Vyjádření k opatřením navrhovaným pro zvýšení míry ochrany před povodněmi na Malši v Českých Budějovicích

1. Úvod

   Toto vyjádření je zpracováno na podkladě objednávky Investičního odboru Úřadu města České Budějovice č. 040/i0/2000 a v souladu se specifikací objednávky se zaměřilo zejména na

   • vyhodnocení potenciálních povodňových škod při extrémní povodni v oblasti podél Mlýnské‚ stoky na pravém břehu Malše od Mánesovy ulice směrem proti proudu,
   • posouzení příp. negativních účinků mostu v Mánesově ulici na průchod mimořádných povodní na podkladě fyzikálnío modelového výzkumu.
   S vědomím, že citovanou problematikou se podrobně zabývala řada odborných subjektů, zejména VH-TRES (Ing. Vaclík), Hydroinform, Povodí Vltavy a VD TBD, záměrně jsme se soustředili na problémy, dosud řešené převážně pouze globálně. Přesto uvádíme některé poznámky popř. připomínky, které‚ by v dalších krocích měly být brány v úvahu.
   1. Povodňové‚ ohrožení Č.Budějovic bylo v nedávné minulosti podstatně zmírněno vybudováním vodních děl v povodí horní Vltavy, na Malši popř. některých nových vodních děl v povodí Stropnice. Tento přínos je z hlediska poměrů na Malši třeba hodnotit hlavně v omezení transportu spláví z povodí (podstatný podíl se zachytí ve vybudovaných nádržích), přínos VD Římov a dalších děl pro snížení max. průtoku extrémních povodní je možno hodnotit jako velmi malý (jen několik procent).
   2. Za dnešního stavu je možno předpokládat neškodné provedení až teoretické 20-leté povodně na Malši (z hlediska max. průtoku). Tato skutečnost vytváří specifickou situaci pro posuzování příp. návrhů na zvýšení míry ochrany - hlavně pro její efektivnost. Je nutno mít na zřeteli, že v dlouhodobém pohledu největší podíl na celkovém objemu povodňových škod většinou mají často se opakující, byť méně významné povodně. Pokud v minulosti došlo různými úpravami k vyloučení těchto parciálních škod, na zdůvodnění dalších stavebních zákroků obvyklým porovnáním nákladů a užitků zůstává jen malý přínos - při převedení např. na očekávaný průměrný roční přínos dodatečné ochrany - zejména v případech, kdy v ohroženém území není žádný zvlášť významný objekt. To je zřejmě případ potenciálně ohroženého převážně zastavěného území na pravém i levém břehu Malše v Českých Budějovicích.
      Navíc, zvýšení míry ochrany na úroveň zhruba 100-leté povodně (přes neurčitosti odhadu jejích parametrů) nezbavuje město, povinnosti mít v rámci povodňového plánu připravena opatření pro případ výskytu i výrazně větší (např. s kulminací až 650 ev. i 800 m3/s). S tim jsou samozřejmě spojeny i nezbytné pořizovací a roční provozní náklady (menší v roce bez povodní a výrazně vyšší při nezbytném nasazení). Při ochraně s velmi malou pravděpodobností vzniku škod je nutno zvlášť pečlivě zvážit další povodňová rizika, zejména možnost zaplavení dotčeného území v důsledku shody mimořádných okolností, např. různých stavebních aktivit, zejména však zpětným vzdutím resp. výtokem vody z dešťových vpustí, zatopením sklepů a dalších prostorů z přeplněné kanalizace atd. V dotčeném území podél Malše v Č.Budějovicích je třeba navíc zvládnout riziko z plavení pocházející z Mlýnské stoky. Obecně platí, že nejistoty v rámci jakéhokoliv technického řešení je nutno promítnout zahrnutím dostatečných rezerv. V případě zvýšení protipovodňové ochrany na Malši by vytvoření takových rezerv vyžadovalo vcelku radikální zásahy do aktuálního stavu a zřejmě proto se dosavadní návrhy spokojují s podstatně omezenějšími opatřeními - což obecně není správné. Můžeme tedy při stejných opatřeních mluvit např. o 20-leté ochraně s tradičními rezervami stejně jako v ochraně na max. dosud zaznamenaný průtok jen s minimálními rezervami pro překlenutí neurčitosti řešení.
   3. V liberální společnosti patří protipovodňová ochrana k problémům konsensuálního typu. I když se většinou řeší za účasti dotací z různých zdrojů, v zásadě jde o to, že ti, kterým vznikají škody a mají zájem je omezit, se snaží získat podporu nezúčastněných subjektů - někdy dost obtížně a většinou za cenu jistých kompenzací. Proto případ, kdy občané, kterým by navrhovaná protipovodňová opalření měla přinést užitek, v z sadě s tímto řešením (v nezanedbatelném počtu) nesouhlasí, stojí za hlubší úvahu - minimálně v rámci argumentů, které lze uvést proti navrhovaným relativně velkým technickým zásahům proti povodňovému ohrožení.

