Silniční okraje

Liniové stavby, zejména silnice a dálnice, mají na přírodu a krajinu nepochybně negativní dopad. Různé typy silničních okrajů, zejména dopravní náspy a zářezy, však vytvářejí v krajině propojený systém, který tvoří obvykle nějaká forma zeleně. I proto se mohou stát především nové stavby příležitostí pro ochranu biodiverzity, pokud se nepodcení výsev a výsadba rostlin. Zkušenosti z jiných zemí to jasně potvrzují.

Aktuálně se v ČR na dálničních tělesech využívá při výsevech travní směs několika druhů trav, často včetně nepůvodních kultivarů. Takto vzniklé trávníky přirozeně hostí zhruba tolik druhů jako golfový pažit a pro ochranu biodiverzity mají nulový význam.

Foto: Dálnice často vytvářejí v krajině hned několikanásobnou bariéru (D3 u Soběslavi).

Přitom by bylo možné jednoduchou úpravou vysévaných směsí vytvořit květnaté trávníky, které by byly nejen hezké na pohled, ale také by ožily motýly, včelami a dalšími krásnými a užitečnými tvory. Z naší krajiny se vytrácejí i běžné druhy živočichů a rostlin, proto je třeba se chopit každé příležitosti pro změnu tohoto neblahého trendu. Další  možností je využití spontánní sukcese, tedy samovolného vývoje bez výsevů, pokud to stabilita svahů dovolí.

Foto: Dálniční zářez s s xerotermními trávníky a křovinami může hostit zajímavá teplomilná společenstva (D7 na Lounsku)

Na mnoha místech se u dopravních staveb vysazují pásy dřevin. U nich by mělo být samozřejmostí využívání geograficky i stanovištně původních druhů. Mnohdy je však tato výsadba zbytečná. Peníze ušetřené za výsadby dřevin by pak bylo lepší investovat do obohacení vysévaných směsí o kvetoucí byliny.

Tam, kde je násep či zářez tvořen skálou, netřeba vysévat vůbec nic. Mnohdy jsou výsevy spíše kontraproduktivní, obzvláště pokud se používají nepůvodní druhy rostlin. Rostliny se uchytí samy a jejich složení bude odpovídat přírodním podmínkám. Skalní stanoviště ocení samozřejmě i živočichové, kterým ho dokonce můžeme připravit uměle, když na některých místech pro stabilizaci svahu využijeme namísto travních směsí kamenný zához.

Foto: Skalní výchozy není třeba osévat vůbec (D7 na Lounsku)

Foto: Opukové skalní výchozy s xerotermními společenstvy, kde dominuje krvavec menší (D7 na Lounsku)

Inspiraci pro využití dálničních okrajů lze hledat i v zahraničí, např. ve Velké Británii. Stáhněte si příručku The butterfly handbook: http://publications.naturalengland.org.uk/file/130004.

Finančně podpořeno Jihočeským krajem v rámci dotačního programu.

Projekt „Nové přístupy k ochraně urbánních a postindustriálních stanovišť“ byl podpořen Ministerstvem životního prostředí,
projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.