|
Ombudsman - Závěrečná zpráva
 |
V Brně dne 2. září 2002
Sp. zn.: 1616/2002/VOP/JC
Závěrečná zpráva
ve věci podnětu občanského sdružení Ekologický právní servis týkajícího se
realizace záměru golfového hřiště v k.ú. Hluboká nad Vltavou
A
Dne 24. dubna 2002 jsem na základě podání občanského sdružení Ekologický právní
servis (dále též "sdružení"), Tábor, Kostnická 1324, zahájil šetření ve věci
jeho stížnosti na postup správních orgánů při realizaci záměru na zřízení
golfového hřiště v lokalitě tzv. Poříčské a Podskalské louky v katastrálním
území Hluboká nad Vltavou.
B
Sdružení ve svém podnětu namítlo, že v důsledku pochybení správních orgánů,
zejména stavebního úřadu Městského úřadu Hluboká nad Vltavou (dále též "stavební
úřad") a referátu regionálního rozvoje a referátu životního prostředí Okresního
úřadu v Českých Budějovicích (dále též OkÚ-RRR a OkÚ-RŽP) bylo ve zmíněné
lokalitě v katastrálním území Hluboká nad Vltavou zřízení cvičné 9jamkové
golfové hřiště a provedeny terénní úpravy, které fakticky znamenají zahájení
realizace mistrovského 18jamkového golfového hřiště.
Sdružení poukazuje na to, že stavební úřad vedl územní řízení o využití území
pro 18jamkové golfové hřiště, přičemž aniž by zmíněné územní řízení ukončil,
zahájil územní řízení a vydal územní rozhodnutí o využití území pro terénní
úpravy a dále zahájil územní řízení a vydal územní rozhodnutí o využití území
pro 9jamkové golfové hřiště. Dle sdružení stavební úřad uvedeným postupem
porušil zásadu litispendence (tzv. překážky řízení zahájeného).
Sdružení také zmiňuje, že "povolené" terénní úpravy odpovídají terénním úpravám,
které by bylo nutné provést pro realizaci záměru golfového hřiště. Investor tak
prostřednictvím stavebním úřadem vydaných územních rozhodnutí získal potřebná
správní rozhodnutí pro realizaci svého záměru golfového hřiště, přestože v
původně vedeném řízení ve věci využití území pro 18jamkové golfové hřiště nikdy
nebylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí a nakonec došlo rozhodnutím
stavebního úřadu ze dne 11. 12. 2001 k jeho zastavení. Porovnáním výroku
územního rozhodnutí o využití území pro terénní úpravy ze dne 9. 8. 2000 a
územního rozhodnutí o využití pro 9jamkové golfové hřiště ze dne 4. 1. 2001 lze
navíc zjistit, že stavební úřad na části týchž parcel "povolil jak terénní
úpravy, tak i 9jamkové golfové hřiště.
Ze strany sdružení je dále namítáno porušení ustanovení § 70 odst. 2 zákona o
ochraně přírody a krajiny týkajícího se účastenství občanských sdružení ve
správních řízeních, a to ze strany stavebního úřadu, potažmo i okresního a
krajského úřadu.
C
V rámci zahájeného šetření jsem si dne 24. 4. 2002 vyžádal stanovisko Krajského
úřadu Jihočeského kraje, k němuž si sdružení, dle svého sdělení, podalo stížnost
na přezkoumání postupu Okresního úřadu v Českých Budějovicích, referátu
regionálního rozvoje, při posuzování podnětu k přezkoumání rozhodnutí stavebního
úřadu mimo odvolací řízení. Dne 13. 6. 2002 provedli pracovníci Kanceláře
veřejné ochránce práv šetření přímo u Městského úřadu v Hluboké nad Vltavou.
Následně byl dopisem ze dne 21. 6. 2002 požádán Okresní úřad v Českých
Budějovicích o zaslání svého stanoviska a dalších relevantních písemností
vydaných referátem životního prostředí.
D
Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před
jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu
s právem, neodpovídá principům demokratického právní státu a dobré správy, jakož
i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně práv a svobod.
