Návrhy protipovodňové ochrany na Malši v Českých Budějovicích
Ing. Daniel Vaclík, VH-TRES s.r.o.
 |
Pokud bychom měli zhodnotit všechny návrhy úprav řeky Malše v Českých Budějovicích s cílem zlepšení protipovodňové ochrany města, je třeba uvést nejprve předválečné návrhy. Z podnětu "Zemské komise pro úpravu řek", vznikl projekt pro úpravu obou hlavních toků v hranicích katastru Českých Budějovic. V rámci tohoto projektu měla být komplexně upravena i řeka Malše od Zlatého mostu (most u divadla) až po Velký jez u Červeného dvora. Projekt říčních úprav ve městě, pro rozsáhlost rozvržený do pěti stavebních etap, byl skutečně Zemskou komisí přijat a postupně od roku 1923 realizován. Do roku 1940 byly realizovány pouze úpravy na řece Vltavě. Etapy 4. a 5., které se týkaly řeky Malše, plánované k realizaci na léta 1940 až 1948 nebyly v důsledku válečných událostí dokončeny a protipovodňová ochrana na Malši tak zůstala nedořešena. Protipovodňové úpravy dle zmíněného projektu byly dimenzovány pro převedení průtoků ve městě nejvýše novodobě zaznamenaných a to 810 m3s-1 ve Vltavě pod soutokem a 550 m3s-1 ve Vltavě nad soutokem. Návrh úpravy řeky Malše byl projektován na provedení kulminačního průtoku 450 m3s-1 - v reakci na zde nejvýše zaznamenaný průtok při povodni 3. září roku 1888 (cca 420 m3s-1 v profilu bývalého limnigrafu u Červeného dvora což je vstupní profil řeky do města). Navrhované úpravy na Malši vždy pochopitelně zohledňovaly i nad Velkým jezem odbočující Mlýnskou stoku, historicky vzniklou z úpravy bočního ramene Malše.
Dosud realizované významnější úpravy Malše ve vztahu k ochraně území města zahrnuly kromě úpravy soutoku s Vltavou pouze etapovité výstavby úseků nábřežních zdí. Výstavba zdí probíhala směrem od soutoku proti proudu. Zdi byly situovány převážně tak, že rozšiřovaly původní mírně meandrovité koryto - byly nasazeny jako obálka meandrovitého pásu toku.
U Malše před válkou tak byl upraven soutok Malše s Vltavou až postupně ke Zlatému mostu. Po válce byly provedeny dále úseky nábřežních zdí k linii Mánesovy ulice a počátkem 90. let i za ní. Těmito úpravami se nesporně zlepšila situace na Malši od soutoku k linii Mánesovy ulice snížením hladiny v korytě při povodni, tento úsek je také vzhledem ke kulminačnímu průtoku nejvýše zaznamenané povodně plně kapacitní. Hydraulicky vhodné jsou zde i všechny mostní objekty. Příspěvkem k dalšímu snížení povodňové hladiny v tomto úseku bylo i loňské pročištění prostoru koryta mezi nábřežními zdmi od zbytků původních opevnění koryta, výraznějších "břich" původních meandrů atd., provedené Povodím Vltavy. Zajímavým je i hodnocení vlivu předválečného nahrazení dvou pevných šikmých jezů při soutoku v centru města, pohyblivým válcovým jezem na výšku hladiny při povodňových průtocích na soutoku Malše a Vltavy. V porovnání dnešních výpočtových hladin zde, s dochovanou a dokumentovanou značkou velké vody za povodně roku 1890 (na objektu Valchy) je zde nepříliš výrazný rozdíl. Vysvětlení může být v existenci široké levobřežní vltav-ské inundace, kdy níže položené luční pozemky zastavěné v dlouhodobé historii města done-dávna pouze "čtyřmi dvory" poskytovaly městu ochranu před výraznějším vzestupem hladiny při povodních, a tak i velké povodně město v historii sice poškodily ale zásadně nezničily.
