOP/JC




Závěrečná zpráva

ve věci podnětu občanského sdružení Ekologický právní servis týkajícího se
realizace záměru golfového hřiště v k.ú. Hluboká nad Vltavou


A

Dne 24. dubna 2002 jsem na základě podání občanského sdružení Ekologický právní servis (dále též "sdružení"), Tábor, Kostnická 1324, zahájil šetření ve věci jeho stížnosti na postup správních orgánů při realizaci záměru na zřízení golfového hřiště v lokalitě tzv. Poříčské a Podskalské louky v katastrálním území Hluboká nad Vltavou.

B

Sdružení ve svém podnětu namítlo, že v důsledku pochybení správních orgánů, zejména stavebního úřadu Městského úřadu Hluboká nad Vltavou (dále též "stavební úřad") a referátu regionálního rozvoje a referátu životního prostředí Okresního úřadu v Českých Budějovicích (dále též OkÚ-RRR a OkÚ-RŽP) bylo ve zmíněné lokalitě v katastrálním území Hluboká nad Vltavou zřízení cvičné 9jamkové golfové hřiště a provedeny terénní úpravy, které fakticky znamenají zahájení realizace mistrovského 18jamkového golfového hřiště.

Sdružení poukazuje na to, že stavební úřad vedl územní řízení o využití území pro 18jamkové golfové hřiště, přičemž aniž by zmíněné územní řízení ukončil, zahájil územní řízení a vydal územní rozhodnutí o využití území pro terénní úpravy a dále zahájil územní řízení a vydal územní rozhodnutí o využití území pro 9jamkové golfové hřiště. Dle sdružení stavební úřad uvedeným postupem porušil zásadu litispendence (tzv. překážky řízení zahájeného).

Sdružení také zmiňuje, že "povolené" terénní úpravy odpovídají terénním úpravám, které by bylo nutné provést pro realizaci záměru golfového hřiště. Investor tak prostřednictvím stavebním úřadem vydaných územních rozhodnutí získal potřebná správní rozhodnutí pro realizaci svého záměru golfového hřiště, přestože v původně vedeném řízení ve věci využití území pro 18jamkové golfové hřiště nikdy nebylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí a nakonec došlo rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 11. 12. 2001 k jeho zastavení. Porovnáním výroku územního rozhodnutí o využití území pro terénní úpravy ze dne 9. 8. 2000 a územního rozhodnutí o využití pro 9jamkové golfové hřiště ze dne 4. 1. 2001 lze navíc zjistit, že stavební úřad na části týchž parcel "povolil jak terénní úpravy, tak i 9jamkové golfové hřiště.

Ze strany sdružení je dále namítáno porušení ustanovení § 70 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny týkajícího se účastenství občanských sdružení ve správních řízeních, a to ze strany stavebního úřadu, potažmo i okresního a krajského úřadu.


C


V rámci zahájeného šetření jsem si dne 24. 4. 2002 vyžádal stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje, k němuž si sdružení, dle svého sdělení, podalo stížnost na přezkoumání postupu Okresního úřadu v Českých Budějovicích, referátu regionálního rozvoje, při posuzování podnětu k přezkoumání rozhodnutí stavebního úřadu mimo odvolací řízení. Dne 13. 6. 2002 provedli pracovníci Kanceláře veřejné ochránce práv šetření přímo u Městského úřadu v Hluboké nad Vltavou. Následně byl dopisem ze dne 21. 6. 2002 požádán Okresní úřad v Českých Budějovicích o zaslání svého stanoviska a dalších relevantních písemností vydaných referátem životního prostředí.

D

Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právní státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně práv a svobod.