2. Problematika stanovení potenciálních povodňových škod

   Posouzení rozsahu potenciálních povodňových škod bylo provedeno s použitím následujících podkladů:

   • Protipovodňová ochrana lokalit Havlíčkova kolonie - Mladé v Českých Budějovicích, VD-TBD, červenec 2000,
   • Protipovodňová opatření Havlíčkova kolonie - Mlad‚, varianta B III-1/r, Ing. Pavel Kolář, březen 2000,
   • prohlídka ohroženého území,
   • korespondence a záznamy z jednání k řešené problematice,
   • konzultace s odborníky, kteří se podíleli na zpracování návrhů a posuzování protipovodňových opatření (Ing. Vaclík, Ing. Koťátko).
   Z velkého množství informací k řešené problematice byly vytvořeny základní předpoklady, na základě kterých bylo provedeno posouzení rozsahu potenciálních povodňových škod:
   1. posouzení povodňových škod bylo provedeno pro oblast nad Mánesovou ulicí směrem proti proudu ohraničenou zátopovou čárou (od Mánesovy ulice podél Mlýnské stoky k Velkému jezu),
   2. posouzení škod nezahrnuje oblasti města od Mánesovy ulice směrem k soutoku s Vltavou, které mohou být ohroženy zpětným prouděním v kanalizačních sítích, příp. nespecifikovanými přerony vody při povodni z vodního toku do oblasti zástavby,
   3. pri ocenění škod nejsou brány do úvahy škody na zařízení objektů nýbrž pouze škody na stavebních konstrukcích a zařízeních pevně spojených se stavbou tvořících její stavební část..
   Použitý model hodnotí povodňové škody z hlediska reálných (skutečných) nákladů potřebných k uvedení postiženého objektu do původního stavu. Jedná se tedy o posouzení poškození stavebních objektů, nikoli o posuzování škod na vybavení staveb nesouvisejícím se stavební konstrukcí. Metoda k analýze povodňových škod je založena na kritériích, jež mají rozhodující vliv na stavební objekt a zároveň popisují danou oblast a tok při povodni.
   Navazuje na poznatky publikované ve sborníku ze semináře "Povodňové škody" z dubna 1999.

   Při zpracování analýzy povodňových škod nejdříve stanovíme scénář dle zasažení objektu vodou :

   1. Je zasažen suterén objektu (použito v případě posuzované lokality)
   2. Objekt zasažen vodou v l.NP (použito v případě posuzované lokality)
   3. Objekt zasažen vodou v 2.NP (neuplatnilo se)
   Následně určíme kritéria a míru jejich vlivu na škody na stavebním objektu při povodni. Příslušná kritéria jsou charakteristikami jednak zkoumané oblasti a také vlastního posuzovaného stavebního objektu, patří k nim :
   1. Konstrukčně materiálová charakteristika
   2. Charakteristika dle typu podloží
   3. Charakteristika dle typu průtoku a rychlosti vody
   4. Charakteristika dle výšky vodního sloupce
   5. Charakteristika dle doby trvání záplav
   6. Charakteristika dle periodicity záplav
   7. Charakteristika dle prevenčních opatření
   8. Charakteristika dle stáří objektu
   Vstupní hodnoty pro kritéria byly určeny na základě terénního průzkumu a vypočtených charakteristk proudění. Jednotlivým kritérium jsou přiřazeny váhy, které jsou určeny expertní analýzou na základě vlastních zkušeností expertů. Výsledná škoda závisí též na obestavěném prostoru objektu a ceně za m3 obestavěného prostoru dle druhu stavby. Vlastní výpočet potenciálních povodňových škod je proveden pomocí programu v tabulkovém procesoru MS Excel. Výpočet je proveden jak pro lm³ konstrukcí, tak pro celý objekt.