Na úvod bych zdůraznil, že mi jako veřejnému ochránci práv nepříslušelo
hodnotit, jakým způsobem mají být pozemky Podskalské a Poříčské louky využity.
To, zda umístění golfového hřiště v dané lokalitě je z hlediska zákonem
chráněných veřejných zájmů přípustné, je plně záležitostí správního uvážení k
tomu odborně vybavených správních orgánů, do jejichž působnosti ochrana těchto
veřejných zájmů náleží. Mojí povinností bylo přezkoumat, zda postupy orgánů
státní správy v dané věci vykazují soulad se zákony a principy právního státu a
dobré správy. Po seznámení s materiály dokumentujícími vývoj celé kauzy nemohu
než konstatovat, že tomu tak nebylo.
Zabýval jsem se zejména tím, že byl naplněn ze strany stavebního úřadu resp.
tzv. dotčených orgánů státní správy, smysl právní úpravy rozhodování o využití
území, který spočívá v komplexním zhodnocení možnosti umístění konkrétního
záměru v jeho navržené podobě v konkrétní lokalitě. Nezbytnost komplexního
posouzení každého záměru je vyjádřena v § 37 stavebního zákona, kde se stanoví,
že stavební úřad posoudí návrh na vydání územního rozhodnutí především z
hlediska péče o životní prostředí a potřeby požadovaného opatření v území a jeho
důsledků. Dále stavební úřad přezkoumá soulad návrhu s územně plánovací
dokumentací, posoudí, zda vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu a
požadavkům zvláštních předpisů, pokud posouzení nepřísluší přímo spolupůsobícím
správním orgánům. Dle § 126 stavebního zákona dotýká-li se některé řízení vedené
podle stavebního zákona zájmů chráněných zvláštními předpisy, rozhodne stavební
úřad jen v dohodě, popřípadě se souhlasem orgánů státní správy, který chráněné
zájmy hájí. Ze stavebního zákona tedy vyplývají pro postup stavebního úřadu také
dvě velmi důležitá pravidla. Ze prvé stavební úřad musí mít v řízení shromážděn
dostatek podkladů, aby jak on sám, tak i dotčené orgány správní správy mohly
záměr komplexně vyhodnotit (pokud tomu tak není, je povinen vyzvat investora k
doplnění návrhu), a za druhé, stavební úřad může rozhodnout jen v součinnosti s
dotčenými orgány státní správy, tedy jejich stanoviska a rozhodnutí musí být v
řízení doložena, bez nich není oprávněn rozhodnout. Jak níž popsáno, tato
pravidla stavební úřad nerespektoval.
Stavební úřady I. i II. stupně od počátku jednoznačně nevymezily, zda při
realizaci záměru golfového hřiště půjde ve smyslu stavebního zákona o stavbu či
výlučně o provedení terénních úprav. Vyjasnění této otázky má přitom zásadní
vliv na způsob projednávání celého záměru podle stavebního zákona. Chybí rovněž
posouzení vodohospodářským orgánem podle vodního zákona, což je především
pochybením Okresního úřadu v Českých Budějovicích, referátu životního prostředí,
jakožto příslušného vodohospodářského orgánu. Poukázat možno i na závažné
nedostatky v dokumentaci celého záměru ze strany investora (záležitost přesné
specifikace záměru), na něž bylo, a doposud je, účastníky řízení i dotčenými
orgány státní správy upozorňováno (viz např. rozhodnutí Ministerstva životního
prostředí ze dne 27. 8. 2001 čj. 510/1098/01-O-672/2001), a které nesvědčí o
právě poctivém přístupu stavebníka k projednání záměru. V tomto směru bylo
povinností stavebního úřadu zjednat účinnou nápravu.
Územní rozhodnutí na 18jamkové golfové hřiště ze dne 15. 9. 2000 vydané
stavebním úřadem Městského úřadu v Hluboké nad Vltavou bylo na základě odvolání
účastníků řízení, občanského sdružení Jihočeské matky a Sdružení pro záchranu
prostředí Calla, zrušeno rozhodnutím Okresního úřadu v Českých Budějovicích,
referátu regionálního rozvoje, ze dne 12. 12. 2000 a věc byla vrácena k nového
projednání stavebnímu úřadu. Podíváme-li se na toto územní rozhodnutí ze dne 15.