Na úvod bych zdůraznil, že mi jako veřejnému ochránci práv nepříslušelo hodnotit, jakým způsobem mají být pozemky Podskalské a Poříčské louky využity. To, zda umístění golfového hřiště v dané lokalitě je z hlediska zákonem chráněných veřejných zájmů přípustné, je plně záležitostí správního uvážení k tomu odborně vybavených správních orgánů, do jejichž působnosti ochrana těchto veřejných zájmů náleží. Mojí povinností bylo přezkoumat, zda postupy orgánů státní správy v dané věci vykazují soulad se zákony a principy právního státu a dobré správy. Po seznámení s materiály dokumentujícími vývoj celé kauzy nemohu než konstatovat, že tomu tak nebylo.

Zabýval jsem se zejména tím, že byl naplněn ze strany stavebního úřadu resp. tzv. dotčených orgánů státní správy, smysl právní úpravy rozhodování o využití území, který spočívá v komplexním zhodnocení možnosti umístění konkrétního záměru v jeho navržené podobě v konkrétní lokalitě. Nezbytnost komplexního posouzení každého záměru je vyjádřena v § 37 stavebního zákona, kde se stanoví, že stavební úřad posoudí návrh na vydání územního rozhodnutí především z hlediska péče o životní prostředí a potřeby požadovaného opatření v území a jeho důsledků. Dále stavební úřad přezkoumá soulad návrhu s územně plánovací dokumentací, posoudí, zda vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu a požadavkům zvláštních předpisů, pokud posouzení nepřísluší přímo spolupůsobícím správním orgánům. Dle § 126 stavebního zákona dotýká-li se některé řízení vedené podle stavebního zákona zájmů chráněných zvláštními předpisy, rozhodne stavební úřad jen v dohodě, popřípadě se souhlasem orgánů státní správy, který chráněné zájmy hájí. Ze stavebního zákona tedy vyplývají pro postup stavebního úřadu také dvě velmi důležitá pravidla. Ze prvé stavební úřad musí mít v řízení shromážděn dostatek podkladů, aby jak on sám, tak i dotčené orgány správní správy mohly záměr komplexně vyhodnotit (pokud tomu tak není, je povinen vyzvat investora k doplnění návrhu), a za druhé, stavební úřad může rozhodnout jen v součinnosti s dotčenými orgány státní správy, tedy jejich stanoviska a rozhodnutí musí být v řízení doložena, bez nich není oprávněn rozhodnout. Jak níž popsáno, tato pravidla stavební úřad nerespektoval.

Stavební úřady I. i II. stupně od počátku jednoznačně nevymezily, zda při realizaci záměru golfového hřiště půjde ve smyslu stavebního zákona o stavbu či výlučně o provedení terénních úprav. Vyjasnění této otázky má přitom zásadní vliv na způsob projednávání celého záměru podle stavebního zákona. Chybí rovněž posouzení vodohospodářským orgánem podle vodního zákona, což je především pochybením Okresního úřadu v Českých Budějovicích, referátu životního prostředí, jakožto příslušného vodohospodářského orgánu. Poukázat možno i na závažné nedostatky v dokumentaci celého záměru ze strany investora (záležitost přesné specifikace záměru), na něž bylo, a doposud je, účastníky řízení i dotčenými orgány státní správy upozorňováno (viz např. rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 27. 8. 2001 čj. 510/1098/01-O-672/2001), a které nesvědčí o právě poctivém přístupu stavebníka k projednání záměru. V tomto směru bylo povinností stavebního úřadu zjednat účinnou nápravu.