Nad linií Mánesovy ulice směrem k okraji města proběhly novodobě pouze výstavba úseku nábřežních zdí k lávce Otakara Svobody (počátek 90tých let) k ulici M.Vydrové a rekon-strukce obou pevných jezů. Koryto řeky je zde z dřívější doby upravené, úpravy zde provedené však neměly zřejmě účel spolehlivé protipovodňové ochrany území, ale spíše stabilizace koryta. Opevnění břehů koryta je zde tvořeno oboustranně především svislou palisádou dřevěných pilotů, někde na vrchu překrytou vodorovným trámem. Do této konstrukce je opřeno opevnění poměrně strmých a vysokých svahů - kamennou dlažbou nasucho. Stav této konstrukce břehového opevnění je všeobecně znám - je za hranicí své fyzické existence a v mnoha místech ho lze označit až za havarijní.
Strmé svahy břehů nad palisádou jsou hustě porostlé břehovým, převážně stromovým porostem, kořenový systém těchto stromů často prorůstá palisádovým opevněním v patě břehů. Vzhledem ke stavu opevnění koryta a výše zmíněným skutečnostem je vysoce reálná možnost destrukce tohoto palisádového opevnění s tvorbou nátrží břehů i hrozbou pádu některých podemletých stromů do koryta. Poškození břehů hrozí pochopitelně především při stavu zvýšených průtoků a vysokých rychlostí vody v korytě. Stav opevnění neumožňuje dnes ani významnější pročištění dna koryta u pat svahů, nánosy i vypadaný kámen z dlažeb jsou zde ponechávány z obavy z ohrožení stability pat svahů.
Úsek nad linií Mánesovy ulice křižují i některé nevhodné mostní objekty. Most v Mánesově ulici z počátku 60tých let, kvůli špatnému hydrotechnickému posouzení v projektu, má níže položenou mostovku, takže při vyšších povodních působí hydraulicky spíše jako propustek. V loňském roce byla provedena na tomto objektu opatření, vedoucí k minimalizaci vzdutí hladiny povodně prováděné tímto objektem. Dosažené snížené výpočtové vzdutí objektem již nemá výraznější vliv na řešení protipovodňové ochrany území pod Malým jezem, zanořený spodek mostovky však pochopitelně zůstává rizikovým prvkem v provádění povodně městem z hlediska možné kumulace plavených předmětů před objektem. Tento stav lze odstranit pouze novou výše uloženou konstrukcí mostu. Krajně nevhodným i nebezpečným jsou velmi nízké přemostění parovodu nad lávkou Otakara Svobody a samotná lávka pro svůj fyzický stav a velmi širokou střední poškozenou opěru.
Zpracování nového územního plánu města vyvolalo potřebu zmapování i povodňového ohrožení městského území. V rámci průzkumů a rozborů pro územní plán, provedla v roce 1997 naše firma stanovení záplavového území města na základě nového aktuálního zaměření koryt hlavních toků a pásma jejich aktivní inundace. Nový výpočet záplavových území toků ve městě provedla i společnost Povodí Vltavy a.s. V rámci stanovení záplavových území pro tzv. stoletou kulminaci průtoku byl zjištěn stav zaplavení poměrně rozsáhlých území na Malši, především na pravém břehu v oblasti místních čtvrtí Havlíčkova kolonie a Mladé, ohroženo je však i území levého břehu. V rámci prací bylo poukázáno i na krajně nevhodné a nebezpečné uspořádání mostních objektů v tomto úseku. Řešení proběhlo využitím jednorozměrného matematického modelu Hydrocheck pro proudění ustálené v čase.
Zřejmá závažnost problému nedořešené protipovodňové ochrany na Malši vedla představi-tele města ke zvýšení pozornosti k tomuto problému. Pochopitelně vlivem katastrofál-ních povodní na Moravě byla tato témata dále akcentována. V druhé polovině roku 1998 bylo proto zadáno zpracování komplexního povodňového modelu města (zakázku získala fa HIF Praha). Na pořízení modelu spolupracovaly Č. Budějovice se společností Povodí Vltavy a.s. Dále byla zadána studie technického řešení protipovodňové ochrany Havlíčkovy kolonie - Mladé, kterou zpracovala firma VH-TRES s.r.o.
Smyslem zadání povodňového modelu bylo pořízení komplexního matematického modelu průchodu povodně městem proměnné co do průtoku v čase, zadáním tzv. hydrogramů rekonstruované skutečné povodně, získaných od ČHMÚ. Tento model s využitím programových produktů MIKE a FLUVIUS měl dále zmapovat poměry ve městě při povodni s ohledem na stav a rozvoj městského území a jeho zabezpečení s návazností na využití závěrů v CO. Zásadním záměrem pořízení povodňového plánu města však byla i nutnost získání prostředku k posouzení investičních aktivit ve vztahu k protipovodňové ochraně města.