9. 2000 i na odvolací rozhodnutí ze dne 12. 12. 2000, zjistíme, že se zde
pracuje s pojmem "stavba" golfového hřiště s 18 jamkami (a že měla obsahovat
golfové hřiště s 18 drahami, cvičné hřiště s 9 jamkami, rozvody zavlažovací
vody, pískové a vodní překážky). V podmínkách prvoinstančního rozhodnutí se
výslovně uvádí, že bude vypracována projektová dokumentaci terénních úprav a
zavlažovacího vodovodu a požádáno o jejich povolení. V odvolacím rozhodnutí OkÚ-RRR,
kterým byla věc vrácena prvoinstančnímu orgánu, se potom jednoznačně stanoví
mimo jiné, že je třeba záměr projednat s vodohospodářských orgánem a v územním
rozhodnutí stanovit podmínky pro projektování stavby, a dále i to, že je třeba
doložit návrh příslušnými pravomocnými rozhodnutími dle zákona č. 114/1992 Sb.
Tyto požadavky nebyly naplněny a řízení zůstalo dlouhodobě neukončeno (stavební
úřad rozhodl o zastavení územního řízení teprve svým rozhodnutím ze dne 11. 12.
2001, které nabylo právní moci dne 5. 1. 2002).
Stavební úřad Městského úřadu v Hluboké nad Vltavou nicméně již v době, kdy
běželo územní řízení ve věci výstavby 18jamkového golfového hřiště současně vedl
územní řízení o využití téhož území pro účel "terénní úpravy Podskalská a
Poříčská louka, na základě návrhu Ing. Josefa Půra ze dne 23. 6. 2000 a toto
řízení ukončil vydáním rozhodnutí ze dne 9. 8. 2000 o využití území pro shora
citovaný účel (prvoinstanční územní rozhodnutí na stavbu 18jamkového golfového
hřiště bylo vydáno dne 15. 9. 2000). Stanovil přitom, že dle § 71 odst. 1
stavebního zákona upouští od vydání povolení terénních úprav, a to vzhledem k
tomu, že se jimi nemění podstatně vzhled prostředí a odtokové poměry, jsou
technicky jednoduché a ve vztahu k okolí bezkonfliktní. Občanským sdružením,
která uplatnila u stavebního úřadu generální žádost o poskytování informací o
zahajovaných řízeních, v nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny
(tato sdružení také na základě svého požadavku ve smyslu § 70 zákona č. 114/1992
Sb. byla účastníky územního řízení ve věci výstavby 18jamkového golfového
hřiště), nebylo zahájení řízení vůbec oznámeno.
Je v rozporu s požadavkem právní jistoty, aby probíhala souběžně územní řízení
týkající se téhož území, když jeden z návrhů na vydání územního rozhodnutí
vylučuje návrh druhý (terénní úpravy za účelem zkvalitnění lučního porostu a
18jamkové golfové hřiště vyžadující naopak odnětí půdy ze zemědělského půdního
fondu). V každém územním řízení je nutno především doložit oprávnění
navrhovatele záměr na daném pozemku uskutečnit. Proto pokud u 18jamkového hřiště
byla navrhovatelem Hluboká Invest, a.s., musela mít logicky souhlas vlastníka
pozemků, tj. Ing. Půra. V takovém případě by ovšem návrh Ing. Půra na vydání
rozhodnutí o využití území pro účel "terénní úpravy Podskalská a Poříčská louka"
nutně zpochybnil jeho předchozí souhlas společnosti Hluboká Invest, a.s. Tento
nesoulad měl být stavebním úřadem bez prodlení vyřešen (tento závěr ostatně
učinil i Krajský úřad Jihočeského kraje ve svém stanovisku ze dne 29. 4. 2002 čj.
21/2002 (OREG/373,379/02 - viz str. č. 3 závěr čtvrtého odstavce) a do doby, než
se tak stane, nemělo být v územním řízení pro účel terénních úprav pokračováno a
už vůbec nemělo být vydáváno rozhodnutí.