Územní rozhodnutí na 18jamkové golfové hřiště ze dne 15. 9. 2000 vydané stavebním úřadem Městského úřadu v Hluboké nad Vltavou bylo na základě odvolání účastníků řízení, občanského sdružení Jihočeské matky a Sdružení pro záchranu prostředí Calla, zrušeno rozhodnutím Okresního úřadu v Českých Budějovicích, referátu regionálního rozvoje, ze dne 12. 12. 2000 a věc byla vrácena k nového projednání stavebnímu úřadu. Podíváme-li se na toto územní rozhodnutí ze dne 15. 9. 2000 i na odvolací rozhodnutí ze dne 12. 12. 2000, zjistíme, že se zde pracuje s pojmem "stavba" golfového hřiště s 18 jamkami (a že měla obsahovat golfové hřiště s 18 drahami, cvičné hřiště s 9 jamkami, rozvody zavlažovací vody, pískové a vodní překážky). V podmínkách prvoinstančního rozhodnutí se výslovně uvádí, že bude vypracována projektová dokumentaci terénních úprav a zavlažovacího vodovodu a požádáno o jejich povolení. V odvolacím rozhodnutí OkÚ-RRR, kterým byla věc vrácena prvoinstančnímu orgánu, se potom jednoznačně stanoví mimo jiné, že je třeba záměr projednat s vodohospodářských orgánem a v územním rozhodnutí stanovit podmínky pro projektování stavby, a dále i to, že je třeba doložit návrh příslušnými pravomocnými rozhodnutími dle zákona č. 114/1992 Sb. Tyto požadavky nebyly naplněny a řízení zůstalo dlouhodobě neukončeno (stavební úřad rozhodl o zastavení územního řízení teprve svým rozhodnutím ze dne 11. 12. 2001, které nabylo právní moci dne 5. 1. 2002).

Stavební úřad Městského úřadu v Hluboké nad Vltavou nicméně již v době, kdy běželo územní řízení ve věci výstavby 18jamkového golfového hřiště současně vedl územní řízení o využití téhož území pro účel "terénní úpravy Podskalská a Poříčská louka, na základě návrhu Ing. Josefa Půra ze dne 23. 6. 2000 a toto řízení ukončil vydáním rozhodnutí ze dne 9. 8. 2000 o využití území pro shora citovaný účel (prvoinstanční územní rozhodnutí na stavbu 18jamkového golfového hřiště bylo vydáno dne 15. 9. 2000). Stanovil přitom, že dle § 71 odst. 1 stavebního zákona upouští od vydání povolení terénních úprav, a to vzhledem k tomu, že se jimi nemění podstatně vzhled prostředí a odtokové poměry, jsou technicky jednoduché a ve vztahu k okolí bezkonfliktní. Občanským sdružením, která uplatnila u stavebního úřadu generální žádost o poskytování informací o zahajovaných řízeních, v nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny (tato sdružení také na základě svého požadavku ve smyslu § 70 zákona č. 114/1992 Sb. byla účastníky územního řízení ve věci výstavby 18jamkového golfového hřiště), nebylo zahájení řízení vůbec oznámeno.

Je v rozporu s požadavkem právní jistoty, aby probíhala souběžně územní řízení týkající se téhož území, když jeden z návrhů na vydání územního rozhodnutí vylučuje návrh druhý (terénní úpravy za účelem zkvalitnění lučního porostu a 18jamkové golfové hřiště vyžadující naopak odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu). V každém územním řízení je nutno především doložit oprávnění navrhovatele záměr na daném pozemku uskutečnit. Proto pokud u 18jamkového hřiště byla navrhovatelem Hluboká Invest, a.s., musela mít logicky souhlas vlastníka pozemků, tj. Ing. Půra. V takovém případě by ovšem návrh Ing. Půra na vydání rozhodnutí o využití území pro účel "terénní úpravy Podskalská a Poříčská louka" nutně zpochybnil jeho předchozí souhlas společnosti Hluboká Invest, a.s. Tento nesoulad měl být stavebním úřadem bez prodlení vyřešen (tento závěr ostatně učinil i Krajský úřad Jihočeského kraje ve svém stanovisku ze dne 29. 4. 2002 čj. 21/2002 (OREG/373,379/02 - viz str. č. 3 závěr čtvrtého odstavce) a do doby, než se tak stane, nemělo být v územním řízení pro účel terénních úprav pokračováno a už vůbec nemělo být vydáváno rozhodnutí.

