Náhradní výsadba
Při povolování kácení úřady běžně ukládají povinnost tzv. náhradní výsadby.
Mělo by se stát obvyklou praxí, že pro tuto výsadbu jsou preferovány
geograficky a stanovištně původní druhy dřevin. Bezesporu to platí zejména ve
volné krajině, v okolí zvláště chráněných území nebo na místech výskytu
chráněných a vzácných druhů hmyzu, které jsou vázány na staré stromy.
Pochopitelně je důležité brát ohledy také na jiná hlediska, např. na koncepci
zámeckých parků.
Jako neobyčejně důležité se jeví vysazování dalších generací živných dřevin
pro řadu druhů stromových brouků, např. tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo)
nebo páchníka hnědého (Osmoderma barnabita). Pro jejich
zachování v krajině nestačí chránit pouze stromy, v nichž se aktuálně
vyvíjejí. Musíme zajistit, aby dorůstaly další generace stromů, v nichž najdou
vhodné podmínky v příštích letech a desetiletích. S ohledem na to musíme dbát
na dosazování vhodných druhů dřevin na lokalitách s výskytem těchto druhů, k
čemuž institut náhradních výsadeb nabízí ideální příležitost.
Pokud ponecháme v aleji nebo zámeckém parku pouze nejstarší (tedy
biologicky nejcennější) stromy, ve kterých v danou chvíli žije největší
množství vzácných druhů, odsoudíme tím celé společenstvo xylofágních nebo
saproxylických brouků k vyhynutí. Vykácením mladších stromů totiž přijde o
možnost přesunout se v dalších letech do perspektivních stromů. Pokud bylo
dosazování na nějaké lokalitě zanedbáno, zbývá ještě možnost ořezávání nově
vysazených stromů "na hlavu". V nich se totiž
dutiny vytvářejí rychleji. Další možností je také aktivní tvorba dutin.
Podstatná přitom není kvantita, ale kvalita vysazených stromů. Není tedy
nezbytně nutné vysazovat dvojnásobek či pětinásobek pokácených stromů (ačkoli
to nemusí být na škodu). Důležitá je i vzájemná poloha vysázených stromů. Tak
třeba v místech, kde se vyskytuje tesařík obrovský (ale i další vzácní brouci)
je velmi důležité sázet solitérní dřeviny. Velká většina zmíněných druhů
brouků totiž preferuje dřeviny dobře osluněné. Proto jim více vyhovuje parková
krajina na Hlubocku či v Lednicko – valtickém areálu nebo stromořadí na
rybničních hrázích Třeboňska, než husté zapojené remízky či lesní porosty.
Druhy hmyzu vázané na staré stromy obsazují mladé výsadby nepříliš často.
Výjimkou může být krasec lipový (Lamprodilla rutilans), který může
obsadit i relativně mladé lípy, zejména pokud jsou stresovány také nějakým
dalším faktorem.
Dosadba dubů vedle ponechaného torza (Hluboká nad Vltavou)
Lipová alej vysazená vedle staré švestkové aleje (torza švestek zůstala na místě). Foto: Jakub Horák
Lipová alej vysazená vedle staré švestkové aleje (torza švestek zůstala na místě). Foto: Jakub Horák
Nová výsadba dubů na lokalitě výskytu roháče obecného a tesaříka obrovského
| 
Profil Cally na Facebooku