V dokumentaci pro územní řízení na terénní úpravy Podskalská a Poříčská louka
jsou terénní úpravy popsány jako zemní práce, jež souvisejí ze zlepšením kultur
travních porostů a spočívají v úpravě podloží do max. hloubky 50 cm s novou
skladbou vrstev v podobě travní povrch, humus a drenážní vrstvy, tj. písek a
štěrk. Součástí prací dle dokumentace se konstatuje, že navržené práce povedou
ke zlepšení půdní struktury a ke zkvalitnění lučního porostu tak, aby mohl
poskytovat odpovídající výnos.
Dle § 38 odst. 1 psím. e) zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, platného v době
projednávání záměru (jakož i podle jej nahradivšího zákona č. 254/2001 Sb., o
vodách), stavby k zavlažování a odvodňování pozemků se (bez ohledu na svůj
rozsah) považují za vodohospodářská díla. Ve smyslu § 9 cit. zákona k jejich
zřízení, změnám či zrušení je zapotřebí povolení vodohospodářského orgánu,
jakožto speciálního stavebního úřadu (§ 120 stavebního zákona). Provedené
odvodnění na pozemcích Podskalské a Poříčského louky, tj. instalace
podpovrchových drénů pro odvod vody ze zamokřených lokalit do stávajících
povrchových stok, je tedy až do současnosti nepovolenou stavbou. Obecnému
stavebnímu úřadu nepřísluší vodohospodářské dílo povolovat, od vydání povolení
vodohospodářského díla nelze také upustit. Pokud tak učinil stavební úřad,
jednal protiprávně. Povolení dle § 90 zákona o vodách měl vydat Okresní úřad v
Českých Budějovicích, referát životního prostředí, resp. měl upozornit, že
investor je povinen o toto povolení požádat již ve svém vyjádření k záměru
terénních úprav. Komplexní vyjádření k záměru z hlediska vodohospodářského bylo
nezbytné tím spíče, že v lokalitě Podskalské a Poříčské louky byly meliorační
(odvodňovací) systémy již v minulosti realizovány, navíc vzhledem k blízkosti
vodního toku Vltava a spojitosti vodních poměrů lokality s tímto vodním tokem
mohla v úvahu přicházet i nutno opatřit si souhlas vodohospodářského orgánu dle
§ 13 odst. 1 písm. e) zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (souhlas ke stavbám,
resp. zemním pracím v zátopových územích).
Jako podklad pro územní rozhodnutí na terénní úpravy Podskalská a Poříčská louka
ze dne 9. 8. 2000 bylo, jak z rozhodnutí vyplývá, opatřeno pouze vyjádření OkÚ-RŽP
ze dne 10. 7. 2000 čj. 6185/2000-246-Za. V něm se uvádí, že referát životního
prostředí nemá námitek k popsaným terénním úpravám. OkÚ-RŽP nicméně upozorňuje,
že jsou přerušena správní řízení vedená OkÚ-RŽP a Ministerstvem životního
prostředí, jako orgány ochrany přírody, k udělení výjimek z ochranných podmínek
zvláště chráněných druhů živočichů, kteří se podle výsledků zpracovaného
biologického hodnocení nalézají na lokalitě Poříčské louky. Lze tedy vysledovat,
že potencionálně mohly být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny a přímo orgán
ochrany přírody na tuto skutečnost stavební úřad upozornil. Žádná výjimka ovšem
není v řízení dokladována, chybí též jakékoli vyjádření Ministerstva životního
prostředí, jako dotčeného správního orgánu, což je v rozporu s § 126 stavebního
zákona. V situaci, kdy občanská sdružení měla podánu ke stavebnímu úřadu
generální žádost o poskytování informace o zahajovaných řízeních, při nichž
mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle zákona č.