V dokumentaci pro územní řízení na terénní úpravy Podskalská a Poříčská louka jsou terénní úpravy popsány jako zemní práce, jež souvisejí ze zlepšením kultur travních porostů a spočívají v úpravě podloží do max. hloubky 50 cm s novou skladbou vrstev v podobě travní povrch, humus a drenážní vrstvy, tj. písek a štěrk. Součástí prací dle dokumentace se konstatuje, že navržené práce povedou ke zlepšení půdní struktury a ke zkvalitnění lučního porostu tak, aby mohl poskytovat odpovídající výnos.

Dle § 38 odst. 1 psím. e) zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, platného v době projednávání záměru (jakož i podle jej nahradivšího zákona č. 254/2001 Sb., o vodách), stavby k zavlažování a odvodňování pozemků se (bez ohledu na svůj rozsah) považují za vodohospodářská díla. Ve smyslu § 9 cit. zákona k jejich zřízení, změnám či zrušení je zapotřebí povolení vodohospodářského orgánu, jakožto speciálního stavebního úřadu (§ 120 stavebního zákona). Provedené odvodnění na pozemcích Podskalské a Poříčského louky, tj. instalace podpovrchových drénů pro odvod vody ze zamokřených lokalit do stávajících povrchových stok, je tedy až do současnosti nepovolenou stavbou. Obecnému stavebnímu úřadu nepřísluší vodohospodářské dílo povolovat, od vydání povolení vodohospodářského díla nelze také upustit. Pokud tak učinil stavební úřad, jednal protiprávně. Povolení dle § 90 zákona o vodách měl vydat Okresní úřad v Českých Budějovicích, referát životního prostředí, resp. měl upozornit, že investor je povinen o toto povolení požádat již ve svém vyjádření k záměru terénních úprav. Komplexní vyjádření k záměru z hlediska vodohospodářského bylo nezbytné tím spíče, že v lokalitě Podskalské a Poříčské louky byly meliorační (odvodňovací) systémy již v minulosti realizovány, navíc vzhledem k blízkosti vodního toku Vltava a spojitosti vodních poměrů lokality s tímto vodním tokem mohla v úvahu přicházet i nutno opatřit si souhlas vodohospodářského orgánu dle § 13 odst. 1 písm. e) zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (souhlas ke stavbám, resp. zemním pracím v zátopových územích).

Jako podklad pro územní rozhodnutí na terénní úpravy Podskalská a Poříčská louka ze dne 9. 8. 2000 bylo, jak z rozhodnutí vyplývá, opatřeno pouze vyjádření OkÚ-RŽP ze dne 10. 7. 2000 čj. 6185/2000-246-Za. V něm se uvádí, že referát životního prostředí nemá námitek k popsaným terénním úpravám. OkÚ-RŽP nicméně upozorňuje, že jsou přerušena správní řízení vedená OkÚ-RŽP a Ministerstvem životního prostředí, jako orgány ochrany přírody, k udělení výjimek z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů, kteří se podle výsledků zpracovaného biologického hodnocení nalézají na lokalitě Poříčské louky. Lze tedy vysledovat, že potencionálně mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny a přímo orgán ochrany přírody na tuto skutečnost stavební úřad upozornil. Žádná výjimka ovšem není v řízení dokladována, chybí též jakékoli vyjádření Ministerstva životního prostředí, jako dotčeného správního orgánu, což je v rozporu s § 126 stavebního zákona. V situaci, kdy občanská sdružení měla podánu ke stavebnímu úřadu generální žádost o poskytování informace o zahajovaných řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb., lze spatřovat v jejich neinformování porušení zákona. Samotný referát životního prostředí ve svém vyjádření ze dne 10. 7. 2000 dále upozorňuje, že parcely, na nichž jsou terénní úpravy plánovány, jsou součástí uvažovaného golfového hřiště, a je proto třeba "zajistit, aby navrhovaná úprava nebyla v rozporu s chystaným projektem golfového hřiště". OkÚ-RŽP tím tedy stavebnímu úřadu připomíná, že jsou zde dva vzájemně si konkurující záměry, tj. terénní úpravy za účelem zkvalitnění lučního porostu a 18jamkové golfové hřiště vyžadující naopak odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (souhlas s trvalým odnětím zemědělské půdy o výměře 67,9091 ha pro výstavbu 18jamkového golfového hřiště v k.ú. Hluboká nad Vltavou byl vydán Ministerstvem životního prostředí již dne 31. 5. 2000). Stavební úřad se i přes toto upozornění tímto rozporem vůbec nezabýval. Nezákonnému postupu se nevyhnul ani OkÚ-RŽP, když v závěru svého vyjádření uvádí, že není důvodu k postupu dle § 70 zákona č. 114/1992 Sb. a k účasti referátu životního prostředí, jako orgánu ochrany přírody, v územním řízení vedeném stavebním úřadem. Dle platných právních předpisů OkÚ-RŽP vůbec nepřísluší řešit otázku účastenství v řízení vedeném stavebním úřadem.