   Výpočty potenciálních škod byly provedeny pro rodinné a bytové domy, pro halové objekty, pro administrativní budovy a garáže na pravém a levém břehu Malše v dosahu přímé zátopy při Q100 (do výpočtu nejsou zahrnuty sekundárně ohrožené oblasti). Výsledky analýzy jsou následující:

   bytové a rodinné domy (odpovídá počtu nebo ekvivalentu 499 RD)

   škoda - podzemní podlaží - 25.3 mil: Kč
   škoda -1. nadzemnĄ podlaží - 60.0 mil. Kč

   administrativní budovy

   škoda - podzemní podlaží - 12.4 mil. Kč
   škoda -1. nadzemní podlaží - 29.0 mil. Kč

   haly

   škoda -1. nadzemní podlaží - 11.7 mil. Kč

   garáže

   škoda -1. nadzemní podlaží - 0.5 mil. Kč

   potenciální škody celkem

   škoda - podzemní podlaží - 37.7 mil. Kč
   škoda -1. nadzemní podlaží - 101.2 mil. Kč

   Vzhledem ke skžutečnosti, že k zatápění podzemních podlaží dochází v posuzované lokalitě již při nižších povodňových průtocích než QIOO, je možné tuto část škod z porovnání mezi potenciálními škodami a náklady na protipovodňová opatření vyloučit. Pro porovnání s náklady na výstavbu protipovodňových opatření zbývá tedy část potenciálních škod na úrovni kolem 100 mil. Kč v současných cenách. Větší část těchto škod je však možné v případě posuzované lokality krýt pojištěním staveb na živelní událost, které poskytují komerční pojišťovny. Celá posuzovaná oblast má v současné době ochranu přibližně na 20-ti letou povodeň, veškeré objekty jsou tedy pojistitelné (obtížnější je sjednání pojišťění v oblastech zátop do Q10). Vzhledem k očekávanému charakteru proudění v zatopené oblasti při Q100 nelze předpokládat vznik závažných škod na nepojistitelném nebo obtížně pojistitelném obecním majetku (komunikace, objekty na toku; inženýrské sítě). Uvedení těchto prvků infrastruktury do původního provozuschopného stavu představuje v porovnání se škodami na zatopených stavbách náklady o řády nižší.

   Vezmeme-li v úvahu ekonomická kritéria hodnocení investice, lze při plném uplatnění stanovených škod predpokládat návratnost vynaložených prostředků přibližně 100 let. Plné uplatnění škod však není logické, protže jejich velká část je kryta z prostředků pojišťění a u nepojišťěných objektů bude ve správě státu pouze velmi malá část, pokud je vůbec možné připustit, že stát své objekty (zejména budovy) nemá pojišťěné. Na krytí nákladů souvisejících s požkozením povodní na nestátním majetku by se stát neměl podílet. Redukcí potenciálních škod v posuzovaném území (na část hrazenou ze státních prostředků) získáme odhadem částky maximálně od 10 do 20 mil. Kč. V tomto případě je návratnost vynaložených prostředků 500 a§ 1000 let.

   Z jiného pohledu je však nutné upozornit na skutečnost, že zde vstupují do úvah též mimoekonomické kritéria. V posuzované lokalitě nejde příliš o bezpečnost obyvatelstva (malé hloubky a rychlosti proudění) ale spíše o zlepšení kvality prostředí pro život obyvatel (ochrana majetku na velkou povodeň). Rozhodnutí o vložení nemalých prostředků do příslušných opatření na základě tohoto kritéria je otázkou, kterou musí zodpovědně řešit samosprávné orgány na základě veřjné diskuse a s uvažováním dopadů na konkrétní území.