114/1992 Sb., lze spatřovat v jejich neinformování porušení zákona. Samotný
referát životního prostředí ve svém vyjádření ze dne 10. 7. 2000 dále
upozorňuje, že parcely, na nichž jsou terénní úpravy plánovány, jsou součástí
uvažovaného golfového hřiště, a je proto třeba "zajistit, aby navrhovaná úprava
nebyla v rozporu s chystaným projektem golfového hřiště". OkÚ-RŽP tím tedy
stavebnímu úřadu připomíná, že jsou zde dva vzájemně si konkurující záměry, tj.
terénní úpravy za účelem zkvalitnění lučního porostu a 18jamkové golfové hřiště
vyžadující naopak odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (souhlas s trvalým
odnětím zemědělské půdy o výměře 67,9091 ha pro výstavbu 18jamkového golfového
hřiště v k.ú. Hluboká nad Vltavou byl vydán Ministerstvem životního prostředí
již dne 31. 5. 2000). Stavební úřad se i přes toto upozornění tímto rozporem
vůbec nezabýval. Nezákonnému postupu se nevyhnul ani OkÚ-RŽP, když v závěru
svého vyjádření uvádí, že není důvodu k postupu dle § 70 zákona č. 114/1992 Sb.
a k účasti referátu životního prostředí, jako orgánu ochrany přírody, v územním
řízení vedeném stavebním úřadem. Dle platných právních předpisů OkÚ-RŽP vůbec
nepřísluší řešit otázku účastenství v řízení vedeném stavebním úřadem.
Zcela chybí stanovisko orgánu ochrany přírody (dle § 76 odst. 2 písm. d/ zákona
č. 114/1992 Sb., pověřený obecní úřad) z hlediska možného vlivu terénních úprav
na památné stromy nacházející se v předmětné lokalitě. Ve vydaném rozhodnutí
stavební úřad stanovil podmínku, že "úpravy budou provedeny tak, aby
nezasahovaly do vzdálenosti menší než 5 m od hranice ochranných pásem památných
stromů". Tato podmínka nebyla při provádění terénních úprav nejméně v jednom
případě respektována, dokonce došlo i přímo k porušení § 46 odst. 3 zákona č.
114/1992 Sb., když bylo terénními úpravami zasaženo do ochranného pásma
památného stromu. Dokládá to znalecký posudek Doc. Ing. Pavla Rohona Csc., ze
dne 15. 3. 2002, kde se na str. 2 ve druhém odstavci konstatuje, že u stromu,
který je označován jako č. 34, bylo terénními úpravami porušeno ochranné pásmo.
Znalec zřejmě z neznalosti právní úpravy o porušení zákona pochybuje, když
uvádí, že se v tomto případě jedná prakticky o souš, proto nelze mluvit o stromu
jako takovém. Z povahy předmětu ochrany, kterým jsou památné stromy, nicméně
vyplývá, že z hlediska časového se ochrana vztahuje na všechna vývojová stadia
památného stromu. nelze proto dovodit, že d "odumřením" památného stromu došlo
automaticky k zániku zvláštní ochrany. Znamená to, že po celou dobu fyzické
existence památného stromu (byť s biologicky vyhaslými funkcemi) je nutné
respektovat podmínky vyhlášené ochrany až do doby, kdy nebude předepsaným
způsobem ochrana event. zrušena (viz Pekárek, M. aj.: Zákon o ochraně přírody a
krajiny a předpisy související. Komentované znění. Brno: Masarykova univerzita
2000). Připomínám, že v případě nedovolených aktivit v rámci ochranného pásma
památného stromu nastupují odpovědnostní následky pro toho, kdo se těchto
porušení dopustil (§ 86 zákona č. 114/1992 Sb. stanovící povinnosti při
odstraňování následků neoprávněných zásahů, resp. § 87 odst. 1 a § 88 odst. 1
zákona č. 114/1992 Sb. upravující pokuty - jedná se o působnost pověřeného
obecního úřadu).