Zcela chybí stanovisko orgánu ochrany přírody (dle § 76 odst. 2 písm. d/ zákona č. 114/1992 Sb., pověřený obecní úřad) z hlediska možného vlivu terénních úprav na památné stromy nacházející se v předmětné lokalitě. Ve vydaném rozhodnutí stavební úřad stanovil podmínku, že "úpravy budou provedeny tak, aby nezasahovaly do vzdálenosti menší než 5 m od hranice ochranných pásem památných stromů". Tato podmínka nebyla při provádění terénních úprav nejméně v jednom případě respektována, dokonce došlo i přímo k porušení § 46 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., když bylo terénními úpravami zasaženo do ochranného pásma památného stromu. Dokládá to znalecký posudek Doc. Ing. Pavla Rohona Csc., ze dne 15. 3. 2002, kde se na str. 2 ve druhém odstavci konstatuje, že u stromu, který je označován jako č. 34, bylo terénními úpravami porušeno ochranné pásmo. Znalec zřejmě z neznalosti právní úpravy o porušení zákona pochybuje, když uvádí, že se v tomto případě jedná prakticky o souš, proto nelze mluvit o stromu jako takovém. Z povahy předmětu ochrany, kterým jsou památné stromy, nicméně vyplývá, že z hlediska časového se ochrana vztahuje na všechna vývojová stadia památného stromu. nelze proto dovodit, že d "odumřením" památného stromu došlo automaticky k zániku zvláštní ochrany. Znamená to, že po celou dobu fyzické existence památného stromu (byť s biologicky vyhaslými funkcemi) je nutné respektovat podmínky vyhlášené ochrany až do doby, kdy nebude předepsaným způsobem ochrana event. zrušena (viz Pekárek, M. aj.: Zákon o ochraně přírody a krajiny a předpisy související. Komentované znění. Brno: Masarykova univerzita 2000). Připomínám, že v případě nedovolených aktivit v rámci ochranného pásma památného stromu nastupují odpovědnostní následky pro toho, kdo se těchto porušení dopustil (§ 86 zákona č. 114/1992 Sb. stanovící povinnosti při odstraňování následků neoprávněných zásahů, resp. § 87 odst. 1 a § 88 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. upravující pokuty - jedná se o působnost pověřeného obecního úřadu).

