|
Moravské zemské muzeum ve Znojmě zpracovává pro Sdružení CALLA odborný posudek na podporu ochrany přírodní památky Besednické vltavíny
Sdružení pro záchranu prostředí
CALLA
P.O.Box 223
370 04 České Budějovice
Věc: Odborné stanovisko k problematice ochrany přírodní památky "Besednické vltavíny"
Dne 9. 5. 2001 jsem obdržel od občanského sdružení CALLA, sídlem v Českých Budějovicích, dopis s žádostí, abych se jako odborník vyjádřil k diskusi o možnosti těžby vltavínů v přírodní památce (PP) Besednické vltavíny. K žádosti byly přiloženy některé materiály o problematice, zejména kopii Rozhodnutí referátu životního prostředí OkÚ Český Krumlov, týkající se souhlasu s dobýváním vltavínů v části zmínění PP (Č.j. ŽP-0804a-01)
Problematikou vltavínů se zabývám jako profesionální pracovník od r. 1981 a to nejprve v Západomoravském muzeu v Třebíči, od r. 1995 v Moravském zemském muzeu v Brně. Jsem sice teritoriálně zaměřen na vltavíny moravské, problematiku však sleduji i v širších souvislostech. Zúčastnil jsem se posledních 5 odborných konferencí (z celkových 8 konaných) o vltavínech, navíc dvou mezinárodních akcí v Praze (II. konference o přírodních sklech 1987 a konference Americké meteoritické společnosti v r. 1994, rovněž problematika vltavínů a tektitů) spolupracoval jsem velmi úzce s prof. V. Bouškou z Karlovy university a dalšími odborníky, publikoval jsem 17 odborných prací. Při své práci se pravidelně setkávám se sběrateli vltavínů, je mi však zcela cizí nelegální drancování jihočeských vltavínů organizovanými nájezdníky. Jsem obecně dost. kritický ke zřizování chráněných lokalit nerostů a vltavínů státem, neboť na základě svých životních zkušeností a zkušeností mých kolegů vím, že to ve svém důsledku vede často nejen ke zničení těchto přírodnin přírodními procesy, ale navíc to lokality nechrání ani před vydrancováním. Nejsem naopak nepřítelem těžby nerostných surovin a tedy ani komerčního využití vltavínů neboť vím,že i těžbu lze provádět citlivě vůči přírodě. Záleží na lidech a dodržování rozumných zákonů (ne ovšem přežívajících podivných reliktů z dob socialismu). Tolik na úvod.
V jižních Čechách se nacházejí desítky lokalit vltavínů a mezi nimi i takové, které umožňují jejich komerční těžbu. Zde jsou patrně nejlépe informováni pracovníci firem, které mají o těžbu zájem, a kteří patrně navazují na bývalé státní geologicko-průzkumné organizace, které v prostoru vltavínonosných štěrkopísků pracovaly, včetně výpočtu zásob apod. Jistě nikdo nepochybuje o tom, že vltavíny mohou ve vybraných (ne ve všech !) případech představovat surovinu využitelnou jako drahý kámen. Pokud by tedy teoreticky došlo k vzájemnému jednání mezi znalci jihočeských lokalit, lze předpokládat, že by bylo možné jihočeské lokality rozdělit na několik skupin:
- netěžitelné běžné lokality, kde by bylo možno po dohodě s majiteli pozemků běžně povrchově sbírat a bádat,
- vědecky zajímavé typové lokality, které by byly přísně chráněné před vydrancováním,
- ložiskově zajímavé lokality určené k těžbě. To by byl asi ideální stav pro všechny.
V případě blízkého okolí obce Besednice se ale tento problém musí řešit právě teď. Výchozí situace je ale přece naprosto jasná - jde o vyhlášenou přírodní památku, nepochybně z mezinárodního hlediska evropského významu (je jediná v Evropě !). Jde o lokalitu (-ty) v odborné literatuře známou (-é), a to především uložením vltavínů v různých prostředích, které mají vliv na leptání vltavínového skla. Nevím nakolik je známo, že problematika přírodních skel se dnes studuje nejen jako čistě teoretický vědecký problém, ale rovněž často s ohledem na ukládání toxických a radioaktivních odpadů. V případě vltavínů máme zadarmo vzorky relativně homogenních skel starých 15 miliónů let jako referenční materiál. Proč tedy nezachovat (a třeba i časem pro studium poněkud zpřístupnit) profily vltavínonosných sedimentů tam, kde je už vyhlášen alespoň nějaký stupeň ochrany ? Hodnota těchto profilů je větší než hodnota vytěžených vltavínů, bohužel ji nelze přepočítat na koruny za gram hmoty.
Těžko v tomto vyjádření popisovat detailně vědeckou problematiku vltavínů a přírodních skel. To patří na odborné konference. Spíš se v problematice besednických vltavínů setkávám se starými problémy myšlení. Hledají se důvody, jak něco proměnit v zisk a v takovém případě jdou nakonec odborné i všeobecně lidské argumenty stejně stranou.
Vždyť přece povolení těžby v části chráněné lokality přece problém s nelegálními kopáči neřeší, pouze se přesunou někam dál, pak se zase ubere rezervace a tak dokola. Selhání státní ochrany lokality přece není důvod k jejímu zničení ? Lze si představit i to, že vybereme nové profily s vltavíny v jiných katastrech, které nejsou vydrancované, ty vyhlásíme za novou PP, upozorníme na ni nelegální kopáče, nebudeme schopni ji zase chránit, tak ji vytěžíme a tak pořád dokola. Není to absurdní ?
V případě ceny vltavínů (tedy možného zisku z těžby) není situace jednoduchá. Na českém trhu lze asi těžko dosáhnout nesmyslně vysokých cen, o kterých se mluví v tisku či televizi, a které si občas někdo dá na internet (desítky $/g). Jsou totiž ve skutečnosti minimálně 10 x nižší. Předpokládá se tedy vývoz do ciziny - což je v případě unikátních šperkových vltavínů jasné porušování zákona 71/1994 Sb o vývozu předmětů kulturní hodnoty. S tím kalkulace ceny nepočítá ? Takže výsledek = zničení unikátních profilů a hromada vltavínového skla, k čemu poslouží ? Na spekulace s půdou a bankami ? Možná se mýlím, ale není mi jasné, jak prodat na přesyceném našem i evropském trhu desítky kg vltavínů se ziskem. Přiznávám ale, že je to komerční záležitost, které nerozumím, ale bylo málo podvodů s drahými kameny u nás i jinde ? Opravdu celé akci v tomto směru nerozumím. Jestli z toho bude mít pak něco obec nevím, situaci v tomto směru neznám.
Střety mezi ochranou přírody a krajiny a zájmy těžařských firem budou vždy. Snažme se je řešit rozumně a vzájemnou spoluprací. Vždyť koneckonců bez sběratelů vltavínů ani bez geologických průzkumů resp. těžby některých vltavínonosných sedimentů bychom o této naší národní zajímavosti ledacos nevěděli.
V případě PP Besednické vltavíny je odborné stanovisko jasné. Lokality by měla být zachována tak jak byla původně katastrálně vymezena a zajištěna její ochrana.
V Brně 14. 5. 2001
RNDr. Stanislav Houzar
miner. petrografické. odd.
Moravského zemského muzea
v Brně
nahoru
|