Zadaná studie technických variant protipovodňové ochrany Havlíčkovy kolonie - Mladé měla připravit podklad, který bude po dokončení povodňového plánu tímto posouzen, vyhodno-cen a upraven směrem k projektu řešení protipovodňové ochrany. Zadání vyžadovalo zároveň nalezení reálně proveditelných variant. Úrovní požadované ochrany území byla stanovena stoletá kulminace průtoku na Malši v profilu na vstupu do města 422 m3s-1 (zde zároveň nejvýše zaznamenaná).
Zadání úrovně ochrany zohlednilo úroveň ochrany na zbylých významných územích ve městě, dosavadní zvyklosti ochrany významných území a příslušné vodohospodářské normy. Právě tuto úroveň ochrany striktně vyžadovalo i stanovisko vodohospodářského orgánu OkÚ. Zároveň je třeba i zdůraznit, že selhání protipovodňové ochrany na Malši se neprojeví pouze zaplavením území Havlíčkovy kolonie a Mladé, pravobřežní velmi široký rozliv v těchto čtvrtích se při postupu nezastaví na linii Mánesovy ulice ale bude propagován do nižších míst k centru města zvláště k Senovážnému náměstí a k Lannově třídě. Složitost určení možného rozlivu blíže centra města je dána velmi plochým, dnes zastavěným, úze
ím soutoku více vodotečí v oblasti Senovážného náměstí a Na Sadech.
Varianty technických návrhů protipovodňové ochrany zájmového území byly řešeny dle rozdílné charakteristiky dílčích úseků Malše nad Mánesovou ulicí k okraji města ve třech postupných etapách či úsecích:
- etapa - řeší úsek pod Malým jezem
- etapa - řeší úsek dvou pevných jezů
- etapa - řeší úsek nad Velkým jezem k lokalitě U Špačků
Naší snahou byla přehlednost variant a co nejúčinnější řešení v rámci zadání. V řešení byl upřednostňován záměrně tzv. aktivní přístup protipovodňové ochrany - zprůtočněním koryta či jeho okolí maximálně snížit hladinu při povodni a to především z důvodů:
- rekreačního využití oblasti u Malého jezu, který je tímto návrhem možno rozšířit i na delší úsek řeky
- uplatnění principu nového územního plánu o začlenění řeky do území, tedy nikoli její vizuální izolace
- vyšší spolehlivosti opatření tzv. aktivní ochrany
Uplatnění principů tzv. pasivní protipovodňové ochrany tj. bariéry podél břehů podoby hrází či zdí bylo snahou pokud možno minimalizovat pro jejich potenciální nevýhody a rizika. Mimo estetický zásah do území, zásah do pozemků i porostů, je třeba uvést především možnost selhání jejich funkce při překročení návrhového parametru, problémy s odvodněním území za hrází, nutnost bedlivé a pravidelné údržby bariér s omezenou transparentností jejich poruch funkce za klidového stavu atd.
V řešení úseku I.etapy pod Malým jezem, byl řešen problém malé kapacity koryta pro převedení návrhového průtoku a to i po uvažovaném nahrazení lávky Otakara Svobody a odstra-nění nevhodného přemostění parovodu. Vybřežování návrhové povodně je významné především v úseku řeky blíže Malému jezu. Požadavek protipovodňové ochrany přilehlého území znamenal další hydraulické zatížení úseku koryta koncentrací průtoku dosud převáděného "ulicemi". Perspektiva aktuální nutné opravy koryta a jeho opevnění např. úsekem zdí by bez razantního oboustranného zásahu do porostu břehů znamenal další významné zmenšení průtočného průřezu koryta s negativním vlivem do zvýšení povodňové hladiny v úseku i proti současnému stavu.
Při zhodnocení všech výše uvedených skutečností byla proto navržena úprava jednostran-ného pravobřežního uvolnění koryta se sice radikálním zásahem do pravobřežního porostu, ten však umožní naopak maximální možnou ochranu zdravého porostu na levém břehu. Šířkové uvolnění koryta umožní i vhodnou rekonstrukci levobřežního opevnění bez negativního vlivu na zvýšení povodňové hladiny v úseku. Nepopulární navržené snížení úrovně terénu za pravobřežní hranou koryta, výrazně sníží hladinu povodně pod Malým jezem a eliminuje zde potřebu výstavby protipovodňových bariér s negativními vlivy na okolí. Snížení povodňové hladiny pod Malým jezem pak u tohoto vysoce zdola zatopeného objektu vytvoří výhodnější základnu pro řešení protipovodňové ochrany úseku II.etapy. Nižší úroveň zelené plochy za pravobřežní hranou a boční volnost koryta zároveň výhledově umožní zatraktivnit území této zeleně především možnou přírodní a nikoli technickou úpravou říčního opevnění.
