Vyjádření k podanému rozkladu proti rozhodnutí MŽP, odboru výkonu státní správy II, č.j. 510/1864/01/Ve ze dne 14. 12. 2001

Ministerstvo životního prostředí
Odbor výkonu státní správy II
Jeronýmova 1
České Budějovice
370 01

V Českých Budějovicích dne 17. 1. 2002

Věc: Vyjádření k podanému rozkladu proti rozhodnutí MŽP, odboru výkonu státní správy II, č.j. 510/1864/01/Ve ze dne 14. 12. 2001

Na základě Vašeho oznámení o podaném rozkladu proti výše citovaném rozhodnutí zasíláme k toto vyjádření.
Obec Besednice přirovnává námi předložená stanoviska odborných pracovišť , jmenovitě Agentury ochrany přírody, středisko České Budějovice, Ústavu geologie a paleolontologie PF ÚK v Praze, Moravského zemského muzea v Brně a Přírodovědeckého muzea NM v Praze, k "několika listinám odborníků z řad geologické veřejnosti". Skutečnost, že účastník řízení nezná obsah dokumentů předložených v řízení, není rozhodně chybou našeho sdružení a bylo v zájmu obce se těmito dokumenty v souladu s příslušným ustanovením správního řádu seznámit. Zároveň si dovoluji podotknout, že na druhé straně naše sdružení nebylo seznámeno se zněním stanovisek a posudku předložených obcí, neboť tyto dodala obec až po oznámení zahájení řízení vedeného MŽP a tudíž nemohla být prezentována v tomto oznámení.
Polemika o věrohodnosti vyhotovených stanovisek nemůže být prioritní v procesním postupu, který byl právem napaden. Jsme přesvědčeni, že ani detailní průzkum chráněného území by neovlivnil principielní přístup těchto odborníků k průmyslové těžbě. Kromě toho naše sdružení poskytlo dostatek podkladů před vypracováním stanovisek a oslovení odborníci mají o lokalitě dostatečný přehled.
Toto se týká zejména napadeného znaleckého posudku RNDr. Václava Nováka, který podal posudek jako znalec jmenovaný krajským soudem v Českých Budějovicích ze dne 19.září 1990 pod čj. SPR 1407/90 pro základní obor drahé kovy a kameny. Stěžejní kvalifikací je v tomto směru zejména působení jmenovaného ve funkci kurátora fondu vltavínů Jihočeského muzea. Domníváme se, že tento zpracovatel má rozhodně větší kompetenci k problematice existence a ochrany chráněné části přírody než soudní znalec v oboru geologie ing. Jan Otýs, jehož jméno lze spojovat s předsedou Obvodního báňského úřadu v Plzni ?
Jestliže "někteří" výše uvedení odborníci z řad geologické veřejnosti změnili později svůj názor, pak nás udivuje, proč není přímo uvedeno, že se jedná o RNDr. Stanislava Houzara z Moravského zemského muzea a RNDr. Jiřího Litochleba z Národního muzea v Praze, z nichž posledně jmenovaný dle našich informací změnil sice názor na přístup k ochraně několika nejdevastovanějších obecních pozemků, ale ne na princip ochrany průmyslovou těžbou. Pokud jde o vyjádření RNDr .Houzara, neseznámil se s problémem na místě a jen obecně tvrdí, že problém se má řešit v místě.
Pokud obec polemizuje s tím, zda se v případě "využití chráněného území" jedná ze strany RNDr Štýbra o šetrnou těžbu nebo průmyslovou, pak ze zkušeností v našem regionu neznáme rozdíl mezi těmito termíny. Naopak jsme se přesvědčili , že průmyslová těžba má v první fázi větší devastační vliv na přírodní prostředí a krajinu než napadané kopání divokými kopáči. V závěru se zmiňuje obec Besednice o jakémsi suplování povinnosti státu, což je paradoxní zejména ve vztahu k povinnostem, které tomuto orgánu státní správy ukládá v § 76 zákon č. 114/1992 Sb. Samozřejmě, že povinnosti např. se zabezpečením předepsaného označení, které tato přírodní památka postrádá, náleží i Okresnímu úřadu Český Krumlov, který chráněné území vyhlásil K tomuto si dovolujeme položit otázku. Jak to, že OKÚ, ČIŽP a Obecnímu úřadu Besednice nevadí celá léta černá skládka přímo v centru CHÚ, nad vodotečí?
. Závěrem se pozastavujeme nad ekonomickou rozvahou využitelnosti nerostu získaného těžbou v chráněném území. Tato filozofie je daleká nejen zásadám Státní politiky životního prostředí, ale otevřeně deklaruje zájmy společnosti usilující o povolení k těžbě, což je evidentní i v souvislosti s žádostí o stanovení průzkumného území Besednice - Hamr ze strany společnosti BOHEMIA DEPOSITS, což je v podstatě dceřinná společnost RNDr. Štýbra a obce Besednice, která je v současné době projednávaná MŽP.
V okolí Besednice se prakticky na všech dalších lokalitách prováděl, provádí nebo chystá průzkum jako předstupeň těžby, případně už těžba běží. Tudíž argument že lokalita vltavínů v CHÚ není jediná (odmyslíme-li si už jen jedinečnost vltavínů právě z ní) za pár let nemusí platit. Poznámka o permanentnímu odvolávání občanských sdružení se nám jeví jako zavádějící a neadekvátní k vynaloženému úsilí a času, které jsme jakožto nevládní občanské sdružení tomuto případu věnovali ve snaze docílit právního stavu v chráněném území a vedení procesně i věcně zákonných správních řízení. V této souvislosti upozorňujeme na náš a další dva podané návrh na zvýšení ochrany přírodní památky Besednické vltavíny na stupeň národní, což by mimo odstranění lokálních zájmů o komerční využití chráněného území, vyvolalo nezbytnost zpracovat plán péče, který by měl řešit účinné zabezpečení tohoto chráněného území. Součástí podaných návrhů je i návrh na tato opatření a další diskuzi se nebráníme.
K rozkladu RNDr. Jana Štýbra se nevyjadřujeme, neboť neobsahuje nová zjištění, kromě zpochybňování postupu orgánů státní správy, v tomto případě zejména Odboru výkonu státní správy II. MŽP, které naše sdružení naopak akceptuje a oceňuje, a to nejen ve vztahu k výroku správního rozhodnutí, ale zejména k věcnému a odbornému přístupu při vedení správního řízení odhalující nejen věcné, ale i procesní nedostatky správního řízení předchozích orgánů státní správy. A toto je mimo jiné i smysl a nápń činnosti našeho občanského sdružení. Na druhé straně částečně chápeme problém obecního úřadu, ale takto nemůže být prezentován zároveň i jako problém obce, což dokladuje petice občanů proti plánované těžbě.

Za Sdružení CALLA
Vladimír Molek

nahoru