   Po zhodnocení vztahu mezi náklady na věstavbu potřebných protipovodňových opatření a potenciálními škodami lze z výše uvedených důvodů považovat plánovanou investici za nenávratnou a relativně vysokou. Pokud však bude ve veřejném zájmu chránit příslušné území na stoletou povodeň, bude třeba hledat další levnější technická opatření, aby nedošlo k tak výraznému střetu mezi ekonomickou efektivností a cenou za dosažení cílů veřejně prospěšných opatření. Toto stanovisko podporuje i fakt, že v území nedochází při stoleté povodni k dramatickému ohrožení zdraví a životů, jak již bylo zmíněno dříve.

3. Problematika mostu v Mánesově ulici

   Při výstavbě mostu přes Malši v Mánesově ulici zřejmě nebyly respektovány obecně přijímané zásady při křížení komunikací s vodními toky. Tak se stalo, že spodní úroveň konstrukce přemostění mostu (uveden do provozu v roce 1958), zasahuje hladinu v řece při významných povodních - město obvykle akceptované zásady dodržet bezpečnostní výškový rozdíl nad max. hladinou teoretické 100-let‚ povodně (u významných objektů nejméně 1 m).

   Tento stav vzbuzuje obavy. Účinkem zahlcení mostu může za zvýšených průtoků docházet k jistému vzdutí hladiny Malše nad mostem, zejména však tu (vcelku zbytečně) vzniklo riziko ucpání mostnío otvoru za povodně transportovanými pevnými materiály (tj. vyvrácenými keři, stromy, odnosem dřeva z usedlostí podél boku atd. - dále souhrnně označovanými jako spláví). Zřejmě proto byla dodatečně upravena návodní plocha konstrukce mostovky zaoblením pomocí ocelové půlválcové plochy.

   Pokud bychom měli blíže charakterizovat hydraulické poměry úseku toku Malše v okolí studovaného mostu, pak je třeba uvést, vedle již zmíněného ponoření konstrukce mostovky pod úroveň hladin velkých povodní (zřejmě již od teoretické 50-leté povodně), také nezanedbatelnou změnu směru proudění doprava s bezprostředně navazujícím mírným obloukem doleva v trase toku níže za mostem a hlavně rozšíření průtočného profilu bezprostředně nad mostem směrem doleva - s pokračováním dále po toku.

   Dalším determinujícím hydrodynamickým jevem je, že sledovaný úsek Malše je pod vlivem vzdutí Jiráskova jezu ve Vltavě pod soutokem s Malší, takže na průchod povodní má podstatný vliv vývoj průtokových resp. povodňových poměrů v povodí horní Vltavy.

   S vědomím těchto složitých poměrů, které numerické modely proudění vody mohou vyjádřit jen hrubě schematizovaně, jsme v rámci vyjádření, o něž jsme byli požádání; zaměřili pozornost na ovlivnění průchodu povodní na Malši v Č.Budějovicích objektem mostu v Mánesově ulici.

   Za adekvátní pro objasnění problematiky jsme považovali výzkum na fyzikálním modelu. Takový výzkum je časově i co do nákladů náročný. V zájmu max. hospodárnosti jsme sledovali myšlenku modelu využívajícího standardní hydraulický obvod hydrotechnické laboratoře, a to i za cenu, že se použije velkého zmenšení, a že tudíž bude možno očekávat menší kvantitativní vypovídací schopnost modelového řešení.

   Pro fyzikální modelování v oblasti, kde mají rozhodující vliv gravitační síly (Froude-ova podobnost) je z hlediska volby měřítka modelu významné, že v našem případě jde o modelování povodňových stavů, v konkrétním případě Malše v Č.Budějovicích o průtoky překračující maximum ~ 20-let‚ povodně, tj. 276 m3/s. Při modelovém měřítku 1:100, které vede k hloubce vody na modelu 4,5 cm a větší (při Q,oo,, 5,3 cm) a také k modelové střední rychlosti proudění minimálně ~ 0,25 m/s, je ješťě možno vyhovět mezním podmínkám (viz. Čábelka-Gabriel: Matematické a fyzikální modelování v hydrotechnice. Academia Praha, 1987).