Ačkoliv bylo stavebním úřadem v Hluboké nad Vltavou dne 15. 9. 2000 vydáno
společnosti Hluboká Invest, a.s., zastoupené MANE ENGINEERING, s.r.o., územní
rozhodnutí na 18jamkové golfové hřiště na pozemcích parc. č. 1330/1, 1424/1,
1424/2, 1424/15, 1424/20 a 1424/21 v k.ú. Hluboká nad Vltavou (jeho součástí
mělo být cvičné 9jamkové hřiště) a toto rozhodnutí bylo napadeno odvoláním, bylo
stavebním úřadem na základě návrhu společnosti Hluboká Invest, a.s., zastoupené
MANE ENGINEERING, s.r.o. ze dne 24. 10. 2000 na vydání územního rozhodnutí o
využití území pro účel "9jamkové golfové hřiště na pozemcích parc. č. 1424/1,
1424/19 a 1424/21 v k.ú. Hluboká nad Vltavou "vedeno další územní řízení ve
věci. Zahájení řízení nebylo opětovně občanským sdružením oznámeno. Za dané
situace, kdy již probíhalo územní řízení na 18jamkové golfové hřiště, které
nebylo ukončeno, nemohl již tentýž správní orgán zahájit a vést další řízení ve
věci totožných účastníků s totožným předmětem řízením, neboť zahájení takového
řízení a vydání rozhodnutí bránila překážka litispendence, tj. překážka
zahájeného řízení. Přesto stavební úřad dne 4. 1. 2001 vydal rozhodnutí o
využití území pro účel 9jamkové golfové hřiště na pozemcích parc. č. 1424/1,
1424/19 a 1424/21 v k.ú. Hluboká nad Vltavou. V souvislosti s tímto rozhodnutí
vyžadujícím odnětí ze zemědělského půdního fondu lze navíc poznamenat, že na
pozemcích parc. č. 1424/1 a 1424/21 byly předchozím územním rozhodnutím ze dne
9. 8. 2000 povoleny terénní úpravy za účelem zkvalitnění lučního porostu tak,
aby mohl poskytovat odpovídající výnos.
Pokud jde o podkladová rozhodnutí a stanoviska pro vydání rozhodnutí o využití
území pro účel 9jamkové golfové hřiště, je v rozhodnutí zmiňováno vyjádření OkÚ-RŽP
ze dne 7. 11. 2000 a 6. 12. 2000, dále souhlas OkÚ-RŽP s odnětím ze zemědělského
půdního fondu ze dne 12. 12. 2000 a výjimka Městského úřadu Hluboká nad Vltavou
z OTP ze dne 20. 12. 2000.
Ve sdělení ze dne 7. 11. 2000 OkÚ-RŽP konstatuje (po konzultaci problematiky
odnětí s Ministerstvem životního prostředí), že bude třeba, aby investor záměru
9jamkového hřiště požádal orgán, který vydával souhlas s trvalým odnětím
zemědělské půdy ze ZPF pro stavbu 18jamkového golfového hřiště, tj. Ministerstvo
životního prostředí, o vydání změny souhlasu ve věci vynětí parcel ze ZPF.
Nicméně žádné takové rozhodnutí spisový materiál neobsahuje, nachází se v něm
namísto toho nový souhlas k odnětí pro 9jamkové hřiště vydaný OkÚ-RŽP.
Ze stanoviska ze dne 7. 11. 2000 dále vyplývá, že OkÚ-RŽP patrně neměl k
dispozici zcela jasný a konkretizovaný záměr investora. Nasvědčují tomu alespoň
jeho formulace, mj. "pokud se týká stanoviska orgánu ochrany přírody referátu
životního prostředí k záměru, lze říci, že ke zřízení devíti jamek bez terénních
a vodohospodářských úprav, dosetí a dílčí druhové obměně vysévaných travin při
zachování stávající výměry travního porostu a nedotčení tzv. žluťuchové louky by
neměly být zásadní námitky", resp. "plošky mokřadů při jižní straně zájmové
plochy a SZ rybníka (po stranách vodoteče), zejména významný biotop d) snad
nejsou (bylo by lépe, aby nebyly) záměrem dotčeny (kompetence pověřeného OÚ
Hluboká nad Vltavou)". OkÚ-RŽP dále ve svém sdělení ze dne 7. 11. 2000
doporučuje vyžádat k záměru stanovisko zpracovatele plánu lokálního územního
systému ekologické stability. V rozhodnutí o využití území pro účel 9jamkového
golfového hřiště není takové stanovisko zmiňováno, stejně tak nelze vysledovat
stanovisko pověřeného OÚ Hluboká jako orgánu ochrany přírody. Přestože jde o
lokalitu Poříčské louky, na níž se podle zpracovaného biologického hodnocení
mají nacházet také zvláště chráněné druhy a k případnému zásahu do jejich
prostředí by bylo nezbytné udělení výjimek OkÚ-RŽP, resp. Ministerstvem
životního prostředí, jakékoli vyjádření ministerstva k záměru využití území pro
9jamkové golfové hřiště chybí.