Zároveň lze zde lépe využít estetický potenciál blízké vodní plochy. Sníženou zelenou plochu je navrhováno osadit stromy v řídkém sponu, které snesou krátkodobé zaplavení a vyznačují se odolným kořenovým systémem.
V řešení úseku II. etapy tedy přes objekty jezů, byly studií předloženy protikladně varianty říční tedy úprava a zkapacitnění koryta při zachování objektů pevných jezů a varianta posílení průtočnosti úseku kapacitním obtokem. Úspěšnost úpravy tohoto úseku ovlivní přede-vším úroveň hladiny nad Velkým jezem se vztahem k protipovodňové ochraně čtvrti Mladé.
Varianta říčních úprav by znamenala vážný zásah do břehových porostů koryta v tomto úseku. Navíc snížení hladiny pod objektem Velkého jezu není v důsledku uspořádání tohoto objektu výrazněji propagováno do nadjezí. Úsek II.etapy překračují tři mostní objekty, přede-vším nepříliš robustní lávka u policie je objektem bez dostatečného nadvýšení konstrukce nad povodňovou hladinou Q100 a tudíž s možným ohrožením nárazy plovoucích předmětů.
Povodí Vltavy propracovalo tuto variantu říční úpravy o prvky náhrady objektů pevných jezů za pohyblivé v části i v celé šíři koryta. Doplněním říční úpravy úseku náhradou obou pevných jezů za pohyblivé by bylo docíleno výrazného snížení hladiny nad Velkým jezem. Záměna pevných jezů za pohyblivé by však významně snížila rekreační potenciál lokality.
Ve variantě kapacitního obtoku bylo uvažováno s ponecháním úseku koryta mezi jezy bez jakékoli úpravy a snížit jeho hydraulické zatížení převedením části průtoku obtokem pevných jezů s využitím úpravy počátečního úseku Mlýnské stoky a propojením pod Malý jez. Hrazení obtoku je předpokládáno běžně pohyblivým regulačním uzávěrem. Také touto variantou obtoku došlo k výraznému snížení hladiny návrhové povodně nad Velkým jezem, přínosem této varianty by bylo i zajištění potřebného nadvýšení dnes jinak ohrožené konstrukce lávky u policie.
V řešení úseku III. etapy - tedy nad Velkým jezem je při ponechání konstrukce jezu jako pevné reálná ochrana čtvrti Mladé využitím ochranné hráze v úseku mezi hrazením Mlýnské stoky a vyústěním Hodějovického potoka u Špačků. Vedení trasy hráze má zde mnoho variant, ve studii prezentovaná trasa je vedena po aktuální hranici aktivní inundace.
Uvedené varianty v různých kombinacích byly posouzeny na povodňovém modelu města. Posouzením byla ověřena jejich účinnost i technická životaschopnost. Pro složitost řešení bude zřejmě další optimalizace variant vyžadovat i doplnění Povodňového modelu o řešení některých lokalit ve 2D.
Problematika protipovodňové ochrany na Malši ve městě je samozřejmě nanejvýš složitým a citlivým tématem. Pokud má být reálně řešena je ji třeba dle mého názoru řešit bez emocí v odborné diskusi možných variant a to srovnatelně propracovaných i zdokumentovaných. Varianty musí být reálné a životaschopné a posouzení by mělo probíhat alespoň v komplexu I. a II. etapy. Nezbytné je tedy u každé z přinášených a posuzovaných variant uvést zároveň její souvislosti a specifikovat i zásah do prostředí, který ve všech návaznostech bude daná varianta znamenat. Je třeba také poctivě uvést, že jen rekonstrukce koryta Malše ve zmíněných úsecích do stabilní podoby, minimálně v požadavcích nezhoršit dnešní úroveň protipovodňové ochrany, si tak jako tak bohužel vyžádá významný zásah do stávajících břehových porostů.
nahoru
|
