|
NPR Brouskův mlýn
Péče o chráněné území Brouskův mlýn
Letecký snímek NPR Brouskův mlýn
Předmětem
ochrany v této národní přírodní rezervaci je unikátní přirozeně meandrující tok
řeky Stropnice s částečně zachovanou nivou, vyplněnou pestrou mozaikou vodních,
pobřežních a rašelinných vesměs nelesních společenstev, s výskytem ohrožených
a chráněných rostlinných druhů. V chráněném území je zjištěno 150 druhů vyšších
rostlin, z toho 23 druhů zákonem chráněných. Kupodivu největší druhová pestrost
byla zjištěna v šedesátých a sedmdesátých letech po ukončení extenzivního hospodaření.
V této době také začíná snaha RNDr. Stanislava Kučery o vyhlášení chráněného území
na části toku řeky Stropnice. Tato snaha byla završena, respektive nouzově řešena
až v roce 1991, kdy tehdejší Okresní národní výbor v Českých Budějovicích využil
legislativní možnosti zákona č. 40/ 1956 Sb. a prohlásil Brouskův mlýn za tzv.
chráněný přírodní výtvor. Stávající odpovídající ochrany na stupni národní přírodní
rezervace bylo dosaženo až zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Co předcházelo tomuto složitému legislativnímu postupu?
Územním rozhodnutím bývalého ONV České Budějovice bylo přiděleno 541 ha údolní nivy řeky
Stropnice pro tzv. náhradní rekultivace za zabraných 140 ha zemědělské půdy pro
výstavbu Jaderné elektrárny Temelín. Součástí rekultivace měla být úprava toku
Stropnice, zúrodnění pozemků v nivě, vybudování retenční nádrže Humenice a obdobně
nádrže na Trhosvinenském potoce u obce Kamenná. Předpokládané úpravy zahrnovaly
rovněž území, které od roku 1971 navrhoval RNDr. Stanislav Kučera k ochraně. Přes
značný tlak orgánů ochrany přírody i ochranářské veřejnosti bylo v únoru 1986
definitivně rozhodnuto o realizaci náhradních rekultivací a po tvrdých střetech
o "kompromisním" vyčlenění 82,3 ha navrhovaného chráněného území z rekultivací.
V té době bylo ale již "upraveno" 5,297 km toku Stropnice z údolí do Jakule, provedeny
částečně rekultivační práce v této části nivy, včetně vykácení břehových porostů
a pomístního zahrnutí starého koryta řeky. Současně došlo k vybudování monumentálního
vodního díla, retenční nádrže Humenice. Porevoluční kritické zhodnocení přineslo
pozitivní závěr v podobě zastavení "zúrodňovacích" prací v nivě řeky Stropnice
a převedení záboru zemědělské půdy na finanční naturální hodnotu ve prospěch ekologických
staveb v dotčeném území. Také za tímto závěrem je nutno vidět řadu jednání, sporů
vedených ze strany orgánů ochrany přírody i nadšených jednotlivců. V roce 1987
zpracoval RNDr. Stanislav Kučera první plán péče, podle nějž zahájili členové
7. základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Českých Budějovicích asanační
práce směřujících k zachování cenných mokřadních a rašelinných společenstev a
k udržení a vytvoření odpovídajících podmínek pro rozvoj populací významných rostlinných
a živočišných druhu.O tom, že tyto práce jsou účinné, svědčí nejen první pohled na krajinu,
ale zejména revitalizace ekosystémů a výskyt chráněných druhů flóry a fauny. Například
mezi 65 zjištěnými druhy ptáků byl zaznamenán unikátní výskyt chřástala vodního
i kropenatého a slavíka modráčka.
Pod odborným dohledem státní ochrany přírody je v chráněném území
každoročně ručně i speciální mechanizací pokoseno několik desítek
hektarů vlhkých rašelinných luk a terestrických rákosin, vykáceno
množství náletů nežádoucích dřevin. Vlastními silami a za přispění
brigádníků z řad studentů zde tyto práce provádělo též sdružení Calla. Vlastními silami a za přispění brigádníků z řad studentů zde tyto práce provádělo též sdružení Calla, později jsme měli na starosti obnovu stanovišť některých vzácných rostlin. Calla na Brouskově mlýně ukončila činnost v roce 2006.
nahoru
|