   Při přepočtu do modelových podmínek je nutno respektovat

   • geometrickou podobnost ... tj. zmenšení délek 1:100
   • měřítko rychlostí odpovídající 100 ... tj. desetinásobné zmenšení
   • měřítko průtoků odpovídající (100) 5 .. tj.100 000 násobné zmenšení (hodnotě 400 m3/s ve skutečnosti odpovídá 41/s na modelu).
   Pokud se jedná o modelování drsnosti, pak ze vztahů pro ustálené rovnoměrné proudění je možno odvodit, že modelová drsnost by měla být zhruba poloviční než ve skutečnosti. Jelikož jde o upravené koryto Malše, kde i při povodňových průtocích nebudou extrémní překážky proudění, je možno uvažovat charakteristiky drsnosti p = 0,025 až 0,030, čemuž na modelu dobře odpovídá drsnost povrchu betonu (~ ţ = 0,014).

   Podle těchto výchozích úvah byl realizován fyzikální model úseku Malše v měřítku 1:100, zahrnující ~ 300 m v oblasti mostu v Mánesově ulici (foto 1 a 2, příloha 1 ).

   Při stavbě modelu se studovaný úsek v daném měřítku vybudoval ve stabilním zkušebním žlabu v šířce 1 m. Vlastní úsek toku v požadovaném tvaru byl postaven jako maltovinový, tj. na hrubě vytvarované koryto ve šťěrkopísku se položila vrstva cementové malty.

   Objekt mostu byl modelován kombinací různých materiálů, přičemž vlastní mostovka byla z plexiskla, aby bylo možno pozorovat očekávané specifické hydraulické jevy pod mostem. Pokud se jedná o průchody cesty na obou březích mostním profilem, je možno je hodnotit jako nevýznamné z hlediska průchodu velkých průtoků. Přesto byly do modelu zahrnuty. (Pozn.: Jako pozitivní z hlediska povodní na Malši je mostu třeba přiznat, že průtočný profil není narušen pilíři -jde o jediné pole o šířce 33 m. Pokud by součástí tohoto pole byly i cestní průchody, znamenalo by to rovněž přínos - pro velké zvětšení rozpětí však zřejmě takové řešení nebylo uvažováno).

   Cil fyzikálního modelu je možno formulovat jako posouzení faktorů, které by popř. mohly zhoršit průchod povodní v sledovaném úseku toku. Za nejzávaznější je třeba považovat jednak vzdutí hladiny v důsledku odporů proudění vyplývajících ze špatně postaveného mostu jednak možnost ucpání průtočného profilu splávím transportovaným za povodně z povodí.

   V souladu s tímto cílem byl připraven program experimentů.

   Pokud jde o vliv mostu na průběh hladin v podélném profilu (předpokládané vzdutí) mohli jsme se opřít pouze o výsledky numerického modelování.

   Proto jsme zvolili více hypotetických hladin vody ~ 50 m pod mostem (tj. níže po toku zhruba v ose toku), v úrovních nižších i vyšších než bylo stanoveno výpočtem a pro různé hodnoty povodňového průtoku jsme odečítali polohy hladiny ~ 50 m nad mostem.

   Výpočet při průtoku ~ 420 m3s'' poskytl hladinu na kótě ~ 386.38, tj. 0,38 m nad úrovní spodní hrany konstrukce přemostění. Zvolené rozmezí hladin bylo od 0,18 m pod úrovní spodní plochy mostovky až po 1,02 m (výjimečně 1,32 m) nad touto úrovní. Průtoky byly měněny od 200 mz/s až po 700 m3/s s krokem po 100 m3/s a navíc byl doplněn tzv. návrhový povodňový průtok 420 m3/s.

   Z hlediska vzdutí hladiny mostem se dospělo k výsledkům do jisté míry překvapujícím, což jen dokumentuje celkovou složitost podmínek proudění ve sledovaném úseku za povodně.