Ačkoliv bylo stavebním úřadem v Hluboké nad Vltavou dne 15. 9. 2000 vydáno společnosti Hluboká Invest, a.s., zastoupené MANE ENGINEERING, s.r.o., územní rozhodnutí na 18jamkové golfové hřiště na pozemcích parc. č. 1330/1, 1424/1, 1424/2, 1424/15, 1424/20 a 1424/21 v k.ú. Hluboká nad Vltavou (jeho součástí mělo být cvičné 9jamkové hřiště) a toto rozhodnutí bylo napadeno odvoláním, bylo stavebním úřadem na základě návrhu společnosti Hluboká Invest, a.s., zastoupené MANE ENGINEERING, s.r.o. ze dne 24. 10. 2000 na vydání územního rozhodnutí o využití území pro účel "9jamkové golfové hřiště na pozemcích parc. č. 1424/1, 1424/19 a 1424/21 v k.ú. Hluboká nad Vltavou "vedeno další územní řízení ve věci. Zahájení řízení nebylo opětovně občanským sdružením oznámeno. Za dané situace, kdy již probíhalo územní řízení na 18jamkové golfové hřiště, které nebylo ukončeno, nemohl již tentýž správní orgán zahájit a vést další řízení ve věci totožných účastníků s totožným předmětem řízením, neboť zahájení takového řízení a vydání rozhodnutí bránila překážka litispendence, tj. překážka zahájeného řízení. Přesto stavební úřad dne 4. 1. 2001 vydal rozhodnutí o využití území pro účel 9jamkové golfové hřiště na pozemcích parc. č. 1424/1, 1424/19 a 1424/21 v k.ú. Hluboká nad Vltavou. V souvislosti s tímto rozhodnutí vyžadujícím odnětí ze zemědělského půdního fondu lze navíc poznamenat, že na pozemcích parc. č. 1424/1 a 1424/21 byly předchozím územním rozhodnutím ze dne 9. 8. 2000 povoleny terénní úpravy za účelem zkvalitnění lučního porostu tak, aby mohl poskytovat odpovídající výnos.

Pokud jde o podkladová rozhodnutí a stanoviska pro vydání rozhodnutí o využití území pro účel 9jamkové golfové hřiště, je v rozhodnutí zmiňováno vyjádření OkÚ-RŽP ze dne 7. 11. 2000 a 6. 12. 2000, dále souhlas OkÚ-RŽP s odnětím ze zemědělského půdního fondu ze dne 12. 12. 2000 a výjimka Městského úřadu Hluboká nad Vltavou z OTP ze dne 20. 12. 2000.

Ve sdělení ze dne 7. 11. 2000 OkÚ-RŽP konstatuje (po konzultaci problematiky odnětí s Ministerstvem životního prostředí), že bude třeba, aby investor záměru 9jamkového hřiště požádal orgán, který vydával souhlas s trvalým odnětím zemědělské půdy ze ZPF pro stavbu 18jamkového golfového hřiště, tj. Ministerstvo životního prostředí, o vydání změny souhlasu ve věci vynětí parcel ze ZPF. Nicméně žádné takové rozhodnutí spisový materiál neobsahuje, nachází se v něm namísto toho nový souhlas k odnětí pro 9jamkové hřiště vydaný OkÚ-RŽP.

Ze stanoviska ze dne 7. 11. 2000 dále vyplývá, že OkÚ-RŽP patrně neměl k dispozici zcela jasný a konkretizovaný záměr investora. Nasvědčují tomu alespoň jeho formulace, mj. "pokud se týká stanoviska orgánu ochrany přírody referátu životního prostředí k záměru, lze říci, že ke zřízení devíti jamek bez terénních a vodohospodářských úprav, dosetí a dílčí druhové obměně vysévaných travin při zachování stávající výměry travního porostu a nedotčení tzv. žluťuchové louky by neměly být zásadní námitky", resp. "plošky mokřadů při jižní straně zájmové plochy a SZ rybníka (po stranách vodoteče), zejména významný biotop d) snad nejsou (bylo by lépe, aby nebyly) záměrem dotčeny (kompetence pověřeného OÚ Hluboká nad Vltavou)". OkÚ-RŽP dále ve svém sdělení ze dne 7. 11. 2000 doporučuje vyžádat k záměru stanovisko zpracovatele plánu lokálního územního systému ekologické stability. V rozhodnutí o využití území pro účel 9jamkového golfového hřiště není takové stanovisko zmiňováno, stejně tak nelze vysledovat stanovisko pověřeného OÚ Hluboká jako orgánu ochrany přírody. Přestože jde o lokalitu Poříčské louky, na níž se podle zpracovaného biologického hodnocení mají nacházet také zvláště chráněné druhy a k případnému zásahu do jejich prostředí by bylo nezbytné udělení výjimek OkÚ-RŽP, resp. Ministerstvem životního prostředí, jakékoli vyjádření ministerstva k záměru využití území pro 9jamkové golfové hřiště chybí.