Ve stanovisku ze dne 6. 12. 2000 označeném jako "Vyjádření orgánu ochrany
přírody k územnímu řízení ve věci změny využití území z louky na ostatní plochu
pro devítijamkové golfové hřiště" OkÚ-RŽP, jako orgán ochrany přírody, nemá
námitek ke změně využití území za předpokladu dodržení podmínek předchozího
vyjádření ze dne 7. 11. 2000. Dále konstatuje, že nebude zahajovat žádné vlastní
řízení ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. I ve svém stanovisku ze dne 6. 12. 2000
OkÚ-RŽP uvádí, že není důvodu k postupu dle § 70 zákona č. 114/1992 Sb.
(oznámení zahájeného řízení sdružením s možností jejich přihlášení do řízení). K
tomu nezbývá než zopakovat, že OkÚ-RŽP nepřísluší otázky účastenství v územním
řízení řešit.
V současnosti stále neexistuje pravomocné rozhodnutí o udělení souhlasu k zásahu
do krajinného rázu v souvislosti s plánovaným záměrem výstavby 18jamkového
golfového hřiště. V dané věci bylo Ministerstvem životního prostředí rozhodnuto
dne 24. 6. 2002 pod čj. 520/479/02 tak, že rozhodnutí OkÚ-RŽP ze dne 11. 12.
2001 čj. RŽP 8451-1/2001-246-Za o udělení souhlasu k zásahu se ruší a věc se
vrací k novému projednání a rozhodnutí. Svým rozhodnutím ministerstvo zavázalo
OkÚ-RŽP k tomu, aby v dalším řízení vyjasnil otázky možného ovlivnění vodního
režimu lokality, resp. doprovodné výstavby tzv. zázemí, bez nichž nelze
rozhodnout. Za významnou považuji také zmínku "o rozvedení vodovodu v zemi", jež
se objevuje na str. 6 rozhodnutí ministerstva (v části označené jako "Poznatky z
pochůzky odvolacího orgánu v terénu"), jelikož se nikde v materiálech, které mám
k dispozici nehovoří o tom, že by bylo toto vodohospodářské dílo speciálním
stavebním úřadem pravomocně povoleno.
Vyhodnotím-li dosavadní správní řízení ve věci a přihlédnu k tomu, že byť až
doposud nebylo v souvislosti s výstavbou 18jamkového hřiště v lokalitě
Podskalské a Poříčské louky (záměr měl zahrnovat golfové hřiště a 18 drahami,
cvičné hřiště s 9 jamkami, rozvody zavlažovací vody, pískové a vodní překážky),
vydáno rozhodnutí o souhlasu dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. k zásahu do
krajinného rázu, existuje již a je v provozu, 9jamkové hřiště a jsou provedeny
terénní úpravy a některé stavby nezbytné k provozování 18jamkového golfového
hřiště (odvodnění, patrně i zavlažovací vodovod), vychází mi, že investor
realizuje celý původní záměr "schůdnější" cestou projednání jeho dílčích částí
(tj. 9jamkové golfové cvičné hřiště, terénní úpravy) bez "komplikací" v podobě
nutnosti zajistit souhlas k zásahu do krajinného rázu, příp. výjimky z
ochranných podmínek zvláště chráněných druhů, a bez "přitěžující" účasti
občanských sdružení. Takový postup je v rozporu se základními principy
demokratického právního státu i dobré správy a v souvislostech daného případu se
rovná účelovému obcházení zákona. Je s podivem, že do věci zainteresované
správní orgány (s výjimkou Ministerstva životního prostředí, které na nezákonné
postupy ve svých rozhodnutích upozorňuje), včetně těch, k nimž byly podány
opravné prostředky (Okresní úřad v Českých Budějovicích, referát regionálního
rozvoje, Krajský úřad Jihočeského kraje), tyto postupy tolerovaly, a ani na
další nezákonnosti, k nimž v jednotlivých řízeních docházelo (chybějící
stanoviska, nepovolená stavba vodohospodářského díla, překážka litispendence,
zamezení účasti sdružení v řízeních neoznámením zahájení řízení) nereflektovaly.