   Pokud bychom zůstali u průtoků do 420 m3/s, pak poloha hladiny nad mostem byla zjišťena nejvýše 0,10 m nad úrovní hladiny v dolní vodě. Zaznamenali jsme však i případy; kdy hladina nad mostem byla níže než za mostem (a§ o 0,18 m). Nejvýraznějším se tento jev (deprese hladiny) projevoval hlavně při nižších zvolených hodnotách hladiny za mostem.

   Závažné vzdutí hladiny nad mostem (a§ 0,5 m) bylo konstatováno až při průtoku 700 m3/s tedy při povodni, kterou lze v daném povodí označit za velmi extrémní.

   Pouze při tomto extrémním průtoku se hladina vzdula na úroveň chodníků vedených po mostě, k patrnému přelévání však nedošlo.

   Hydraulické jevy spojené s tlakovým prouděním mostním profilem byly dokumentovány videozáznamem. Za pozornost stojí lokalizovaný povrchový válec při návodním čele mostu (zaobleném) a stejně tak zpětný válec (málo výrazný) při povodním čele mostovky.

   S ohledem na účinky vzdutí níže položené jezové zdrže a relativně malé rychlosti proudění jsme nezaznamenali závažné projevy boční kontrakce proudu. V tomto ohledu se příznivě uplatňuje i výrazně větší hloubka vody v části profilu vymezené šířkou mostního pole s přechodem do výrazně menších hloubek pomocí strmých stěn.

   (Poznámka: Zjišťěné nižší polohy hladiny před mostem ve srovnání s hladinou vody za mostem je možno do značné míry přičíst nezanedbatelnému rozšíření průtočného průřezu toku bezprostředně před mostem a zachování větší šířky dále po toku).

   Pro návrhové průtokové podmínky (420 m3/s) a také pro průtok ~ 600 m3/s jsme při různých polohách hladiny vody za mostem simulovali chod spláví pomocí řízků z různých křovin o délce až 7 cm (ve skuteŸnosti 7 m) popř. stonků rostlin s kořeny.

   (Pozn.: Obdobně jsme chod spláví uvažovali při dřívějších fyzikálních modelech - s dobrou vypovídací schopností.)

   Opakované pokusy ukázaly, že jednotlivě unášené prvky (stromy apod.) prošly mostním profilem bez obtíží. Pouze v případě shluků spláví se "podařilo" mostní profil částečně ucpat což ovšem nebránilo dalším unášeným materiálům, aby se proplavily (příloha 2).

   V souhrnu je možno posuzovat mostní profil mostu v Mánesově ulici jako málo náchylný k ucpání splávím zřejmě díky souhře hydraulických podmínek a velkému rozpětí jediného mostního pole.

   (Pozn.: Pro úplnost uvádíme, že jsme se nezabývali tzv. zimními povodněmi s nebezpečnými ledovými jevy. Tu však velmi příznivě může přispět vypoušťění "teplé" vody z nádrže Římov).

   Je možno shrnout, že i když most v Mánesově ulici byl vybudován v rozporu s inženýrskými zásadami křížení komunikací s vodními toky, našťěstí nepřispívá závažným způsobem ke zhoršení povodňových rizik v území podél Malše bezprostředně nad tímto mostem.

   Samotný objekt mostu není jako konstrukce povodněmi ohrožován ani při částečném ucpání průtočného profilu (otázku potencialnho podemletí mostních piliřů jsme neřešili).

   Tyto skutečnosti byly dokumentovány měřením hladin při sérii realizovaných experimentů (výsledky uloženy na katedře hydrotechniky ČVUT) a dále foto a video dokumentací.

   Statická funkce prvků mostní konstrukce nebude během povodně nepříznivě ovlivněna za předpokladu, že se skříně železobetonových mostních nosníků nebudou chovat jako plovoucí prvky. Z příčného řezu konstrukcí mostu vyplývá, že uzavřená skříň mostního nosníku začne plavat přibližně při hladině na úrovni vozovky na mostě. Pro bezpečné chování mostní konstrukce za extrémní povodně je nutné, aby se vnitřní prostor nosníků mohl plnit současně se zvyšující se hladinou v korytě (pravděpodobně možné z čel nosníků v místě opěr).