Ve stanovisku ze dne 6. 12. 2000 označeném jako "Vyjádření orgánu ochrany přírody k územnímu řízení ve věci změny využití území z louky na ostatní plochu pro devítijamkové golfové hřiště" OkÚ-RŽP, jako orgán ochrany přírody, nemá námitek ke změně využití území za předpokladu dodržení podmínek předchozího vyjádření ze dne 7. 11. 2000. Dále konstatuje, že nebude zahajovat žádné vlastní řízení ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. I ve svém stanovisku ze dne 6. 12. 2000 OkÚ-RŽP uvádí, že není důvodu k postupu dle § 70 zákona č. 114/1992 Sb. (oznámení zahájeného řízení sdružením s možností jejich přihlášení do řízení). K tomu nezbývá než zopakovat, že OkÚ-RŽP nepřísluší otázky účastenství v územním řízení řešit.

V současnosti stále neexistuje pravomocné rozhodnutí o udělení souhlasu k zásahu do krajinného rázu v souvislosti s plánovaným záměrem výstavby 18jamkového golfového hřiště. V dané věci bylo Ministerstvem životního prostředí rozhodnuto dne 24. 6. 2002 pod čj. 520/479/02 tak, že rozhodnutí OkÚ-RŽP ze dne 11. 12. 2001 čj. RŽP 8451-1/2001-246-Za o udělení souhlasu k zásahu se ruší a věc se vrací k novému projednání a rozhodnutí. Svým rozhodnutím ministerstvo zavázalo OkÚ-RŽP k tomu, aby v dalším řízení vyjasnil otázky možného ovlivnění vodního režimu lokality, resp. doprovodné výstavby tzv. zázemí, bez nichž nelze rozhodnout. Za významnou považuji také zmínku "o rozvedení vodovodu v zemi", jež se objevuje na str. 6 rozhodnutí ministerstva (v části označené jako "Poznatky z pochůzky odvolacího orgánu v terénu"), jelikož se nikde v materiálech, které mám k dispozici nehovoří o tom, že by bylo toto vodohospodářské dílo speciálním stavebním úřadem pravomocně povoleno.

Vyhodnotím-li dosavadní správní řízení ve věci a přihlédnu k tomu, že byť až doposud nebylo v souvislosti s výstavbou 18jamkového hřiště v lokalitě Podskalské a Poříčské louky (záměr měl zahrnovat golfové hřiště a 18 drahami, cvičné hřiště s 9 jamkami, rozvody zavlažovací vody, pískové a vodní překážky), vydáno rozhodnutí o souhlasu dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. k zásahu do krajinného rázu, existuje již a je v provozu, 9jamkové hřiště a jsou provedeny terénní úpravy a některé stavby nezbytné k provozování 18jamkového golfového hřiště (odvodnění, patrně i zavlažovací vodovod), vychází mi, že investor realizuje celý původní záměr "schůdnější" cestou projednání jeho dílčích částí (tj. 9jamkové golfové cvičné hřiště, terénní úpravy) bez "komplikací" v podobě nutnosti zajistit souhlas k zásahu do krajinného rázu, příp. výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů, a bez "přitěžující" účasti občanských sdružení. Takový postup je v rozporu se základními principy demokratického právního státu i dobré správy a v souvislostech daného případu se rovná účelovému obcházení zákona. Je s podivem, že do věci zainteresované správní orgány (s výjimkou Ministerstva životního prostředí, které na nezákonné postupy ve svých rozhodnutích upozorňuje), včetně těch, k nimž byly podány opravné prostředky (Okresní úřad v Českých Budějovicích, referát regionálního rozvoje, Krajský úřad Jihočeského kraje), tyto postupy tolerovaly, a ani na další nezákonnosti, k nimž v jednotlivých řízeních docházelo (chybějící stanoviska, nepovolená stavba vodohospodářského díla, překážka litispendence, zamezení účasti sdružení v řízeních neoznámením zahájení řízení) nereflektovaly.