K nápravě bude zapotřebí v prvé řadě pravomocně ukončit řízení o souhlasu k
zásahu do krajinného rázu dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. Byť totiž byly
provedené terénní úpravy deklarovány pro účel zkvalitnění lučního porostu, lze
dovodit již z toho, že až doposud nebyl vzat zpět návrh na vydání souhlasu k
zásahu do krajinného rázu, že investor spolu s vlastníkem pozemků trvá na
realizaci záměru 18jamkového golfového hřiště. V řízení o souhlasu dle § 12 musí
být proto rozhodnuto z pohledu veřejného zájmu na ochraně krajinného rázu, zda
lze pozemky Podskalské a Poříčské louky využít pro záměr 18jamkového golfového
hřiště a popřípadě, za jakých konkrétních podmínek. Musí být k dispozici také
všechna další nezbytná rozhodnutí dle zákona č. 114/1992 Sb. (např. výjimky ze
zákazů u zvláště chráněných druhů). Teprve poté je možno pravomocně ukončit
další řízení, jež by byla k provozování 18jamkového golfového hřiště nutná podle
stavebního zákona, tj. územní řízení (o využití území, o umístění stavby) a
navazující stavební řízení (stavby zázemí golfového hřiště). Dále je samozřejmě
nezbytné projednat záměr komplexně z hlediska vodoprávního a pokud jde o již
realizovanou stavbu odvodnění (popř. i zavlažovacího vodovodu), zahájit ze
strany speciálního stavebního úřadu řízení dle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního
zákona o odstranění stavby (odstranění stavby se nenařídí pouze tehdy, pokud
stavebník prokáže, že stavba je v souladu s veřejným zájmem a jestliže stavebník
podá žádost o její dodatečné povolení, přičemž k žádosti předloží všechny
podklady a doklady jako k žádosti o stavební povolení). Jak již bylo zmíněno v
souvislosti s porušením ochranného pásma památného stromu je třeba přistoupit
rovněž k uplatnění odpovědnostních následků správními orgány.
Ve světle skutečností v této Závěrečné zprávě zmíněných bude dále nutno znovu
zvážit ze strany správních úřadů příslušných k přezkoumání pravomocných územních
rozhodnutí ve věci (9jamkové cvičné golfové hřiště, terénní úpravy) aplikaci
těchto institutů. Nicméně bez ohledu na platnost těchto rozhodnutí, je v
působnosti orgánů ochrany přírody ve smyslu § 66 (resp. § 80 odst. 2) zákona č.
114/1992 Sb. omezit nebo zastavit činnost, jež by mohla způsobit nedovolenou
změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody, popřípadě takovou činnost i
zakázat (byť by se jednalo o činnost povolenou).
O výsledku mého šetření budou vyrozuměni občanské sdružení Ekologický právní
servis, tajemník Městského úřadu v Hluboké nad Vltavou, p. Jan Piskač, přednosta
Okresního úřadu v Českých Budějovicích, JUDr. Josef Šíma, a vedoucí odboru
regionálního rozvoje, územního a stavebního řízení a investic Krajského úřadu
Jihočeského kraje, Dr. Bc. Ludvík Zíma. V souladu s ustanovením § 18 zákona č.
349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, se správní úřad současně vyzývají, aby
se ke zjištěním ve lhůtě 30 dnů vyjádřily a sdělily opatření k nápravě.
JUDr. Otakar M o t e j l
veřejný ochránce práv
|
nahoru
|