4. Závěr

   Ve vztahu k závěrům dílčích problematik povodňové ochrany na Malši v Českých Budějovicích, kterými jsme se zabývali, je možno vyjádřit naše stanoviska k dalším otázkám, obsaženým v zadání Investičního odboru Úřadu města České Budějovice.

   S ohledem na mimořádně malou ekonomickou efektivnost uvažovaných úprav (v etapách I, II a III a různých v detailech odlišných variantách) - předpokládanou a potvrzenou provedenými rozbory - nepovažujeme za účelné v zásadě žádné z navrhovaných technických opatření jako samostatné investiční akce. Vyjimkou je odstranění nevyhovujícího technologického přechodu a přestavba lávky pro pěší (ul. M. Vydrové), kde o nutnosti nápravy existuje plná shoda, popř. též nenásilné terénní úpravy na pravém břehu poblíž tzv. malého jezu (ve spojení s lokálními operativně zřizovanými zábranami), které by byly zaměřeny na omezení kapacity napájení záplavového území od Mánesovy ulice směrem proti proudu k železničnímu mostu.

   To ovšem neznamená, že by se nemělo programově využívat každé individuální stavební aktivity popř. akcí města v budoucnu k programovému posilení ochrany před povodněmi v dotčeném území - v zásadě v souladu s návrhy v projektových studiích popř. dalších vyjádřeních (např. VD-TBD).

   Za této situace výrazně vrůstá význam programu operativních protipovodňových opatření, včetně zajišťění potřebným materiálem, technickými prostředky a zacvičenou obsluhou - s uvážením příp. výskytu i větších povodní než dosud pozorované (kolem 420 m3/s). Pozornost by měla být věnována též získání co největšího časového předstihu hlášení povodňové služby a zajištění neodkladné realizace příslušných opatření (obsažených v prohloubeném govodňovém plánu).

   Příp. využití retenčních prostorů na Malši nad městem se zabývala studie VD-TBD. K závěrům které vyznívají jednoznačně skepticky, hlavně pro velkou investiční náročnost, je třeba doplnit, že ve vyčíslených nákladech zatím nejsou zahrnuty ceny pozemků, což by úvahy a řešení tohoto typu dále významně zpochybnilo. Rovněž z hlediska dosažení příslušných souhlasů se jeví tato varianta málo schůdná Rizika pro dotčené území v případě výskytu povodně větší než navrhovaná míra ochrany (~ 420 m3/s, popř. současných ~ 280 m3/s) je možno charakterizovat zvýšením vzdutí o 0,3 a§ 0,5 m ve srovnání s Q,100 l, což je ještě v mezích zvládnutelných operativními opatřeními (pokud jejich rozsah není enormní). V případě zaplavení urbanizovaného území by se zvětšil celkově objem škod, charakter ohrožení (bez přímého rizika ztrát na životech) by se zřejmě kvalitativně nezměnil.

   Most v Mánesově ulici lze po provedených laboratorních testech považovat za konstrukci málo náchylnou k zablokování plávím. Je však nutné eliminovat možnost vzniku velkých shluků pláví (pomocí preventivních a operativních opatření podél Malše proti toku), které mohou mostní profil ucpat při mimořádných průtocích nad Q,1oo,.

• Poznámky k protipovodňové ochraně Č. Budějovic
  Prof. Ing. Vojtěch Broža, DrSc., KTH Stavební fakulty ČVUT v Praze.
• Pravobřežní berma v Havlíčkově kolonii
  Ing. Pavel Kolář, Petiční výbor Malše
• Posouzení protipovodňových úprav podél Malše v Českých Budějovicích
  Ing. Jiří Koťátko, Vodní díla - technickobezpečnostní dohled, a.s.
• Ochrana a funkce nadregionálního biokoridoru a břehových porostů
  Ing. Vladimír Šámal, Agentura ochrany přírody a krajiny Č. Budějovice
• Návrhy protipovodňové ochrany na Malši v Českých Budějovicích
  Ing. Daniel Vaclík, VH-TRES s.r.o.

nahoru