K nápravě bude zapotřebí v prvé řadě pravomocně ukončit řízení o souhlasu k zásahu do krajinného rázu dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. Byť totiž byly provedené terénní úpravy deklarovány pro účel zkvalitnění lučního porostu, lze dovodit již z toho, že až doposud nebyl vzat zpět návrh na vydání souhlasu k zásahu do krajinného rázu, že investor spolu s vlastníkem pozemků trvá na realizaci záměru 18jamkového golfového hřiště. V řízení o souhlasu dle § 12 musí být proto rozhodnuto z pohledu veřejného zájmu na ochraně krajinného rázu, zda lze pozemky Podskalské a Poříčské louky využít pro záměr 18jamkového golfového hřiště a popřípadě, za jakých konkrétních podmínek. Musí být k dispozici také všechna další nezbytná rozhodnutí dle zákona č. 114/1992 Sb. (např. výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů). Teprve poté je možno pravomocně ukončit další řízení, jež by byla k provozování 18jamkového golfového hřiště nutná podle stavebního zákona, tj. územní řízení (o využití území, o umístění stavby) a navazující stavební řízení (stavby zázemí golfového hřiště). Dále je samozřejmě nezbytné projednat záměr komplexně z hlediska vodoprávního a pokud jde o již realizovanou stavbu odvodnění (popř. i zavlažovacího vodovodu), zahájit ze strany speciálního stavebního úřadu řízení dle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona o odstranění stavby (odstranění stavby se nenařídí pouze tehdy, pokud stavebník prokáže, že stavba je v souladu s veřejným zájmem a jestliže stavebník podá žádost o její dodatečné povolení, přičemž k žádosti předloží všechny podklady a doklady jako k žádosti o stavební povolení). Jak již bylo zmíněno v souvislosti s porušením ochranného pásma památného stromu je třeba přistoupit rovněž k uplatnění odpovědnostních následků správními orgány.

Ve světle skutečností v této Závěrečné zprávě zmíněných bude dále nutno znovu zvážit ze strany správních úřadů příslušných k přezkoumání pravomocných územních rozhodnutí ve věci (9jamkové cvičné golfové hřiště, terénní úpravy) aplikaci těchto institutů. Nicméně bez ohledu na platnost těchto rozhodnutí, je v působnosti orgánů ochrany přírody ve smyslu § 66 (resp. § 80 odst. 2) zákona č. 114/1992 Sb. omezit nebo zastavit činnost, jež by mohla způsobit nedovolenou změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost i zakázat (byť by se jednalo o činnost povolenou).

O výsledku mého šetření budou vyrozuměni občanské sdružení Ekologický právní servis, tajemník Městského úřadu v Hluboké nad Vltavou, p. Jan Piskač, přednosta Okresního úřadu v Českých Budějovicích, JUDr. Josef Šíma, a vedoucí odboru regionálního rozvoje, územního a stavebního řízení a investic Krajského úřadu Jihočeského kraje, Dr. Bc. Ludvík Zíma. V souladu s ustanovením § 18 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, se správní úřad současně vyzývají, aby se ke zjištěním ve lhůtě 30 dnů vyjádřily a sdělily opatření k nápravě.

JUDr. Otakar M o t e j l
veřejný ochránce práv


 

 

nahoru

 © 2000 Calla
Calla   |   Fráni Šrámka 35, 370 01 České Budějovice   |   tel: 384 971 930, fax: 384 971 939   |   calla(at)calla.cz